Územní plán plzeňské aglomerace - kapitola 7.

7. občanská vybavenost, rekreace a cestovní ruch

7.1. Občanská vybavenost - převážně nekomerční sféra

S ohledem na nové ekonomické podmínky je celý soubor těchto obslužných zařízení aktuálně dělen na skupinu služeb převážně nekomerční povahy (školská-výchovná, zdravotnická, sociální péče) a služby výhradně komerční ) maloobchod, ubytování, stravování, nevýrobní služby, služby výrobní a opravárenské).

Zcela zásadní změny ve vývoji naší společnosti úzce spojené s novými - tržními ekonomickými podmínkami mají bezprostřední dopad i na celou oblast komerčních i nekomerčních zařízení občanské vybavenosti. Došlo již (zejména v komerční sféře) a nadále dochází k maximální decentralizaci odpovědnosti, spojené s vysokou, mnohdy úplnou autonomií jednotlivých provozovatelů činnosti. V této situaci, kdy navíc narůstá diferenciace činností za jednotlivé služby a přitom evidentně schází možnost operativní aktualizace při sledování postupujících změn, je velmi obtížné specifikovat záměry dalšího rozvoje.

Je třeba zdůraznit, že samotný charakter těchto činností je předurčuje k lokalizaci v konkrétních sídlech různých velikostních typů, přičemž konkrétní problémy a nároky nejsou vesměs takového rozsahu, aby byly postižitelné v úrovni ÚPN VÚC. Prostor pro určitý stupeň specifikace je zejména v územně-plánovací dokumentaci jednotlivých sídel. Z tohoto důvodu bylo proto pro další vývoj odstoupeno od dřívějšího detailního stanovování jednoznačných cílových potřeb kapacit dle jednotlivých skupin zařízení občanské vybavenosti včetně zařízení občanské vybavenosti včetně jejich detailního “plánovaného” naplňování v konkrétních sídlech.

Z výše uvedených důvodů je proto v současnosti ustoupeno záměrně v rámci zpracování ÚPN VÚC od sledování služeb výhradně komerčních. Rámcově jsou předmětem zájmu služby převážně nekomerční povahy (školská-výchovná, zdravotnická a sociální péče), které budou i po dokončení transformačního procesu do určité míry saturovány a ovlivňovány formou přerozdělení finančních prostředků státem, regiony i obcemi.

Síť těchto zařízení občanské vybavenosti je vzhledem ke své funkci převážně úzce svázána se systémem osídlení a míra vybavenosti je vesměs závislá na historicky vzniklé atraktivitě, spádovosti, úrovni ekonomické základny a velikosti konkrétních lokalit. Z tohoto pohledu lze za nejvýznamnější v regionu označit zejména město Plzeň, dále pak Rokycany a další centra mikroregionální vyššího a nižšího typu.

Je možno konstatovat, že v těchto centrech osídlení se soustřeďuje již dnes a do budoucna nadále bude soustřeďovat rozhodující část ekonomických aktivit, obyvatelstva a v neposlední řadě také základní a ve spádových lokalitách i vyšší občanské vybavenosti, sledované služby převážně nekomerčního charakteru nevyjímaje.

Obdobně jako v etapě průzkumů a rozborů byly otázky související s optimálním zajišťováním uvedených činností - služeb konzultovány zejména s referáty regionálního rozvoje jednotlivých okresů, případně s příslušnými odvětvovými referáty. V případě města Plzně pak bylo konzultováno s Útvarem koncepce a rozvoje města na základě takto získaných podkladů a názorů je dále zpracována charakteristika stavu sítě sledování “nekomerční vybavenosti, včetně kapacitního vyhodnocení a stanovení případných rozvojových trendů a cílů v jednotlivých okresech aglomerace.

Konkrétní situace v těchto službách vypadá na území VÚC následovně:

7.1.1. Školství

Celý tento systém zahrnuje v podstatě škálu zařízení od škol mateřských přes školy základní, učňovské a střední, vysoké až po zařízení školského charakteru pro děti a mládež vyžadující zvláštní péči.

Obecně lze říci, že u školství byl prolomen státní monopol (jsou za stanovených podmínek provozovány i nestátními subjekty), přičemž se projevují další tržně-stimulační tendence při financování některých stupňů vzdělávání a forem tohoto postupu atd. Tento ne zcela uzavřený proces samozřejmě dopadá i na regionální úroveň, kde pak dosažený stupeň této sociální infrastruktury spolu s mírou vzdělanosti obyvatel bude jedním z předpokladů dalšího rozvoje.

Dle okresů a jednotlivých okruhů školských zařízení je současná situace následující.

Plzeň-město

Mateřské školy

Předškolní výchovu dětí zajišťuje v Plzni 64 mateřských škol, které provozují 199 tříd se 4 900 dětmi. Nejvíce problémové jsou z tohoto pohledu nové obytné soubory. Nejtíživější je situace na sídlišti Vinice, kde byla sice kapacita od začátku roku 1993 navýšena o 6 tříd (4 třídy v nové 82. MŠ a 2 třídy elokovaného pracoviště získané adaptací v bytovém domě, celkem 162 dětí, z toho 32 tělesně postižených), ale stále není dostačující. Součástí systému předškolních zařízení je i MŠ při Fakultní nemocnici (12 dětí) a tři speciální MŠ pro děti s vadami řeči a sluchově nebo zrakově postižené, kam dochází 101 dětí.

Cílené posílení kapacit mateřských školek je třeba řešit prostřednictvím orgánů samosprávy, přičemž nepůjde o územní nároky postižitelné v ÚPN VÚC.

Základní školy

Systém základního školství tvoří v Plzni 27 škol pro 1.-9. ročník, doplněných v okrajových částech města 5 školami pro 1.-5. ročník. Součástí systému jsou i 2 soukromé základní (primární) školy. Celkem bylo ve městě ve školním roce 1994/95 provozováno 663 tříd (z toho 22 speciálních tříd pro děti s vadami řeči nebo poruchami učení) s 15 000 žáky (242 žáků ve speciálních třídách). Síť základních škol je doplněna 3 zvláštními školami (369 žáků), z toho 1 školou pro děti mentálně postižené (144 žáků), dále 1 pomocnou školou (40 žáků) a 2 speciálními školami pro děti zrakově nebo sluchově postižené (154 žáků).

V obsazenosti škol stále existují disproporce mezi jednotlivými městskými čtvrtěmi. Od samého začátku je velmi špatná situace v sídlišti Vinice, je nutné děti navštěvující 5.-8. třídu rozvážet do okolních škol na Lochotíně a Roudné. Ani kapacita zdejší 7. ZDŠ, určené pouze pro žáky 1.-4. ročníku, není dostatečná. Nutnost jejího rozšíření vynikne zvláště v souvislosti s další výstavbou bytů v tomto prostoru. Ostatní městské části nemají s obsazeností škol výrazné potíže, ale ani zde není situace optimální.

Částečné posílení kapacit základního školství se jeví v současnosti jako nutné, eventuální výstavbu kapacitní školy je však třeba vázat na znalost demografického vývoje konkrétních městských částí - stávajících i budoucích (Vinice sever, Švábiny atd.).

Základní umělecké školy

O tvůrčí využití volného času mládeže i dospělých pečuje 5 základních uměleckých škol, které navštěvuje cca 4 000 zájemců. Svoji činnost provozují buď ve vlastních budovách nebo využívají objektů základních škol (25. a 30. ZŠ).

Další možnosti aktivního trávení volného času poskytují 3 Domy dětí a mládeže spolu se Stanicí mladých techniků, v jejichž kroužcích pracuje cca 4 500 dětí.

Eventuelní vývoj tohoto specifického školství nelze v současnosti odhadnout, eventuelní nároky nové kapacity se však budou řešit zejména ve stávajících objektech (přístavba, dostavba atd.)

Střední školy

Na území města poskytuje všeobecné a střední odborné vzdělání 19 středních odborných škol (6 200 studujících), 6 gymnázií (3 100 st.) a 11 středních odborných učilišť (4 000 st.). V těchto kapacitách je poskytováno vzdělání zájemcům nejen z Plzně, ale zvláště v odborných školách i ze širokého regionu.

V současnosti probíhá program Optimalizace, v rámci kterého má dojít k soustředění blízkých či totožných oborů do škol s větším počtem studentů.

Do budoucna se nebude jednat o akutní potřebu posílení kapacit ve stávajícím osídlení (kromě oblasti Severního předměstí). Hlavním cílem je důsledné přizpůsobení struktury škol a jednotlivých oborů požadavkům praxe.

Vysoké školy

Plzeňské vysoké školy jsou reprezentovány Západočeskou univerzitou a Fakultou lékařskou Univerzity Karlovy v Praze, na kterých ve školním roce 1997/98 studovalo 10 000 studentů (index 1997/92 = 2,14).

V posledních letech došlo k intenzívnímu rozvoji Západočeské univerzity, což se projevilo jak rozšířeným počtem studijních oborů či různou délkou studia, tak zvýšením prostorových kapacit. Pokračující výstavba nového areálu ZČU na “zeleném trojúhelníku” při jižním okraji města nyní umožňuje výuku 1 900 studentů. V roce 1995 byl otevřen další pavilon s učebnami a laboratořemi pro přibližně 140 studentů. Další rozvoj může pokračovat v současném areálu.

Fakulta lékařské Univerzity Karlovy v Praze je dostatečně vybavena plochami, další rozvoj mimo současné areály se neuvažuje.

Rokycansko

Mateřské školy

Na okrese funguje 27 škol vesměs s běžným typem celodenního provozu. Z toho je jedna speciální MŠ pro zdravotně oslabené děti, v jedné MŠ jsou dvě speciální třídy (mentální poruchy, vady řeči), ve dvou je pak zajišťován speciální program pro integraci rómských dětí.

Síť těchto zařízení vcelku odpovídá potřebám.

Základní školy

Na Rokycansku funguje v současné době 12 ZŠ s devíti třídami (cca 4 000 žáků) a 7 ZŠ s neúplným počtem tříd (cca 400 žáků).

Stávající síť odpovídá poptávce, není třeba uvažovat s novými kapacitami. Konkrétním záměrem je pouze zřízení speciálních tříd pro mentálně postižené při ZŠ Mlečice (výhledově pouze speciální škola).

Střední školy

Střední školství zastupují Gymnázium Rokycany (420 žáků), SOŠ Rokycany (200 žáků), 3 střední OU (cca 650 žáků).

Síť je možno považovat za vyhovující s tím, že je třeba postupně strukturu oborů více provázat s požadavky praxe.

Základní umělecké školy jsou ve Zbiroze a Rokycanech.

Konkrétní zmínku je třeba také věnovat speciálnímu školství pro tělesně i duševně postižené děti, kde se jeví zejména potřeba zřízení speciální školy pro žáky s těžkým mentálním postižením (Zbirožsko - Radnicko - Mlečicko).

Plzeň-sever

V současné době je v provozu na území okresu 50 mateřských školek (2 400 žáků), 37 základních škol (7 500 žáků), 5 zvláštních škol (250 žáků), 3 odborná učiliště (280 žáků), 1 střední odborná škola (180 žáků) a 1 gymnázium (300 žáků).

Tuto síť doplňuje 5 základních uměleckých škol (1 300 žáků).

Skladba i kapacita školství, s ohledem na bohatou nabídku oborů a blízkost Plzně se jeví i do budoucna jako odpovídající.

Plzeň-jih

Školní výuka v okrese Plzeň-jih je zajišťována 46 mateřskými školami (2 050 dětí), 34 základními školami (16 ZŠ 1.-9. st., 18 malotřídky, celkem 6 100 žáků), 1 gymnázium (Blovice - 310 žáků), 2 středními OŠ (500 žáků) a 3 středními OU (400 žáků).

Tato síť je doplněna dále 6 základními uměleckými školami a 4 školami se speciální péčí.

Celkově lze konstatovat, že síť mateřských a základních škol odpovídá potřebám okresu.

Střední školství i při atraktivitě Plzeňských školských zařízení však není zcela optimální. Kromě dnes diskutovaného posílení sítě o zařízení v Přešticích je třeba zejména usilovat o takovou restrukturalizaci stávajících oborů tak, aby nabídka absolventů více odpovídala požadavkům praxe - zaměstnavatelů.

Závěr

Kromě města Plzně nemá síť školských zařízení výrazné nedostatky. Po dořešení některých případů nedostatků kapacit lze na druhé straně v souladu se současnou tendencí Ministerstva školství intenzifikovat využití stávajících škol očekávat určitý tlak na eventuální redukci zařízení. Zejména v oblastech s venkovským charakterem osídlení (zejména Plzeň-jih a Plzeň-sever, část Rokycanska) však je třeba tyto centralistické tendence uplatňovat velmi citlivě.

Závěrem je třeba zdůraznit dvě skutečnosti. Eventuální územní nároky na další rozvoj školských zařízení jsou minimální a co je hlavní, v úrovni ÚPN VÚC Plzeňské aglomerace se takřka neprojeví.

Na druhé straně se však se stále větší naléhavostí projevuje nesoulad mezi stávající strukturou zejména oborů středního školství a konkrétní poptávkou zaměstnavatelů pro kvalifikované pracovní síly v jednotlivých částech aglomerace. Přiblížení nabídky poptávce se jeví jako hlavní problém v této oblasti. Jeho neřešení by mohlo do budoucna neúměrně finančně zatížit stát na úseku rekvalifikace pracovních sil či řešení nezaměstnanosti absolventů škol vůbec.

7.1.2. Zdravotnictví

Objem zdravotnické péče zajišťuje ve zkoumaném regionu během minulých let založená síť zdravotních středisek, poliklinik a nemocnic. Při svobodné volbě lékaře a zdravotnického zařízení a v podmínkách transformovaného a postupně privatizovaného zdravotnictví se však jedná v současnosti o symbiózu privátních lékařských praxí (základní zdravotní péče - bývalí obvodní lékaři - a určité lékařské specializace - zubní , gynekolog. atd.) a mnohdy dnes ještě nezastupitelných státních zařízení typu nemocnice, doplněných nemocnicemi soukromými.

Postupný proces transformace zdravotnictví není zcela dokončený, samotné MZ ČR prozatím nestanovilo definitivní mantinely druhé etapy tohoto procesu.

Je však více či méně jasné, že na rozdíl od minulosti, kdy bylo tzv. plánováno mnohdy nereálné rozšiřování kapacit bez ohledu na jejich případné využití, bude další vývoj činnosti všech státních i nestátních subjektů úzce vázán na efektivnost využití kapacit. Z hlediska zainteresovaných orgánů státní správy i samosprávy je však nezbytné, aby byly garantovány alespoň základní formy zdravotnické péče všem skupinám obyvatelstva v celém územním průřezu regionu.

Plzeň-město

Oblast zdravotnictví se nachází v současné době ve složité situaci, způsobené změnami, které se dotýkají dosavadní organizace, majetkoprávních vztahů a způsobu financování.

První kontakt s pacienty obstarává v Plzni pět poliklinik (Plzeň střed, Lochotín, Slovany, Bory, Doubravka) a jedno závodní zdravotnické zařízení Škoda, a.s. s cca 253 lékařskými místy ve státním (obecním) sektoru a 60 lékařskými místy privátními.

Nemocniční péči poskytuje 6 nemocnic s kapacitou cca 2 800 lůžek.

Ve městě je v současné době 28 lékáren. Tento počet se sice proti roku 1993 zdvojnásobil, stále však ještě není uspokojivý. Zvláště nedostatečně je vybavena např. Doubravka (jedna lékárna).

Kapacitu zdravotnických zařízení nelze považovat za dostatečnou.

Na potřebu posílení stávajících kapacit zdravotnických zařízení reaguje návrh ÚP Plzně rezervními plochami při ulicích Kotíkovská, Na Chmelnicích, T. Brzkové - ot. menších privátních klinik, možností výstavby nových zařízení i v rozvojových plochách pro bydlení (Švábiny, Pod Mihulkou) a možnosti realizace malých zařízení a jednotlivých privátních ordinací ve stávající zástavbě.

Tyto rezervy lze považovat za dostatečné.

Rokycansko

V okrese byla ve sledovaném období v provozu síť zdravotnických zařízení, kopírující původní síť zdravotnických středisek a poliklinik, včetně 1 nemocnice. Na plný úvazek je zejména základní péče poskytována v 11 sídelních útvarech, v dalších 11 je pak zajišťována formou částečného úvazku jednotlivých lékařů.

Zmíněná nemocnice s poliklinikou - Rokycany (259 lůžek) poskytuje akutní péči v základních oborech pro obyvatele okresu, částečně pak i pro občany přilehlých okresů PS a PJ. Po redukci akutních lůžek bylo vytvořeno 30 lůžek ošetřovatelských.

Uvedenou zdravotní síť je možno považovat za dostatečnou i do výhledu.

