Územní plán plzeňské aglomerace - kapitola 9.

9.1. Řešené území v širších dopravních souvislostech

Oblast Plzeňska leží v trase významných mezinárodních dopravních tahů tj. E50 - dálnice D5 a C-E40 - železniční trať č. 170, součást tzv. III. tranzitní koridoru ČR a mezinárodní sítě tratí AGC a AGTC, propojující Brest - Paříž - Norimberk - Plzeň - Prahu a dále významná centra osídlení ve směru na Polsko a Slovensko. V evropských souvislostech jsou tyto nadřazené dopravní cesty součástí větve IV.A Praha - Norimberk IV. multimodálního koridoru procházející v trase Berlín - Praha - Brno - Břeclav - Vídeň/Bratislava. V koncepcích dlouhodobého výhledu je tato mezinárodní přepravní osa posílena navrhovanou západní větví vysokorychlostní tratě (VRT) Praha - Plzeň - Rozvadov - Norimberk, navazující na středoevropský systém tratí pro vysoké rychlosti.

V přepravních souvislostech je Plzeňsko “nárazníkovým” regionem, který kromě výrazné tranzitní dálkové dopravy probíhající v ose Praha – Plzeň - Rozvadov - SRN s doplňujícími větvemi na Folmava - SRN a Železná Ruda - SRN, na sebe váže významnou část vnější i vnitřní zdrojové a cílové dopravy. Plzeň ve stávajícím systému radiálně vedených nadřazených silnic tak do zprovoznění chybějícího úseku dálnice D5 v trase jižního obchvatu Plzně “filtruje” vzrůstající silniční dopravu, směřující přes Plzeň od hraničních přechodů se SRN Rozvadov (dálnice D5 E50), Folmava (silnice I/26), případně Železná Ruda (silnice I/27 E53). Další zásadní zvýšení dopravy na dálnici D5 lze očekávat po dokončení návazného dálničního úseku na německé straně, plánované ke zprovoznění do roku 2003.

I přes současné obtíže v nedostatečné kapacitě a kvalitě stávající dopravní infrastruktury řešeného území, je poloha Plzeňska v síti nadřazených dopravních cest, výhledově sledovaných k zásadní přestavbě, velmi atraktivní s vhodnými předpoklady možného ekonomického a kulturně-sociálního rozvoje území.

9.2. Rozvojové předpoklady a zásady koncepce dopravy

Stávající historicky založená dopravní struktura Plzeňska představuje i výhledově základ dopravního systému, jež je ve vybraných trasách a koridorech podle rozvojových koncepcí a očekávaných přepravních potřeb s ohledem na ochranu životního prostředí a zdraví navržen k postupné přestavbě;

Dálnice D5 Praha - Plzeň - Rozvadov se stávajícími mimoúrovňovými křižovatkami v řešeném území MÚK Mýto, MÚK Rokycany, MÚK Ejpovice, MÚK Sulkov, MÚK Nýřany, MÚK Přehýšov je v obou realizovaných úsecích páteřním dopravním mezinárodním koridorem E50 s vazbou na vyšší silniční systém ČR, zajišťující nadřazené dálkové i regionální přepravní vztahy s návazností na SRN;

Dálnice D5 je v nedokončeném úseku jižního obchvatu Plzně sledovaná ve stabilizované vládou schválené trase varianty SUK 2 s mimoúrovňovými křižovatkami MÚK Ejpovice (nedokončená) MÚK Černice, MÚK Litice, MÚK Sulkov (nedokončená) s doporučením, přehodnotit možnost prodloužení tunelu Valík při zachování směrových a výškových parametrů navržené dálniční trasy;

Pro přímé dopravní napojení výhledových rozvojových aktivit v prostoru bývalého letiště Líně (“Transpark”) a pro posílení atraktivity a rozvojových předpokladů prostoru Zbirožska je na dálnici D5 zpracovatelem sledován návrh dvou nových vložených mimoúrovňových křižovatek a to MÚK Kařez a MÚK Nová Ves;

Nadřazený silniční systém řešeného území, spojující Plzeňsko se sousedními regiony a v dílčích relacích přebírající funkci mezinárodního tahu, představují v dílčích úsecích postupně přestavované silnice I. třídy č. 19, 20, 26 a 27. Silnice, v jádrovém území radiálně zaústěné do komunikačního systému města Plzně (koncepčně plně respektován a převzat z návrhu ÚPN města Plzně), ve vnitroměstských úsecích a ve vybraných trasách se sdruženou funkcí dálničních přivaděčů k dálnici D5 jsou sledovány ve čtyřpruhovém uspořádání;

Nadřazený systém je doplněn postupně přestavovanou silnicí II/180, která v příměstském prstenci kolem Plzně vytváří tzv. “příměstský silniční okruh” s přímou obsluhou a vzájemným propojením sídel v relaci Kyšice (MÚK) - Starý Plzenec - Štěnovice - Dobřany - Chotěšov - Nýřany - Kozolupy - Třemošná - Chrást - Dýšina - Kyšice s přímými vazbami na nadřazený radiálně založený systém silnic I. třídy;

V oddáleném pořadí (15 - 30 km od Plzně) je “příměstský silniční okruh” (silnice II/180) doplněn “regionálním okruhem”, který využívá stávajících, v dílčích úsecích upravených tras vybraných silnic II. třídy v relaci Kařez (návrh MÚK) - Strašice - (Rokycany) - Mirošov - Spálené Poříčí - Blovice - Přeštice - Stod - Heřmanova Huť - Stříbro - Úněšov - Kaznějov a dále variantně; varianta 1: Kaznějov - v nové trase s přemostěním řeky Berounky - (Břasy s propojovací větví na Rokycany a Mirošov) - Radnice - MÚK Kařez, varianta 2 - Kaznějov - Kralovice - Zvíkovec - Zbiroh - MÚK Kařez;

U obou sledovaných silničních okruhů, tj. příměstského a regionálního, se předpokládá využití tras na kratší vzdálenosti, v jednotlivých úsecích či sektorech s diferencovaným přepravním významem a očekávaným dopravním zatížením;

Pro posílení regionálních a příměstských radiálních přepravních vztahů severovýchodního sektoru Plzeňska k městu Plzni je bez ohledu na výslednou koncepci regionálního okruhu (tj. varianta 1: přemostění řeky Berounky v prostoru Olešná - Dobříč a dopravní oživení oblasti, varianta 2: ponechání priority rekreační funkce řeky Berounky a výhledově omezená dopravní obslužnost a oboubřežní propojení oblasti) sledována výhledová přestavba vybraných silnic II. třídy s návazností na komunikační síť města Plzně;

V dlouhodobém výhledu po návrhovém období r. 2010 je sledován koridor vysokorychlostní tratě (VRT) západní větve Praha - Plzeň - Rozvadov, procházející železničním uzlem Plzeň;

Nadřazený kolejový systém řešeného území představuje síť celostátních tratí č. 160, 170, 180, 183 a 190, v hlavních směrech sledující nadřazené silniční tahy, radiálně zaústěných do železničního uzlu Plzeň. V souladu s výhledovou koncepcí přestavby železniční sítě ČR je sledována jejich postupná přestavba pro dosažení potřebných parametrů pro rychlost 100 - 160 km/hod., a to diferencovaně podle přepravního významu jednotlivých tahů v rozsahu optimalizace a modernizace;

Regionální železniční tratě jsou i výhledově územně i provozně stabilizované s postupným vyšším začleněním do celkového integrovaného přepravního systému pro osobní a nákladní dopravu Plzeňska;

Veřejná vnitrostátní letiště pro všeobecné letectví Letkov a Plasy jsou výhledově stabilizované s vyhlášenými ochrannými pásmy; plocha pro vzlety a přistání Rokycany je výhledově územně respektována s předpokladem možného výhledového začlenění do sítě veřejných vnitrostátních letišť pro všeobecné letectví;

Bývalé vojenské letiště Líně, které je převáděno do dlouhodobého pronájmu společnosti Orchard s.r.o. se záměrem komerčního využití jako cargo letiště pro transkontinentální dopravu, je sledováno k zásadní komerční přestavbě se zachováním omezené letecké dopravy pro vojenské záchranné vrtulníkové lety a pro nepravidelnou civilní dopravu regionu a města Plzně;

Pro rozvoj rekreační i každodenní cyklistiky ve vazbě na cyklotrasy SRN jsou v řešeném území respektovány a výhledově sledovány tři hlavní trasy základního systému cyklistických tras ČR, na který bude postupně navázán systém vedlejších tras regionální a lokální úrovně.

9.3. Návrh dopravních sítí a infrastruktury

9.3.1. Silniční doprava

9.3.1.1. Výchozí stav

Návrh uspořádání a přestavby silniční sítě v řešeném území Plzeňska vychází z celkového předpokládaného rozvoje území, koncepčních a dlouhodobě sledovaných záměrů výstavby dálnic a přestavby silniční sítě (MDS ČR, ŘSD ČR), doplněné dílčími náměty, které bude nutné prověřit a upřesnit samostatnými technickými studiemi. Regionální a mikroregionální návrhy přestavby respektují záměry sledované v územně plánovacích dokumentacích vybraných sídel a jsou doplněny novými návrhy, které vycházejí z předpokládaných nároků, přepravních potřeb a podmínek celkového možného rozvoje dílčích částí území včetně vhodné návazností na vyšší dopravní strukturu.

Nadřazenou dopravní páteří řešeného území Plzeňska je dálnice D5, nedokončená v úseku jižního obchvatu města Plzně (úsek MÚK Ejpovice - MÚK Sulkov), na kterou navazuje síť silnic I. a II. třídy, v lokální úrovni doplněná silnicemi III. třídy, místními a účelovými komunikacemi. V úrovni územně-plánovací dokumentace velkého územního celku jsou podrobněji sledovány pouze dálnice a silnice I. a II. třídy, ve svém členění respektující změnu v číslování silniční sítě ČR, platnou od 1.1. 1998.

 Přehled stávajících dálnic a silnic

Kvantifikovatelná současná intenzita dopravy na dálnici a silniční síti řešeného území (viz kartogram v textové části dokumentace) vychází z výsledků Celostátního sčítání dopravy na silniční síti ČR v roce 1995 (ŘSD ČR, 1995). Výsledky je nutno považovat za orientační - etapové, neboť nezahrnují současný stav k roku 1999 včetně zprovoznění dálnice D5 v úsecích Praha - Ejpovice a Sulkov - Rozvadov.

Intenzita dopravy na silnicích I. třídy v místech vstupů do řešeného území - r. 1995

Zdroj: Celostátní sčítání dopravy na silniční síti ČR v roce 1995 (Ředitelství silnic ČR)

Intenzita dopravy na silnicích I. třídy v místech vstupů do města Plzně - r. 1995

Zdroj: Celostátní sčítání dopravy na silniční síti ČR v roce 1995 (Ředitelství silnic ČR)

Oproti předloženým intenzitám z roku 1995 došlo zprovozněním dálničního úseku Plzeň/Sulkov - Rozvadov v roce 1998 k nárůstu dopravy, vyvolaného zvýšením atraktivity dálkového spojení. Výhledově je nezbytné očekávat zásadní zvýšení intenzity dopravy, a to kromě průměrného postupného nárůstu dopravy daného narůstající automobilizací v ČR, tj. vztaženo k roku 1995 pro rok 2010: k = 1,55, pro rok 2015 k = 1,64 o dalších cca 30-40 % a to v důsledku zprovoznění chybějícího návazného dálničního úseku na německé straně Waidhaus - Wernberg/Köblitz, plánované k dokončení do roku 2003 a výhledové realizace a zprovoznění jižního obchvatu města Plzně. Realizací obou dálničních staveb na území ČR a SRN bude ČR kontinuálně propojena souvislým dálničním tahem se sítí dálnic Bavorska.

9.3.1.2. Rozvojové záměry a návrh přestavby

Dálnice D5 - E50 Praha - Plzeň - Rozvadov - Norimberk

Výchozí stav

Dálnice D5, sledovaná jako součást dálniční sítě ČR s vazbou na SRN, je zprovozněná v dílčích úsecích Praha - Plzeň, Ejpovice (MÚK) a Plzeň, Sulkov (MÚK) - Rozvadov. Mezilehlá část jižního obchvatu Plzně v úseku Ejpovice - Sulkov, která byla z důvodů územních sporů pozastavena, je v současné době předmětem zásadního rozhodnutí. Současná situace s chybějícím úsekem má za následky kritickou situaci při průjezdu obytným územím Plzně, jež může dále dramaticky vyvrcholit v okamžiku, kdy nebude dostavěn jižní obchvat města a naopak bude dokončen a zprovozněn návazný dálniční úsek na německé straně, připravovaný k otevření do roku 2003.

Usnesením vlády ČR č. 741/1999 vyzývá vláda ČR ministra životního prostředí ve spolupráci s ministry dopravy a spojů a pro místní rozvoj urychleně řešit problematiku vedení dálnice D5 kolem Plzně s maximálním využitím již projednaných úseků.

