Rok

1702

V Rokycanech žilo 2 262 obyvatel.

1709

Na Malém náměstí postavena nákladem Jana Vodňanského z Wildfieldu (majitele domu čp.118/I) barokní socha sv. Jana Nepomuckého.

1712 11. října

Do Rokycan přesídlil na útěku před morovou epidemii hlavní zemský apelační soud. Setrval zde do 2. března 1713.

1712

Rokycany zasaženy morovou epidemií. Zemřelo 146 osob.

1712

Na Masarykově náměstí postavena nová barokní radnice.

1713

V Rokycanech žilo 203 rodin, z toho 20 řezníků, 12 ševců,7 krejčích. Počet domů dosáhl 170 (z toho 7 mlýnů), z nich ale 111 registrováno jako pusté, zřícené nebo jinak poškozené.

1717

Zrušen starý oltář v děkanském kostele P. Marie Sněžné.

1723

Postavena barokní Plzeňská brána. Ve srovnání se svou středověkou předchůdkyní posunuta asi o 15 metrů vně hradeb.

1723

Nákladem Františka Dvořáka pořízen nový oltář do kostela sv. Petra a Pavla na Pražském předměstí.

1728

Budova děkanství na Urbanově náměstí vyhořela.

1728-1735

U kostela byla na Urbanově náměstí postavena nová barokní budova děkanství podle plánů Giacoma Antonia Cannevala.

1731

Při silnici do Dobříva postavil stavitel Jan Hofmann nový obecní pivovar čp.98/II. Dnes velkoobchod s nápoji u železničního viaduktu v Příbramské ulici na Práchovně.

1731

Obecní prachovna u Prácheňského rybníka (na místě dnešního koupaliště pod Oseckým vrchem) zničena výbuchem.

1740

Dle soupisu obecního majetku Rokycany vlastnily 10 vesnic, 2 vysoké pece, slévárnu a 2 hamry v Klabavě, 2 hamry v Borku a 2 hamry v Rokycanech, 567 ha polí 1305 ha lesů, pivovar, 6 mlýnů, 2 kovárny, 1 dům v Praze a několik hospod.

1741

Město dobyto francouzskou armádou.

1741

V Rokycanech se vyskytla morová nákaza.

1742

Založen ostrostřelecký sbor, měšťanský spolek polovojenského charakteru.

1742

Městem prošla vojska rakouská, uherská, bavorská a francouzská.

1744

Barokně přestavěn dům čp.17/I v ulici Míru.

1744-1747

Na buližníkovém pahorku za městem vyrostl barokní poutní kostel P. Marie (Vršíček). Projekt zhotovil J. Mourek.

1747

V Gottliebově ulici postaven přízemní dům čp.44/I.

1749 30. prosince

V Rokycanech se narodil Antonín Kraft, slavný violoncellista a skladatel.

1753

Obec odkoupila od J. V. Švantleho ze Třebska dům čp.72/I v ulici Míru a vznikla tu Švantlovská kasárna.

1756 

Odstraněn kalich, který do té doby spočíval na špičce věže děkanského kostela P. Marie Sněžné, a nahrazen křížem.

1756-1779

Rokycanské městské železárny pronajaty.

1757

Požár města. Vyhořelo 52 domů.

1758

Barokně opraven dům čp.133/I na Masarykově náměstí vedle radnice (dnes Lidový dům).

1758 20. května

Socha sv. Jana Nepomuckého na Malém náměstí opravena.

1758

V Borku na skále nad rybníkem postaven kamenný kříž.

1759

Barokně opraven dům čp.122/I na Malém náměstí.

1762

V děkanském kostele P. Marie Sněžné postaveny nové varhany díky peněžnímu daru měšťana Jana Raucha.

1763

Do této doby vlastnilo město Rokycany dům v Praze.

1763

V městských železárnách v Rokycanech postavena další vysoká pec.

1765

Domy čp.9/I a 10/I na Masarykově náměstí vyhořely.

1767-1768

Na okraji města v Tomáškově ulici na Pražském předměstí postavena z peněz Rosiny Krieslové kaple P. Marie Bolestné.

1768

Děkanský kostel P. Marie Sněžné barokně opraven.

1769 25. října

V Rokycanech se narodil JUDr. Ferdinand Šimon Hejrovský (Heyrowský), pozdější purkmistr v letech 1799-1839.

1770

Na Masarykově náměstí byl vztyčen pozdně barokní mariánský sloup od sochaře V. Boury.

1770 26. června

V Plasích podepsána smlouva mezi zednickým mistrem Eugeniem Prusikem a městem Rokycany na stavbu nové radnice. 11. června 1772 plán výstavby radnice schválil královský podkomoří. Stavba ale ustrnula.

