Rok

1605

Obec koupila Klincovský pivovar ve Spilce a připojila ho k vedlejšímu měšťanskému pivovaru

1608-1609

Většina obyvatel Rokycan (dosud utrakvistická, husitská) přestoupila pod vlivem Jana Lohelia na protestantskou (luteránskou) víru.

1609

Za hradbami u Plzeňské brány postaven protestantský kostel sv. Trojice.

1619 konec roku

Město dobylo Mansfeldovo vojsko. Pobořeny brány, hradby a šest domů vypáleno

1620 10.-22. října

U Rokycan leželo stavovské vojsko Kristiána z Anhaltu.

1622-1774

V domě čp.135/I na Masarykově náměstí u kostela fungovala škola, po roce 1774 tzv. triviální škola.

1623 6. září

Rokycanům zkonfiskovány některé vesnice (Čížkov, Přešín, Německá Bříza, Nynice, Nadryby, Újezd).

1624

Do města dorazila kumpanie vojáků v čele s hrabětem Zdeňkem Lvem z Kolovratu pověřená úkolem přinutit obyvatele k návratu ke katolické církvi.

1624

Současně s rekatolizací Rokycan byl kostel sv. Trojice konfiskován protestantům a přidělen katolické církvi.

1624-1638

V Rokycanech bydlel Mansfeldův důstojník Jean de Pyric, lidově zvaný Žampír. Na místě jeho domů na Pražském předměstí byla v 19. století postavena slévárna („Žampírky“).

1635

Město po tři dny drancovali Poláci.

1637

V Klabavě postavena v režii města Rokycan první vysoká pec, později pobořena švédskými vojsky.

1638

V kostelu sv. Trojice umístěn renesanční epitaf Jana Letňanského z Vyšerova.

1639

Švédská vojska pod velením Bannéra vyplenila Rokycany. Vyhořelo celé město až na šest domů.

1639

V souvislosti s vpádem Švédů do Rokycan první zmínka o existenci varhan v děkanském kostele.

1642 29. ledna

Rokycanští dostali povolení zastavit dvůr Habrová u Dolan, aby získali finance na opravu rokycanské radnice a hutě v Klabavě.

1642 13. prosince

Poprava části mužů Madlonova pluku. Za městem popraveno 90 vojáků za to, že údajně způsobili porážku císařských vojsk v bitvě u Breitenfeldu.

1644-1698

Děkanem rokycanského kostela Ladislav Frosinus Březnický, počátek poválečné obnovy katolické církve v Rokycanech.

1647

Dům čp.88/I na Masarykově náměstí připadl rodu Pernklobů, odtud zvaný „Pernklobovský dům“ (známější ale jako Dumetovský dům).

1651

Po třicetileté válce žilo v Rokycanech jen 774 lidí, ve 113 domech (ve vlastním městě bylo 89 domů, na Pražském předměstí 20 a na Plzeňském předměstí jen 2 domy).

1651

Šebestián Schmidt opravil kostelní varhany rozbité švédským vpádem do města.

1654

K Rokycanům patří osm vesnic: Klabava, Kamenný Újezd, Ejpovice, Litohlavy, Čížkov, Přeštice, Mokrouše a Tymákov.

1659

Na prosbu měšťanů odpuštěna Rokycanům část poválečných dluhů.

1664

Poslední historická zmínka o místním názvu „Na Dvořišti“, který možná připomínal existenci feudálního hrádku v jihovýchodní části historického jádra. (V současnosti se ale hrad lokalizuje spíše do prostoru dnešního Urbanova náměstí).

1665

Postaven hamr v Borku pod rybníkem. Počátek obnovy zaniklé středověké vsi.

1668

Císařská vizitační komise konstatuje, že Rokycany jsou velmi zpustlé město.

1669

V kostele sv. Trojice zřízen barokní oltář.

1673

Založeno Bratrstvo Blahoslavené P. Marie Sněžné při děkanském kostelu, které se zabývalo církevní hudbou. Zrušeno roku 1783.

1675

První zmínka o městském archivu.

1676

První zmínka o pohřbívání v okolí hřbitova u sv. Trojice na Plzeňském předměstí. Do té doby se pohřbívalo jen v okolí děkanského kostela.

1680 20. května

Vyhořela rokycanská radnice na Masarykově náměstí.

1680 20.7-21. listopadu

Do Rokycan se, na útěku před morem, přestěhoval z Prahy zemský apelační soud.

1680

Před Plzeňskou branou, na místě staršího špitálu vypáleného Švédy roku 1639, postaven nový špitál.

1684

Městská rada musela vydat příkaz rychtáři, aby nedovolil lidem odcházet během mše z kostela, a pokud odejdou, aby je vracel zpět do chrámu.

1689

Pod Vršíčkem postaven v době morové epidemie lazaret (na místě pozdější myslivny).

1690

V Klabavě vyrostla další vysoká pec v majetku města Rokycan.

1694

Na svahu nad Boreckým potokem na Pražském předměstí (dnes Strmá ulice) uprostřed tehdejších vinic postaven barokní sloup se sochou sv. Václava. Ze stejného období pochází i socha tohoto světce na Jižním předměstí (na rohu ul. B. Němcové a V. Nového).

1697

V Rokycanech zřízena pošta.