Návaznost silniční sítě a spádového území na již stávající úseky dálnice D5 je v řešeném území zajišťována následujícími mimoúrovňovými křižovatkami (MÚK) :

• (MÚK Cerhovice - mimo řešené území) km 41,0
• MÚK Mýto km 50,0
• MÚK Rokycany km 62,0
• MÚK Ejpovice km 67,0
• MÚK Sulkov (Plzeň-západ)
• MÚK Nýřany
• MÚK Heřmanova Huť
• (MÚK Stříbro - mimo řešené území)

Rozvojové záměry a návrh přestavby

V návrhovém období je sledována dostavba dálnice D5 v úseku MÚK Ejpovice - MÚK Sulkov s dálničními křižovatkami MÚK Černice (sdružená), MÚK Litice, MÚK Šlovice, a to v trase stabilizované varianty SUK 2 (vydané územní rozhodnutí), schválené usnesením vlády ČR, s doporučením přehodnocení možnosti prodloužení tunelu Valík při zachování výškových a směrových parametrů navržené dálniční trasy.

Pro přímé zpřístupnění a zásadní podporu rozvojových předpokladů oblasti Zbirožska a Radnicka je v návrhu ÚPN VÚC Plzeňska zpracovatelem sledován záměr na vložení nové dálniční křižovatky MÚK Kařez (mezi stávající dálniční křižovatky MÚK Cerhovice a MÚK Mýto) s přímým napojením na Zbiroh, v opačném směru na Kařez a silnici II/605 dílčí přeložkou silnice II/235 Kařez - Zbiroh.

Záměr firmy Orchard s.r.o. na přestavbu bývalého vojenského letiště jako transkontinentální cargo letiště s doprovodnými komerčními aktivitami tzv. Transpark předpokládá přímé napojení zóny na dálnici D5 novou vloženou dálniční křižovatkou v prostoru Nové Vsi (podrobněji viz podkap. Letecká doprava). Podmínkou pro možnou realizaci je zpracování podrobné studie s posouzením a upřesněním možné lokalizace křižovatky s ohledem na územně funkční a technické podmínky a požadavky.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

  -  realizace dálnice v úseku Ejpovice - Sulkov s dálničními křižovatkami MÚK Černice (sdružená), MÚK Litice, MÚK Šlovice;

  -  MÚK Kařez (námět Terplan);

  -  MÚK Nová Ves (podmíněno zásadním rozvojem komerčních aktivit v prostoru letiště Líně).

Silnice I/19 Losiná - Milevsko - Tábor - Pelhřimov

Výchozí stav

Silnice prochází řešeným územím v úseku Losiná - Spálené Poříčí - Borovno - Míšov (hranice okresu). V širších souvislostech v návaznosti na mezinárodní silnici I/20 E49 v Losiné silnice propojuje Rožmitálsko, Příbramsko a Táborsko s Plzní a dálnicí D5. V regionálních a příměstských souvislostech zajišťuje přepravní vztahy oblastí Nezvěstic, Spáleného Poříčí a Borovna k aglomeračnímu centru Plzni. Intenzita dopravy v r. 1995 se v úseku Losiná - Spálené Poříčí pohybovala okolo 3 000 voz./den, v návazném úseku kolem 1 700 voz./den. Výhledově je trasa jako jedna z nadregionálních komunikačních os svým vedením a prostorovým uspořádáním nepříznivá. Nevyhovující je úsek Spálené Poříčí - Borovno a průtahy Nezvěsticemi a Spáleným Poříčím.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Výhledově, s přihlédnutím k omezeným možnostem dopravního napojení Příbramska na dálnici D5 ve směru na Rozvadov a západočeskou metropoli Plzeň (limitováno pro veřejnost uzavřeným prostorem VVP Jince), je nezbytné zásadně posílit přepravní význam, celkovou úroveň a kvalitu celého silničního tahu v úseku Příbram - Rožmitál p. T. - Losiná s vazbou na plánovanou přeložku silnice I/20.

Výhledový variantní návrh přestavby silnice I/19 v kategorii dvoupruhové silnice S 9,5/70 vychází ze zpracované studie (Pragoprojekt a.s. Praha, V/1999), jež mimo jiné promítá řadu návrhů zpracovaných v minulosti a zohledňuje návrhy dílčí územních plánů sídel. Mimoúrovňová křižovatka se silnicí I/20 je řešena ve dvou zásadních variantách, jež vycházejí z variantního návrhu přeložky silnice I/20 v úseku Losiná - Chválenice - Želčany, sledovaná od mimoúrovňové křižovatky se silnicí I/19 ve směru do Plzně jako čtyřpruhová.

• Varianta 1- MÚK Losiná

Poloha mimoúrovňové křižovatky je lokalizována do širšího prostoru stávající úrovňové křižovatky silnici I/19 a I/20 a je nezávislá na cílové variantě návazného vedení trasy silnice I/20 v úseku Losiná - Chválenice, tj. východní x západní obchvat Chválenic.

• Varianta 2 - MÚK Chválenice

Poloha mimoúrovňové křižovatky je situována do jihovýchodního prostoru Chválenic s předpokládaným napojením na navrhovanou přeložku silnice I/20 - variantu východní s návazným propojením se stávající silnicí I/20, která výhledově převezme funkci lokální obsluhy území. Tato varianta vzhledem k terénní konfiguraci a délce nové přeložky silnice I/19 nepřipouští možnost realizace křižovatky s přeložkou silnice I/20 - variantou západní v jihozápadním prostoru Chválenic.

Navrhovaná trasa přeložky silnice I/19 je od variantně navrhovaných křižovatek MÚK Losiná a MÚK Chválenice vedena v nové trase mimo Nezbavětice, v jihozápadním (variantně jižním) obchvatu Nezvěstic, variantně upravenou trasou u Vlkova do prostoru Spáleného Poříčí. V tomto úseku je trasa navržena ve dvou variantách severního obchvatu a ve třetí variantně ve stávajícím koridoru s upraveným průtahem Spáleným Poříčím (požadavek města Spálené Poříčí). Návazný úsek je výhledově sledován ve variantách s obchvatem Hořehled a Borovna, dále s napojením do stávající trasy na hranici okresu Plzeň-jih.

Zpracovatel ÚPN VÚC Plzeňska doporučuje výběr cílové varianty přeložky silnice I/19 v prostoru napojení na silnici I/20 rozhodnout na základě celkového koncepčního řešení širšího území Losiná - Chválenice a to plně v koordinaci s výběrem výsledné varianty přeložky silnice I/20. Z hlediska prostorového uspořádání nadřazené dopravní struktury zpracovatel doporučuje jako prioritní sledovat variantu východního obchvatu Chválenic v trase přeložky silnice I/20 s napojením přeložky silnice I/19 v jihovýchodním prostoru Chválenic tj. var. 2 - MÚK Chválenice. Průchod silnice prostorem Spáleného Poříčí zpracovatel doporučuje v I. etapě do r. 2010 sledovat ve stávající trase s úpravou průtahu městem, výhledově i přes negativní stanovisko města hájit územní ochranu pro trasu severního obchvatu města s výběrem výsledné varianty na základě posouzení podle zákona č. 244/1992 o vlivu stavby na životní prostředí.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

MÚK Losiná s přeložkou MÚK Losiná - Nezbavětice - Nezvěstice (jihozápadní obchvat), variantně MÚK Chválenice s přeložkou MÚK Chválenice - Nezvěstice (jižní obchvat);

úprava průtahu Spáleným Poříčím;

• po r. 2010:

Přeložka Vlkov - Spálené Poříčí - Borovno - Míšov s obchvaty sídel.

Silnice I/20 - E49 Karlovy Vary - Toužim - Plzeň - Nepomuk - Kasejovice - České Budějovice

Výchozí stav

Silnice mezinárodního významu radiálně procházející Plzní, propojuje oblast Karlovarska, Plzeňska, Písecka a Českobudějovicka. V regionálních souvislostech a vazbě k Plzni je využívána především jako “příměstská radiála” a to prioritně v relaci Kasejovice - Nepomuk - Losiná - Plzeň se společným vstupem se silnicí I/19 Losiná - Plzeň (8 100 voz./den - r. 1995).

Silnice je ve směru na Karlovy Vary v úseku Plzeň - Úněšov - hranice okresu Plzeň-sever po celkové přestavbě s upraveným průtahem Úněšovem kapacitně vyhovující a prostorově stabilizovaná. Realizačně nedořešenými jsou dopravně významnější úseky silnice Plzeň - Kasejovice - hranice okresu, kde se kromě nadregionálních přepravních nároků a ochrany životního prostředí dotčených sídel odráží i potřeby přestavby ve funkci dálničního přivaděče MÚK Černice - Plzeň.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Nadregionální význam silnice I/20 v relaci Plzeň - Karlovy Vary je realizací dálnice D5 Plzeň - Rozvadov a nově upravovaným přivaděčem silnice I/21 MÚK Nová Hospoda - Mariánské Lázně - Cheb výrazně oslaben. V této souvislosti návrh ÚPN VČ Plzeňska doporučuje přeřazení mezinárodního tahu E49 v úseku Plzeň - Karlovy Vary - Cheb do dálniční trasy Plzeň - MÚK Nová Hospoda a dále v trase silnice I/21 na Cheb s vazbou na stávající tah E49 vedený přes Vojtanov do SRN.

Průchod městem Plzní, kde silnice v komunikačním systému města přebírá i nosnou sběrnou přepravní funkci, je sledován v postupně realizované obvodové čtyřpruhové trase (S 22,5 - návrh přestavby silnice na území města Plzně je převzat z ÚPN města Plzně).

V jihovýchodní úseku silnice Plzeň - Nepomuk - České Budějovice, kde je význam trasy v relaci Plzeň - Losiná výhledově zesílen přímou vazbou na dálnici D5 (MÚK Černice) a peážním napojením silnice I/19, lze očekávat posílení přepravní funkce v nadregionální, regionální i příměstské úrovni. V těchto souvislostech je sledována přeložka silnice v upravené a nové čtyřpruhové trase (S 22,5) v úseku Plzeň - MÚK Černice (sdružená křižovatka s dálnicí D5) - křižovatka se silnicí II/180 - mimoúrovňová křižovatka silnic I/19 a I/20.

Mimoúrovňová křižovatka silnice I/20 se silnicí II/180 se v důsledku složitosti územně a tvarově fixované dálniční sdružené křižovatky MÚK Černice, jež je závaznou součástí návrhu komunikačního systému města Plzně, stává kolizním řešením, které bude nezbytné dořešit samostatnou dokumentací. Z hlediska přepravních vztahů zpracovatel doporučuje křížení obou silnic řešit křižovatkou, nikoli prostým křížením obou silnic (možnost návrhu okružní křižovatky).

Křižovatka silnic I/19 a I/20 je s ohledem na výběr varianty přeložky silnic I/19 a I/20 v prostoru Chválenic a Nezvěstic lokalizována variantně do dvou poloh a to MÚK Losiná a MÚK Chválenice. Úsek MÚK Losiná, var. MÚK Chválenice - Nepomuk - Kasejovice - hranice okresu Plzeň jih je v dílčích úsecích navrhován k postupné přestavbě v kategorii S 11,5 včetně úprav a obchvatů sídel Chválenice, Želčany, Chocenice, Měcholupy, Nepomuk a Kasejovic.

Variantní vedení trasy silnice I/20 v úseku Losiná - Chválenice - Želčany - Seč (varianta východní x západní), zpracované technickou studií, bylo prověřeno v koordinaci s návrhem přeložky silnice I/19 a možnosti napojení na silnici I/20. Pro toto řešení jsou v konceptu předloženy dvě základní varianty, které zároveň podmiňují polohu mimoúrovňové křižovatky obou nadregionálních silnic;

• Varianta 1- MÚK Losiná

Poloha mimoúrovňové křižovatky je lokalizována do prostoru stávající úrovňové křižovatky u Losiné a je nezávislá na cílové variantě návazného vedení trasy silnice I/20 v úseku Losiná - Chválenice t.j. východní obchvat Chváleni či západní obchvat Chválenic.

• Varianta 2 - MÚK Chválenice

Poloha mimoúrovňové křižovatky je lokalizována do jihovýchodního prostoru Chválenic s předpokládaným napojením na navrhovanou přeložku silnice I/20 - variantu východní a s propojením se stávající silnicí I/20, která výhledově převezme funkci lokální obsluhy území. Tato varianta vzhledem k terénní konfiguraci a délce nové přeložky silnice I/19 nepřipouští možnost realizace křižovatky v jihozápadním prostoru Chválenic s přeložkou silnice I/20 - variantou západní.

Z hlediska prostorového uspořádání nadřazené dopravní struktury širšího prostoru zpracovatel doporučuje jako prioritní sledovat přeložku silnice I/20 ve variantě východního obchvatu Chválenic s napojením přeložky silnice I/19 v jihovýchodním prostoru Chválenic tj. MÚK Chválenice.

Zpracovatel ÚPN VÚC Plzeňska doporučuje výběr cílové varianty přeložky silnice I/20 v prostoru Losiné a Chválenic rozhodnout na základě celkového koncepčního řešení širšího území Losiná - Chválenice - Nezvěstice a to plně v koordinaci s výběrem variant přeložek obou silnic.

Jižní obchvat Nepomuku, navržený technickou studií, je v souladu s požadavkem města Nepomuku sledována jako výhledová územní rezerva, v I. etapě do r. 2010 s realizací dílčí části přeložky v prostoru Borku, s realizací mimoúrovňové křižovatky (MÚK Floriánek) s plánovanou novou trasou přeložky silnice II/191 vedené po východním okraji Nepomuku s přímou návazností na komerční rozvojovou zónu.