Posílení si naopak žádá Zdravotnická záchranná služba. V současné době funguje pouze 1 výjezdové místo v okresním městě, jež je třeba doplnit o místo druhé v Radnicích.

Plzeň-sever

Plně privatizovaná zařízení zdravotnictví působí také v tomto okrese v původních lokalitách - obcích a objektech (zdravotní střediska, 2 polikliniky). Kromě toho pro potřeby okresu funguje dnes ještě státní poliklinika v Plzni, obdobně jako další úzce profilovaná zařízení specializované péče.

Přímo v okrese je evidováno 14 ordinací praktických lékařů pro děti a dorost, 38 pro dospělé, 31 stomatologických ordinací, 21 gynekologických, 27 ordinací dalších specialistů atd.

Síť zdravotnických zařízení vcelku odpovídá potřebám okresu, a to jak z hlediska územního rozložení, tak i kapacitně. Jediným problémem je zajištění úzce specializovaných oborů, přičemž jako jediná forma se jeví provozování na částečný úvazek.

Pokud se týče Záchranné služby, fungují v okrese 2 výjezdová místa (Plzeň, Kralovice), což není zcela odpovídající vyhlášce MZd.. Zřízení dalšího místa se však v dnešní době jeví jako neefektivní.

Plzeň-jih

V okrese Plzeň-jih funguje dominantní státní zdravotnické zařízení - nemocnice s poliklinikou ve Stodě (245 lůžek, z toho 215 akutních, 15 sociálních, 15 patří LDN). Kromě toho existují větší koncentrace nestátních lékařských pracovišť v Nepomuku - Poliklinika, s.r.o. a v místě dalších - původních poliklinik (Přeštice, Blovice). Další nestátní zařízení jsou pak rozptýlena po okrese zejména v oborech základní péče, fungující často na neúplné pracovní úvazky.

Atypickým zařízením nadregionálního charakteru je pak Psychiatrická léčebna Dobřany (1 350 lůžek), jejímž zřizovatelem je MZd ČR.

Současnou síť zdravotnických zařízení lze považovat za vyhovující, územní nároky na nová kapacitní zařízení nejsou. Obdobně jako v případě okresu Plzeň-sever je však třeba citlivě řešit otázku úzce specializovaných oborů v některých částech území.

Závěr

Postupně privatizovaná zdravotnická síť nevykazuje vesměs kromě Plzně významnou potřebu zcela nových kapacit. Při snaze o intenzifikaci využívání zejména nemocničních zařízení nelze naopak vyloučit tlak na určité snížení současných kapacit. Na druhé straně by však měly být ze strany regionálních orgánů vytvářeny předpoklady pro udržení alespoň stávající sítě základní péče v menších lokalitách a venkovském osídlení, včetně nezbytné péče specializované.

Územní nároky v Plzni dostatečně řeší ÚP města. Otázka doplnění jednotlivých ordinací praktických či specializovaných lékařů v některých částech aglomerace je pak záležitostí personální a ekonomickou, jež není možno řešit v ÚPN VÚC.

7.1.3. Sociální péče

Těžiště sítě zařízení sociální péče tvoří zejména domovy důchodců, domy s pečovatelskou službou a ústavy sociální péče. V územním průřezu vypadá situace takto:

Plzeň-město

Vybavení města Plzně zařízení sociální péče je dlouhodobě nedostatečné a situaci se nedaří ani zlepšovat. Ústav pro mentálně postiženou mládež je jediný svého druhu v Plzni. Jeho kapacita je ale pro potřeby města naprosto nedostatečná. Těsně po roce 2000 musí být vyklizen, protože budovu vlastní soukromý majitel. Náhradní řešení však musí počítat se zvýšením kapacity alespoň na 40-50 míst. To umožní zkvalitnění péče a dovolí i delší pobyty (týdenní, roční). Na nesouhlasu místních obyvatel selhal projekt azylového domu pro umístění občanů po návratu z výkonu trestu. Jeho nové umístění se jen velmi obtížně hledá. Ve spolupráci ÚMO Plzeň 4 a Charity vzniká projekt na realizaci hospicu, posledního útulku pro bezprizorní občany, jehož realizace předpokládá výstavbu nového objektu.

Zásadní územní rezervy pro nezbytné postupné posilování kapacit sociální péče nabízí ÚP Plzně obdobně jako v případě zdravotnických zařízení v lokalitách - klidových polohách, při ul. Kotínské, Na Chmelnicích a T. Brzkové.

Pro zřizování zejména menších zařízení s cca 50 lůžky - ubyt. místy je pak možno využít možností v rámci stávajících ploch bydlení.

Rezervní plochy je možno považovat za dostatečné, podstatnější podmínkou dalšího rozvoje jsou však zejména finanční prostředky, které bude třeba čím dál více hledat i v privátní sféře.

Rokycansko

Základ sociálních zařízení tvoří 2 domovy důchodců (Liblín - 160 lůžek, Mirošov - 350 lůžek), 3 domy s pečovatelskou službou (Rokycany 6 bytů, Zbiroh 22 bytů, Břasy 40 bytů) a dům-penzión v Rokycanech (97 lůžek). Ve Zdíkovci je pak ještě Ústav pro mentálně postiženou mládež (tč. v rekonstrukci).

Údaje OÚ Rokycany udávají, že cca 14,5 % obyvatel okresu starších 65 let vyžaduje ústavní péči, přičemž stávající kapacity pokrývají pouze 2/3 potřeby.

Pro další rozvoj se jeví proto jako žádoucí posílení zejména na úseku základních zařízení typu DPS, další rozšiřování profesionální i dobrovolné péče přímo v jednotlivých domácnostech a zřizování azylových zařízení různých typů pro tzv. nepřizpůsobivé občany. S ohledem na skutečnost, že nelze očekávat výstavbu velkých zařízení, (drobnější kapacity lépe reagují na skutečné potřeby obcí), není ani třeba vytvářet zásadní územní rezervy. Hlavním problémem je nedostatek státních i obecních finančních prostředků.

Plzeň-sever

Na území okresu jsou v provozu následující zařízení sociální péče: domov důchodců v Horní Bříze (172 lůžek), Ústav sociální péče - domov důchodců v Kralovicích (80 lůžek), domy s pečovatelskou službou v Horní Bříze (21 b.j.), Kralovicích (17 b.j.), Manětíně (10 b.j.), Nýřanech (2 objekty- 28 b.j.), Plasech (23 b.j.), Tučné (14 b.j.) a Třemošné (6 b.j.), dům-penzión pro důchodce v Horní Bříze (102 b.j) a Dětský domov v Trnové (35 lůžek). Tuto síť doplňují střediska s pečovatelskou službou v řadě obcí. Ve výstavbě ještě DPS v Chrástu (18 b.j.) a v Žihli (30 b.j.).

Celkově lze hovořit o poměrně dobré vybavenosti, další dílčí posílení této vybavenosti formou menších zařízení nelze ve výhledu vyloučit.

Plzeň-jih

Zařízení sociální péče se v tomto okresu vyskytují zejména ve formě domů s pečovatelskou službou. Jedná se o kapacity v Blovicích (34 b.j.), Dobřanech (16 b.j.), Chlumu (10 b.j.), Chlumčanech (7 b.j.), Kasejovicích (22 b.j.), Nepomuku (24 b.j.), Přešticích (18 b.j.), Starém Plzenci (12 b.j.) a Štěnovicích (12 b.j.). Z dalších typů zařízení jsou dále zastoupeny penzión pro důchodce (Vlčice 53 b.j.), Křesťanské středisko v Merklíně (30 lůžek), Domov klidného stáří v Žinkovech (110 lůžek) a Ústav pro mentálně postiženou mládež ve Stodě (220 lůžek).

Kapacitní možnosti zejména DPS nejsou optimální, jejich postupné posílení formou menších zařízení se jeví jako žádoucí.

Závěr

V souladu s mírou vybavenosti jednotlivých částí VÚC je možno konstatovat, že současnou síť sociálních zařízení a služeb bude třeba postupně posilovat. Na základě současných zkušeností lze říci, že by mělo jít zejména o střední a malá zařízení, jejichž plošné nároky by neměly mít výrazný dopad do úrovně ÚPN VÚC Plzeňské aglomerace.

Očekávané legislativní změny v systému poskytování finančních prostředků na sociální péči - poskytnutí prostředků přímo do rukou potřebných občanů - mohou přinést i změny ve struktuře požadavků na jednotlivé typy zařízení. Obecně lze předpokládat určitý přesun sociálních služeb jednak přímo do rodin, jednak do dnes již částečně fungující pečovatelské služby poskytované vesměs obcemi. Ve svém důsledku by pak mohlo dojít i k částečné redukci požadavků na výstavbu nových zařízení sociální péče.

7.2. Cestovní ruch, rekreace, lázeňství

7.2.1. Územní a sociálně ekonomické předpoklady

Podpora rozvoje cestovního ruchu a rekreace, resp. tzv. turistický průmysl je jedním ze žádoucích směrů ekonomického a sociálního rozvoje Plzeňské aglomerace. Význam rekreace a cestovního ruchu (CR) ve vazbě na uspokojování potřeb obyvatel i jako faktoru ekonomického rozvoje se ve sledovaném území trvale zvyšuje. V rámci Regionální rozvojové strategie je strategickým cílem vytvoření podmínek pro rozvoj cestovního ruchu, rozvoj vhodných forem cestovního ruchu a rekreace, zejména agroturistiky.

Území Plzeňské aglomerace je spíše mladší turistickou a rekreační oblastí České republiky. Plzeňská aglomerace v současnosti přísluší spíše k méně využívaným oblastem pro cestovní ruch a rekreaci. V někdejším celostátním dokumentu Rajonizace oblasti cestovního ruchu nebylo vlastní Plzeňsko vůbec zahrnuto. Podle uváděného historického dokumentu Aktualizace Rajonizace cestovního ruchu ČSR (Terplan 1981), schváleného usnesením vlády ČSR č. 319/81 byly v území Plzeňské aglomerace vymezeny následující oblasti CR:

16 Jesenicko - Žluticko,

17 Stříbrsko,

20 Přešticko - Nepomucko,

21 Blatensko,

28 Brdy,

30 Křivoklátsko - střední Berounka,

přičemž vlastní Plzeňsko vč. Rokycan a úsek Mže - Berounky od Města Touškova k Darové, nádrž České údolí a areál Boleveckých rybníků nebyly do těchto tzv. oblastí cestovního ruchu zahrnuty, byť nesporně pojmoslovně tam přísluší (docházelo zde však k záměně kategorie rekreace a cestovního ruchu). Podle uvedené Rajonizace CR byl rozsah oblastí využívaných pro CR (resp. rekreačních oblastí) v Plzeňské aglomeraci následující:

Z hlediska cestovního ruchu a rekreace přísluší řešené území Plzeňské aglomerace (o rozměrech cca 60 x 60 km) ke středně atraktivním z hlediska přírodních podmínek a přírodních atraktivit i z hlediska kulturně historického památkového bohatství a vybavenosti. Řešené území má v rámci ČR zatím střední návštěvnost. Centrem cestovního ruchu je jednoznačně město Plzeň, jako krajské město s významným historických jádrem - městskou památkovou rezervací. Význam Plzně a Plzeňska pro cestovní ruch se podstatně zvýraznil dobudováním dálnice D5 Praha - Beroun - Rokycany - Plzeň - Rozvadov - SRN (zatím nedokončený obchvat Plzně). Přesto Plzeňský region vzhledem k relativně dobré dostupnosti a dobrému fondu kulturně - historických atraktivit a relativně příznivým přírodně - krajinářským hodnotám má potencionální předpoklady rozvoje oblastí rozvoje cestovního ruchu a zčásti i rekreace. Dosavadní intenzita využití území pro cestovní ruch a rekreaci je a výhledově bude diferencována v závislosti na pestrosti a kvalitě územních podmínek včetně vybavenosti, četnosti výskytu a významu atraktivit cestovního ruchu. Perspektivními prostory pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace jsou Pobrdí, okolí dálnice D5 (cca do 10 km) a některé další okrajové prostory.

Při růstu ekonomického potenciálu a mobility obyvatel, ale i zvýšenou dostupností území po dálnici D5 je předpoklad možnosti výrazného vzrůstu počtu návštěvníků při zajištění potřebné vybavenosti. Výhledově je potřebné budovat i sportovně rekreační lokality ve vazbě na trasu dálnice D5. Další rozvoj cestovního ruchu a rekreace sleduje současně návrh využití území a vhodné aktivity, ve vazbě na potřebnou infrastrukturu.

V území aglomerace se předpokládá nárokování krátkodobé rekreace celkem pro 105,5 tisíc obyvatel (PM - 77 tis., PJ - 11 tis., PS - 11,5 tis. a RO - 6 tis.).

7.2.2. Přírodní a krajinné podmínky

Soubor přírodních a krajinných podmínek, zejména geomorfologický charakter území, resp. reliéf, bioklimatické podmínky, charakter bioty (vegetační kryt s živočišstvem), množství a kvalita vodních ploch výrazně a bezprostředně podmiňují rozvoj cestovního ruchu a rekreace.

Reliéf krajiny, zejména nadmořská výška, výšková členitost, sklonitost a expozice reliéfu, výskyt kontrastních forem reliéfu a estetická hodnota výhledů mají pro rozvoj cestovního ruchu podstatný význam. Pro rekreační potenciál krajiny mají významnou úlohu psychologicko - estetické vlastnosti reliéfu. Příznivá členitost terénu je jedním ze základních prvků nezbytných pro rozvoj forem rekreace spojených s pobytem v přírodě, zejména turistiky, cykloturistiky, horolezectví, rekreace u vody, běhu na lyžích a dalších. Relativní výšková členitost reliéfu významně ovlivňuje estetickou hodnotu krajiny a je významným ukazatelem vhodnosti území zejména pro turistiku a zimní sporty. Při větší relativní výškové členitosti reliéfu je také vyšší atraktivita pro cestovní ruch. Střední úhel sklonu reliéfu je významný pro vymezování tras pěší turistiky a areálů zimních sportů - pro turistiku je optimální sklon 5-10^o, pro zimní sporty - sjezd 10-20^o, slalom 20-30^o. Kombinace hodnot relativní výškové členitosti reliéfu a střední úhel sklonu jsou důležitými kritériemi pro různé druhy rekreačních aktivit. Na mikroregionální úrovni má významnou roli expozice reliéfu vůči světovým stranám ve vazbě na ostatní charakteristiky reliéfu.

Vhodnost reliéfu pro různé rekreační aktivity

Druh rekreační aktivity:

a - chataření, b - bruslení, c - cykloturistika, d - míčové hry, e - lov zvěře, h - horolezectví, l - lyžování, m - mototuristika, p - pasivní odpočinek, r - sportovní rybolov, s - sáňkování, t - turistika, v - vodní sporty, z - zahrádkaření

V území aglomerace se uplatňují pahorkatinné a vrchovinné orografické struktury, v nichž mají zásadní význam zahloubená údolí řek Úslavy, Úhlavy, Radbuzy, Mže a Berounky, jež tvoří rekreační osy v území. Nejvyšším bodem území aglomerace je vrch Radeč (721 m) v Křivoklátsko - radečské vrchovině, dalšími významnými terénními kótami jsou vrch Lišák (677 m) v Manětínské vrchovině, vrch Žďár (621 m) na sz. okraji Brd, v Brdech vrch Nad Maraskem (799 m), vrch Radyně (567 m) v Plzeňské pahorkatině. Nejnižším bodem je hladina Berounky pod Zvíkovcem (cca 250 m). Významné rekreační lokality tvoří rekreační vodní plochy a vyhlídkové vrcholy.

Z hlediska přírodních a krajinných podmínek jsou ve zdejším území nejatraktivnější údolí zahloubených řek, dále Křivoklátsko, Brdy, Manětínsko a některé terénní dominanty (Radyně, Žďár, Radeč aj.). Geomorfologická rozmanitost území je ve zdejším regionu dosti omezená. Při okraji Brd jsou také vhodné podmínky pro provozování zimních sportů a nabízejí se zde i možnosti celoroční rekreace.

Klimatické podmínky jsou regulujícím činitelem využití územního prostoru. Pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace jsou podstatné zejména teplota vzduchu, sněhová pokrývka, sluneční svit, mlhy, větrnost a inverzní oblasti.

Především teplotní poměry výrazně ovlivňují podmínky letní rekreace v přírodě, především možnosti pobytu u vody, ale i možnosti zimní rekreace a sportů. Pro pobytovou letní rekreaci lze využít dny s průměrnou teplotou vyšší než 10 ^oC, pro koupání jsou vhodné tzv. letní dny, kdy teplota vzduchu překročí 25 ^oC. V území aglomerace se vyskytuje max. 120-140 dnů vhodných pro letní pobytovou rekreaci a 20-50 dnů vhodných pro koupání.

