D. Borek: Dějiny Rokycan v datech 1901-1950

Rok
1901	V Jiráskově ulici před bývalou Pražskou branou vyrostl činžovní dům čp.1/II, jedna z prvních reprezentativních staveb na nové okružní třídě.
1901	Postavena dřevěná lávka, spojující Plzeňské předměstí a Husovy sady. Vedla dnešní ulicí Ke Koupališti, pak uhýbala okolo mlýna čp.14/III přímo pod svah Stráně.
1901	V dnešní Jeřabinové ulici proti starým kasárnám začíná výstavba vil. Počátek stavebního rozvoje budoucí čtvrti Rašínov.
1901 15. prosince	Otevřen nový pivovar v Pivovarské ulici na Pražském předměstí. O dva dny později odtud vyšla první várka piva.
1901	V tiskárně J. B. Zápotočného čp.1/III na Dolních příkopech na Plzeňském předměstí začal vycházet časopis Žďár.
1902	Ukončena tavba v Bedřichově huti. Holoubkovský podnikatel Max Hopfengärtner odkoupil objekty zrušené hutě a adaptoval je na válcovnu a strojírnu.
1903	Na Masarykově náměstí vyrostl luxusní novobarokní činžovní dům čp.82/I.
1903	Město plánovalo postavit při Pražské silnici mezi Rokycany a Borkem (v místech pozdějšího autoservisu na Pražském předměstí) nemocnici. Projekt selhal pro nedostatek vody.
1903 18. července	Slavnostně otevřena novorenesanční budova sokolovny v Jiráskově ulici podle projektu J. Pacla. Stavěna od 13. 7. 1902.
1904 26. června	Kolaudována oprava kostela na Vršíčku. Prováděna od roku 1903. Rekonstruována střecha, věž a podlahy.
1904	U zbořené Saské brány otevřena na nové okružní třídě (park U Saské brány) neorenesanční budova opatrovny.
1904-1912	V údolí u Padrťského potoka postavil továrník Max Hopfengärtner pro své dělníky čtvrť 24 řadových domků. Vznikl tak základ čtvrti Práchovna podél dnešních ulic Práchovna, Zvonařova a M. Šmolíka.
1904	Založen Spolek proti tuberkulose, později Masarykova liga proti tuberkulose.
1905 13. srpna	Založena Dělnická tělocvičná jednota.
1905 28. září	Otevřena nová budova gymnázia čp.112/I v ulici Svazu bojovníků za svobodu u okružní třídy. Stavěna od jara roku 1904.
1905	Založeno městské muzeum. Umístěno provizorně v budově radnice na Masarykově náměstí.
1906	Na Pražském předměstí v ulici Mládežníků otevřena novorenesanční budova hospodářské školy (později učiliště).
1906 11. listopadu	Otevřen po přestavbě dům čp.133/I na Masarykově náměstí, Lidový dům, sídlo rokycanských sociálních demokratů.
1907	V Jiráskově ulici postavil továrník Rudolf Hudlický přepychový secesní dům s věží čp.247/II. Brzy byl adaptován na hotel Merkur, od roku 1923 tu sídlila pošta.
1907-1908	Ve Smetanově ulici vyrostl na místě zbořeného hostince U Klintů podle plánů B. Ryšavého dvoupatrový secesní činžák čp.54/I.
1908	V Rokycanech založen fotbalový kroužek.
1908	V Jiráskově ulici vyrostl secesní dům MUDr. Jirmana čp.67/I, dnes okresní soud.
1909	V Růžičkově ulici na Pražském předměstí postavila obec tři dvoupatrové nájemní domy čp.259/II, 260/II a 261/II.
1910 16. června	Na rohu náměstí 5.května a Jiráskovy ulice otevřen okresní dům čp.64/III, vzniklý novorenesanční přestavbou Fitzovy vily.
1910	V Alejích u Padrťského potoka na Práchovně postaveno koupaliště. Zrušeno roku 1934.
1910	V Rokycanech napočteno 225 koní, 469 kusů dobytka, 204 kozy, 235 prasat, 149 včelích úlů, 4497 kusů drůbeže.
1910 1. února	Otevřena městská válcovna, vzniklá přestavbou bývalé koksárny v Zeyerově ulici na Jižním předměstí.
1910 31. prosince	V Rokycanech žilo podle sčítání lidu 6492 lidí.