Úsek Životice - Kasejovice - hranice kraje byl v několika variantách s obchvaty Životic a Kasejovic technicky rozpracován v roce 1994. Revize studie, která byla zpracována na základě provedeného a projednaného krajinářského hodnocení v roce 1998, předkládá doporučenou invariantní trasu s jižním obchvatem Životic a severním obchvatem Kasejovic, která je zapracovaná do návrhu ÚPN VÚC Plzeňska a sledovaná k realizaci do r. 2010.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• průtah Plzní (čtyřpruh) s napojením do mimoúrovňové křižovatky s dálnicí D5 - MÚK Černice (podrobněji - viz ÚPN města Plzně);
• zkapacitnění stávající silnice v úseku MÚK Černice - MÚK Losiná, sever s křižovatkou se silnicí II/180 (čtyřpruh);
• přeložka MÚK Losiná, sever - křižovatka se silnicí I/19 (čtyřpruh): var 1 západní obchvat - MÚK Losiná, var. 2 východní obchvat - MÚK Chválenice;
• přeložka MÚK Losiná, var. MÚK Chválenice – Seč (dvoupruh);
• přeložka Chocenice se západním obchvatem sídla (dvoupruh);
• přeložka Borek u Nepomuka;
• mimoúrovňová křižovatka s navrhovanou přeložkou silnice II/191 v Nepomuku - MÚK Floriánek;
• přeložka Životice - Kasejovice - hranice okresu Plzeň jih s obchvaty sídel (dvoupruh);

• po r. 2010:

• přeložka Měcholupy se západním obchvatem sídla;
• přeložka Nepomuk s jižním obchvatem sídla.

Silnice I/26 Ejpovice (MÚK) - Plzeň - Stod - Folmava - státní hranice SRN

Výchozí stav

Silnice byla realizací dálnice D5 v dílčím úseku MÚK Sulkov - Rozvadov a novým organizačním uspořádáním silniční sítě (pasportizace silniční sítě) prodloužena v původní trase silnice I/5 v částečně čtyřpruhovém průtahu Plzní k MÚK Ejpovice. V současném realizačním stupni dálnice D5 s chybějícím propojovacím úseku MÚK Ejpovice - MÚK Sulkov silnice I/26 v úseku mezi oběma dnes koncovými dálničními křižovatkami kromě vnitroměstské dopravy převádí veškerou dálkovou tranzitní dopravu probíhající v ose Praha - Rozvadov - SRN. Současná situace na průtahu silnice I/26 Plzní je neúnosná a alarmuje k rychlému rozhodnutí a realizaci chybějícího úseku dálnice D5.

Silnice I/26 v širších souvislostech sleduje významnou nadregionální urbanizační osu Plzeň - Domažlice - Furth im Wald - Cham s přechodem státní hranice se SRN ve Folmavě. V mikroregionálních vztazích Stod - Chotěšov - Plzeň je silnice mimo regionální a nadregionální dopravu značně využívána pro každodenní “příměstskou” dopravu směřující do Plzně. V návaznosti na dálnici D5 oba úseky od MÚK Ejpovice a od MÚK Sulkov vedené do vnitřního prostoru Plzně přejímají funkci východního a západního přivaděče Plzně.

V rámci přestavby silniční a komunikační sítě Plzně byl realizován a zprovozněn etapový čtyřpruhový úsek MÚK Sulkov - Nová Hospoda, výhledově navazující na jižní část silničního okruhu s vazbou na přeložku silnice I/20 vedenou po severovýchodním okraji Plzně a dále na dokončovaný čtyřpruhový úsek Plzeň, mosty - MÚK Ejpovice.

Silnice má ve svém průběhu řadu nevyhovujících úseků a průjezdů sídly. Kromě Plzně je nepříznivý průjezd Stodem, Chotěšovem, Zbůchem a Líněmi.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Silnice zůstane i výhledově významnou nadregionální dopravní osou s přeshraniční vazbou na dopravní síť Bavorska a prostor Podunají. V dlouhodobých záměrech ŘSD ČR je sledována postupná přestavba a homogenizace trasy v úseku státní hranice - MÚK Sulkov v kategorii S 11,5; v úseku MÚK Sulkov - Plzeň, město v kategorii S 22,5 (dálniční přivaděč Plzeň, západ) s přeložkou silnice jako součást městského sběrného okruhu v nové stopě mimo obytnou zástavbu Plzně, s návazností na již realizovaný stávající čtyřpruhový úsek východního přivaděče s napojením na dálnici D5 - MÚK Ejpovice.

Úsek Stod - Sulkov (MÚK Sulkov), výhledově ve stávající trase nevyhovující, byl studijně zpracován k přestavbě v kategorii dvoupruhové silnice s variantními obchvaty Stodu, Chotěšova, Zbůchu a Líní. V současné době je po řadě upřesňování stabilizována trasa v úseku hranice okresu Plzeň jih - Stod - Chotěšov - Chotěšov-sever, jež vede z prostoru jižně od Stodu v souvislé nové trase se severozápadním obchvatem Stodu a Chotěšova. Navrhovaná přeložka v tomto úseku respektuje územní rezervu pro variantně sledovanou optimalizaci či modernizaci tratě č. 180.

Návazný úsek Chotěšov-sever - MÚK Sulkov je v konceptu ÚPN VÚC Plzeňska sledován ve dvou zásadních variantách s dílčími podvariantami, které mimo jiné reagují na nové podmínky a předpoklady možného rozvoje a uspořádání širšího prostoru bývalého vojenského letiště Líně (záměr na zřízení Transparku).

• Varianta 1

Přeložka silnice I/26 je od Chotěšova-sever sledována v nové kontinuální trase s jihovýchodním obchvatem Zbůchu a Líní a s napojením do stávajícího koridoru silnice u MÚK Sulkov. Tato východní stopa přeložky s přiblížením se k připravované rozvojové zóně Líně ( Transpark - cargo letiště) umožňuje přímé napojení rozvojové zóny na silnici I/26 mimo obytnou zástavbu Líní a Zbůchu. Rozhodnutí o vhodnosti této varianty by mělo být podmíněno reálností záměru na zřízení Transparku, či potvrzení prostoru bývalého vojenského letiště jako výhledové rozvojové výrobně komerční zóny.

Ve variantě 1 je navrženo nové propojení silnice II/180 z přeložky silnice I/26 v prostoru mezi Zbůchem a Líněmi

V případě, že by tento prostor byl v koncepčních úvahách opuštěn a sledován jako příměstské klidové zázemí, je nutné zvážit podvariantu 1, která je navrhována urbanistickou studií Líně a to vedení trasy přeložky silnice I/26 od jihovýchodního obchvatu Zbůchu ve stopě severozápadně od Líní s přiblížením se ke koridoru dálnice D5.

• Varianta 2

Koncepční návrh vychází z předpokladu, že v prostoru Chotěšova dojde k rozdělení dopravy ze silnice I/26 směřující k Plzni a dálnici D5 do dvou směrů, pro dálkovou dopravu vázanou na dálnici D5 s využitím části nové dvoupruhové trasy silnice II/180 s napojením na dálnici D5 v místě MÚK Nýřany. Doprava směřující do Plzně by byla vedena po stávající silnici I/26 s dílčími úpravami ve stávající trase s průjezdem Zbůchu a Líní. Pro napojení z plánované přeložky I/26 v prostoru Chotěšova na silnici II/180 je navržena nová dvoupruhová trasa se severozápadním obchvatem Zbůchu. Šířkové uspořádání stávajícího úseku silnice II/180 v kategorii S 7,5 by bylo nutné posoudit z hlediska výhledové kapacity a možnosti rozšíření na S 9,5 - 11,5.

Pro napojení případné rozvojové zóny Líně na dálnici D5 je navržena nová vložená mimoúrovňová křižovatka MÚK Nová Ves. Napojení zóny na silnici I/26 Folmava - Plzeň by bylo řešeno novou komunikací s návazností na stávající upravenou trasu silnice I/26.

Rizikem tohoto koncepčního řešení je extrémní dopravní a hluková zátěž přilehlého území kolem silnice II/180, zvláště pak obce Úherce, kde jsou plochy při silnici II/180 připravovány pro obytnou zástavbu a obcí Zbůch a Líně v případě napojení přístupové komunikace do rozvojové zóny Líně.

Výhledové cílové řešení dopravního systému v prostoru Zbůch - Líně - Nýřany zpracovatel doporučuje posuzovat v celkovém kontextu a širších souvislostech rozvoje území společně s podmínkami využití silnice II/180 s napojením na dálnici D5 - MÚK Nýřany. Po posouzení širších souvislostí, zpracovatel doporučuje sledovat jako prioritní variantu 1, jejíž územně funkční podmínky jsou pro přestavbu silnice vhodnější, výhledově s menším rizikem zásadních kolizí a ekologické zátěže sídel.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• přeložka Nová Hospoda – západní přivaděč (čtyřpruh – podrobněji viz ÚPN města Plzně);
• průtah Plzní - východní přivaděč (čtyřpruh – podrobněji viz ÚPN města Plzně);
• přeložka Zbůch - Líně s obchvaty sídel, variantně nová trasa Chotěšov - Úherce s přestavbou stávající trasy II/180 Úherce - MÚK Nýřany a s úpravou průtahu Zbůchem a Líněmi;
• přeložka Stod - Chotěšov s obchvaty sídel.

Silnice I/27 - E53 Železná Ruda, státní hranice - Klatovy - Plzeň - Kralovice - Most

Výchozí stav

Silnice je dálkovou trasou mezinárodního významu, propojující oblast Železnorudska a Šumavy s Plzeňskem a severními Čechami. Z hlediska přepravního významu je patrná rostoucí atraktivita silnice v příměstském prstenci kolem Plzně v relacích Plasy - Třemošná - Plzeň a Lužany - Přeštice - Plzeň (7 660 voz./den), kde je silnice mimo jiné využívána jako významná dopravní osa pro každodenní cesty do jádra aglomerace a naopak. Dopravní význam silnice v jejím jižním segmentu výhledově poroste s přidruženou funkcí přivaděče k dálnici D5 - MÚK Litice.

V této souvislosti byly v r. 1997 zahájeny stavební práce na čtyřpruhové přeložce silnice v úseku Litice - Šlovice. V severním sektoru řešeného území byla realizována přestavba silnice ve čtyřpruhovém uspořádání v úseku Plzeň - Třemošenský rybník, v Kralovicích dokončena úprava průtahu. Silnice má v řešeném území i přes postupující přestavbu řadu zásadních dopravních závad a nevyhovujících úseků, které jsou připravovány k postupné realizaci.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Silnice si i výhledově zachová svůj dopravní význam jak v nadregionální vnitrostátní a mezinárodní dopravě, tak v regionálních a mikroregionálních relacích, kde je v oboustranných polohách od Plzně páteřními osami urbanizovaných příměstských pásů. Dopravní význam jižního úseku silnice Plzeň - Litice bude výrazně posílen po dobudování chybějícího úseku dálnice D5 a dálniční křižovatky MÚK Litice, kdy čtyřpruhová silnice I/26 v nové trase v úseku Plzeň - MÚK Litice bude zároveň plnit funkci jižního přivaděče.

Pro zkvalitnění dopravního tahu a zlepšení životního prostředí v dotčených sídlech je sledována postupná přestavba trasy s obchvaty sídel, v úsecích Plzeň - Třemošná a Plzeň - MÚK Litice - Přeštice v kategorii S 22,5, zbývající úseky v kategorii S 11,5.

Prioritní přestavba silnice se váže na nejzatíženější úseky severní a jižní větve. V návrhovém období je sledováno zkapacitnění silnice na čtyřpruh v úseku Plzeň, Třemošenský rybník - Třemošná se západním obchvatem Třemošné a mimoúrovňovou křižovatkou s plánovanou přeložkou silnice II/180. V prostoru Kaznějova je do r. 2010 sledován východní obchvat sídla, který by měl s ohledem na nadregionální význam silnice v dlouhodobém výhledu po r. 2010 navazovat na další přestavbu trasy s obchvaty Rybnice, Plas, Hadačky, Kralovic a Vysoké Libyně. Jako náměty výhledové přestavby návazné trasy Kaznějov - hranice okrasu Plzeň sever jsou v konceptu nastíněny možnosti vedení trasy, jež musí být podrobněji prověřeny, posouzeny a technicky upřesněny samostatnou technickou studií (zadání technické studie je v současné době připravováno ŘSD ČR).

Pro přestavbu jižní větve silnice I/27 Plzeň - Klatovy je trasa přeložky po řadě projednávání a upřesňování územně stabilizovaná. Z navrhovaného čtyřpruhového průtahu Plzní, kdy silnice I/27 tvoří součást vnitřního městského okruhu je silnice vedena ve čtyřpruhovém uspořádání s východním obchvatem Litic k dálniční křižovatce MÚK Litice. Odtud pokračuje jako čtyřpruhová silnice kategorie S 22,5 částečně v nové trase, částečně s rozšířením a úpravou stávající s mimoúrovňovými křižovatkami se silnicí II/180 a se silnicí III. třídy u Chlumčan do prostoru Horní Lukavice. Dále je trasa vedena v nové čtyřpruhové stopě západního obchvatu Horní Lukavice, kde je mimoúrovňovou křižovatkou Horní Lukavice ukončen výhledový čtyřpruh. V návazném úseku je navrhovaná stopa ve dvoupruhovém uspořádání vedena západně od Přeštic, Lužan na hranice řešeného území a dále pokračuje ve směru na Klatovy.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• průtah Plzní s obchvatem Litic a s napojením do mimoúrovňové křižovatky s dálnicí D5 - MÚK Litice (čtyřpruh – podrobněji viz ÚPN města Plzně);
• přeložka v částečně nové trase MÚK Litice - MÚK Horní Lukavice s obchvatem Horní Lukavice (čtyřpruh);
• přeložka MÚK Horní Lukavice - Borovy s obchvaty Dolní Lukavice, Přeštic, Lužan včetně MÚK Přeštice (dvoupruh);
• přeložka Plzeň, Třemošenský rybník - Třemošná se západním obchvatem Třemošné a s MÚK Třemošná (čtyřpruh);
• přeložka Kaznějov - východní obchvat s MÚK Kaznějov (dvoupruh);
• úprava průtahu Plasy.