Rekreační aktivity v zimním období jsou a i nadále budou omezeny na příznivé sněhové poměry, příp. příznivou konfiguraci terénu a volně přístupné plochy. Příznivé polohy jsou obvykle ve výše položených lokalitách (nad 550 m n.m.) se 60-100 dny sněhové pokrývky v roce za průměrného maxima dosahujícího 30 cm.

Charakteristika bioty významným způsobem vytváří fyziognomii krajiny a dotváří atraktivitu krajiny. Pro rekreaci jsou významné lesní plochy, trvalé travní porosty a rozptýlená dřevinná zeleň.

Hodnotné přírodně krajinářské prostředí je nejcennějším a nenahraditelným prvkem rekreace a základní atraktivitou cestovního ruchu. Proto je třeba aby nebylo závažně narušováno jak vybaveností pro tyto činnosti, tak jednotlivými aktivitami rekreace a cestovního ruchu. Potřebné je rekreační hodnoty chránit i v oblastech perspektivních rekreačních území, např. Pobrdí, Merklínsko aj.

Významný je velký počet území s cenným krajinným rázem vymezených přírodních parků: Horní Berounka (1997 PM, PS, RO), Horní Střela (1978 PS), Hřešihlavská (1978 PS), Manětínsko (1978 PS), Rohatiny (1978 PS), Úterský potok (1986 TC, výhledově i PS), Kohoutov (1972 RO), Radeč (1979 RO), Trhoň (1979 RO), Kamínky (1979 RO, výhledově uvažováno rozšíření), Pod Štědrým (1978 PJ), Plánický hřeben-Kakov (1987 PJ, KT), Kakov (PJ), Buková hora-Chýlava (1978 PJ), Brdy (1985 PJ), Javornice a Jesenicko (okr. Rakovník při hranici PS), dále dlouho připravovaný Kornatický potok (PJ, RO), rozšíření Kamínky (PJ z RO), rozšíření Úterský potok (PS z TC), výhledově Niva Mže v Plzni (PM), Údolí Radbuzy a Úhlavy v Plzni (PM), vhodné bylo zvážit i vymezení Kyjovského lesa (PM, PS), případně i Kokotského lesa (RO) ve vazbě na Ejpovické jezero.

Značný význam pro rekreaci a cestovní ruch mají i vymezené krajinné památkové zóny - Plasko, v návrhu Gutštejn - Šipín, v přípravě je Horní Berounka a v uvažovaném výhledu Střední Úhlava, Manětín - Rabštejn, Dolní Úslava, Nepomucko - Žinkovsko, Nečtinsko.

Veřejná urbanistická zeleň, lázeňské a rekreační lesy jsou významným, doposud nedostatečně doceněným prostředím převážně krátkodobé rekreace. Pozitivní vývoj urbanizace již není možný bez koncepční tvorby krajiny s uvedenými plochami urbanistických lignikultur určených k rekreačním účelům. Kvalitní urbanistická zeleň je předpokladem regenerace pracovních sil obyvatelstva, obytnosti a pohodovosti sídel, ekologicky stabilizačním faktorem a hlavním kompenzačním prostředkem nepříznivých faktorů životního prostředí.

Plochy urbanistické zeleně a rekreačních lesů byly v r. 1985 následující (v ha):

Nevýznamnější historické parky v území jsou následující:

Okres Plzeň-město: historický sadový prstenec MPR, borský park a lesopark, lochotínský park, křimický zámecký park (soukromý - Lobkoviců), Pecháčkovy (Štruncovy) sady, botanická zahrada (Kodetova zahrada);

Okres Plzeň-jih: zámecký park Kozel (Šťáhlavy), Žinkovy (Škoda - snaha prodeje), Nebílovy (Památkový ústav v Plzni), Lužany (Hlávkova nadace), Dolní Lukavice (Památkový ústav v Plzni), Hradiště u Blovic, Chotěšov (obec), Oselce, Zelená hora (Nepomuk), Merklín, Spálené Poříčí, Hradiště u Blovic, Šťáhlavy, Dobřany (psychiatrická léčebna), Horšice - Újezd, Přeštice - Vícov, Ptenín, Štěnovice, lázeňský park Letiny (Škoda);

Okres Plzeň-sever: Velká louka u klášterního areálu Plasy, Manětín (lesní závod), Kaceřov, Nečtiny, Malesice, Úlice, Újezd nad Mží, Nekmíř, Vísky, Chříč, Rabštejn n.M., Mariánská Týnice, Luhov, Čemíny, Vlkýš;

Okres Rokycany: zámecký park Březina, Zbiroh, Liblín (domov důchodců), Mirošov, Hřešihlavy, Terešov, Zvíkovec.

Současný stav těchto nesmírně cenných památkových objektů je ve většině případů neuspokojivý. Nejvýznamnějším objektem je příkladně upravený zámecký park u zámku Kozel, který je i komerčně využíván. Potencionálním cílem cestovního ruchu jsou dále tzv. Velká louka u klášterního areálu v Plasích, zámecká zahrada Kaceřov, zámecké parky Manětín, Březina, Zbiroh, Liblín, Lužany, Nebílovy, Dolní Lukavice, Žinkovy, dále historický sadový okruh v Plzni a lochotínský, borský a křimický park v Plzni. Uvedené objekty si prioritně vyžadují citlivou regeneraci.

Lázeňské lesy v území aglomerace nejsou vymezeny (jediné lázeňské místo je v Letinech, okr. Plzeň-jih).

Rekreační lesy jsou vymezeny v příměstské zóně Plzně (Bolevecké rybníky, České údolí, Městský les). Potřebné je doplnit vymezení rekreačních lesů ve stanovených zónách intenzívní rekreace, zejména v oblasti Hracholuské nádrže, ve Starém Plzenci pod Radyní, u Ejpovického jezera aj. a následně je upravit a doplnit (biologické převody, krajinářské úpravy, vybavení, cestní síť, odpočivadla atd.).

Vodní plochy a vodní toky byly vždy v popředí rekreačních tlaků, spojených s odpočinkem, koupáním, vodní turistikou a rybařením. Rozsáhlým snížením kvality povrchových vod přestala velká část vodních úseků a mnohé rybníky (ve vazbě na chov kachen či intenzívní rybářské chovy) vyhovovat hygienickým požadavkům na rekreační využívání. Některé úseky pod údolními vodními nádržemi (Hracholusky, nádrž České údolí) v důsledku vypouštění vody se sníženou teplotou mají omezené možnosti pro rekreační využívání.

Část vodních ploch a vodních toků, ve vazbě na čistotu vod, je využívána pro letní pobytovou rekreaci, provozování letních sportů a sportovní rybolov. Celková rozloha vodních ploch na území aglomerace činí cca 4 845 ha. Pro rekreaci je v aglomeraci využíváno cca 460 ha přírodních vodních ploch - rybníků a cca 450 ha vodních nádrží. Další rybníky rybochovné či kaprokachního hospodářství nesplňují podmínky pro rekreační využití. Využití vodních toků je méně významné. Vodní plochy a vodní toky jsou využívány pro letní pobytovou rekreaci, provozování letních sportů a sportovní rybolov. U tekoucích vod jsou významné toky s dostatečnou průtočností a příznivou hladinou vody, s malým znečištěním a příp. nepříliš nízkou teplotou. Ze stojatých vod jsou významné zejména rybníky vyhlášené za rekreační, příp. v určitých částech upravené ke koupání. Přehled vodních ploch využívaných pro rekreaci je dále uveden.

V zájmu ochrany čistoty vod a v zájmu zajištění péče o hromadnou rekreaci obyvatel je zakázána plavba motorových vozidel na vodárenských tocích, na úsecích toků sloužících jako vodní zdroje a na nádržích v ochranných pásmech vodních zdrojů, na vodních nádržích vybudovaných po 31.12. 1975 a na vyjmenovaných povrchových vodách a určených úsecích toků.

Jedná se o nádrže: České údolí na Radbuze, nádrž Klabava na Klabavě a Hracholuskou na Mži ve dnech pracovního klidu, dále o tok Berounky a o následující rybníky: Velký Bolevecký, Kostelský (Vstišský), Labuť, Merklínský, Vísecký (Hamr), Borecký a Holoubkovský.

Adaptace vodních ploch a toků pro rekreační využití spočívá hlavně ve zlepšení jakosti vod (Borská nádrž) a v úpravě ostatních podmínek pro rekreaci u vody, např. zpřístupnění břehů a hladiny a příbřežní zóny pod hladinou, odbahnění či upravení potřebné hloubky vody aj. (např. Merklínské rybníky).

Celková kvalita životního prostředí značně ovlivňuje turistickou atraktivitu území. Z těchto důvodů je možno očekávat vzrůstající zájem o oblast Brd a Křivoklátska.

7.2.3. Kulturně - historické atraktivity

Pro cestovní ruch jsou významná zejména vyhlášená památkově významná sídla - městská památková rezervace Plzeň (historické jádro vč. sadového prstence), městské památkové zóny Rokycany, Manětín, Rabštejn, Úterý, Město Touškov a Dobřany i vesnické památkové rezervace a zóny a krajinné památkové zóny a významné památkové areály a lokality (uvedené v přehledu kulturně historických nemovitých památek).

Památkové vesnice s objekty lidové architektury

Vesnické památkové rezervace vyhlášené Nařízením vlády č. 127/95 Sb. a vesnické památkové zóny vyhlášené Vyhl. č. 249/95 Sb. jsou uvedeny v následujícím textu.

Vesnické památkové rezervace

• okres Plzeň-město

• Božkov
• Černice
• Koterov

• okres Rokycany

• Ostrovec

Vesnické památkové zóny

• okres Plzeň-město

• Bolevec
• Bukovec
• Červený Hrádek
• Lobzy
• Křimice
• Radčice
• Újezd

• okres Plzeň-jih

• Lípa
• Mítov
• Řesanice
• Tymákov
• Zahrádka

• okres Plzeň-sever

• Dolany
• Dýšina
• Hlince
• Jarov
• Kyšice
• Lhota
• Nynice
• Olešná
• Radějov
• Studená

• okres Rokycany

• Dobřív
• Jablečno
• Podmokly
• Vejvanov

V některých případech je specializovaný zájem např. o sakrální památky, středověké hrady či zámecké areály, o technické památky či archeologické lokality.

7.2.4. Rekreační krajinné celky a zóny

Z hlediska potřeb územního plánování je potřebné vymezení nižších, podrobnějších jednotek dílčích prostorů - rekreačních krajinných celků a rekreačních zón, jež vhodně vystihují specifičnosti místních podmínek, předpoklady rozvoje jednotlivých forem rekreace a intenzity využívání rekreačního potenciálu území.

Rozdílnost krajinných území vytváří rozdílné předpoklady pro rekreační využívání řešených území. Rovnoměrné využívání rekreačního potenciálu není žádoucí. Faktory omezující a limitující rekreační aktivity jsou prostorově značně omezené, přičemž k nim patří jednak hygienicky závadná území, dobývací prostory a skládkové prostory, jednak některá nejcennější území ochrany přírody, pro rekreační stavby stanovená zátopová území. Pro funkční vymezení území pro účely rekreace jsou vymezeny rekreační krajinné celky (rekreační prostory s významnou rekreační funkcí), rekreační zóny intenzívní a extenzívní rekreace a střediska a lokality rekreace a cestovního ruchu.

Užitkové prostory pro rekreaci v přírodní krajině obecně představují lesní a vodní plochy a trvalé travní porosty. Jejich podíl v aglomeraci je poměrně příznivý a činí cca 45,4 %, resp. 116 tis. ha. Podíl lesů v aglomeraci činí 36 % (okr. PM 19 %, PJ 39,6 %, PS 29,9 % a RO 42,8 %), podíl vodních ploch 1,5 %, trvalé travní plochy zaujímají 10,1 % (okr. PM 5,5 %, PJ 7,3 %, PS 14 %, RO 7,3 %).

V území byly vymezeny následující rekreační krajinné celky a zóny:

Krajinný celek Plzeňská kotlina

České údolí - V okolí Borské - Litické vodní nádrže a údolí pod ním (Lhota, Valcha) - okr. PM. Intenzívně využívaná a vymezená rekreační zóna pro hromadnou a individuální krátkodobou i dlouhodobou rekreaci s komerčními možnostmi. V okolí nádrže jsou rozsáhlé chatové kolonie a návazná největší zahrádková lokalita na Výsluní a největší městský borský park a lesopark (s potřebou rekonstrukce a řešení provozních vazeb ve vztahu na přeložku I)27). U vodní nádrže pláž a naturistická pláž, obří vodní tobogan, restaurace a dále ATC, v blízkosti jsou jezdecké kluby. Původně stanovená rekreační kapacita 4000 osob v okolí nádrže je v letní sezóně překračována. Současným limitem je kvalita vody v nádrži (alergentní účinky po rozvoji některých řas a sinic ve vrcholném létě) a omezené vybavení.

Bolevecké rybníky - Krkavec (Bolevec, Bílá Hora, vrch Krkavec) - okr. PM, PS. Intenzívně využívaná vymezená rekreační zóna pro hromadnou a individuální krátkodobou i dlouhodobou rekreaci vč. komerčních zařízení - 2 ATC. Stanovená rekreační kapacita u Velkého boleveckého rybníka 3000 osob, u Šídlovského rybníka 200 osob, u Kamenného rybníka (s restaurací) 500 osob u Seneckého rybníka 600 osob je v sezóně překračována (s výjimkou Košináře - 500 osob, kde není pláž a je zde možnost zřízení naturistické pláže na západním břehu, zcela zbahněný rybník Nováček s odpady si vyžaduje revitalizaci). Na Krkavci je otevřená rozhledna penzión, příp. s občerstvením je vhodné zprovoznit.. Potřebná je obnova demolované restaurace u Velkého boleveckého rybníka a dobudování cyklostezky u Boleveckého rybníka a provázání na doubraveckou cyklostezku u Berounky a cyklotrasu na Krkavec. Limitem jsou VKP přilehlých rekrečních lesů.

Slovanské údolí - okolí Vejprnického potoka (od Skvrňan a Nové Hospody přes Vejprnice a Tlučnou k Nýřanům, v současnosti trvající problematika znečištění potoka, poddolování, skládek a nových nevhodně situovaných lokalit průmyslového a skladového podnikání) - okr. PM, PS. Extenzívně a doposud problémově využívaná rekreační zóna převážně pro individuální krátkodobou rekreaci. Zahrádkové a chatové osady. Nedokončená, zatím nejdelší cyklostezka směrem do Nýřan a výhledově k ATC Přehýšovský rybník a Kladrubům. Možnost realizace komerčních aktivit při vhodné revitalizaci údolí (např. dle US Slovanské údolí - areál volného času a Revitalizační studii - Urbioprojekt Plzeň).

Dolní Mže - (Starý Lochotín, Kyjovský les, Malesice, Čertova kazatelna) - okr. PM. Uvažovaný návrh přírodního parku Kyjovský les. Extenzívně až intenzívně využívaná rekreační zóna pro hromadnou a individuální krátkodobou i dlouhodobou rekreaci s perspektivním rozvojem. Možnost využívání komerčních zařízení. Zoologická a botanická zahrada, výstaviště Plzeň, amfiteátr Lochotín. Limitem je VKP niva toku a lesních ploch a případně narušení přírodního rázu.

Krajinný celek Střední Pomží

Hracholuská nádrž - (významná a intenzívně využívaná rekreační zóna v okolí Hracholuské vodní nádrže, zříc. hradu Buben, Hracholusky, Plešnice, Pňovany, Lipno, Čerňovice, Luhov, Blahousty, Malovice, Svinná, Vranov, Sulislav) - okr. PS (zčásti TC - Butov u Stříbra). Problematika vyvážené a řízené rekreační exploatace vč. vybavenosti - podrobnější skladba je v Ekologické studii Mže - Berounka (Hydroprojekt Praha 1996). Rekreační zóna využívaná pro intenzívní hromadnou a individuální krátkodobou i dlouhodobou rekreaci a řadou komerčních zařízení (ATC). Základním limitem je vyhlášena stavební uzávěra (viz regulativy), základním regulativem stanovená rekreační kapacita 16-18 tisíc osob (o víkendech v letní sezóně bývá překračována až o 10 000 osob). Potřebné je doplnění vhodné infrastruktury a řešení odpadních vod z jednotlivých objektů v údolí a lokalit v záplavové zóně.

Údolí Mže pod Hracholusky - (Buben, Újezd n.M., Dobronice) - okr. PS. Rekreační zóna extenzívní individuální krátkodobá rekreace. Dílčím limitem je snížená teplota vody pod nádrží Hracholusky a VKP nivy toku a přilehlých lesních porostů. Potřebné je řešení fekálií v okolí hradu Buben (soubor desítek latrín).

Dolní Úterský potok - (Podmokly, Klenovice, Hůrky) - okr. PS. Rekreační zóna extenzívní individuální krátkodobé rekreace, výhledově přírodní park, limitem je VKP nivy potoka a přlehlých porostů či narušení krajinného rázu.