1771

Kvůli suchu a neúrodě řádil v Rokycanech hladomor. Zemřelo 675 lidí.

od r. 1772

Tzv. býčí louka u Plzeňské brány používána jako střelnice městského střeleckého sboru.

1774

Vedle kostela otevřena v čp.135/I tzv. triviální škola, výsledek tereziánských reforem školství.

1776 ze 4. na 5. prosince

Do děkanského kostela se vloupal zloděj a odnesl si cennosti za cca 380 zlatých.

1781

V důsledku josefínských reforem zrušena kaple sv. Anny vedle kostela, na místě dnešního muzea na Urbanově náměstí.

1783 4. ledna

Měšťan Matěj Vincent Wagner z Askenburgu nabídl obci svůj dům čp.5/I na Masarykově náměstí jako možné umístění radnice za stávající nevyhovující. Radní se ale rozhodují radnici přestavět.

1783

Plzeňský architekt Antonín Barth (1735–1813) vypracoval plány na výstavbu nové radnice v Rokycanech ve slohu klasicizujícího baroka. Po požáru následujícího roku stavba zastavena.

1784

Bývalá Hořicovská hradební bašta byla přestavěna na obytný dům čp.91/I.

1784

Město ztratilo samosprávu. Řízení obecních záležitostí přejímá magistrát.

1784 11. července

Na Masarykově náměstí začaly práce na přestavbě stávající radnice v pozdně barokním slohu podle projektu Antonína Bartha. Po požáru 12. září téhož roku výstavba nadlouho zastavena.

1784 12. září

Katastrofální požár Rokycan. Z ohně, který propukl v domku čp.20/III v Madlonově ulici na Plzeňském předměstí se požár rozšířil do všech čtvrtí. Kromě několika staveb lehlo popelem celé město. Ve vlastním městě vyhořelo 140 domů, na Pražském předměstí 88 a na Plzeňském předměstí 32 domů. Dále shořelo 103 stodol. 1700 osob se ocitlo bez střechy nad hlavou.

1784-1787

Po požáru města umístěna rokycanská triviální škola dočasně v domě čp.88/I (Dumetovský dům) na Masarykově náměstí.

1785

Magistrát nařídil při popožárové obnově města používat na stavbu domů výlučně zdivo, nikoliv dřevo.

1785 23. dubna

Začala oprava městské radnice. Kvůli finanční náročnosti byla ale 18. listopadu 1787 zastavena.

1786

Kostel P. Marie Sněžné získal zápůjčkou ze zrušeného kláštera servitů v Praze nový oltář jako náhradu za původní, zničený požárem.

1787 30. května

Začíná popožárová oprava děkanského kostela P. Marie Sněžné podle projektu Jana Ignáce Nepomuka Palliardiho. Dokončena v roce 1788, zatím bez věže.

1787

Dokončen úsek nové erární Plzeňské silnice mezi Rokycany a Ejpovicemi. Prakticky v úplné přímce probíhající moderní silnice sloužila jako spojení s Plzní až do výstavby dálnice.

1788

Zrušena a zbořena kaple sv. Anny vedle kostela, na místě dnešního muzea na Urbanově náměstí. Do roku 1788 se v ní po dobu opravy vyhořelého děkanského kostela sloužily bohoslužby.

1788-1926

Hostinec Na Železné na Pražském předměstí v držení rodiny Kellnerů.

1789

Pět let po katastrofálním požáru žilo v Rokycanech 1831 obyvatel.

1789

Do oltáře děkanského kostela umístěn obraz P. Marie od karlovarského malíře J. Kramolína jako náhrada za původní obraz P. Brandla zničený při požáru roku 1784.

1789

Zrušen kostel sv. Petra a Pavla na Pražském předměstí. Později přestavěn na obytný dům čp.117/II.

1794

Na místě zrušené kaple sv. Anny vedle děkanského kostela na Urbanově náměstí vyrostla budova školy (dnes Muzeum).

1799

Veřejná aukce pozemků bývalých hradebních příkopů. Oficiální konec městského opevnění. Počátek rušení hradeb.

1799

V městských hutích v Klabavě postavena druhá vysoká pec.

1799

Podle některých údajů byla postavena Šťáhlavská (Nová) brána. Stávala v dnešní Palackého ulici, poblíž úřadu práce. Zbořena ve 30. letech 19. století. Její existence ale není prokázána.

1799 2. října

V Rokycanech se narodil Jan Křtitel Heyrovský, lesní geometr. Zemřel 17. května 1865.