• po r. 2010:

• přeložka Rybnice - Kralovice - hranice okresu s obchvaty Rybnice, Plas, Hadačky, Kralovic a Vysoké Libyně (dvoupruh).

Silnice II/117 Měcholupy - Měčín - Blovice - Spálené Poříčí - Mirošov - Struhaře

Výchozí stav

Silnice mikroregionálního významu má ve svém průběhu proměnlivou intenzitu a přepravní význam. ( 700 - 2100 voz./den). Vyšší využití má silnice v prostoru Rokycanska, kde se podílí na dopravních vztazích Strašicka k vyššímu sídelnímu centru Rokycanům.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

V širších souvislostech je silnice součástí sledovaného regionálního silničního okruhu, který představují vybrané stávající silnice II. třídy, obvodově provazující a komunikačně posilující vyšší sídelní strukturu v okruhu 15 - 30 km od jádrového sídla Plzně. V tomto smyslu silnice zajišťuje dílčí vztahy Blovice - Spálené Poříčí - Mirošov - Strašice - Olešná s “příčnou návazností” nově navrhovaných spojovacích silnic v úrovni II. třídy Mirošov - Rokycany (prodloužená trasa silnice II/232)a Olešná - Kařez - navrhovaná MÚK Kařez (dálnice D5) - Zbiroh s napojením na silnici II/235. Pro zkvalitnění přímého spojení Blovice - Spálené Poříčí s návazností na navrhovanou průtahovou trasu Blovicemi (do r. 2010, v dlouhodobém výhledu územní rezerva pro západní obchvat) je dopravní tah přesměrován do stopy silnice III. třídy přes Štítov s návrhem dílčích úprav prostorových parametrů. Původní trasa bude převedena do sítě silnic III. třídy.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• přeložka Blovice - Spálené Poříčí v upravené stopě stávající silnice III. třídy;
• Blovice, přeložka s průtahem sídlem;

• po r. 2010:

• Blovice, přeložka se západním obchvatem sídla.

Silnice II/180 Chotěšov - Starý Plzenec - Město Touškov - Nýřany - Chotěšov

Výchozí stav

Silnice II/180, v nařízení vlády č. 104/1994 Sb. a závazné části dosud platného ÚPN VÚC Plzeňské sídelní regionální aglomerace sledovaná jako silniční okruh - (“příměstský”), je v jednotlivých úsecích svým přepravním významem velmi rozdílná. Intenzita dopravy se pohybuje v rozmezí 960 - 3960 voz./den

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Z hlediska současné a očekávané organizace přepravních vztahů v příměstském prstenci kolem Plzně je vyšší přepravní význam silnice soustředěn do severovýchodního sektoru Třemošná - Chrást - Dýšina - Kyšice - Starý Plzenec s vazbou na východní dálniční přivaděč - silnici I/26 a silnici I/27. Ve vazbě na dálnici D5 ve směru na Rozvadov (MÚK Nýřany), silnici I/26 Plzeň - Stod - Folmava a navrhované rozvojové aktivity lze výhledově očekávat vyšší přepravní význam silnice i v severozápadním sektoru Kozolupy - Nýřany - Zbůch. Silnice v jižním prostoru, kde v současné době dopravní zátěž dosahuje nejvyšších hodnot, bude po dostavbě chybějícího dálničního úseku a převedením větší části přepravních vztahů do dálniční trasy svým významem značně oslabena.

V návrhovém období je sledována přeložka silnice v nové trase v úseku Kyšice - Dýšina - Chrást, oproti zpracované dokumentaci pro územní rozhodnutí v západně odsunuté trase od původně sledované stopy v Chrástu a Dýšině a to s ohledem na ochranu okrajových částí obytné zástavby obou sídel.

V návaznosti na plánovanou přeložku silnice I/27 v Třemošné je do r. 2010 sledována přeložka s jižním obchvatem Třemošné a napojením do mimoúrovňové křižovatky se silnicí I/27, v návazné trase s přeložkou a severním obchvatem Záluží. Úsek od východního dálničního přivaděče I/26 do Spáleného Poříčí je navržen v upravené trase se západním obchvatem Letkova s možným přímým napojením vnitrostátního letiště Letkov. Silnice II/180 je v prostoru Chotěšova navržena v nové trae s východním obchvatem sídla a napojením na silnici I/26. Průjezd Zbůchem je je v návrhovém období řešen k přestavbě s novou propojovací trasou východně od zastavěné části Zbůchu. Vedení trasy v prostoru Úherců je závislé na koncepčním řešení přeložky silnice I/26 v úseku Chotěšov - MÚK Sulkov (podrobněji viz silnice I/26).

Mimoúrovňová křižovatka silnice II/180 se silnicí I/20 se v důsledku složitosti územně a tvarově fixované dálniční sdružené křižovatky MÚK Černice, jež je závaznou součástí návrhu komunikačního systému města Plzně, stává kolizním řešením, které bude nezbytné dořešit samostatnou dokumentací. Z hlediska přepravních vztahů zpracovatel doporučuje křížení obou silnic řešit křižovatkou, nikoli prostým křížením obou silnic (možnost návrhu okružní křižovatky).

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• přeložka Kyšice - Dýšina - Chrást s obchvaty sídel;
• přeložka Třemošná s jižním obchvatem sídla;
• přeložka Záluží se severním obchvatem sídla;
• přeložka Letkov se západním obchvatem sídla;
• přeložka Chotěšov s východním obchvatem sídla;
• přeložka Úherce - Líně s východním obchvatem Zbůchu;
• přeložka Chotěšov s východním obchvatem sídla.

Silnice II/201 Konstantinovy Lázně - Manětín - Kralovice - Chříč

Výchozí stav

Silnice představuje regionální komunikační tah, dopravně obsluhující a napojující na vyšší silniční síť sídelní strukturu severozápadního sektoru řešeného území. Nízká intenzita dopravy (400 - 700 voz./den v r. 1995) odpovídá izolované poloze vůči významným dopravním tahům i charakteru osídlení, jež je v celém severozápadním sektoru řešeného území značně řídké s omezenými přepravními nároky.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Výhledově si silnice ponechá regionální až mikroregionální přepravní význam, jež může být výhledově částečně oživen posílením významu a rozvojem Manětínska. Do r. 2010 je sledována přeložka silnice vedená jižním okrajem zastavěné části Manětína.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

do r. 2010:

• přeložka Manětín;

po r. 2010:

• úprava trasy v Kralovicích s napojením do výhledové přeložky silnice I/27.

Silnice II/203 Plzeň - Nýřany - Kladruby - Benešovice

Výchozí stav

Silnice představuje významnou dopravní osu, která ve vazbě na Plzeň zajišťuje dopravní obsluhu a napojení regionální urbanizační osy Plzeň - Nýřany - Heřmanova Huť - Kladruby.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Význam silnice II/203 jako silné regionální osy, posílený návazností na dálnici D5 Plzeň - Rozvadov (MÚK Nýřany, MÚK Přehýšov), je výhledově nesporný. Její význam dále vzroste s rozvojem komerčních aktivit v přilehlém pásu kolem dálnice zvláště v prostorech Blatnice, Nýřany, Úherce.

Koncept ÚPN VÚC Plzeňska sleduje do r. 2010 přestavbu dílčích úseků silnice s úpravou průtahu Vejprnicemi, Tlučnou a severní obchvat Nýřan s napojením do mimoúrovňové křižovatky dálnice D5 se silnicí II/180 - MÚK Nýřany.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• úprava průtahu Tlučnou;
• úprava průtahu Vejprnicemi;
• přeložka Nýřany se severním obchvatem sídla.

Silnice II/204 Úněšov - Kaznějov

Výchozí stav

Silnice umožňuje dopravní obsluhu a zpřístupnění přilehlé sídelní struktury, v širších souvislostech zajišťuje vazby na nadřazenou dopravní síť tj. silnice I/20 a I/27. Intenzita dopravy se v úseku Úněšov - Dolní a Horní Bělá pohybuje okolo 500 voz./den, v návazném úseku Horní a Dolní Bělá - Kaznějov její význam narůstá a denní intenzita dosahuje hodnoty 2 300 voz./den.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Silnice je ve stávajícím úseku Úněšov - Kaznějov součástí navrhovaného regionálního silničního okruhu, obsluhující přilehlou sídelní strukturu s vazbou na nadřazené radiální silnice v obvodovém prstenci kolem Plzně. V návrhovém období v souvislosti s plánovanou přeložkou silnice I/26 v trase východního obchvatu Kaznějova je sledována úprava trasy silnice II/204 v Kaznějově s napojením do MÚK Kaznějov.

Výhledově po r. 2010 je sledována přeložka silnice s novým napojením na silnice I/20 a II/193 v Úněšově a obchvat Dolní Bělé. V širších regionálních souvislostech je zpracovatelem ÚPN VÚC Plzeňska jako variantní námět sledováno prodloužení silnice v nové trase Kaznějov - Radnice (variantně Břasy) s variantně situovaným přemostěním řeky Berounky, které by bylo výhledově náhradou za stávající již “dožívající” přívoz. Propojení sídelní struktury obou břehů Berounky by mohlo přinést zásadní impuls pro možný rozvoj a prostorové oživení celého severovýchodního sektoru řešeného území tj. Zbirožska a Radnicka. Nová trasa by ve variantě Radnice, navazovala na stávající silnici II/234, směřující k nově navrhované dálniční křižovatce MÚK Kařez. Celá stávající i nově navrhovaná trasa silnice by byla součástí navrhovaného provázaného regionálního silničního okruhu.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• úprava trasy v Kaznějově s napojením do navrhované MÚK Kaznějov - I/26;

• po r. 2010:

• přeložka Úněšov;
• přeložka Dolní Bělá s jižním obchvatem sídla;
• nová trasa Kaznějov - Dobříč - Radnice (var. Břasy) s přemostěním řeky Berounky.

Silnice II/229 Kralovice - Rakovník

Výchozí stav

Silnice II. třídy prochází řešeným územím pouze v krátkém úseku Kralovice - Kožlany - hranice okresu. V návaznosti na silnici I/27 v Kožlanech propojuje Plzeňsko s oblastí Rakovnicka. Intenzita dopravy na území okresu Plzeň-jih dosahuje hodnoty 2,2 tisíc vozidel/den.

Silnice má při průchodu Kožlany řadu bodových závad, v návazném úseku směrem na Rakovnicko je při přechodu údolí Hradeckého potoka a říčky Javornice vedena v nepříznivých prostorových parametrech.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Silnice je i výhledově součástí trasy nadregionálního významu. Její dopravní využití ve vztahu k Rakovnicku může pravděpodobně výhledově vzrůstat. V této souvislosti je v dlouhodobém výhledu sledována přeložka s úpravou trasy v místě přechodu údolí Javornice a Hradeckého potoka. V koordinaci s výhledovou přeložkou silnice I/27 s obchvatem Kralovic je výhledově sledována i úprava trasy v prostoru Kralovic s napojení do výhledově navrhované přeložky. Záměr musí být podrobněji řešen jako součást technické studie přeložky silnice I/27.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• po r. 2010:

• úprava trasy v Kralovicích s napojením do výhledové přeložky silnice I/27;
• přeložka Kožlany - Břežany.

Silnice II/230 Stříbro - Stod - Přeštice - Nepomuk

Výchozí stav

Silnice II/230, původně silnice I/21, má v řešeném území diferencovaný přepravní význam odpovídající regionální až lokální úrovni.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Výhledově se silnice může v úseku Stříbro - Stod - Přeštice uplatňovat jako součást navrhovaného regionálního okruhu, jež nezávisle na nadřazené radiální síti, propojuje vyšší sídelní strukturu ve vzdálenějším okruhu kolem Plzně. Trasa je výhledově stabilizovaná, v místě křížení s navrhovanými přeložkami silnic I/26 a I/27 řešená v upravené trase s mimoúrovňovými křižovatkami.

Silnice II/232 Rokycany - Břasy - Kozojedy

Výchozí stav

Silnice lokálního významu zajišťuje přepravní vztahy oblasti Břas a Radnicka k Rokycanům a naopak. Její význam by značně stoupl realizací přímé návaznosti silnice na dálnici D5 Praha - Plzeň - Rozvadov v MÚK Rokycany. Dnes je toto propojení možné pouze nepřímo s průjezdem Rokycan.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Pro posílení využitelnosti silnice ve vztahu k dálnici D5 je v návrhovém období sledováno propojení silnice v souběhu s dálnicí a to variantně severně (původní návrh) a jižně (navrženo v ÚPN Rokycan) od dálnice s napojením do MÚK Rokycany. Zásadní změnu stávající přepravní funkce silnice může přinést variantně navrhované návazné přemostění řeky Berounky v ose Radnice (var.Břasy) - Kaznějov, jež by bylo součástí navrhovaného regionálního okruhu. V této souvislosti je v dlouhodobém výhledu navržena přeložka silnice Osek - MÚK Rokycany vedená v nové trase západně od Oseka s přímým napojením na dálniční křižovatku a silnici II/232. Ve směru jižním je silnice výhledově navržená k dostavbě v návazném úseku Rokycany - Mirošov s obchvatem Rokycan, Kamenného Újezdu, Hrádku a s návazností na regionální okruh - silnici II/117 v Mirošově (v ÚPN SÚ Rokycany sledována jako silnice III. třídy).