Střední tok Úterského potoka - (Úterý, Šipín - okr. PS, dále v okr. TC) Gutštejn, Trpisty, Bezdružice). Krajinná památková zóna, přírodní park, uvažovaná krajinná památková zóna, hrad Gutštejn v rekonstrukci. Zóna extenzívní individuální krátkodobé i dlouhodobé rekreace s perspektivními komerčními možnostmi a perspektivním rozvojem hromadné rekreace - Úterý, dvůr Daňkov aj. Limitem je VKP niva toku, přilehlé lesní porosty a možnost narušení krajinného rázu.

Krajinný celek Horní Poberouní - Radečsko

Horní Berounka - v okolí Berounky od Plzně k CHKO Křivoklátsko (Bukovec, Druztová, Dolany, Chrást, Bušovice, Nadryby, Nynice, Koryta, Kaceřov, Čivice, Robčice, Dolní Hradiště, Kozojedy, Rakolusky, Liblín, Třímany, Hřešihlavy, Chlum, Krašov, Zvíkovec, Hradiště, Čilá, Hlince, Skryje) - okr. PM, PS, RO. Přírodní park. Zóna individuální a hromadné rekreace s rozvojovými možnostmi. Vodácká trasa s tábořišti a vodáckou naučnou stezkou, významné přírodní a kulturně historické atraktivity. Potencionální možnosti komerčních atraktivit (golfová hřiště, oborní chovy), potřeba zachování přívozů a realizace cyklostezky. Limitem jsou zátopová území, niva toku a přilehlé lesní porosty a možnost narušení krajinného rázu a jedinečně zachovalého říčního fenomenu.

Dolní Javornice - okolí přítoku Berounky (Chříč, Lhota) - okr. PS. Přírodní park na území okr. Rakovník. Zóna extenzívní, převážně individuální krátkodobé rekreace. Limitem jsou VKP nivy toku, přílehlých lesních porostů a narušení krajinného rázu.

Křivoklátsko - území CHKO Křivoklátsko - malá část v okr. RO. Přírodní park Kohoutov. Zóna individuální a hromadné krátkodobé i dlouhodobé rekreace s rozvojovými možnostmi. Limitující faktory jsou vymezené zóny I. a II. stupně ochrany přírody a narušení přírodního fenoménu a kajinného rázu CHKO.

Dolní Střela - okolí přítoku Berounky (Dolní Hradiště, Borek, Koryta) - okr. PS. Zóna extenzívní, převážně individuální krátkodobé i dlouhodobé rekreace. Přírodní park. Limitem jsou VKP nivy toku a přilehlých lesních porostů a narušení krajinného rázu.

Radečsko - (Radeč, Lhota p.R., Plískov, Sebečice, Hradiště) - okr. RO. Přírodní park. Zóna extenzívní převážně individuální krátkodobé a omezeně i dlouhodobé rekreace s rozvojovými možnostmi. Limitem je VKP lesních porostů.

Březinsko - (Březina, Hradiště, Habr, Skelná Huť) - okr. RO. Zóna extenzívní individuální a omezeně hromadné krátkodobé i dlouhodobé rekreace. Limitem je VKP lesních porostů.

Haberské rybníky - (Volduchy, Habr) - okr. RO. Zóna intenzívní hromadné a individuální rekreace s ATC a tábořištěm u lesních rybníků. Limitem je VKP lesních porostů.

Zbirožský potok - (Zbiroh, Přísednice, Třebnuška, Lhotka, Ostrovec, Mléčice, Terešov, Lišná, Drahoňův Újezd) - okr. RO. Zóna individuální i hromadné krátkodobé i dlouhodobé rekreace s komerčními možnostmi. Limitem jsou VKP nivy toku a přilehlých lesních porostů.

Poklabaví - (Chrást, Smědčice, Dýšina, Nová Huť, Horomyslice, Ejpovice - stabilizované výsypky u Ejpovického jezera - oprámu, Klabava) - okr. RO. Zóna extenzívní a potenciálně i dlouhodobé individuální a hromadné rekreace s potenciálními rozvojovými možnostmi komerčních aktivit (ATC, hotel, surfing, potápěčská škola, sportovní rybářství). Paleontologická přírodní památka Ejpovické útesy a Rokycanská stráň - možnost využití pro expoziční a propagační účely - viz US Ejpovické jezero Urbioprojekt Plzeň). Limitem jsou VKP nivy toku a přilehlých lesních porostů a nenarušování charakteru území.

Rokycanská stráň - (Rokycany, Borek, Svojkovice) - okr. RO. Zóna intenzívní hromadné a individuální rekreace (městské koupaliště, hřiště). Limitem je VKP nivy toku a vymezená přírodní památka.

Dolní Třemošná - Česká Bříza - (Hromnice s přírodní památkou Hromnického jezírka, Chotiná, Jarov) - okr. PS. Zóna extenzívní krátkodobé a potencionálně i dlouhodobé převážně individuálně a omezeně hromadné rekreace s komerčními možnostmi. Záměr vytvoření lesoparku kolem barokního dvora Býkov s jezdeckým areálem. Limitem jsou VKP nivy Třemošenky a lesních porostů.

Kožlansko - (povodí horní Javornice, Kožlany, Hradecko) - okr. PS. Zóna extenzívní, převážně individuální rekreace. Limitem jsou VKP lesních porostů.

Kralovicko - (Mariánská Týnice, Hubenov, Hradecká potok) - okr. PS. Zóna extenzívní individuální a hromadné krátkodobé i dlouhodobé rekreace s komerčními možnostmi. Limitem jsou VKP lesních porostů.

Plasko - okolí klášterního areálu Plasy, který je chráněných objektem UNESCO (Plasy, Horní Hradiště, Nebřeziny) - okr. PS. Krajinná památková zóna. Zóna extenzívní až intenzívní rekreace hromadné a krátkodobé s komerčními možnostmi (ATC aj.). Limitem jsou VKP nivy Střely a lesních porostů a krajinný ráz.

Krajinný celek Brdy - Holoubkovská pahorkatina

SZ Pobrdí - Mirošovsko, Třemšínsko - (Mirošov, Dobřív, Hůrky, vrch Žďár, Pavlovsko, Skořice, Příkosice) - okr. RO. Přírodní park Brdy. Zóna extenzívní, převážně individuální krátkodobé rekreace s potencionálními možnostmi dlouhodobé rekreace a potencionálními komerčními možnostmi. Limitem jsou VKP lesních porostů a narušení krajinného rázu.

JZ Pobrdí - (Míšov, Borovno, Nové Mitrovice, Chynín, vrch Třemšín, Železná Újezd, Hořehledy, Vlkov, Bradava, Spálené Poříčí) - okr. PJ. Přírodní park Brdy. Zóna extenzívní krátkodobé a potencionální dlouhodobé individuální rekreace s rozvojovými možnostmi hromadné rekreace, včetně komerčních možností (ojedinělé možnosti běžeckého lyžování).

Kařezské rybníky, Holoubkovský potok, rokycanské Pobrdí - (Kařez, Kařízek, Mýto, Cheznovice, Medový Újezd, Holoubkov, Trhoň, Vidřiduch, přilehlé území Brd je potencionální rozvojovou oblastí rekreace) - okr. RO. Zóna krátkodobé a potencionálně i dlouhodobé individuální i hromadné rekreace, s rozvojovými možnostmi hromadné rekreace a potencionální možností komerčního využití. Limitem je narušení krajinného rázu a VKP lesních porostů.

Kornatický potok - (Kornatice, Mešno, Milínov) - okr. RO a PJ. Přírodní park Kornatice. Zóna extenzívní individuální krátkodobí rekreace. Limitem je narušení krajinného rázu a VKP lesních porostů.

Krajinný celek Dolní a střední Poúslaví

Dolní Úslava - (Radyně, Starý Plzenec, Kozel, Sedlec, Šťáhlavy, Šťáhlavice) - okr. PM, PJ. Zóna intenzívní krátkodobé i dlouhodobé individuální a hromadné rekreace s komerčními možnostmi. Areál zámku Kozel s historickým parkem a lesoparkem, ATC, výhledově přírodní park, uvažovaný golfový areál (viz US rekreační park Radyně - Urbioprojekt Plzeň). Limitem jsou VKP nivy toku, lesních porostů a narušení krajinného rázu.

Střední Úslava - (Mešno, Milínov, Nezvěstice, Bradava) - okr. PJ. Zóna extenzívní, převážně individuální krátkodobé a i dlouhodobé rekreace s omezenými komerčními možnostmi. Limitem jsou VKP nivy toku a lesních porostů a narušení krajinného rázu.

Blovicko - (Blovice, Žákava, Vlčice, Ždírec, Chocenice, Seč, Buková hora) - okr. PJ. Zóna extenzívní převážně individuální krátkodobé i dlouhodobé rekreace s potencionálními komerčními možnostmi. Limitem jsou VKP nivy toku a lesních porostů.

Nepomucko - (Nepomuk, Klášter, Vrčeň, Srby, vrch Štědrý) - okr. PJ. Zóna extenzívní převážně individuální krátkodobé a potencionálně i dlouhodobé rekreace, s omezenými komerčními možnostmi. Návazný přírodní park Pod Štědrým. Limitem jsou VKP nivy toku a lesních porostů a narušení krajinného rázu.

Žinkovsko - (Žinkovy) - okr. PJ. Zóna intenzívní hromadné a individuální, krátkodobé i dlouhodobé rekreace s vhodnými komerčními možnostmi. Limitem je VKP lesních porostů.

Lázně Letiny - (lázeňské místo) - okr. PJ. Zóna extenzívní, převážně hromadné dlouhodobé rekreace s komerčními možnostmi. Limitem je VKP lesních porostů.

Krajinný celek Manětínsko - Střela

Manětínsko - (Manětín, Nečtiny, Doubravice, Doubravický vrch, Hvozd) - okr. PS. Přírodní park Manětín, významná atraktivita barokní perly městečko Manětín. Zóna intenzívní, převážně individuální rekreace s rozvojovými možnostmi. Limitem jsou VKP lesních porostů.

Horní Střela - (Rabštejn n.S., Červená Hať, Strážiště, Mladotice, Odlezly) - okr. PS. Přírodní park. Zóna intenzívní, převážně individuální krátkodobé rekreace. Limitem je narušení krajinného rázu a VKP lesních porostů.

Žihelsko - (Žihle, Tis u Blatna, Nový Dvůr, Poustky, Ostrovec) - okr. PS. Zóna extenzívní převážně individuální krátkodobé a potencionálně i dlouhodobé rekreace s omezenými komerčními možnostmi. Limitem je VKP lesních porostů.

Dolní Bělá a okolí - (D. a H. Bělá, Hvozd, Hůrka, Bučí, Vrtbo, Lhotka, Bučí, Dražeň) - okr. PS. Zóna extenzívní převážně individuální krátkodobé rekreace. Limitem je VKP lesních porostů.

Horní Třemošenka - (Čbán, Melchiorova Huť, Podmokly, Klenovice, Skelná Huť, Vojtěšín) - okr. PS. Zóna extenzívní, převážně individuální, ale i hromadné krátkodobé i dlouhodobé rekreace s omezenými komerčními možnostmi. Limitem je VKP lesních porostů a niva toku.

Krajinný celek JZ Plzeňská pahorkatina

Dolní a střední Poúhlaví - (Homolka, Hradiště, Čechurov, Štěnovice, Čižice - Předenice, Snopoušovy, Dolní Lukavice, Nebílovy, Přeštice, Předvojovice, Lužany, Dlouhá Louka) - okr. PJ. Zóna extenzívní, převážně individuální krátkodobé rekreace. Základním limitem je ochrana vodárenského toku.

Dnešické rybníky - (okolí Dnešických rybníků) - okr. PJ. Zóna extenzívní individuální krátkodobé rekreace. Limitem je VKP lesních porostů.

Hradec u Stoda - údolí Radbuzy při jz. okraji Plzeňské kotliny s horolezeckými terény (Hradecké skály) - okr. PJ. Extenzívně využívaná rekreační zóna pro individuální krátkodobou rekreaci. Přírodní koupaliště, cvičné horolezecké terény. Limitem je VKP nivy toku a lesních ploch.

Merklínsko - Okolí merklínských rybníků (Merklín, Roupov) - okr. PJ. Zóna extenzívní, zatím převážně individuální krátkodobé rekreace - potencionální rozvojový prostor rekreace. Výrazné rozvojové limity v území nejsou. Potřebné je odbahnění a zpřístupnění rybníků.

Krajinný celek Tepelská pahorkatina

Bezvěrovsko - (Bezvěrov, Krašov, Třebouňský vrch - již mimo aglomeraci) - jen okrajově v okr. PS. Zóna extenzívní zatím převážně individuální, výhledově i hromadné krátkodobé a omezeně i dlouhodobé rekreace s omezenými komerčními možnostmi (jezdecký areál). Limitem je VKP lesních porostů.

Zatím málo využívané možnosti rozvoje cestovního ruchu a rekreace jsou v krajinném celku Brdy, dále v zóně Bezvěrovsko, Merklínsko a Kařezské rybníky. V současnosti je sledované území využíváno především pro individuální chatařskou rekreaci v období letní sezóny. Z hlediska cestovního ruchu je oblast zatím domácími i zahraničními návštěvníky málo využívaná. Vzhledem ke značnému zatížení některých částí vodních toků vysokou návštěvností došlo k setření přírodního rázu těchto lokalit říčních údolí. Proto je velmi nutné nenarušovat nivní polohy, jež jsou chráněným krajinným prvkem ze zákona a zátopová území.

Systém cykloturistických tras a cyklostezek ještě není potřebně vybudován. Zejména se jedná o značení a budování navržených cyklotras a cyklostezek a v širším území vazby na cyklostezky v SRN. Cykloturistika je v posledním období značně se rozvíjející aktivitou. Cyklistický provoz na území CHKO Křivoklátsko se snaží Správa CHKO usměrňovat, jízda mimo cesty je v CHKO zakázána (byla vydána “velká cykloturistická mapa Křivoklátsko” s doporučenými cykloturistickými trasami). V současnosti je pro region západních Čech zpracováván návrh cyklotras a cyklostezek (Cyklotrasy a Cyklostezky - Západočeský region, Urbioprojekt Plzeň 1998, Racionalizace cyklotras a cyklostezek města Plzně - Urbioprojekt Plzeň 1997).

Nadregionálně významné projednané trasy včetně nových návrhů (označeny N) jsou navrženy následující:

Cyklistické trasy

Regionální cyklotrasy byly na území aglomerace navrženy v následujících třech okruzích Plzně:

Výhodnou dopravní polohu území Plzeňské aglomerace je potřebné využít pro zahraniční cestovní ruch ve vazbě na kulturně - historické památky i přírodně - krajinný ráz území, zejména ve využití přírodních parků a krajinných památkových zón. Potřebné je budovat separátní cyklistické stezky - viz kap. cykloturistika.

Přívozy

Přes řeku Berounku je potřebné zachovat a udržet provozování historických přívozů v Nynicích, Nadrybech - Darové a Třímanech.

7.2.5. Vybavení území pro cestovní ruch a turistiku

Obecnou vybaveností území je technická a dopravní infrastruktura, umožňující rozvoj hospodářských a sociálních aktivit, např. dopravní dostupnost, zásobování vodou a energiemi, ale i nabídka služeb (např. čerpací stanice, autoservis a odtahová služba, pneuservis, cykloservis, půjčovna aut, půjčovna kol, informační středisko, směnárna, cestovní kancelář, lékařská pohotovost, lékárna aj.) a úroveň hygienické a pohodové kvality životního prostředí. V tomto směru je často limitujícím pro rozvoj cestovního ruchu v území neuspokojivý vzhled sídel, domovního fondu a urbanistické zeleně. Zde je potřebné využívat programů na obnovu vesnice a obnovu krajiny.

Infrastruktura cestovního ruchu, zejména nabídka ubytovacích a stravovacích zařízení, ale i nabídka kultury, sportu a zábavy, turistických informací a péče o hosty, je základní podmínkou rozvoje cestovního ruchu Na území aglomerace jsou poskytovány služby zařízení cestovního ruchu i “vázané” rekreace. V posledním období otevírají zařízení vázané rekreace i pro ostatní návštěvníky a omezeně se rozšiřují i komerční nabídky zařízení individuální chatové rekreace. Zatím je omezený počet a kapacita ubytovacích zařízení lehkého typu či veřejných tábořišť.