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• nová propojovací trasa v souběhu s dálnicí D5 a s napojením do MÚK Rokycany;

• po r. 2010:

• přeložka silnice Osek - MÚK Rokycany se západním obchvatem Oseka;
• přeložka silnice III. třídy Rokycany - Mirošov s obchvaty sídel a převedení do silnic II. třídy.

Silnice II/233 Plzeň - Chrást - Radnice - Zvíkovec

Výchozí stav

Silnice je jednou z regionálních os, ve vazbě na Plzeň obsluhující “ekonomicky utlumený” prostor Radnicka. Silnice je nejvíce využívána v úseku Plzeň - Chrást (2 900 voz./den), návazné úseky směrem od Plzně slábnou a dosahují průměrné denní intenzity 1 300 - 400 voz./den.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Silnice je výhledově sledována k zásadní přestavbě s úpravami průtahů a dílčích úseků silnice. Výhledově je respektována jako potenciální přepravní osa, rozhodující pro “oživování” a rozvoj prostoru Radnicka a Zvíkovce s přímou vazbou na rozvojový prostor Chrást - Dýšina a aglomerační jádro Plzeň.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• úprava průtahu Břasy;

• po r. 2010:

• přeložka Smědčice - U Zastávky do nově upravené trasy přes Bušovice;
• přeložka Dolní Stupno - Horní Stupno s obchvaty sídel;
• přeložka Břasy s průtahem severním prostorem sídla.

 

Silnice II/234 Radnice - Malý Újezd

Výchozí stav

Silnice je v současné době lokální komunikací, zajišťující obsluhu a zpřístupnění rozptýleného osídlení bez výraznějších koncentrací a nároků dopravy. Její význam se může zásadně povýšit v souvislosti s případným přijetím koncepce nového přemostění řeky Berounky ve spojení Kaznějov - Radnice s návazností na navrhovanou novou dálniční křižovatku MÚK Kařez.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Silnice je výhledově potenciální součástí regionálního okruhu (sledován ve variantách) obsluhující “ekonomicky utlumený” prostor Radnicka. Její výhledový přepravní význam je značně závislý na zásadním rozhodnutí o koncepci možného komunikačního přechodu řeky Berounky, jež je námětově předloženo ve dvou variantách a to v relacích Kaznějov - Radnice, variantně Kaznějov - Břasy. V případě výhledové realizace přemostění v relaci Kaznějov - Radnice jsou sledovány přeložky silnice se směrovými úpravami kolizních úseků a s dílčími obchvaty dotčených sídel. Napojení silnice na navrhovanou dálniční křižovatku MÚK Kařez je předloženo ve dvou variantách, jejichž výběr je přímo závislý na cílové koncepci vedení regionálního okruhu

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• po r. 2010:

• přeložka Radnice s úpravou průtahu sídlem;
• směrová úprava u Floriána (varianta);
• přeložka Skomelno se severním obchvatem sídla (varianta);
• přeložka Lhota p. Radčem se severním obchvatem sídla (varianta).

Silnice II/605 Praha - Rokycany - Plzeň, Ejpovice -Plzeň, Skvrňany - Rozvadov

Výchozí stav

Po zprovoznění dálnice D5 Praha - Ejpovice byla silnice I/5 v úseku Praha - Plzeň, Ejpovice a Plzeň, Skvrňany - Rozvadov převedena jako doprovodná silnice k dálnici D5 do kategorie silnic II. třídy. Úsek Ejpovice (MÚK) - Plzeň, Skvrňany byl zařazen jako součást silnice I/26. Silnice je využívaná pro obsluhu nižší sídelní struktury.

Rozvojové záměry a návrh přestavby

Silnice je výhledově stabilizovaná, využívaná jako součást sítě regionálních silnic zajišťujících obsluhu území a zpřístupnění dílčích lokalit a sídel. Vazba na silnice vyššího řádu a dálnici D5 je i výhledově zajištěna a stabilizována.

9.3.1.3. Přehled investičních záměrů v silniční síti

Přehled návrhů v oblasti silniční dopravy

9.3.2. Železniční doprava

9.3.2.1. Výchozí stav

Řešené území Plzeňska obsluhuje relativně hustá síť celostátních a regionálních železničních tratí, z nichž převažující část je radiálně zaústěná do železničního uzlu Plzeň.

Přehled stávajících železničních tratí (drah)

Páteřními tratěmi řešeného území jsou mezinárodní celostátní dráhy č. 170 Praha - Plzeň - Cheb - státní hranice - Norimberk a č. 180 Plzeň - Domažlice - Česká Kubice - státní hranice - Mnichov, sledované v rámci koncepce železniční sítě ČR jako III. tranzitní koridor, vedený ze Slovenska přes Ostravu, Prahu, Plzeň a Cheb (Norimberk) s větví na Českou Kubici (Mnichov) do SRN. V rámci evropské dohody AGC a AGTC jsou tyto tratě začleněné jako součást evropských železničních magistrál, propojujících urbanizovanou strukturu v koridoru Brest - Paříž - Norimberk - Plzeň - Praha a sledované jako evropské trasy pro kombinovanou dopravu.

Systém celostátních drah je doplněn regionálními dráhami, které v návaznosti na nadřazený celostátní systém železničních tratí zajišťují podle místních podmínek mikroregionální a lokální obsluhu přilehlého území.

9.3.2.2. Rozvojové záměry a návrh přestavby

V koncepci rozvoje nadřazeného železničního systému ČR s průmětem do řešeného území je v dlouhodobém výhledu sledován a územně respektován nový koridor vysokorychlostní tratě (VRT) tzv. západní větve Praha - Plzeň - Rozvadov, v nižší úrovni drah je pak v koridoru tratě č. 170 Praha - Plzeň - Cheb - Schirnding sledován III. tranzitní železniční koridor s větví v upravené trase tratě č. 170 Plzeň - Domažlice - Česká Kubice - Cham. Železniční stanice Plzeň, město jež je významným železničním uzlem západočeského regionu, je navržena k zásadní generální přestavbě s oddělením osobní a nákladní dopravy. V této souvislosti jsou sledovány i zásadní úpravy vjezdových úseků vybraných tratí včetně přesmyku domažlické trati ve Skvrňanech (podrobněji - viz ÚPN SÚ města Plzně).

Stávající plošný rozsah celostátních a regionálních železničních tratí je v řešeném území výhledově plně respektován. U stávajících celostátních tratí č. 160, 170, 180 a 183 je v rámci nezbytné postupné modernizace sítě sledována zásadní přestavba pro zvýšení výkonnosti tratě a dosažení požadovaných parametrů, diferencovaně podle navrhovaného funkčního a přepravního významu jednotlivých tratí pro rychlost 100 - 160 km/hod..

Vybrané celostátní a regionální tratě jsou v příměstských úsecích vázaných na aglomerační centrum Plzeň systémově začleněny do připravovaného integrovaného dopravního systému veřejné osobní dopravy Plzeňska s předpokladem dílčích úprav (podrobněji viz podkapitola Integrovaná veřejná doprava).

Vysokorychlostní trať (VRT - západní větev) Praha - Plzeň Rozvadov

V rámci koncepce vysokorychlostních tratí ČR byl studijně zpracován a územně projednáván návrh tzv. západní větve Praha - Plzeň - Norimberk (“ÚTP koridory VRT v ČR”, SUDOP Praha a.s, 1995) , jež byl v prostoru aglomeračního jádra na obou vstupech do Plzně pro složitost a kolize při průchodu územím upřesněn samostatnými návaznými studiemi (“Studie zapojení trasy VRT do železničního uzlu Plzeň od východu, ILF Consulting Engineers s.r.o., Praha VI/98, “Studie zapojení trasy VRT do železničního uzlu Plzeň od západu, ILF Consulting Engineers s.r.o., Praha VI/98).

Zapojení trasy VRT do železničního uzlu Plzeň od východu je zpřesňovací studií z roku 1998 navrženo ve dvou variantách (var. 1, 2), navazující v prostoru Rokycan na navrhovanou trasu VRT Praha - Rokycany - varianta Z dle “ÚTP Koridory VRT v ČR”. Rozdíl mezi oběma variantami je v poloze trasy vůči sídlu Klabava a říčce Klabavě.

Jako doporučená trasa východního zapojení VRT do železničního uzlu Plzeň je po projednávání zpřesňovací studie upřednostňována varianta 2, vedená severně od Klabavy.

Oproti variantě 1 se studií doporučovaná varianta jeví ekologicky citlivější, neboť opakovaně neprotíná údolí řeky Klabavy, jež je v současné době již značně ovlivněno mostním objektem dálnice. Z hlediska technických parametrů je doporučená varianta vhodnější, i když je vedená rozsáhlými tunelovými a mostními objekty a investičně náročnější (navýšení oproti var. 1 - o 1 320 mil. Kč).

Při zpracování konceptu ÚPN VÚC Plzeňsko byl i přes projednané návrhy studie ze strany města Ejpovic vznesen požadavek na zachování původní varianty VRT - Z vedené po severním okraji Ejpovic, jež ponechává zklidněné přírodní a krajinné zázemí severně od Klabavy a vkládá vysokorychlostní trať do společného sdruženého dopravního a technického koridoru. Koncept ÚPN VÚC sleduje všechny tři varianty, které budou v rámci projednávání konceptu připomínkovány s doporučením výsledného koridoru, pro který bude navržena dlouhodobá územní ochrana.

Zapojení trasy VRT do železničního uzlu Plzeň od západu bylo zpřesňovací studií z roku 1998 hodnoceno ve dvou variantách (var. 1, 2). Na území města Plzně je koridor koordinovaný se schváleným návrhem přesmyku domažlické trati. V prostoru Zbůchu zpřesněná trasa navazuje ve směru na Rozvadov a Norimberk na trasu VRT - var. Z, navrženou v rámci “ÚTP koridory VRT v ČR” z roku 1995. Rozdíl mezi oběma variantami je ve směrovém vedená trasy v úseku Nová Hospoda - Zbůch a v podmínkách možné návaznosti trasy v úseku Zbůch - Rozvadov.

Jako výsledná trasa západního zapojení VRT do železničního uzlu Plzně je po projednání doporučovaná varianta 1, která je vedena od Nové Hospody v poloze jižní, dále po severním okraji Sulkova a Líní s napojením do trasy VRT - var. Z mezi Zbůchem a Uhercemi. Varianta 1 částečně využívá souběhu se silnicí I/26, křižuje dálnici D5 v již dopravně zasaženém prostoru MÚK Sulkov. Tvoří přirozené rozhraní mezi lesem a zemědělsky obdělávanými pozemky. Trasa má vyrovnanější kubaturu zemních prací a nevytváří na rozdíl od varianty 2 výraznou územní bariéru.

Návazná trasa VRT dále ve směru na Rozvadov je dosud sledovaná ve dvou variantách. S ohledem na možnou návaznost na doporučenou trasu západního zapojení do Plzně a s přihlédnutím k územním limitům je v ÚPN VÚC Plzeňska preferována varianta jižní tj. var Z, která je vedena mimo společný koridor s dálnicí D5.

Vysokorychlostní trať je v celém svém průběhu navrhována pro smíšený provoz v parametrech rychlosti 300 km/hod.. Záměr na výstavbu VRT je v koncepci rozvoje dopravních sítí ČR (MDS ČR) sledován jako dlouhodobý výhled po r. 2010.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• po r. 2010:

• vysokorychlostní trať Praha – Plzeň, Plzeň - Rozvadov.

Celostátní dráha č. 160 Plzeň - Žatec - Obrnice

Výchozí podmínky a předpoklady

Jednokolejná trať s motorovou trakcí propojuje Mostecko a Teplicko s oblastí Plzeňska. I přes značný pokles provozní zátěže tratě (omezená přeprava uhlí ze severočeské hnědouhelné pánve), je a výhledově zůstane v systému celostátních tratí významnou “napájecí tratí” pro významné železniční tahy č. 170 Praha - Plzeň - Cheb, č. 140 a č. 130 Cheb - Obrnice - Teplice - Ústí nad Labem. V regionální úrovni je a výhledově může být dále systémově posílená její přepravní funkce pro osobní i nákladní dopravu ve funkci “příměstského ramene v relaci Plasy - Plzeň, příp. Mladotice - Plzeň s vazbou na regionální trať č. 182 Mladotice - Rakovník, v jádrové železniční stanici Plzni s vazbou na III. tranzitní železniční koridor.

Trať je v rameni Plzeň - Plasy v rámci “Studie integrovaného dopravního systému v Plzeňském regionu” (UDIMO s.r.o. Ostrava, 1997) začleněna jako součást integrovaného systému dopravní obsluhy území s “taktovým” provozem osobní dopravy.

Návrh přestavby

V koncepci přestavby železniční sítě ČR je v úseku Plzeň - Žatec sledováno tzv. zvýšení výkonnosti tratě (“Zvýšení výkonnosti trati Plzeň - Žatec”; DRS Praha, 1992), představující v celém průběhu trasy úpravy na rychlost do 100 km/hod., výhledově celkovou elektrifikaci tratě. Pro přidruženou funkci “příměstského přepravního ramene” je úsek Plzeň - Kaznějov navržen k zásadnější přestavbě směrového vedení (mimo stávající koridor) v úseku Horní Bříza - Kaznějov, včetně následného zdvojkolejnění tratě v úseku Plzeň - Kaznějov.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• zásadní směrová přestavba tratě v úseku Horní Bříza - Kaznějov;

• po r. 2010:

• zdvojkolejnění a elektrifikace úseku Plzeň - Kaznějov;
• elektrifikace tratě v úseku Kaznějov - Žatec.

Celostátní dráha č. 170 Praha - Plzeň - Cheb - Pomezí n. O. - státní hranice - Schirnding - Norimberk

Výchozí podmínky a předpoklady

Trať je zařazená podle mezinárodních dohod AGC a AGTC do sítě mezinárodních železničních magistrál a do sítě tras mezinárodní kombinované dopravy. V evropských souvislostech je součástí IV. multimodálního koridoru Berlín - Praha - Brno - Břeclav - Vídeň/Bratislava větve IV.A Praha – Norimberk. Trať je elektrifikovaná, v úseku Praha - Plzeň - Kozolupy dvojkolejná. Parametry tratě nejsou plně vyhovující a neodpovídají mezinárodním požadavkům a potřebným standardům.

V koncepci přestavby železniční sítě ČR a s ohledem na mezinárodní přepravní souvislosti je trať sledována jako III. tranzitní železniční koridor, vstupující ze Slovenska přes území ČR a dále do SRN v trase Ostrava - Praha - Plzeň - Cheb s odbočnou větví přes Českou Kubici (trať č. 180) a dále do SRN ve směru na Cham.

Návrh přestavby

Trať č. 170 je v úseku Praha - Plzeň a Plzeň - Cheb v návrhovém období do r. 2010 sledována k postupné modernizaci s dílčí přestavbou a úpravami na rychlost 160 km/hod. (“Modernizace tratě Praha - Beroun - Plzeň”, územně-technická studie; ILF s.r.o. Praha 1993, “ČD - DDC, optimalizace tratě Praha - Beroun - Plzeň”, územně-technická studie; SUDOP Praha a.s.,1995).

Modernizace tratě v úseku Praha - Plzeň je v řešeném území podle zpracované dokumentace invariantní (ILF s.r.o. 1993), s návrhem dílčích směrových úprav stávající tratě v úseku Cerhovice - Ejpovice. Návazný úsek Ejpovice - Plzeň s východním vstupem do železniční stanice Plzeň předpokládá společnou trasu se zpřesněnou trasou výhledově sledované vysokorychlostní tratě (viz předchozí část - VRT).

Modernizace tratě v úseku Plzeň - Cheb je podle zpracované studie (DRS, 1993) ve dvojkolejném úseku Plzeň - Kozolupy vedena ve stávající trase, v návazném jednokolejném úseku Kozolupy - hranice řešeného území Plzeňska s variantní směrovou přestavbou (var. A, B) na rychlost 160 km/hod. a zdvojkolejněním tratě po Planou u Mar. Lázní. Obě varianty přestavby tratě sledují širší koridor stávající tratě.

V rámci projektové přípravy III. tranzitního koridoru lze očekávat, že stávající návrhy modernizace tratě č. 170 v celém průběhu řešeného území mohou doznat dílčích změn, které mohou vyplynout mimo jiné např. z nových trendů, pohledů a potřeb modernizace tratě s ohledem na technologický vývoj apod.. To vyplývá i ze skutečnosti, že Usnesením vlády ČR ze dne 21. července 1999 č. 741 k Návrhu rozvoje dopravních sítí v ČR do roku 2010 je uloženo upřednostnit přípravu a výstavbu IV. tranzitního železničního koridoru (Praha - Horní Dvořiště/České Velenice) před III. koridorem (Praha - Cheb/Česká Kubice).

V mikroregionálních souvislostech je železniční trať v “příměstském rameni” Rokycany - Plzeň navržena jako součást studijně připravovaného integrovaného dopravního systému plzeňského regionu s “taktovou” dopravou (“Studie IDS v Plzeňském regionu” (UDIMO s.r.o. Ostrava, 1997). Využití železniční tratě v systému integrované příměstské dopravy není podmíněno realizací navrhované modernizace tratě.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• modernizace tratě Praha – Ejpovice - Plzeň se směrovou přestavbou dílčích vybraných traťových úseků Cerhovice - Svojkovice;
• modernizace tratě Plzeň - Cheb se směrovou přestavbou a zdvojkolejněním úseku Kozolupy – hranice řešeného území (- Planá u Mar. Lázní - varianty;

• po r. 2010:

• realizace společné nové trasy s VRT v úseku Ejpovice – Plzeň.

Celostátní dráha č. 180 Plzeň - Domažlice - Česká Kubice - státní hranice - Furth im Wald - Schwandorf - Regensburg - München

Výchozí podmínky a předpoklady

Jednokolejná železniční trať s motorovým provozem sleduje urbanizovaný pás Plzeň - Domažlice - Česká Kubice s návazností na železnici DB směr Schwandorf - Mnichov, příp. Norimberk. Řešeným územím Plzeňska prochází v krátkém úseku Plzeň - Holýšov. Železniční trať se uplatňuje jak v mezinárodní dopravě, tak v dopravě regionální a to v relaci Domažlice - Plzeň. Technické vybavení tratě a jízdní podmínky nedovolují výhledově výraznější využití a zkvalitnění dopravy bez zásadní přestavby.

V rámci rozvoje železniční sítě ČR je trať č. 180 sledovaná jako větev III. tranzitního železničního koridoru. Její vyšší využití a plné začlenění do sítě evropských železničních magistrál je podmíněno zásadní přestavbou, která by ve výhledovém cílovém stavu představovala zdvojkolejnění, elektrizaci a dílčí přestavbu vybraných úseků v nových trasách pro rychlost do 160 km/hod..

Rozhodnutím ministra dopravy a spojů ČR ke zpracované studii proveditelnosti modernizace tratě č. 180 v roce 1998 bylo upustit od územní ochrany původně sledované a studijně zpracované modernizační varianty tratě na rychlost 160 km/hod a dále sledovat pouze tzv. optimalizaci tratě (včetně elektrizace), kterou bude možné výhledově realizovat za předpokladu investičních dotací státního rozpočtu, případně budou-li k tomu vytvořeny podmínky i kombinovaným způsobem financování s garancí státu.

Návrh přestavby

Ministrem dopravy a spojů doporučovaná optimalizace tratě svými návrhy vychází ze zpracované dokumentace “Modernizace trati Praha - Plzeň - Domažlice/Cheb, 1. část Plzeň - Domažlice”, DRS 1992. V řešeném území tento záměr předpokládá elektrizaci tratě s ponecháním stávajícího úseku tratě Plzeň - Chotěšov ve stávající trase a přestavbu návazných úseků Chotěšov - Stod a Stod - Holýšov v nových trasách pro rychlost do 120 km/hod.

Zpracovatel ÚPN VÚC Plzeňska s ohledem na výhledový mezinárodní přepravní význam tratě č. 180, na základě komplexního posouzení širších územně - funkčních a přepravních souvislostí řešeného území i přes rozhodnutí ministra dopravy a spojů o výhledové koncepci “omezené” výhledové přestavby tratě, doporučuje na území Plzeňska v koordinaci se sousedním okresem Domažlice sledovat následující koncepční řešení:

V návrhovém období do roku 2010 ponechat traťový úsek Plzeň - Chotěšov - Holýšov ve stávající trase s vymezením a zajištěním územní rezervy pro výhledovou zásadní přestavbu tratě v nové modernizované trase pro rychlost do 160 km/hod. Holýšov - Stod - Chotěšov - Plzeň s napojením do společné trasy s vysokorychlostní tratí, vstupující do železniční stanice Plzeň od západu a se zaústěním tratě do železničního uzlu Plzeň, sledovaného k zásadní generální přestavbě. Výběr výsledné modernizované trasy v úseku Holýšov - Chotěšov s napojením do trasy VRT v prostoru jižně od Úherců, jež je studijně zpracována ve variantách, by měl být proveden na základě samostatné podrobnější dokumentace.

V příměstských souvislostech ve vztahu k Plzni je traťový úsek Plzeň - Nýřany začleněn do navrhovaného systému taktové příměstské kolejové dopravy jako součást integrovaného dopravního systému plzeňského regionu(“Studie IDS v Plzeňském regionu” - UDIMO s.r.o. Ostrava, 1997).

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• přesmyk domažlické trati v Plzni, Skvrňanech;

• po r. 2010:

• modernizace tratě v úseku Plzeň - Chotěšov - Holýšov, včetně přestavby vybraných úseků v nových trasách pro rychlost do 160 km/hod. s napojením do společné výjezdové trasy s VRT.

Celostátní dráha č. 183 Plzeň - Klatovy - Železná Ruda - státní hranice

Výchozí podmínky a předpoklady

Jednokolejná trať, v úseku Plzeň - Klatovy elektrifikovaná, umožňuje spojení Plzeňska s Klatovskem a rekreační oblastí Železnorudska s návazností na tratě DB ve směru na Zwiesel a Regen. Řešeným územím prochází v krátkém úseku Plzeň - Přeštice - Borovy. Trať posiluje přepravní nabídku v relaci Plzeň - Klatovy s možností regulace individuální automobilové dopravy nabídkou kolejové dopravy pro cesty do atraktivní oblasti CHKO, NP Šumavy a Bavorského lesa. Její význam je zásadní i ve funkci každodenní příměstské dopravy vázané na Plzeň. Koncepce přestavby je zaměřena na zvýšení výkonnosti tratě, směrové úpravy a začlenění do integrovaného dopravního systému veřejné dopravy Plzeňska. Do dokončení přestavby III. tranzitního koridoru by tato trať měla sloužit i pro odklony vlaků EC a IC Praha - Mnichov.

Návrh přestavby

Výhledově je sledována zásadní přestavba tratě na rychlost do 100 km/hod.. s postupným zdvojkolejněním tratě do Klatov (I. etapa do r. 2010 v úseku Plzeň, Valcha - Plzeň), s přestavbou dílčích směrově nevyhovujících úseků (min. R = 500 m), v dlouhodobém výhledu s případnou výhledovou elektrifikací úseku Klatovy - státní hranice.

V navrhované integrované dopravní obsluze Plzeňského regionu je trať využita jako “příměstské rameno” taktové kolejové dopravy v úseku Plzeň - Přeštice s úpravou zastávky Plzeň, Vlacha a s přestavbou pro zvýšení výkonnosti v úseku Plzeň, město - Přeštice.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• do r. 2010:

• zdvojkolejnění tratě s dílčími směrovými úpravami v úseku Plzeň, město - Plzeň, Valcha;
• zvýšení výkonnosti tratě s dílčími směrovými úpravami v úseku Plzeň, Valcha - Přeštice;

• po r. 2010:

• zdvojkolejnění tratě v úseku Plzeň, Valcha - Přeštice;
• zdvojkolejnění s dílčími směrovými úpravami tratě v úseku Přeštice - Klatovy;

Celostátní dráha č. 190 Plzeň - Nepomuk - Strakonice - České Budějovice

Výchozí podmínky a předpoklady

Elektrifikovaná železniční trať propojuje oblasti Plzeňska a jižních Čech, v koncových bodech aglomerační jádra Plzeň a České Budějovice. Železniční trať je v úseku Plzeň - Nepomuk jednokolejná, v návazném úseku Nepomuk - Horažďovice dvojkolejná. Ve výhledovém systému železniční dopravy ČR tato dráha představuje významnou dopravní osu nadregionálního významu, vyžadující souvislé zdvojkolejnění.

Návrh přestavby

Trať je v dlouhodobém výhledu sledována k úplnému zdvojkolejnění. Dlouhodobý záměr se omezuje na dostavbu druhé koleje v úseku Plzeň - Nepomuk ve stávajícím koridoru s drobnými rektifikacemi v rámci pozemků ČD a na úpravy vybraných železničních stanic.

Z hlediska realizace jsou v ÚPN VÚC Plzeňska sledovány následující záměry:

• po r. 2010:

• zdvojkolejnění tratě s dílčími směrovými rektifikacemi trasy v úseku Plzeň - Nepomuk.

Regionální dráhy

Trať č. 162 Rakovník - Mladotice

Trať č. 173 Rokycany - Nezvěstice

Trať č. 174 Chrást u Plzně - Radnice

Trať č. 175 Pňovany - Bezdružice

Trať č. 181 Nýřany - Heřmanova Huť

Trať č. 191 Blatná - Nepomuk

Regionální železniční tratě jsou diferencovaně využívány pro nákladní dopravu a pro dopravní obsluhu přilehlého osídlení. Jejich přepravní význam a podíl na přepravě osob a nákladu v území je rozdílný, závislý mimo jiné i na jejich technické úrovni, návazných službách a přepravní nabídce.

Z hlediska mikroregionálních potřeb mají v území svůj přepravní význam, který je nezbytné jednotlivě a podrobně analyzovat a hodnotit v komplexních regionálních souvislostech. Ve vztahu k nadřazené železniční struktuře mohou vybrané tratě v rámci integrovaného dopravního systému přebírat funkci “přibližovacích” přepravních os (viz podkap. Integrovaný dopravní systém).

V návrhu ÚPN VÚC Plzeňska jsou stávající regionální tratě i výhledově územně i provozně stabilizované s doporučením zpracovat podrobnou studii s komplexním posouzením a návrhem jejich možné ekonomické a funkční využitelnosti v rámci celkového návrhu integrovaného dopravního systému Plzeňska.