Ubytovací zařízení

Základním východiskem pro hodnocení úrovně využití území pro rekreaci jsou především lůžkové kapacity v ubytovacích zařízeních. Ubytovací kapacity jsou součástí občanské vybavenosti. V současnosti neexistují kompletní údaje o ubytovacích kapacitách v území, s výjimkou celkových statistických údajů (přičemž existuje ochrana individuálních údajů). Od r. 1990 došlo v transformačním procesu ke značným změnám v důsledku:

• privatizace ubytovacích objektů;
• adaptace a výstavby nových objektů;
• změna funkce objektů - převod z tzv. vázaných forem do volného CR;
• rychlým nárůstem ubytovacích služeb v soukromí.

V historickém dokumentu Aktualizace oblastí cestovního ruchu byly pro území Plzeňské aglomerace mimo Plzně - města stanoveny následující objemy:

• směrodatná návštěvnost 121,3 tisíc návštěvníků;
• směrodatné lůžkové kapacity 10,1 tisíc lůžek;
• udávaná lůžková kapacita 5,5 tisíc lůžek.

Tyto údaje však neodpovídají současné (ani tehdejší) situaci.

Celoroční ubytování je zajišťováno v hotelích a individuálně provozovaných penziónech, ato zejména v Plzni.

Přestože v posledním období cca 10 let vzrostl počet ubytovacích zařízení cca 2,5x a počet lůžek cca dvojnásobně, nedošlo k žádoucímu celkovému rozvoji potřebné infrastruktury pro CR a rekreaci. Kapacity volného cestovního ruchu jsou zatím vázány především na město Plzeň. Celkové ubytovací kapacity v Plzeňské aglomeraci činí cca 100 000 lůžek. Vzájemný poměr vázaného cestovního ruchu a volného cestovního ruchu je velmi nepříznivý ve vztahu k zařízením volného cestovního ruchu. Ten se však postupně pomalu mění převodem lůžek podnikové rekreace na volný cestovní ruch, zčásti novou výstavbou a adaptacemi a úbytkem objektů individuální rekreace převodem na objekty trvalého bydlení. Sezónní návštěvnost plzeňské oblasti soustředěné do letních měsíců dokládá i struktura ubytovacích kapacit (neboť je 90 % lůžek využíváno pouze v letní sezóně).

Ubytovací zařízení volného cestovního ruchu v současné době představují cca 6 tisíc lůžek ve sféře profesionálních zařízení CR, jsou však koncentrovány především v relativně malém prostoru města Plzně. Proto je reálné navrhnout zvýšení této kapacity až na cca 10 000 lůžek a výhledově na 15 000, aniž by došlo k přetížení území vysokou návštěvností. Z hlediska ubytovacích kapacit CR je nezbytné podporovat realizaci všech forem ubytování od hotelů středních standardů po penzióny, turistické ubytovny a ubytování v soukromí. Zvýšení ubytovací kapacity bude vhodné realizovat také prostřednictvím kombinované nabídky ubytování v soukromí, penziónech a lehkých ubytovacích zařízeních (kempy s chladničkami, bungalovy využitelné i v zimním období) a posílením funkce rekreačních vesnic. Hotel středního standardu se doporučuje realizovat v Plasích a v Pobrdí ve Strašicích a Spáleném Poříčí se zaměřením na celoroční využití oblasti Brd. Penzióny je možno rozložit po celém území aglomerace, zejména ve stabilizovaných menších sídlech, přičemž jejich realizace odvisí od aktivity a předvídavosti jednotlivých právnických a fyzických osob. Z hlediska potřeb a charakteru aglomerace se jako nejvhodnější jeví penzióny o kapacitě do 40 lůžek (pro zajištění počtu osob zájezdového autobusu). Turistické ubytovny by měly být vázány především na turistické trasy a cyklotrasy. Tato zařízení v nejnižším standardu ubytování jsou využívána především na jednu noc. Rozvoj ubytování v soukromí je vhodné podporovat za předpokladu záruk kvality poskytovaných služeb a napojení majitele na informační síť cestovního ruchu. Významným zařízení pro mototuristické účastníky CR je síť autokempů a motorestů. Síť motorestů se postupně rozvíjí při hlavních dopravních komunikacích, autokempy jsou provozovány zejména v tradičních lokalitách poblíže některých atraktivit CR - viz P+R. Pro další rozvoj mototuristiky se doporučuje realizace ATC v prostoru Přehýšovského rybníka, v blízkosti sjezdu z dálnice D5 a budování lacinějších hotelů střední kategorie u mimoúrovňových křižovatek, příp. vybudování eurokempu (potřebné připojení na elektřinu a plyn a možnost příjezdu obytných přívěsů).

Kapacita zařízení vázaného cestovního ruchu a rekreace činí cca 10 000 lůžek, přičemž její další rozšíření se nenavrhuje. Vysoká kapacita zařízení individuální rekreace cca 85 000 lůžek bude zčásti konvertovat na změnu na trvalé bydlení v menších sídlech.

Stravovací zařízení

Tato zařízení jsou sledována v občanské vybavenosti. Počet míst u stolu se pohybuje kolem 10 000. U volného cestovního ruchu dochází k preferenci poskytování pouze stravovacích služeb. Rozmístění ubytovacích a stravovacích zařízení je vázáno zejména na turisticky atraktivní oblasti.

Veřejné stravovací služby byly v minulosti značně poddimenzovány. V současnosti došlo k podnikatelskému vzrůstu počtu míst u stolu. Potřebné je však zajišťování potřebné úrovně vyhovující jak pobytové tak pasantní rekreaci vč. požadavků zahraničních návštěvníků. Přehled stravovacích kapacit je uveden v občanské vybavenosti. U volného CR je možno sledovat preference poskytování pouze stravovacích služeb. Převládá rozmístění v nejatraktivnějších oblastech.

7.2.6. Objem a struktura návštěvnosti

Návštěvnost regionu je možno označit jako průměrnou s průměrným počtem zahraničních návštěvníků. Ročně navštíví území regionu cca 10 mil. osob (bez bližší specifikace důvodů). Z toho počtu činí v kategorii klasického cestovního ruchu cca 30 %, ekonomicky motivovovaná návštěvnost je v rozsahu cca 45 %.

Pravděpodobná struktura návštěvníků s dominantní motivací účelu pohybu je následující:

• pohyb obyvatel z obcí dotyčných okresů za rekreací. Zde dochází především k využívání soukromých chat a chalup individuální rekreace;
• pohyb obyvatel za turistikou, rekreací u vody a aktivní sportovní činností;
• z blízkého i vzdálenějšího okolí (převážně využívajících lehkých ubytovacích zařízení a kempů);
• návštěvy z jiných regionů ČR, zejména z Pražské - středočeské aglomerace, Karlovarsko - sokolovsko - chebské aglomerace a Ústecko - mostecké aglomerace a ze ze zahraničí, zejména SRN a Nizozemí. Tato klientela využívá ubytovací zařízení na území aglomerace jako výchozí stanoviště pro pobyt i pro výjezdy do dalších území;
• návštěvy z blízkých oblastí SRN motivované nákupy a využíváním některých druhů služeb, nebo projíždějící územím (zejména do Prahy). Tato klientela minimálně využívá nabídky ubytování, zatěžuje dopravní infrastrukturu zejména v turistických špičkách.

Rozhodující část návštěvnosti je soustředěna do Plzně a největších sídel v území (Rokycany, Blovice, Nepomuk, Plasy, Přeštice, Kralovice). Dále se rekreace uplatňuje zejména u Hracholuské nádrže, dále na úzkých pruzích při velkých vodních tocích, tj. Mže, Berounka, Úslava, Radbuza a Úhlava. Postupně je třeba sledovat území v blízkosti hlavních přístupových tras, tj. v okolí dálnice D5 a komunikací I/27 a I/26. V oblastech koncentrace všech aktivit cestovního ruchu v relativně malém prostoru dochází k nežádoucím efektům vůči trvale bydlícímu obyvatelstvu i samotným návštěvníkům nevyrovnaným sezónním průběhem návštěvnosti, např. u Hracholuské nádrže a to nadměrným zatěžováním některých druhů vybavenosti (zejména prodejen potravin), rozšiřováním nevhodných forem stánkového prodeje.

Přehled hostů v ubytovacích zařízeních za r.1996 (dle statist. údajů ČSÚ)

Struktura hostů v ubytovacích zařízeních ČR v r.1996 (dle statistiky ČSÚ)

Národnostní struktura cizinců (v % - dle ČSÚ v r. 1996)

V ubytovacích zařízeních Plzně byla v r. 1996 následující národnostní skladba hostů (dle ČSÚ, divize Plzeň):

• Německo 48 %
• Slovensko 6 %
• Nizozemí, Rakousko, Francie, USA po 4 %
• ostatní 30 %

Celé řešené území Plzeňské aglomerace je vhodnou oblastí pro rekreační, rodinnou i kvalifikovanou výkonnostní turistiku, pro rekreaci i pro cestovní ruch vzhledem k množství přírodních i kulturně historických atraktivit. Dostatek těchto atraktivit, převažující relativně harmonická krajina a příznivý krajinný reliéf se značnými estetickými účinky, vodní plochy umožňující rekreaci u vody a možnosti i dalších forem rekreace činí zdejší region vhodným pro domácí návštěvníky i zahraniční hosty.

Významné závěry vyplývají i z dotazníkového šetření návštěvníků Plzně v r.1995 prováděné Zč. univerzitou, fakultou ekonomickou (Mgr.J.Ježek):

Důvody návštěvy:

• čeští návštěvníci - převážně zábava, návštěva příbuzných a známých, nákupy;
• turisté ze SRN - převážně nákupy (48 %), odpočinek, zábava.

Oceňování Plzně:

• čeští návštěvníci - spíše drahé, příznivá nabídka služeb a nákupních možností ;
• turisté ze SRN - spíše laciné, příznivá nabídka kulturně - historických možností.

Slabé stránky:

• dopravní situace (špatná průjezdnost, vysoká dopravní zátěž, stav komunikací, seřízení světel na křižovatkách, možnosti parkování);
• služby CR (nízká kvalita, silný nedostatek služeb během víkendu, nepřiměřenost cen, nedostatečný informační systém zejména u turistických atraktivit);
• životní prostředí (nečistota, neupravenost, úroveň zeleně, hluk a exhaláty);
• bezpečnostní situace;
• městská hromadná doprava (zejména čeští návštěvníci).
• Silné stránky
• možnosti kulturně historické nabídky (spíše turisté ze SRN);
• dynamický rozvoj města (zejména čeští návštěvníci);
• pivovarská tradice (spíše turisté ze SRN);
• nákupní možnosti (spíše čeští návštěvníci).

Potenciál území pro rekreaci a cestovní ruch je využíván zatím především místními obyvateli Plzeňské aglomerace, méně pak z Pražské - středočeské aglomerace, z Chebsko-sokolovsko-karlovarské a ústecko - chomutovské aglomerace a ze zahraničí.

Výhledově je možno učinit následující závěry:

1. území bude i nadále využíváno především místním obyvatelstvem, a to zejména pro zabezpečení krátkodobé rekreace, s rozhodujícími nároky obyvatel města Plzně a Rokycan;
2. v území se bude výrazně uplatňovat i vnější návštěvnost a to jak v krátkodobé rekreaci, tak ve srovnatelném rozsahu i v dlouhodobé rekreaci, zejména z dalších tří blízkých sídelních aglomerací i ze zahraničí, především ze SRN a Nizozemí;
3. u vnější pasantní návštěvnosti budou uplatňovány především aktivity a atraktivity celostátního, příp. nadoblastního významu (kulturně historické a přírodní atraktivity, společenské akce, významnější vodní plochy a toky).

Pro uplatnění aktivního zahraničního cestovního ruchu, z jehož rozvoje by ekonomika řešeného území mohla mít nejvyšší zisky, je třeba vzít v úvahu následující okolnosti:

• pozornost zahraničních návštěvníků poutají zejména mimořádně kulturně historické a přírodní atraktivity - MPR města Plzeň, CHKO Křivoklátsko, říční fenomén Berounky;
• vybavenost území vč. zařízení CR a rekreace zaostává standardem a zejména solidností za světovým trendem.

Hlavní pohyb zahraničních návštěvníků po výhledové trase D5 a I/27, I/26 a I/20 a železničním koridoru tratě 180 bude mít spíše průjezdní charakter, přičemž zájem účastníků tranzitního provozu, jež by bylo možno ekonomicky zhodnotit bude převážně omezen na krátkodobé zastávky za účelem čerpání pohonných hmot, případně rychlého občerstvení.

Přes relativně vyšší počet ubytovacích zařízení vybudovaných v minulosti, nedošlo k rozvoji ostatní potřebné infrastruktury. V současné době je nedostatečná infrastruktura jedním z hlavních omezení dalšího rozvoje cestovního ruchu.

7.2.7. Možnosti jednotlivých forem a aktivit rekreace a cestovního ruchu

Funkční a časová využitelnost jednotlivých území pro jednotlivé formy a aktivity CR je podmíněna charakterem a úrovní přírodních prvků. Pro pobytové i pasantní formy rekreace jsou neintenzívněji využívány prostory především v údolí řek - Berounka, Mže, Úslava, Radbuza, Úhlava a okolí vodních nádrží Hracholusky, České údolí a větších vodních ploch, Dále je koncentrován zájem o prostory se zvýšenou přírodní a krajinářskou hodnotou a s vysokou úrovní životní prostředí, mezi něž patří především Chráněná krajinná oblast Křivoklátsko a vymezené přírodní parky. Z hlediska cestovního ruchu jsou významné zejména lokality s cennými historickými jádry - městské památkové rezervace a městské památkové zóny, převážně nedostatečně jsou pro CR a rekreaci využívané památkově významné vesnické lokality (vesnické památkové rezervace a zóny) i krajinné památkové zóny. Ostatním území (s vyhovujícím životním prostředím) je podstatně méně navštěvované, přičemž je žádoucí i zde tyto aktivity podporovat jako stabilizační faktor venkovského osídlení.

Z hlediska funkční využitelnosti se zde uplatňuje širší škála rekreačních aktivit. Hlavními aktivitami jsou krátkodobá i dlouhodobá rekreace, pěší turistika, vodní turistika, myslivost a vodní sporty. Jako vedlejší (doplňkové) se uplatňují návštěva přírodních pozoruhodností, návštěva kulturně historických památek a společenských akcí, sportovní rybolov a lovecká turistika a dále některé nově se rozvíjející formy rekreace, zejména cykloturistika, venkovská turistika - agroturistika a jezdecká turistika (hippoturistika a hippoterapie) a ekoturistika. Nejvíce realizované formy - pobytová rekreace krátkodobá a dlouhodobá se vzájemně prolínají a nelze je posuzovat odděleně, přičemž však převládají formy krátkodobé, příměstské rekreace.

Z hlediska časového využití je řešené území celoročně využitelné, avšak nejlepší podmínky pro využití rekreačního potenciálu jsou v letní sezóně. V této době se v území rozhodujícím způsobem uplatňuje masová individuální a hromadná rekreace, vázaná na vodní plochy a vodní toky (koupání, vodní turistika, vodní sporty), významná je však i pěší turistika a cykloturistika.

Ve funkčním využití se v území uplatňují i další druhy rekreačních aktivit. Jedná se především o doposud nejvíce rozšířenou rekreaci krátkodobé individuální rekreace v chatách a chalupách a návštěvy historických, příp. společenských atraktivit. Z dlouhodobých pobytových forem je to opět rodinná rekreace v soukromých a podnikových objektech a rekreace dětí a mládeže v letních táborech. Zimní rekreace a zimní sporty (zimní turistika, sjezdové lyžování) jsou vzhledem k převážně málo vhodným sněhovým a terénním podmínkám a relativně krátké zimní sezóně ve zdejším území málo významné. Specifické formy rekreace, např. sportovní rybolov, lovectví - myslivost, agroturistika, hippoturistika aj. nepodmiňují sice větší návštěvnost, jsou však důležité pro rozptyl návštěvníků i do méně atraktivních území. K hlavním rekreačním aktivitám, které je vhodné v území dále rozvíjet patří pěší turistika, cykloturistika, agroturistika, turistika na koních (hippoturistika), ekologická turistika, zimní lyžařská turistika a lovecká turistika (lov zvěře).

Pěší turistika

Podmínky pro tuto klasickou formu aktivní rekreace jsou na území aglomerace relativně příznivé, zejména díky malé zalidněnosti území, morfologické členitosti zahloubených říčních údolí, jimiž často turistické trasy prochází a relativní četnosti přírodních i kulturních atraktivit. Tato forma aktivní rekreace je vyhledávána jak mladými lidmi, tak dětmi s rodinami i seniory.

Síť turistických značek je generelně středně hustá, přičemž vyjadřuje atraktivitu jednotlivých dílčích prostorů a je na velmi dobré úrovni. Přehled hlavních značených turistických tras je vpředu uveden. Mezinárodní turistická trasa územím aglomerace zatím neprochází. V okolí středisek cestovního ruchu a rekreace a nejatraktivnější území jsou vedeny hustou sítí, převážně velmi dobře značených turistických cest. Pěší turistika je zde nejrozšířenější formou pohybu, zejména v údolích řek, lesních komplexech a vrcholových dominantách.