Vlečka - letiště Líně

Vlečka - Sulkovské doly

Vlečka, vedená z železniční stanice Zbůch - trať č. 180 do areálu bývalého vojenského letiště Líně, je od ukončení armádní činnosti mimo provoz. Vlečka, vedená z železniční stanice Plzeň, Valcha - trať č. 183 k bývalým Sulkovským dolům byla po ukončení těžební činnosti mimo provoz, později využívána k dopravě na skládku Škoda Plzeň, která byla zřízena v prostoru bývalé těžby Sulkov. V současné době jsou obě vlečka mimo provoz, tělesa vleček jsou zachovány.

Výhledově s připravovaným záměrem na komerční využití a rozvoj bývalého vojenského letiště Líně (cargo letiště - “Transpark”) se nabízí využití koridoru obou vleček pro zřízení propojeného kolejového systému pro osobní i nákladní dopravu Plzeň - Plzeň, Valcha (trať č. 183) - Transpark - železniční stanice Zbůch s dostavbou “trianglu” a s výhledovým napojením na sledovanou modernizovanou trať č. 180 severozápadně od Chotěšova ve směru na Domažlice. Tato úvaha je v konceptu ÚPN VÚC Plzeňska předkládána pouze jako koncepční námět pro podrobnější urbanistickou či územně technickou studii rozvojové zóny Transparku, kterou zpracovatel územně plánovací dokumentace doporučuje vypracovat jako podmínku pro možné koncepční dořešení záměru a možné zapracování nadřazených souvislostí do návrhu ÚPN VÚC Plzeňska.

9.3.2.3. Přehled investičních záměrů v železniční dopravě

Přehled návrhů v oblasti železniční dopravy

9.3.3. Letecká doprava

9.3.3.1. Výchozí stav

V řešeném území v současné době probíhá na stávajících veřejných vnitrostátních letištích Plasy a Letkov provoz všeobecného letectví, doplněný příležitostnou hospodářskou činností na agroletištích s nezpevněnou plochou Žihle - Hluboká, Úlice - Plešnice, Hunčice, Přehýšov, Chotěšov a Komorno. Bývalé vojenské letiště Líně, na kterém byl v minulých letech vojenský provoz zastaven, je v současné době připravováno k pronájmu pro komerční účely se zachováním podmínek pro omezený vojenský provoz letecké záchranné služby. Pro sportovní a záchranářské letecké účely je využívána plocha určená ke vzletům a přistáním letadel s kolmým vzletem a pro ultralehká letadla Rokycany, jež byla vybudována pro MO ČR jako náhrada záložního vojenského letiště zrušeného výstavbou dálnice D5. Ze strany armády není toto letiště v současné době využíváno.

9.3.3.2. Rozvojové záměry a návrh přestavby

Stávající veřejná vnitrostátní letiště Plasy a Letkov jsou v návrhu ÚPN VÚC Plzeňska i výhledově územně i provozně respektována ve stávajícím rozsahu jako civilní letiště pro všeobecné letectví.

Letiště Líně je výhledově územně respektováno s předpokladem funkční změny z letiště vojenského na letiště civilní s možným komerčním využitím, jehož územní rozsah a provozní podmínky by měly být důsledně korigovány a podmíněny posouzením z hlediska ochrany životního prostředí a zdraví.

Plocha pro vzlety a přistání letadel Rokycany je výhledově sledována jako možné veřejné vnitrostátní letiště pro sportovní využití a nepravidelnou osobní dopravu. Pro svoji strategickou polohu a to především ve vztahu k dálnici D5, Plzni a ku Praze má toto letiště potenciální atraktivitu vyššího využití, jež je v případě zájmu podmíněno přísnou koordinací s požadovanými hlukovými limity a ochranou obytné zóny a nemocnice v Rokycanech.

Letiště Plasy

Druh letiště:	veřejné vnitrostátní
Vztažný bod:	49° 55´ 25” N, 13° 22‘ 15” E
VPD:	825 x 100 m - tráva
Provozovatel:	AČM
Ochranné pásmo:	vyhlášené

Veřejné vnitrostátní letiště, využívané pro sportovní letectví, výcvik a vyhlídkové lety, je z hlediska územních nároků stabilizované s vyhlášenými ochrannými pásmy. Výhledově je sledováno zkvalitnění technického zázemí letiště a doprovodných služeb s možným zpevněním vzletové a přistávací dráhy a to ve stávajícím plošném rozsahu.

Letiště Letkov

Druh letiště:	veřejné vnitrostátní
Vztažný bod:	49° 43´ 20” N, 13° 27‘ 25” E
VPD:	700 x 90 m - tráva
Provozovatel:	AČM
Ochranné pásmo:	vyhlašované

Veřejné vnitrostátní letiště, využívané pro sportovní letectví a vyhlídkové lety, je výhledově stabilizované s předpokladem prodloužení vzletové a přistávací dráhy ze současných 700 m na 900 m a to ve směru západním. Výhledově je v rámci vymezeného zájmového prostoru letiště sledována dostavba technického zázemí a zázemí služeb.

Letiště Letkov má navržená ochranná pásma (zpracovatel AGA letiště s.r. o. Praha), jež v současné době probíhají schvalovací procedurou s jejich vyhlášením. Zpracovaná hluková studie potvrzuje provozní a územní rozsah letiště z hlediska dosažení přípustných hygienických norem jako bezkolizní. Výhledově je veřejné vnitrostátní letiště se sportovním využitím, vyhlídkovými lety a nepravidelnou osobní dopravou územně i provozně plně respektováno.

Rokycany

Druh plochy:	plocha určená ke pro vzletům a přistáním letadel s kolmým vzletem a pro ultralehká letadla
VPD:	1 000 x 100 m - tráva
Provozovatel:	Letecká amatérská asociace Rokycany
Ochranné pásmo:	navržené - nevyhlášené

Rokycany - “plocha pro vzlety a přistání letadel s kolmým vzletem a pro ultralehká letadla”, vymezená původně jako náhrada za záložní vojenské letiště dotčené výstavbou dálnice D5, je v současné době využíváno jako travnatá plocha pro sportovní létání ultralehkých letadel.

Výhledově má plocha potenciální předpoklady k získání certifikátu veřejného vnitrostátního letiště, v případě zvýšení provozu s možností zpevnění vzletové a přistávací dráhy (zpracovaná studie přestavby s návrhem ochranných pásem – AGA letiště s.r.o. Praha). Z hlediska územních nároků, zřízení veřejného vnitrostátního letiště na stávající ploše nepředstavuje nové územní požadavky. Ty budou zaměřeny především na dosažení potřebných legislativních podmínek a technicko - provozní vybavenosti letiště a jeho zázemí. Případný výraznější rozvoj letiště je podmíněn přísnou koordinací s hlukovými limity obytné zástavby a nemocnice v Rokycanech.

Letiště Líně

Druh letiště:	vojenské
VPD:	2 500 x 50 m - zpevněná
Provozovatel:	MO ČR
Ochranné pásmo:	vyhlášené

V současné době je projednáván a připravován záměr společnosti Orchard s.r.o. ve spolupráci s Bechtel Aviation Services na využití bývalého vojenského letiště Líně jako cargo letiště se skladovací, obchodní a hospodářskou zónou tzv. “Transpark”, napojenou na mezinárodní letecký provoz na velké vzdálenosti (civilní letadla typu B 747), dálnici D5 a železnici. Záměr předpokládá zachování redukovaného provozu vojenských vrtulníků letecké záchranné služby (výhledově přemístěn do lokality 1. rozptylu), příležitostné vojenské lety (250 pohybů za rok) a nepravidelnou osobní civilní dopravu vázanou na Plzeň a další zdroje a cíle regionu. Vzletová a přistávací dráha má být směrem od Plzně prodloužena o 1 000 m, na celkovou délku 3 500 m.

Vzhledem k předpokládanému výraznému územnímu i provoznímu rozsahu a nárokům celého záměru je nezbytné zpracování podrobné studie s posouzením širších vazeb, dopravních a územně funkčních souvislostí a návazností s ohledem na rozvojové záměry území, územně funkční vazby a limity a ochranu životního prostředí a zdraví.

Koncept ÚPN VÚC Plzeňska v této fázi přejímá ideové návrhy záměru firmy Orchard, předané těsně před dokončením konceptu, které je pro možné zapracování záměru do konečného návrhu ÚPN VÚC Plzeňska nezbytné komplexně posoudit samostatnou studií mimo jiné i v koordinaci a s návrhem vnějších souvislostí, limitů a dopravních návazností, jež nejsou v předloženém ideovém záměru řešeny, nebo nejsou plně akceptovatelné. V tomto smyslu zpracovatel považuje za nezbytné v dopravní části studie prověřit a komplexně řešit následující okruhy:

• přímé napojení Transparku na dálnici D5;
• přeložka silnice I/26 Plzeň - Chotěšov - Folmava v koordinaci s rozvojovými záměry letiště Líně a celkovou přestavbou dopravních sítí v prostoru Nýřany - Zbůch - Líně (modernizace tratě č. 180, dálnice D5, přeložka silnice I. třídy, koridor VRT).

Názor zpracovatele:

Podle předloženého námětu je poloha vložené MÚK Nová Ves na dálnici D5 ve srovnání se vzdálenostní polohou MÚK Sulkov z hlediska požadovaných minimálních parametrů daných normou nepřijatelná; navrhovaná okružní křižovatka na silnici I/26 plně nerespektuje připravované záměry přeložky silnice I/26;

• Kolejové napojení Transparku na celostátní železniční dráhy s propojením na Borská Pole a město Plzeň pro nákladní i osobní dopravu.

Názor zpracovatele:

V ideovém záměru je předpokládáno pouze stávající kolejové napojení zóny s využitím upravené stávající vlečky z žel. stanice Zbůch. Logické a žádoucí kolejové propojení s Plzní vyvolá nové územní nároky, které bude nezbytné stabilizovat a zajistit jejich výhledovou územní ochranu.

Pro letiště Líně byla v září 1999 firmou J*D*S zpracována hluková studie. Pro výše uvedený smíšený provoz letiště studie stanovila hlukovou zátěž pro civilní i vojenský letecký provoz. Studie je základním podkladem pro stanovení hlukových ochranných pásem letiště. Návrh těchto ochranných pásem zpracovala rovněž firma J*D*S v říjnu 1999 po konsultaci s Krajskou hygienickou službou. Ochranná hluková pásma jsou navrhována dvě:

• vnitřní, pásmo I., vymezené v okolí vzletové a přistávací dráhy letiště Líně zhruba křivkou stejné maximální hladiny hluku L_Amax = 90 dB(A);
• vnější, pásmo II., obklopující vnitřní pásmo a jako vnější hranici tvoří křivka L_Amax = 80 db(A).

Návrh obou ochranných hlukových pásem i směrodatných křivek stejné maximální hladiny hluku (90 a 80 dB(A) je v hlavním výkresu 1 : 25 000.

Poznámka:

Podrobněji je hluková problematika letiště v části Životní prostředí.

9.3.4. Cyklistická doprava

9.3.4.1. Výchozí stav

Cyklistická doprava se vedle tradičních oblastí cyklistiky jako jsou např. východní Čechy, jižní Morava apod., dostává do popředí zájmu i v ostatních oblastech ČR a to jak v rekreačním využití, tak v každodenních cestách. Ve městě Plzni byla v rámci celkové revize ÚPN SÚ města zpracována koncepce cyklistické dopravy, jež je postupně realizačně naplňována. V dílčích oblastech Plzeňska v rámci rozvoje turistiky a cestovního ruchu jsou Klubem českých turistů vymezovány či doporučovány regionální a lokální cyklistické trasy, využívající především stávající silnice II., III. třídy, místní a účelové komunikace.

9.3.4.2. Rozvojové záměry

Pro začlenění cyklistické dopravy do celkového dopravního systému ČR byl MDS ČR vymezen “Základní systém cyklistických tras České republiky”, které představují nadřazený systém s mezinárodními návaznostmi, na který by měla být postupně napojována provázaná síť stávajících a výhledových regionálních a lokálních cyklotras a to jak pro rekreační cyklistiku, tak v dílčích relacích pro každodenní cesty.

ÚPN VÚC Plzeňska v návrhu výhledově respektuje sledované nadřazené cyklistické trasy jako páteřní systém (Hlavní trasy - I. a II. třídy), na který bude navazovat nižší síť cyklotras (tzv. vedlejší trasy - IV. třída), jež budou řešeny v rámci podrobnějších územně plánovacích dokumentací či generelů cyklistiky dílčích oblastí.

V návrhu “Základního systému cyklistických tras České republiky” (MDS ČR) jsou na území Plzeňska výhledově navrženy následující trasy základního systému:

Hlavní - I. třída č. 3:	(Praha - Řevnice - Hořovice - ) Zaječov - Strašice - Dobřív - Rokycany - Kamenný Újezd - Plzeň - Litice - Dobřany - (Merklín - Koloveč - Kout na Šumavě - Všeruby, hraniční přechod);
Hlavní - II. třída č. 31:	Plzeň - Starý Plzenec - Šťáhlavy - Nezvěstice - Žďírec - Dvorec - Mladý Smolinec (- Blatná - Mirotice - Malšice - Planá n. Lužnicí);
Hlavní - II. třída č. 35:	Plzeň - Horní Bříza - Trnová - Dolní a Horní Bělá - Manětín - Žlutice (- Chyše - Kadaň - Klášterec n. Ohří - Měděnec).