Potřebné je obnovit vybudované rozhledny a obnovit či doplnit turistické chaty na hlavních značených turistických cestách.

Cykloturistika

Cykloturistika je rychle se rozvíjející forma využívání volného času jak v zahraničí, tak v ČR, přičemž se stává stále oblíbenější formou aktivní rekreace. Tato rekreační aktivita má řadu pozitivních stránek, neboť:

• je nejekologičtějším způsobem dopravy;
• příznivě ovlivňuje zdraví a kondici obyvatel a podporuje zdravý životní styl;
• ekonomicky je minimálně nákladná;
• většina cílů je tímto druhem dopravy dostupná;
• umožňuje přinášet ekonomický profit oblastem a místům, kterými trasy a stezky prochází.

Výhodné podmínky pro cykloturistiku jsou dány převládajícím charakterem venkovského osídlení, relativně hustou sítí málo frekventovaných komunikací a vhodnou geomorfologií s omezenými úseky velmi náročných terénních úseků. Území je velmi vhodné pro cykloturistiku, vzhledem husté síti vedlejších, asfaltovaných a dobře sjízdných komunikací místního významu. Členitější terén není tomuto přesunu na závadu, naopak jízda na kole kombinovaná s krátkými úseky pěších výstupů je zajímavá a pro účastníky pestrá. Cyklotrasy je vhodné vymezovat nejlépe na místních a účelových komunikacích a turistických značených cestách s vhodným povrchem a na silnicích III. třídy s malým provozem do 500 vozidel/den. Nevhodné jsou komunikace s vyšším provozem vozidel (nad 2 000/den) a silnice I. a II. třídy. Potřebné je zajištění stravovacích a ubytovacích možností a doplňkových služeb (opravy a půjčování kol) především ve vytvářených cyklocentrech.

Přehled nadregionálně významných cyklotras je uveden v předchozí tabulce cyklistické trasy. Lokální trasy jsou zpracovány zejména v okolí Rokycan a Plas. V území je zpracován návrh cyklotras především po silnicích třetí třídy. Cyklistické trasy jsou vhodné pro silniční kola. Ve členitějším terénu jsou dobré podmínky i pro horská kola. Cyklostezky vytvářejí rozvojové možnosti i pro odlehlé oblasti. Segregované cyklostezky v území aglomerace jsou vybudovány pouze v krátkých úsecích Plzně (Doubravka, Bolevecký rybník, Slovanské údolí).

Potřebné je propojení cyklostezek v Plzni a jejich vybudování v údolí Berounky (z Prahy do Plzně), v údolí Úhlavy (až do SRN), podél Vejprnického potoka (kde Slovanským údolím vede zatím nejdelší cyklostezka, jež byla uvažována až do Nýřan a výhledově by byla vhodná k ATC Přehýšovský rybník a do Kladrub) a dále v údolí Úslavy do Starého Plzence a na Kozel a od Berounky z Chrástu na Rokycany, Dobřív a Brdy (zpracován projekt).

Vymezené cykloturistické trasy a cyklostezky, vhodné pro silniční cykloturistiku, jež procházejí územím aglomerace je potřebné výrazněji využít pro rozvoj zařízení CR. Jedná se zejména o mezinárodní trasy a regionální trasy, jež jsou vpředu uvedeny. Na tyto cyklotrasy by měla být vázána síť cyklistických středisek se servisem, půjčovnou kol, možností ubytování a stravování (např. ve Starém Plzenci), rychlá občerstvení (alespoň po 15 km), stravovací zařízení a ubytovací zařízení na úrovni penzionů, turistických ubytoven i ubytování v soukromí (kde je možno zajistit i kolo v době pobytu).

Ve zvláště chráněných územích přírody a krajiny je nežádoucí volný pohyb cyklistů, zejména na horských kolech po nezpevněných trasách.

Montánní - podzemní turistika

O tuto formu turistiky v podzemních prostorách je zvyšující se zájem (vyvolává pocit tajemna). Oblasti bývalé těžby se tak stávají předmětem zájmu turistů. Její rozvoj je lokálně možný v oblastech býv. těžby, kde docházelo k podzemní těžbě, nebo kde byly budovány podzemní prostory. Výjimečným prostorem je zpřístupněné a zokruhované plzeňské podzemí. Další potencionální lokality jsou např. u Nevřeně (kde jsou v podzemní jeskyni vzniklé po těžbě novodobě tvořeny hliněné sošky), dále v Líšťanech aj.

Rekreace u vody a vodní turistika

Pobyt u vody je prvořadým motivačním prvkem krátkodobé i dlouhodobé rekreace obyvatel, zejména pak mládeže a rodin s dětmi. Z dosavadních průzkumů vyplývá, že na území ČR je kryt pouze asi ze dvou třetin. Zvláště citelně se nedostatek příležitostí ke koupání projevuje při uspokojování nároků na letní rekreaci, přičemž prostorové rozmístění rekreačních kapacit u vody je značně nerovnoměrné. Na řadě rybníků je rekreační využívání z různých důvodů omezeno, např. s ohledem na majetkoprávní vztahy, intenzívní hospodářské využívání (např. kaprokachní hospodářství) či z důvodů ochrany přírody. Protože sledované území je prioritně rekreačně využíváno u vodních ploch, je zjištění možností rekreace u vody významnou potřebou. Proto rozvoj vodních sportů a výstavbu další potřebné infrastruktury je zapotřebí koncentrovat do již existujících rekreačních areálů. Při posuzování možností rekreace u vody je potřebné sledovat celý komplex rekreačních aktivit vázaných na vodní plochy:

• aktivity vyžadující přímý styk s vodou: koupání, plavání, windsurfing, plachtění, vodní lyžování;
• aktivity vyžadující částečný styk s vodou: vodní turistika, sportovní sjíždění toků, jachting aj.;
• aktivity vyžadující nepřímý styk s vodou: bruslení, rekreační projížďky na výletních lodích, jízda na motorových člunech aj.;
• aktivity u vody, vyžadující mikroklima vodní plochy a její scenérie: rybaření, pobyt u vody spojený se sluněním a hrami, pěší turistika podél vodních toků a nádrží aj.;
• sportovní rybolov.

Pro rekreační využitelnost povrchových vod není stanoven limit, resp. normativní omezení znečištění. V praxi je uplatňována usance (respektovaná i hygienickou službou), že pro koupání je možné využívat pouze vody do II. stupně znečištění; IV. stupeň znečištění představuje vody nepoužitelné pro většinu účelů. Kromě čistoty vod jsou omezujícími prvky teplota vody, kvalita břehů a bezprostředního okolí, vybavenost, dostupnost a další.

Základní potřebou zůstává potřeba ozdravění vodních toků a zajištění čistoty vodních nádrží. Při úpravách toků v rekreačních zónách je vhodné vytvářet podmínky pro koupání a pohyb u vody a také pro vodní turistiku, např. zajistit zařízení umožňující alespoň přenášení plavidel, např. u Mže od Josefovy Hutě do Plzně, na Radbuze od Horšovského Týna k ústí do Berounky, u Střely v úseku Žlutice k ústí do Berounky. Na vodárenském toku Úhlavy je možno připustit pouze řízenou, zabezpečenou rekreaci, s vyloučením nové pobřežní chatové zástavby či používání motorových člunů.

Pro rekreaci u vody jsou v území relativně vhodné podmínky (31 přírodních koupališť - rybníků, 68 - vodních nádrží - koupališť), kryté plavecké bazény v řešeném území jsou pouze v Plzni. Pro rekreaci je využíváno celkem cca 450 ha rybníků a cca 700 ha vodních nádrží. Místa vhodná ke koupání v řekách byla postupně degradována vzrůstajícím znečištěním, takže v současnosti dochází pouze ojediněle na některých jezech ke koupání. Nejvíce jsou však využívány údolní nádrže, mezi nejatraktivnější místa pobytu u vody patří Hracholuská vodní nádrž a Ejpovické jezero (oprám). Vodní sporty (windsurfing, jachting, veslování) je možno provozovat na Klabavské nádrži, Ejpovickém jezeře, Velkém Boleveckém rybníce. Přehled přírodních koupališť - rybníků, řek - vodních nádrží a bazénů - koupališť, krytých plaveckých bazénů a vodácky využívaných toků je k dispozici v tabulkách u zpracovatele. V současnosti došlo ke znepřístupnění řady vodních ploch vzhledem k jejich privatizaci.

U rybničních vodních ploch je potřebné včas provádět jejich odbahňování a upravovat koupací a plážové plochy.

Vodní turistika má v území vhodné podmínky na Berounce, Mži, Radbuze, Úhlavě, Úslavě, dále pak na Střele, Úterském potoce, Klabavě, Zbirožském potoce a Javornici. Využívání vodních toků je však omezeno příznivými vodními stavy. Vzhledem k jejich nízkému a rozkolísanému průtoku je třeba využívat zejména jarního tání sněhu, případně vypouštění vodních nádrží. Malebná vodácká cesta po toku Mže - Berounky je téměř celoročně sjízdná.

Podle vodního zákona č. 138/73 Sb. je třeba při projektování, výstavbě a údržbě vodohospodářských děl mj. přihlížet k potřebám a ochraně rekreace. Orgány státní správy upravují užívání vodních toků k rekreaci za současného vymezení oprávnění a povinností dotčených orgánů, organizací a občanů (zejména využívání vodních děl ke koupání, vodním sportům a bruslení).

Potřebné je zajišťování bezpečných vodáckých cest, tj. propustí a odpovídajících vodáckých tábořišť.

Zimní rekreace a sporty

V Plzeňské aglomeraci jsou sněhové podmínky pro zimní rekreaci a sporty málo příznivé, vhodnější jsou pouze ve vyšších polohách Brd, na Žihelsku a lokálně kolem Radyně a Krkavce a Lomu (658 m) v Manětínské pahorkatině. V zimních měsících jsou především vyšší polohy v zázemí Plzně a větších sídel intenzívně využívány k zimní rekreaci a zimním sportům (oblasti s alespoň 90 dny sněhové pokrývky v nadmořské výšce nad 800-1 000 m). V území převažuje běžecké lyžování a lyžařská turistika v Brdech, avšak nejsou zde vyznačeny běžecké tratě, dále lyžování dětí a začátečníků na cvičných loukách na vyšších vrcholech. V území zatím nejsou lyžařské vleky ani lyžařská sjezdová dráha, proto převážně lyžaři využívají možností na blízké Šumavě, příp. v Krušných horách a výjimečně i dále (Javor na Šumavě, běžecké tratě na německé straně Šumavy a ostatní lokality Bavorského lesa, Krkonoše, Alpy). V území nejsou ani značené běžecké tratě. K běhu na lyžích jsou využívány některé turistické trasy na okraji Brd. Příznivé podmínky pro lyžařskou turistiku v Pobrdí nejsou zatím téměř využívány. Lokální možnosti jsou i pro sáňkování. K bruslení slouží četné rybníky (především Bolevecké rybníky), v příznivých zimách i vodní nádrže (zejména Hracholuská a Litická) a kryté zimní stadiony (Plzeň, Rokycany).

Potřebné je zřizování lyžařských běžeckých tratí v Brdech a vytváření rekreačně sportovních center v blízkém okolí - Spálené Poříčí, Strašice.

Venkovská turistika a agroturistika

Venkovská (rurální) turistika je v ekonomicky vyspělých státech velmi populární, neboť umožňuje obnovovat ztracené vazby na přírodní prostředí a volnou krajinu. Její ekonomický a sociální přínos spočívá v možnosti realizovat doplňkový finanční zdroj pro zemědělce a současně možnost vytvářet nové pracovní příležitosti pro ostatní obyvatele venkova. Tato perspektivní forma byla zatím nedostatečně využívána na území aglomerace. Jedná se však o ekologicky příznivou formu sepětí faremního hospodaření s turistikou, kterou bude vhodné uplatňovat zejména v příznivém krajinném území, resp. v harmonických krajinných celcích, příp. územích se zvýšenou krajinářskou hodnotou, tedy zejména v oblastech početných přírodních parků (význam samotné krajiny je zde zásadní, neboť krajinný obraz se stává turistickou atrakcí). Tyto rekreační aktivity nejsou provázeny negativními dopady na životní prostředí jako u hromadného (organizovaného masového) cestovního ruchu. Decentralizace ubytovacích zařízení umožňuje návštěvníky rozptýlit v krajinném území a současně dává příležitost individuálním aktivitám v téměř rodinném prostředí. Rozvoj této netradiční formy CR na bázi rodinných farem má předpoklady v lokalitách s upraveným prostředím (postupně je nutné sledovat zajištění ubytovacích standardů, vyhovění předpisům o stravování a konečně i na odbornou způsobilost). Předpokladem rozvoje této formy CR jsou rekonstrukce a úpravy vhodných zemědělských usedlostí. Úpravy musí umožnit vhodné ubytování, možnosti rodinného stravování a příp. počítat i s výpomocí při zemědělských pracích. Vhodná je určitá specializace doplněná doprovodným programem, což umožní zkvalitnění aktivit a případně i stabilitu klientely.

Vhodných lokalit je v území velké množství, zejména v oblastech přírodních parků, ale i významných historických dvorů, např. v oblasti dvora Daňkov u zříceniny hradu Gutštejna, dvora Hubenov, barokního dvora Býkov poblíž přírodní památky Hromnické jezírko, Darovský dvůr v údolí Berounky (se současnými možnostmi jezdectví a golfu), dvůr Rohy u zříceniny hradu Krašova (transfer objektů skanzenu lidové architektury) aj.

Jezdecká turistika (hippoturistika a hippoterapie)

Rozvoj této perspektivní formy rekreace nastal až v 90. letech. Tato forma má předpoklady se rozvíjet v lokalitách vázaných na rozvíjející se chov koní. Její formy mohou být jak sportovní, tak i rekreační. Jezdecké areály jsou především na okrajích Plzně (Bory, Lochotín), kryté jízdárny se v území zatím nevyskytují.

Výhledově je navrhováno využití barokního dvora Býkov, Hubenov, příp. Daňkov, Plaského, Darovanského dvora, dvůr Rohy, Kamýku u Mirošova (hippoterapie) s jejich okolím k rozvoji těchto forem. Jezdecké trasy a kočárové trasy, např. kolem Berounky, Plas, Nepomuku, Žinkova aj. umožňují exkluzivní využívání území s velmi řídkým osídlením. Pro jezdeckou turiostiku by bylo vhodné využít také území Manětínska, Radečska a Brd a budovat zde hippologické stezky (jež nelze však sdružovat s turistickými). Jezdeckou turistiku a hippoterapii je vhodné rozvíjet v souvislosti s rozvojem agroturistiky (venkovské turistiky) při ubytování na venkově či na selském dvoře. Pro vyhlídkové jízdy kočárem jsou výhodné málo frekventované komunikace s alejemi.

Myslivost - lov zvěře (lovecká turistika)

Vzhledem k relativně vysokému podílu lesů v okrajových územích aglomerace, jsou v území mimořádně příznivé předpoklady pro lov - srnčí, příp. černá zvěř, na rybničních soustavách i divoké kachny. Stavy zajíců a bažantů jsou podprůměrné. Lovecká turistika je vyhledávanou formou trávení volného času zvláště u zahraničních návštěvníků středních vrstev.

Vhodné bude zřizování i gastronomických zařízení specializovaných na různé druhy zvěřiny ve vazbě na lovecké revíry či oborní chovy.

Sportovní rybolov

Vzhledem k četným a dobře zarybněným pstruhovým a mimopstruhovým revírům jsou zde dobré předpoklady pro tuto rekreační aktivitu. V území je řada vodních toků a volných vodních ploch využitelných pro sportovní rybolov. Hlavní možnosti na tekoucích vodách jsou na Berounce, Mži, Radbuze, Úhlavě, Úslavě, Klabavě, Střele, Zbirožském, Úterském a Kosovém potoce, dále pak na nádržích Hracholuské, Litické, Ejpovické a Klabavské a Mladotické - Odlezelské a rybnících Holoubkovském (na Holoubkovském potoce), Boreckém (na Klabavce), Oboráku a Vožehlově (na Kralovickém p.), Okružince a Mantově na Radbuze, Přívětickém (na Radnickém p.), Hroznatu a Vískách (na Třemošence), Novém a Starém r. a Klášterce (na Úslavě). Jejich využívání pro cestovní ruch je zatím velmi malé.

Sportovní rybaření je možno i komercionalizovat (např. dle zkušeností z Hornofalckého lesa a jeho podhůří).