Navrhované hlavní trasy I. třídy, jako závazné s možnou lokální úpravou, propojují velká města ČR s vazbou na evropská velkoměsta. Hlavní trasy II. třídy, jako doporučované trasy s možnou lokální úpravou, propojují významné nadregionální rekreační cíle. Navrhované hlavní trasy I. i II. třídy využívají převážně stávající silnice III. třídy, místní komunikace a zpevněné hospodářské cesty (schéma základního systému cyklotras v řešeném území - viz kartogram v textové příloze). 80 - 92 % navrhovaných hlavních tras využívají projednané trasy s Klubem českých turistů.

9.4. Integrovaná veřejná doprava

9.4.1. Výchozí stav

Hromadná obsluha regionu je zajišťována dopravou železniční a autobusovou. Městská hromadná doprava Plzně pak dopravou tramvajovou, trolejbusovou a autobusovou (Pozn. Koncepce MHD Plzně je řešeno samostatně v rámci ÚPN SÚ Plzně).

Úroveň dopravní obsluhy regionu je rozdílná, svoji nabídkou soustředěná především do příměstského prstence a dopravních radiál směřujících do aglomeračního jádra Plzně. “Okrajová” území a oblasti s rozptýleným osídlením jsou postiženy obecně charakteristickým jevem v oblasti veřejné dopravy a to omezováním spojů a postupným vynuceným přechodem na individuální dopravu.

Dělba přepravní práce v každodenních cestách mezi hromadnou dopravou (dále pouze HD) a dopravou individuální v jednotlivých okresech:

okres Plzeň-jih	30,5 % IAD
	69,5 % HD
okres Rokycany	37,9 % IAD
	62,1 % HD
okres Plzeň-sever	42,0 % IAD
	58,0 % HD

9.4.2. Rozvojové záměry a návrh přestavby

Pro podporu a systémový rozvoj veřejné dopravy v prostoru Plzeňska byl studijně zpracován návrh integrovaného dopravního systému (IDS) “Studie IDS v Plzeňském regionu” (UDIMO s.r.o. Ostrava, 1996 - 97), který je podkladem pro rozvojové záměry uplatňované a sledované v rámci konceptu ÚPN VÚC Plzeňska.

Návrh IDS v obecné poloze vychází z prognózy dopravy v regionu, která byla stanovena podle předpokládaných výhledových změn dělby přepravní práce, hybnosti IAD a HD a prognózovaných vývojových trendů ovlivněných očekávanými změnami v počtu obyvatel a pracovních příležitostí. Prognóza dopravy v regionu (s výjimkou Plzně a vlivu dálnice D5) byla provedena s předpokladem neměnnosti stávajících vazeb zjednodušenou metodou růstových koeficientů. Velikost koeficientů pro jednotlivé okresy byla odvozena na základě předpokládané změny stupně automobilizace a změny dělby přepravní práce mezi IAD a HD k roku 2010.

Systém IDS využívá stávající dopravní infrastrukturu, u které předpokládá její technickou, technologickou i provozní inovaci. Realizace IDS není v regionu podmíněna zásadními územními nároky na výstavbu nových (velkokapacitních) zařízení a dopravních tras.

Koncepční návrh integrovaného dopravního systému - IDS

Základní kostru sítě hromadné dopravy tvoří železniční tratě, provozované ve “vnitřním” prstenci regionu v okruhu cca 25 km od Plzně v režimu “taktové” dopravy. V území, které není obsluhováno železnicí, přejímají funkci taktové regionální dopravy radiální autobusové linky. Taktová doprava je doplněna klasickým osobním zastávkovým vlakem, překračující hranice příměstského území a zabezpečující i nadregionální radiální vztahy k Plzni.

a) Železniční doprava

• I. “Taktová regionální železniční doprava” je navržena v následujících trasách s konečnými stanicemi:

• Přeštice - Dobřany - Plzeň - Chrást - Rokycany,
• Nýřany - Plzeň - Starý Plzenec - Nezvěstice - Blovice,
• Plzeň - Třemošná - Kaznějov - Plasy.

Systém je navržen jako otevřený, v případě poptávky a ekonomického zhodnocení, umožňuje prodloužení ramen do Stříbra, Nepomuku a Klatov.

V železničních stanicích taktové dopravy jsou navržena odstavná stání pro osobní automobily, případně jízdní kola (systém P + R) s možností přestupu mezi oběma druhy dopravy.

• II. “Klasický zastávkový osobní vlak” je provozován v následujících nadregionálních relacích:

• Plzeň - Přeštice - Klatovy,
• Plzeň - Blovice - Nepomuk -Strakonice,
• Plzeň - Rokycany - Zdice,
• Plzeň - Nýřany - Stod - Domažlice,
• Plzeň - Kaznějov - Plasy - Žatec.

Obsluha území v tomto systému je ve “vnitřním” prstenci pokrytým “taktovou” dopravou z důvodů dosažení optimální rychlosti a vzájemné koordinace umožněna pouze ve vybraných významných zastávkách.

• III. “Doplňkové tratě” u nichž je zachováno stávající uspořádání, podle poptávky bude provoz koordinován s autobusovou dopravou:

• č. 174 Radnice - Břasy - Chrást,
• č. 173 Nezvěstice - Mirošov - Rokycany,
• č. Nýřany - Heřmanova Huť.

• IV. “Doplňkové tratě” u nichž lze přepravní relace vhodně nahradit autobusovou dopravou:

• č. 191 Nepomuk - Blatná,
• č. 162 Mladotice - Kralovice - Kožlany.

U těchto tratí se podle studie IDS nabízejí dvě možnosti. Zrušení tratí a převedení osobní přepravy na autobusovou dopravu, nebo jejich zachování a koordinace s autobusovou dopravou. Rozhodující pro výběr varianty by mělo být ekonomické hledisko.

Přepravní relace Pňovany - Kozolupy - Plzeň se ukazuje výhledově jako nejslabší vztah na hlavních tratích. Výhledově je ve studii IDS předpokládáno zachování osobní železniční dopravy ve vztahu Stříbro - Plzeň v kombinaci s autobusovou dopravou a to i za cenu malé rentability železniční dopravy.

b) Autobusová doprava

• I. Nosné trasy “radiální” a “napájecí” nahrazují absenci železniční tratě či jsou “napájecími” trasami s vazbou na železnici.

“Radiální trasy”

• Úněšov - Chotíkov - Plzeň,
• Dolní Bělá - Horní Bříza - Plzeň,
• Kozojedy - Česká Bříza - Plzeň,
• Radnice - Rokycany,
• Zbiroh - Mýto - Rokycany.

 

“Nosné napájecí trasy”

• Mladý Smolivec - Čížkov - Blovice,
• Neurazy - Žinkovy - Blovice,
• Skašov - Letiny - Blovice,
• Skašov - Horšice - Přeštice,
• Merklín - Roupov - Přeštice,
• Kožlany - Kralovice - Plasy.

• II. “Doplňkové trasy” pokrývají poptávku po místních radiálních a tangenciálních vazbách do místních center; např. vazby do sídel Nepomuk, Stod, Kaznějov, Kralovice, Zbiroh, Radnice. V případě sídel Nepomuk, Stod a Kaznějov plní tyto linky současně i doplňkovou “napájecí” funkci k železniční dopravě.

c) Návrh opatření pro realizaci integrovaného dopravního systému

Návrh opatření se v průmětu do ÚPN VÚC Plzeňska omezuje pouze na technické podmínky dopravních tras, jejichž zajištění může být spojeno s územními nároky a dopady.

• Technické podmínky pro železniční dopravu

• zajištění propustnosti železničních tratí (počet traťových kolejí, technický stav tratě, podmínky pro dosažení požadované traťové rychlosti apod.);
• koordinace intenzity a druhu probíhající železniční dopravy;
• úprava výchozích a koncových železničních stanic (kapacita kolejiště apod.), na jednokolejných tratích úprava železničních stanic pro křižování vlaků;
• zajištění dostatečně kapacitních odstavných stání pro osobní automobily a kola v železničních stanicích.

• Technické podmínky pro autobusovou dopravu

• zajištění optimálních přestupních vazeb a vybavenosti v uzlových bodech mezi autobusovou a železniční dopravou (přístřešek, informační systém apod.);
• zařízení pro otáčení, parkování, případně krátkodobá odstavování autobusů.

Podle studijních předpokladů si vyžádají zásadnější úpravy následující přestupní uzly:

• Nýřany (odstavování),
• Kaznějov (otáčení a odstavování),
• Stupno (otáčení a odstavování),
• Dobřany (odstavování).

Návrh IDS, sledovaný v konceptu ÚPN VÚC Plzeňska je studijně připravený koncepční dokument, u kterého lze předpokládat, že postupně dozná řady změn, jež budou vyvolány detailnějšími poznatky a názory při zpracovávání podrobnější realizační dokumentace IDS.

V současné době MDS ČR zadalo pilotní projekt IDS pro Plzeňský region, který v nových pohledech a souvislostech přehodnocuje navržené koncepční záměry IDS Plzeňska.

Použité podklady

Strategie rozvoje Plzeňského kraje (1998)

Celostátní sčítání dopravy na silniční síti ČR v r. 1995 (ŘS ČR, 1997)

Studie IDS v Plzeňském regionu (UDIMO s.r.o., 1997)

Možnosti dopravy a územního plánování v plzeňském regionu a úloha veřejné účasti v analýzách alternativních řešení (Integrated Transport Planning, a.s., 1996)

Komplexní program rozvoje okresu Rokycany - analýza a závěry (Institut regionálních a správních věd VŠE, 1996)

Územní generel prostoru Rokycany - Mirošov, analytická etapa (Ing. arch. Mejsnarová a kol.)

Kyšice - Chrást - Klabava, koncept územního generelu (1997)

ÚPN VÚC Plzeňské sídlení regionální aglomerace (1994)

ÚPN SÚ Plzeň (1996, 1998), Vyhláška města Plzně č. 56/1998

Územní plány a urbanistické studie vybraných sídel

Územní plánování a urbanismus - 1/95

Pilsen Transpark - land use plan (Orchard s.r.o., 1997, 1999)

Silnice I/19 v úseku křižovatka se sil. I/20 - hranice okresu Plzeň (Pragoprojekt Praha a.s., 1999)

Technická studie silnice I/20, úsek D5 - Seč (Pragoprojekt a.s.Praha, 1997)

Úprava trasy studie I/20 Kasejovice - Nová Hospoda dle KH (Pragoprojekt České Budějovice, 1998)

Plánovací studie I/20 Plzeň - České Budějovice (ÚSH Praha, 1987)

Studie silnice I/20 Kasejovice - hranice zč. kraje (Pragoprojekt a.s., 1994)

Technická studie silnice I/20, úsek D5 - Seč (Pragoprojekt a.s. Praha, 1997)

Studie silnice I/26 Plzeň - Folmava - státní hranice (ÚSH Plzeň, 1989)

I/26 - přivaděč Sulkov (DÚR - SUDOP Praha a.s.)

Studie silnice I/26 Plzeň - Folmava - státní hranice (ÚSH Plzeň, 1989)

Studie silnice I/26 v úseku D5 - Stod; diplomová práce - 1998

Studie silničního tahu Z - 19 silnice I/27 v úseku Plzeň - Přeštice - Klatovy (ÚSH Praha, 1990)

Přeložka silnice I/27 Přeštice - Lužany - Borovy (Dálniční stavby Praha s.p., 1991)

Studie silničního tahu I/27 Šlovice - Přeštice (D projekt Plzeň, 1992)

Přeložka silnice I/27 Litice - Šlovice (DÚR včetně EIA - VALBEK s.r.o., 1996)

Silnice I/27 - přeložka Třemošná (SUDOP Praha a.s., 1996)

Studie zkapacitnění silnice I/27 v úseku Plzeň - Třemošná (DÚR - SUDOP Praha a.s., 1997)

Zvýšení výkonnosti trati Plzeň - Žatec (DRS Praha, 1992)

ČD, DDC, optimalizace tratě Praha - Beroun - Plzeň, územně-technická studie (SUDOP Praha a.s., 1995)

Modernizace tratě Praha - Beroun - Plzeň, územně-technická studie (ILF s.r.o. Praha, 1993)

Modernizace trati Praha - Plzeň - Domažlice (Cheb) - 2. část Plzeň - Cheb (DRS, 1992)

Modernizace trati Praha - Plzeň - Domažlice (Cheb) - 1. část Plzeň - Domažlice (DRS, 1992)

Studie zdvojkolejnění trati č. 190 v úseku Plzeň - Nepomuk (DRS, 1986)

Zvýšení výkonnosti a směrové úpravy Přeštice -Plzeň - Valcha (ILF s.r.o., 1998)

ÚTS Plzeň - Valcha - Plzeň hl. n., zdvojkolejnění a směrové úpravy trati (DRS Praha, 1997)

Modernizace trati Praha - Plzeň - Domažlice (Cheb) - 1. část Plzeň - Domažlice (DRS, 1992)

Studie zapojení trasy VRT do železničního uzlu Plzeň od západu (ILF s.r.o., 1998)

Studie zapojení trasy VRT do železničního uzlu Plzeň od východu (ILF s.r.o., 1998)

Letiště Letkov, ochranná pásma (AGA letiště s.r.o. Praha, 1999)

Hluková studie letiště Plzeň - Líně (J*D*S, s.r.o. Praha, 1999)

Návrh na ochranné hlukové pásmo letiště Plzeň - Líně (J*D*S, s.r.o. Praha, 1999)

Základní systém cyklistických tras ČR (MDS ČR, 1998)