Ekoturistika

Ekoturistika je obvykle spojena s návštěvou atraktivních přírodních území. Nutným předpokladem je nabídka ekologických informací a průvodcovská služba. Tato aktivita je využitelná jak pro odborníky z oboru biologie a ochrana přírody, tak o ostatní zájemce z řad ostatní veřejnosti, kteří mají větší zájem o přírodu a její ochranu. Pro tyto skupiny návštěvníků je možno nabízet návštěvu i těch nejvzácnějších území (s průvodcem za úplatu).

Pro rozvoj těchto aktivit jsou vhodné podmínky v biosférické rezervaci a CHKO Křivoklátsko a některých vymezených NPR a NPP i dalších typech chráněných území přírody a krajiny (např. CHKO Křivoklátsko s NPR Kohoutov, NPR Chlumská stráň, NPP Odlezelské jezero, PP Hromnické jezírko).

Lázeňství a rehabilitační činnosti

Jediným lázeňským místem v území jsou Lázně Letiny, jež jsou léčebným střediskem podniku Škoda Plzeň. Lázeňské místo bylo založeno na údajně léčivém a zázračném prameni vody, ten však nedosahuje kvality minerálních léčivých vod. Vliv slatinného léčení a příznivého přírodního prostředí je využíván pro léčení chorob nervových, dýchacích a zažívacích.

Potřebné je vytváření rozsáhlejšího upraveného léčebného lesoparkového zázemí v okolí Letin. Výhledově je potřebné podporovat rozvoj rehabilitačních zařízení včetně hippoterapie, zejména pro zahraniční klientelu seniorů.

Mototuristika

Mototuristika je velmi důležitou rekreační aktivitou, neboť počet návšťěvníků, kteří na Plzeňsko přijíždějí auty stále vzrůstá. Z dotazníkových šetření (které provedla ZČU - fak. ekonomická) vyplývá že např. do Plzně a středisek cestovního ruchu přijíždí přijíždí 80-85 % českých i zahraničních turistů auty (příp. autobusy). Území není zatím pro mototuristiku dostatečně připraveno zejména okružními trasami a návaznými parkovišti, informačním systémem významných atraktivit vč. dopravního značení a návaznými službami. Zatím je území pro tyto formy aktivity zcela nedoceněno. Značné potencionální možnosti v území jsou zatím málo využívané pro motorizované turisty, takže tato oblast patří spíše k perspektivním aktivitám.

Potřebné je vybudování parkovišť ve vhodných lokalitách s návaznými okruhy a jejich propagace a dále výstavba levnějších hotelů poblíž MÚK dálnice D5.

Aktivní zahraniční cestovní ruch

Hlavní atraktivitou v mezinárodně srovnatelné úrovni je historické jádro Plzně (městská památková rezervace). Pro zahraniční klientelu lze zde zabezpečit i odpovídající ubytovací, stravovací a ostatní služby cestovního ruchu. K dalším atraktivitám vhodným pro vyvolání zájmu zahraničních návštěvníků, avšak na nižší úrovni patří myslivost, agroturistika, hippoterapie a hippoturistika, rybolov, rehabilitační sanatorní léčba, kulturní akce, kongresová turistika aj.

Další rozvoj CR by podpořilo i dobudování kongresového hotelu Diplomat v Plzni. Potřebná je aktivní činnost jednotlivých podnikatelských subjektů v oblasti CR tak, aby větší podíl projíždějících osob se zastavil a pobyl v regionu.

7.2.8. Sportovní činnosti a vybavenost (zařízení)

Sportovní vybavenost je koncentrována především do Plzně a několika větších středisek osídlení a městských sídel. Hřiště, bazény, jezdecké areály jsou využívány ke každodenní příměstské rekreaci místních obyvatel případně sezónně pro návštěvníky jednotlivých oblastí. Jen některá víceúčelová zařízení nadmístního významu slouží i pro pasantní návštěvníky, např. zimní stadióny, kryté plavecké bazény, některá veřejná koupaliště, tenisové kurty, golfové areály, sportovní letiště, příp. sauny a fitcentra. Kryté bazény v řešeném území jsou pouze v Plzni.

Vybavenost pro zahraniční klientelu je pouze omezeně využitelná, převážně není na potřebné úrovni, protože nebyla pro zahraniční cestovní ruch koncipována. Nadregionální význam mají především střelecký stadión v Lobzích, fotbalový stadión ve Štruncových sadech a zimní stadión v Plzni.

Pro rozšíření sportovní vybavenosti se doporučuje obnova turistické rozhledny na Chlumu. V rámci řešení města Plzeň se navrhuje aquapark v Českém údolí, pod Radyní ve Starém Plzenci a v okolí Berounky se navrhují golfová hřiště (v současnosti Darovanský dvůr) a další sportovně rekreační vybavenost. V zázemí nových rekreačních lokalit (Ejpovické jezero, Kařezské rybníky) a u rehabilitačních objektů se počítá s realizací sportovních ploch pro aktivní odpočinek a rehabilitaci v přírodě. Tato zařízení mohou zvýšit atraktivitu prostoru pro cestovní ruch.

7.2.9. Managment, spolupráce a propagace v oblasti cestovního ruchu a rekreace

Vzájemnou spoluprácí jednotlivých oblastí CR a rekreace je možno pozitivně podporovat rozvoj těchto aktivit v jednotlivých formách včetně klasické turistiky, cykloturistiky. V oblasti kultury je možno nabízet např. tematické trasy po kulturně - historických památkách, místní slavnosti a folklórní události, významné kulturní akce apod. Pro prezentaci plzeňského regionu v ostatních oblastech ČR i zahraničí je nutná vhodná propagace např. na výstavních akcích a vznik informačních středisek.

Informační centra a střediska CR jsou v současnosti potřebnou až nutnou podmínkou řízení rozvoje CR při spolupráci s Českou centrálou cestovního ruchu v Praze. Určité předpoklady organizace CR jsou v Plzni, Rokycanech a nově v Plasích, zařízení však spíše plní funkce cestovních kanceláří pro tuzemskou, příp. zahraniční rekreaci. Nedostatečně jsou zajištěny informace o zařízeních CR, usměrňování návštěvnosti a propagace plzeňského regionu. Účastník CR je tak odkázán více na hledání, než na přímou informaci o ubytovacích kapacitách ve vztahu na požadovaný standard, na úroveň a speciality ve stravování, na doporučované aktivity v území a na uspokojování sportovních možností. Cestovní kanceláře jsou zaměřené spíše na pasivní CR, resp. výjezdy naších občanů do zahraničí.

Informační centra jsou kromě Plzně a Rokycan navrhována v Kralovicích, Blovicích, Plasích, Hracholuskách. V Plzni se doporučuje vybudovat centrální informační středisko CR: Síť informačních středisek je doporučeno dobudovat na okraji CHKO Křivoklátsko ve Zbiroze, při okraji Brd ve Strašecí a Spáleném Poříčí a u Hracholuské nádrže. Informační centra, informační střediska a všechna zařízení CR by měla být postupně propojena počítačovou sítí, umožňující aktuální informace, umožňující rovnoměrnější rozložení návštěvnosti území. Potřebné je i zajištění profesionální přípravy odborníků v CR.

7.2.10. Přínosy a rizika rozvoje cestovního ruchu a rekreace

Aktivity cestovního ruchu a rekreace hrají důležitou úlohu v ekonomice území a jeho celkovém rozvoji a jsou jedním z hlavních faktorů napomáhajících rozvoji hospodářsky retardovaných území. Tyto aktivity mohou přispět jak k rozvoji městských sídel, tak venkovských oblastí, poskytující možnosti pro stále vyhledávanější formy aktivní rekreace spojené s pobytem v přírodě. Rozvoj rekreační návštěvnosti může pomoci k:

vyššímu zhodnocení přírodně-krajinářských a kulturně-historických předpokladů;

rozšíření možností ekonomické aktivity vlastníků vhodných pozemků a objektů;

zprostředkované péči o krajinu;

vytvoření nových pracovních příležitostí - vyšším příjmům obcím a státní samosprávě.

Rozvoj CR může však přinášet i negativní jevy, případně snižovat nebo ničit hodnoty, pro které se rozvíjí. Proto jedním z prioritních předpokladů k udržení atraktivity území pro CR a rekreaci je ochrana a péče o přírodně-krajinné hodnoty, kulturně-historické hodnoty a kvalitu životního prostředí, např. necitlivými zásahy do krajiny a osídlení či kvality vod např. na Hracholuské nádrži (kde je potřebné zajistit čištění odpadních vod s výústí do toku pod přehradou).

Vlivy zvýšené rekreační zátěže na přírodovědecky a krajinářsky cenné území je třeba sledovat zejména u CHKO Křivoklátsko, přírodních parků Horní Berounka, Brdy a krajinných památkových zón Plasko a Gutštejn - Šipín. Zde je vhodné sledovat umisťování hlavní vybavenosti v rekreačním předpolí Kařezských rybníků a Strašecí. Zde je vhodné vybavit rekreační vesničky, kde bude moci realizovat turistiku, cykloturistiku, jízdu na koni, golf či minigolf a kde je zajištěno vhodné přenocování. V přírodovědecky a krajinářsky cenných oblastech je nezbytná regulace návštěvnosti, podmíněné prioritními zájmy ochrany přírody. Potřebné je v těchto územích stanovit podmínky rekreačního využívání území, zejména v jednotlivých zónách CHKO. Některé podmínky ochrany CHKO jsou stanoveny zákonem č. 114/92 Sb., o ochraně přírody a krajiny, další vymezují Plány péče. Při regulaci či omezování některých aktivit CR a rekreace ve ZCHÚ je třeba upřednostnit potřeby ochrany přírody nad ekonomickými požadavky a nalézat vhodný způsob využívání těchto území.

7.2.11. Pozitivní a negativní stránky cestovního ruchu a rekreace

Z analytického hlediska jsou pro další rozvoj cestovního ruchu a rekreace byly zjištěny následující pozitivní a negativní stránky:

Pozitivní stránky

• relativní dostatek přírodně krajinářských i kulturně historických atraktivit v území;
• dostatečně hustá síť turistických značených cest;
• vysoká lesnatost (cca 40 %);
• relativně nízká hustota osídlení (cca 80 obyv./km²);
• malý rozsah území narušených průmyslem či těžbou;
• značný podíl relativně přírodně i krajinářsky vhodných závažně nenarušených území;
• pozitivní vliv aktivit CR a rekreace (spojené s pobytem v přírodě) na rozvoj příslušných služeb a dále i na hospodářský a sociální úroveň území a stabilizaci obyvatel ve venkovských sídlech.

Negativní stránky

• vysoká zátěž rekreace a CR v přírodně nejcennějších částech území přírody s nebezpečím pokračující denaturalizace těchto cenných územních segmentů (zóna intenzívní rekreace Hracholusky);
• nevyvážená návštěvnost s převládající letní sezónností;
• nedostatečná komplexnost infrastrukturních zařízení;
• nedostatečná úroveň poskytovaných stravovacích služeb v rekreačních lokalitách i některých střediscích;
• nedostatečná rekreačně sportovní vybavenost v okrajové sféře přírodně a krajinářsky nejcennějších území (České údolí, Bolevecké rybníky);
• nedostatečně rozvinuté cyklotrasy a cyklostezky;
• nedostatečné informace (malá dostupnost a značná neúplnost), ale i propagace (v ČR i zahraničí);
• chybějící image oblasti;
• nedostatečná péče o rekreační střediska a lokality, zanedbanost veřejné urbanistické zeleně, nedostatečná čistota veřejných prostorů, nedostatečná péče o stavební fondy;

nedostatečně řešené využití a návštěvnost CHKO Křivoklátsko a dalších chráněných území přírody a krajiny pro naučný a rekreační pobyt.

7.2.12. Tendence dalšího vývoje cestovního ruchu a rekreace

Podle průzkumu, prováděného Institutem pro výzkum trhu na základě zadání České centrály cestovního ruchu, v sezóně r. 1997, zaměřeného na zahraniční návštěvníky ČR (ze 16 cílových zemí - SRN, Rakousko, Slovensko, Polsko, Švédsko, Rusko, Velká Británie, Belgie, Holandsko, Francie, Itálie, Španělsko, Švýcarsko, USA, Japonsko a Izrael) vyplynuly následující závěry:

Z respondentů, kteří v ČR pobývaly dva dny a více téměř třetina - 30 % uvedla jako hlavní důvod návštěvy dlouhodobou dovolenou, druhým nejčastěji jmenovaným důvodem je krátkodobá dovolená - 25 %. Souhrnně lze říci, že hlavním důvodem návštěvy cizinců je turistika. Pětina turistů přijela za svými příbuznými a známými. Více než čtvrtina - 26 % turistů přicestovalo služebně (služební cesta + kongres, veletrh, seminář). Turisté přijeli do ČR nakupovat v 6 % případů.

Průměrná délka pobytu cizinců v r. 1997 v ČR činila 2,83 dne. Převážná část zahraničních návštěvníků - 82 % přicestovala individuálně, zejména ze SRN, Slovenska a Polska. S cestovní kanceláří přicestovalo 57 % Španělů, 41 % Rusů a často také Japonci a návštěvníci z Francie a Izraele.

Z jednotlivých kategorií ubytovacích zařízení byly nejvíce využívány hotely střední kategorie (xxx, xx, x). - 29 % zahraničních turistů, druhým nejčastěji využívaným typem ubytovacího zařízení byl pobyt u příbuzných a známých - 21 %. V hotelech nejvyšší kategorie (xxxx, xxxxx) se ubytovalo 17 % zahraničních turistů, v penzionech 14 %, v kempu 6 % cizinců. Zahraniční návštěvnící ze sousedních zemí Rakouska, Polska a Slovenska se nejčastěji ubytovávali u příbuzných a známých. U Němců nepatrně převládá ubytování v hotelích střední kategorie. V hotelích nejvyšší kategorie byli ubytováni zejména turisté z Německa - 20 %, Španělska - 11% a Ruska - 10 % (přičemž v tomto typu zařízení byla ubytována téměř polovina turistů z Ruska - 46 % a polovina Japonců, kteří navštívili ČR).

Zahraniční cestovní ruch se v rámci Plzeňské aglomerace soustřeďuje především na krajské město Plzeň. Rekreační využívání území aglomerace je doposud vázáno především na tuzemskou pobytovou individuální rekreaci v chatách, rekreačních domcích a rekreačních chalupách. Podle údajů sčítání lidu z r. 1991 je na území aglomerace evidováno celkem 86 250 rekreačních objektů, z toho 29 244 rekreačních chalup (34 %).

Koncentrace rekreačních aktivit se soustřeďuje do okolí Plzně a ve střední části aglomerace - České údolí, Bolevecké rybníky, podél “plzeňských” řek a Hracholuské nádrže, zatím nedostatečně je využívána oblast Brd.

Na území aglomerace existují reálné podmínky pro další rozvoj cestovního ruchu a rekreace a pro posílení této sféry ekonomické základny území.

Základní rekreační potřeby obyvatelstva jsou v zásadě uspokojovány možnostmi využití stávajících zařízení na území aglomerace nebo v relativní blízkosti pohraničních pohoří, zejména Šumavy. Plzeňský region zatím nemá rysy oblasti masového cestovního ruchu, přičemž k tomuto typu rozvoje má pouze omezené předpoklady.

7.2.13. Směry rozvoje cestovního ruchu a rekreace

Potřebné je ve vazbě na Strategii regionálního rozvoje ČR sledovat významný úkol Uvolnění skrytého ekonomického potenciálu cestovního ruchu a jeho podílu na HDP s následujícím zaměřením:

Rozvoj turistické infrastruktury a produktu CR ve vazbě na specifika regionu a jeho kulturní a přírodní bohatství:

• podpora tvorby produktu CR dle specifických možností regionu a jejich zkvalitňování s využitím podpůrných rozvojových programů;
• založení a regionální koordinace systému standardu v CR;
• ochrana a rozvoj jedinečných historických, kulturních a přírodních hodnot regionu;
• cílená podpora aktivního CR ve venkovském prostoru a podpora procesu přeshraniční spolupráce v CR;
• zlepšení propagace CR na úrovni regionu a rozvoj informačních systémů a vzdělanosti v odvětví:
• zlepšení informačního toku o nabídce služeb, produktu a kapacitách CR v regionu s vazbami do zahraničí;
• uvedení systému marketingových turistických regionů do praxe včetně jejich intenzivní prezentace v zahraničí;
• podpora profesního vzdělávání a rekvalifikací ve vztahu k potřebám CR v regionu;
• zlepšení legislativního rámce a zvýšení podpory podnikání v CR:
• zřízení nových institutů v odvětví CR (satelitní účet CR, účelové fondy podpory CR) a koordinace postupu všech institucí činných v CR;
• dosažení slučitelnosti legislativy CR s legislativou EU a vytváření podmínek pro začlenění CR ČR do jednotného trhu EU.

Možnosti rozvoje cestovního ruchu a rekreace v aglomeraci jsou podmíněny přírodně-krajinnými a kulturně-historickými atraktivitami i vybaveností potřebných zařízení pro aktivity cestovního ruchu a rekreace. Výhledově by se cestovní ruch měl významněji podílet na ekonomice území.

Potřebné je vycházet i z měnících se hodnotových preferencí, které mají vliv na chování lidí ve volném čase. Jedná se o zlepšení orientace na vyšší hodnocení individuality, dále na spotřebu a prožitek, zvýšenou citlivost na prostředí a vzrůstající akceptování nových informací vedoucí k neustálé změně potřeb.

Dále dochází ke zvyšující se účasti seniorů na cestovním ruchu a narůstání podílu krátkých cest. Významnou formou cestovního ruchu v budoucnosti bude i zdravotní cestovní ruch.

Rozložení kvalit a atraktivit území zatím neodpovídá rozložení zařízení CR. Rozvoj cestovního ruchu a rekreace by měl spočívat v oživení venkovských částí okresů Plzeň - sever, Plzeň - jih a rokycanského Pobrdí. Území má značné rezervy pro další rozvoj CR, především v oblasti Brd, na Bezvěrovsku, u Ejpovického jezera. Hlavní oblasti rekreace v údolí řek je možno považovat za dostatečně vytížené, v případě Hracholuské nádrže přetížené. Další rezervy jsou v rozvoji netradičních forem CR, zejména agroturistiky. Pro dlouhodobou rekreaci jsou vhodné oblasti Manětínska a Horní Střely, Zbirožska, Staroplzenecka a Kozelska a podmíněně Hracholuské nádrže.

Rozvoj cestovního ruchu a rekreační návštěvnosti je vhodné podporovat následujícími směry:

• rozvoj rekreačního využívání Boleveckých rybníků, Borské nádrže, Hracholuské nádrže a nově i Ejpovického jezera jako hlavních rekreačních oblastí v území, avšak při zajištění čištění odpadních vod;
• dobudování dalšího rekreačního zázemí Plzně (České údolí, Horní Berounka, Staroplzenecko, Slovanské údolí);
• vytváření předpokladů pro celoroční využití jednotlivých částí infrastruktury;
• rozvoj venkovské turistiky v oblasti Pobrdí (Kařezské rybníky, Strašecí, Spálené Poříčí), severních částech okresu Plzeň - sever (Útersko, Manětínsko) a jižních částech okresu Plzeň - jih (Merklínsko, Kasejovicko), rozvoj agroturistiky v přírodních parcích;
• rozvoj městské turistiky využívající zejména atraktivity města Plzně, ale i Rokycan, Plas aj. včetně kongresové turistiky (potřeba dostavění kongresového hotelu Diplomat v Plzni);
• vytvoření odpovídající infrastruktury (zejména vhodných ubytovacích kapacit s možnostmi návazných vhodných aktivit);
• zhodnocení návštěvnosti městských center a kuturních památek;
• rozvoj cykloturistiky zajišťováním cyklotras, cyklostezek a cyklocenter - propojení cyklostezek v Plzni, údolím Berounky (z Prahy do Plzně), údolím Úhlavy (z Plzně do SRN), údolím Vejprnického potoka (z Plzně do Nýřan a výhledově k Přehýšovskému rybníku a do Kladrub) a údolím Úslavy (z Plzně do Starého Plzence a ke Kozlu, od Berounky z Chrástu na Rokycany, Dobřív do Brd);
• pro zabezpečení vodní turistiky zachování a provozování stávajících tábořišť u Berounky - U Dolanského mostu (ř.km 124,6), U přívozu - Nadryby (ř.km 118), Kobylka - Liblín (ř.km 103,5), Na střelnici - Liblín (ř.km 101,7), Zvíkovec - Kalinova ves (ř.km. 81,6) a příp. doplnění tábořiště Darová či Nynice poblíž přívozu přes řeku;
• podpora mototuristiky vybudováním parkovišť s návaznými atraktivními okruhy;
• vyšší využití tranzitního cestovního ruchu zejména poblíž MÚK dálnice D5 (vybavení odpočivadel nabídkami turistických informací a turistických map s doporučenými motoristickými, cykloturistickými a pěšími trasami, zakládání nových středisek v pásu do 10 km od dálnice);
• rozvoj vhodných forem rekreace v okrajových územích Brd (běžecké lyžování, vybudování okrajových středisek ve Spáleném Poříčí a Strašicích);
• rozvoj ekoturistiky v přírodovědně cenných územích (Křivoklátsko, Brdy, průvodce po naučných stezkách oblasti, zřízení informačního centra CHKO např. ve Zvíkovci či Zbiroze);
• vytvoření rekreačního střediska v oblasti Ejpovického jezera (s využitím zpracované urbanistické studie Urbioprojektu Plzeň);
• dovybavení středisek rekreace u vody (dobudování vybavenosti u Hracholuské nádrže, dovybavení Českého údolí a doplnění např. akvacentrem);
• rozvoj rekreačních aktivit ve Slovanském údolí u Plzně (a utlumení skladových a výrobních aktivit);
• podpora pěší turistiky (např. prohlídkovými okružními trasami k vrcholům, vyhlídkám a přírodním či jiným atraktivitám od zřízených turistických parkovišť, vybudováním turistických chat, příp. ubytoven, obnovením rozhleden, vyhlídek a odpočivadel);
• využití chovu koní k jezdecké turistice - hippoturistice a hippoterapii (např. dvory Býkov, Daňkov, Hubenov, Rohy, a stávající Darovanský dvůr, Kamínky u Mirošova aj.);
• opatření na podporu lovecké turistiky (propagační materiály, gastronomické nabídky, komercionalozace Hubertových slavností, rozvoj oborních chovů);
• výstavba nových lokalit rekreačního sportu - golfové kurty (např. u Berounky - Darovanský dvůr aj., pod Radyní aj.), tenisové kurty;
• rozvoj provozování lehkých sportovních letadel (letiště v Plzni a Rykycanech);
• zlepšené využívání lokalit lidové architektury (vesnické památkové rezervace a zóny) i krajinných památkových zón (Plasko);
• využití tras někdejších historických zemských dálkových cest ke hranicím;
• zvýšení podílu dlouhodobých pobytů pestrou nabídkou ubytovacích zařízení volného cestovního ruchu a aktivním přístupem ubytovacích podnikatelských subjektů;
• postupné snižování sezónní návštěvnosti.

Další rozvoj rekreačního využívání území by se měl realizovat podle následujících zásad:

• krajina a příroda by měla být základním faktorem rozvoje cestovního ruchu, které je nutno citlivě a únosně využívat;
• preference kvalitativního nad kvantitativním rozvojem cestovního ruchu;
• vytvoření, resp. zlepšení image oblasti;
• zaměření se na prodlužování délky pobytu návštěvníků a podpora četnosti návštěv pomocí rozšířené nabídky a zkvalitnění služeb;
• prodlužování sezónnosti podporou rozvoje cestovního ruchu;
• podpora konkurenceschopnosti podnikatelů v cestovním ruchu;
• udržení tradičních a získání nových cílových skupin návštěvníků, např. skupin kulturní turistiky v Plzni, ekologické turistiky v CHKO Křivoklátsko, cykloturistiky pro mladé, venkovské turistiky pro rodiny s dětmi, rehabilitační a zdravotní turistiky pro seniory, zpřístupněním a zajištěním okruhů z parkovišť pro výletníky, kvalitními gastronomickými a ubytovacími službami pro krátkodobé návštěvníky a dovolenkáře;
• podpora vzniku profesionáního managmentu cestovního ruchu.

Hlavní problematika soustředěného rekreačního využívání spočívá jak v individuální tak v hromadné rekreaci u Hracholuské nádrže, nádrže České údolí a podél toků Berounky, Mže, Úslavy, Úhlavy a Radbuzy. Podrobnější zhodnocení bylo provedeno v průzkumech a rozborech. Pro individuální rekreaci je potřebné:

výstavbu chat povolovat pouze ve stávajících chatových lokalitách dostavbou volných a disponibilních proluk;

požadavky individuální rekreace řešit formou výstavby rekreačních domků v rámci zastavěných území sídel nebo v těsné vazbě na zastavěná území sídel kategorie A, B, C a D;

počítat s možnostmi převodu stávajícího stavebního fondu na rekreační chalupy, a to především v ostatních nižších centrech osídlení. U sídel s převažující rekreační funkcí zachovat alespoň minimální podíl trvalého bydlení, aby se zabránilo vzniku sezónně “mrtvých” sídel;

počítat s rozvojem tzv. sezónního bydlení v rekreačních domcích nebo rodinných domech. Tyto formy rekreace navázat na centra osídlení.

Specifické formy rekreačního využívání území jsou lokalizovány jen v několika prostorech. Dětské letní tábory jsou zachovány v klidových prostorech kolem menších vodních ploch a toků. Školící a rekreační zařízení jsou doposud provozovány především v prostorách zón intenzívní rekreace - Hracholusky, Žinkovy (omezené využívání). S dalším rozvojem těchto forem rekreace se v ÚPN VÚC nepočítá a další požadavky by měly být uspokojovány v rámci zařízení cestovního ruchu. Podniková rekreační zařízení trvalého charakteru jsou soustředěna zejména u Hracholuské nádrže. V dalším vývoji zřejmě nebude možno z ekonomických důvodů tato zařízení dále provozovat a postupně se stanou rezervami pro rozvoj cestovního ruchu. V tom případě bude nutná revitalizace celých areálů. Tyto tendence jsou v řadě zařízení již uplatňovány, kdy řada podnikových zařízení nabízí volné pracovní kapacity pro pasantní návštěvníky.

7.2.14. Navrhovaná opatření

• Zlepšování podmínek pro rozvoj cestovního ruchu a rekreace umožněním optimálního využití plzeňské oblasti ve vazbě na zlepšení ekonomického potenciálu území a růst životní a kulturní úrovně obyvatel při kultivaci a humanizaci zdejších podmínek a zachování ekologické stability a přírodních hodnot území.
• Podpora zahraniční spolupráce v oblasti cestovního ruchu a rekreační návštěvnosti s tím, že obě strany mohou využít svých specifických podmínek: v plzeňském regionu jsou příznivé přírodně krajinářské prostory s dostatkem kulturně historických atraktivit s velmi malou hustotou obyvatel (v SRN, odkud přichází většina zahraničních návštěvníků je vysoká poptávka po rekreaci) a zlepšení spolupráce při propagaci regionu pro cestovní ruch a rekreaci.
• Zlepšení využití území k pobytové rekreaci, ve spojení s ubytováním ve vazbě na vhodnou dopravní polohu a snadnou dopravní přístupnost.
• Zvýšení možnosti nabídky volných ubytovacích kapacit a možnosti veřejného stravování v oblasti, např. doplnění hotelových kapacit v Plasích, Strašicích, Spáleném Poříčí, Manětíně, Zbirohu, příp. Úterý aj. a v blízkosti sjezdů dálnice D5 - hotely středních kategorií.
• Nezvyšování zátěže území jež jsou nepříznivě poznamenána živelným rozvojem rekreace a CR, zejména v oblasti Hracholuské nádrže a v údolí řek, kde je nutné udržet a zlepšit čistotu vod (budování ČOV).
• Postupné zvyšování zastávek průjezdních turistů a snižování sezónnosti cestovního ruchu a rekreace zvyšováním podílu dlouhodobých pobytů, zejména aktivní nabídkou zařízení cestovního ruchu (dlouhodobá složitá potřeba).
• Dobudování rekreačního areálu České údolí (akvacentrum) vč. zatraktivnění návazného Borského parku a areálu ve Slovanském údolí - výhledová koncepční potřeba.
• Využití lokality Ejpovického jezera s okolím stabilizovaných odvalů a opuštěného těžebního území v prostoru k tvorbě krajinářsky zformovaného území s rekreačními možnostmi - výhledová koncepční možnost (při zajištění ČOV).
• Vyšší zhodnocení velmi dobrých potenciálních možností bohatství kulturních památek v území a zlepšení možností jejich využívání pro CR a rekreaci včetně památkově významných sídel, sakrálních památek a židovských památek.
• Rekonstrukce a oprava vybraných objektů pro účely cestovního ruchu - areál zámku a kláštera Rabštejn nad Střelou (PS), zámek s parčíkem Spálené Poříčí (PJ), zámek s parkem a pivovarem Mirošov (RO), zámek s atraktivním parkem Úlice (PS), zámek s parkem Líšťany (PS), klášterní areál Chotěšov (PJ).
• Využití vhodných historických areálů hospodářských dvorů pro agroturistiku ve spojení s hippoterapií a hippoturistikou a využitím krajinářských úprav - Býkov u Hromnic (PS), Daňkov u Gutštejna (PS), Hubenov (PS), Rohy (PS) vč. stávajích - Darovanský dvůr (RO), Rohy (PS), Kamínky u Mirošova (RO).
• Podpora rozvoje nových lokalit CR a rekreace v blízkosti dálnice D5 (Kařezské rybníky, Haberské rybníky, Ejpovické jezero, Starý Plzenec, České údolí, ATC Přehýšovský rybník, klášter Kladruby).
• Podpora rozvoje využívání Brd (vytváření nových středisek rekreace a CR - Spálené Poříčí, Strašecí (hotel Strašecí a Spálené Poříčí, využití zámku ve Spáleném Poříčí aj.) a budováním turistických, cyklistických a lyžařských a hippologických tras.
• Podpora rozvoje rekreace a CR ve venkovských prostorech v odlehlých částech aglomerace (Spálenopoříčsko - využití zámku, hotel, trasy do Brd vč. lyžařských okruhů Kasejovicko - zlepšené využití rybníků pro rekreaci, Nepomucko - využití historických objektů v Nepomuku a přírodního parku Pod Štědrým pro agroturistiku, Útersko - využití historických objektů v Úterý, navrhované krajinné památkové zóny Gutštejn - Šipín a přírodního parku Úterský potok, Manětínsko - využití historických objektů “barokní perly” západních Čech a přírodního parku Manětínsko - agroturistika, Zbirožsko - vybudování expozice na zámku, využití ekoturistiky do CHKO Křivoklátsko, Radnicko - využití přírodního parku Horní Berounka, výroba ekologických potravin).
• Opatření na podporu venkovské turistiky a agroturistiky (vytypování okruhu služeb jež poskytne venkovská nebo zemědělská usedlost, doporučení doprovodných okruhů, např. jezdectví, cykloturistika, rekondiční programy, rybaření, lov, biopotraviny, pomoc při zemědělských pracích, ukázky řemesel aj.).
• Vytváření možností pro atraktivní turistické pěší okruhy ze zajištěných parkovišť u státních komunikací včetně obnovy a doplnění turistických chat a rozhleden.
• Vytváření možností cyklistických okruhů se zajištěnými cyklistickými centry, budování cyklostezek a cyklocenter (viz Cyklotrasy a cyklostezky - západočeský region, Urbioprojekt Plzeň).
• Zachování a udržení provozu přívozů přes Berounku.
• Zajištění provozování a potřebné úrovně výstavního areálu v Plzni a výhledově i prostorů pro kongresové akce a koncerty, dobudování kongresového hotelu v Plzni (hotel Diplomat).
• Opatření na podporu kulturní turistiky (podpora kulturních akcí významných pro CR, kalendáře akcí, propagační materiály kulturně historických památek, nabídky doporučených specializovaných či ucelených okruhů, tas či pobytů např. stávající “srdcem Plzně”, okolím Plas, obnova a propagace lidových slavností).
• Rozšíření zábavních možností v Plzni a blízkém okolí - letní scéna na okraji historického sadového okruhu MPR Plzně, okolí Jerírka na Košutce v Plzni, areál Ejpovického jezera.
• Využití pivovarských tradic v Plzni pro cestovní ruch (pivovarské muzeum, prohlídky pivovaru, gastronomické nabídky, slavnostii piva).
• Zajištění potřebné péče o krajinu, ochranných opatření (zpevněné pěší chodníky v citlivých erozně a destrukčně ohrožených polohách) v místech vysoké návštěvnosti (okolí hradů v údolí Berounky).
• Rozvoj základních prvků technické infrastruktury pro CR a rekreaci.
• Rozvoj služeb na podporu CR.
• Lepší zhodnocení produktů CR.
• Zlepšení informací o atraktivitách CR včetně požadavků na ochranu přírodních a kulturních hodnot.
• Zvýšení propagace cestovního a turistického ruchu Plzeňské oblasti v zahraničí i ČR.
• Zpracování marketingové studie včetně informačních a orientačních systémů.
• Zlepšování dostupnosti zón intenzívní hromadné rekreace hromadnou dopravou.
• Zlepšení solidnosti a úrovně poskytovaných služeb ve standardech cenově vyhovujících pro klientelu, při zaměření na kulturně historické památky i přírodní atraktivity, cykloturistiku, agroturistiku a rekreaci u vody.
• Nahražování esteticky nevyhovujících forem stánkového prodeje příznivými způsoby.