1911	V Jiráskově ulici postavena secesní vila čp.286/II. Dnes památkově chráněná.
1911	Dům čp.2/I na Masarykově náměstí (hotel Český dvůr) přestavěn podle plánů Josefa Pechana v secesním slohu do dnešní podoby.
1911	Rudolf Hudlický založil při Veselské silnici (dnes Zeyerova ulice) továrnu, pozdější Kovohutě. Zaměstnával zde 15 lidí a vyráběl převážně zemědělské nářadí.
1912	Václav Davídek koupil od obce pozemek na konci Gottliebovy ulice vedle zbořené Saské brány a postavil na něm dům čp.40/I na šípovitém půdorysu (dnes bar U Habakuka).
1912	Před radnicí na Masarykově náměstí položen mozaikový chodník. Zrušen dosavadní průjezd skrz budovu radnice do Knihovy ulice.
1912-1914	Předložen první návrh na demolici barokní Plzeňské brány. Nerealizován. Brána zbořena až roku 1950.
1913	Na plácku v Růžičkově ulici na Pražském předměstí, na místě dnešního zimního stadionu, se začaly konat dobytčí trhy.
1913	Město rozhodlo postavit u Litohlavské silnice nový hřbitov. Stavba pak kvůli válce odložena a provedena až v letech 1922-1926.
1914 14. ledna	Založen Krajinský studentský spolek Rokycana.
1914	Město uvažuje o stavbě nemocnice na pozemcích nad Strání, vlevo od Litohlavské silnice (naproti dnešnímu novému hřbitovu). Projekt se neuskutečnil kvůli vypuknutí 1. světové války.
1914-1918	Během 1. světové války padlo na frontách 157 obyvatel Rokycan.
1914 26. července	Vyhlášena mobilizace.
1915	V secesním slohu opraven dům čp.7/I na Masarykově náměstí.
1915	K 500. výročí smrti Mistra Jana Husa pojmenován park na Stráni „Husovými sady“.
1915	Výnosem ministerstva vnitra převedena městská válcovna mezi státem chráněné podniky s klíčovým významem pro válečné cíle Rakouska-Uherska. Do továrny přidělen vojenský správce.
1916 11. března	Obecní zastupitelstvo jednomyslně rozhodlo pojmenovat silnici na Šťáhlavy třídou Arcivévody Bedřicha (dnes Jeřabinová ulice na Rašínově).
1916	Začala výstavba městského vodovodu ze Strašic. Práce zastaveny kvůli válečné nouzi roku 1917.
1916 15. března	Na Masarykově náměstí protestovalo cca 250 žen proti válečné drahotě a nedostatku potravin.
1916 20. září	Rekvizice zvonů děkanského kostela pro válečné účely.
1917 17. ledna	V Rokycanech se narodil František Buriánek, literární vědec, kritik a historik. Od roku 1961 profesorem na Univerzitě Karlově v Praze, autor řady monografií o české literatuře 20. století. Zemřel 11. července 1995.
1917	Bývalou koželužnu v Plzeňské ulici koupilo Obchodní družstvo a zřídilo zde potravinářský závod Marila.
1918 28. října	Vyhlášení Československé republiky ohlášeno vyzváněním zvonů, na Masarykově náměstí spontánní demonstrace obyvatelstva.
1918 28. října	V převratové euforii přejmenováno spontánně Mariánské náměstí na Wilsonovo, náměstí Svatojánské na náměstí Svobody, Gymnaziální třída na třídu Českých legií (dnes ul. Svazu bojovníků za svobodu), třída Arcivévody Bedřicha na třídu Masarykovu (dnes Jeřabinová ul.). Většina těchto názvů byla krátce poté revidována.
1918 listopad	Počátek elektrifikace Rokycan, postavena transformační stanice na náměstí U Saské brány na Plzeňském předměstí. Ing. Kašpárek zároveň začal na domy v centru města upevňovat konzoly pro elektrické vedení.
1918 18. prosince	První popřevratové zasedání obecního zastupitelstva přivítalo vznik samostatného státu.
1919	Založen rokycanský skauting.
1919 jaro	Ministerstvo národní obrany rozhodlo ubytovat v objektu starých kasáren v Jeřabinové ulici rodiny českých železničářů evakuovaných z Rakouska.
1919 17. května	Do Rokycan přijel československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk.
1919 15. června	První obecní volby konané podle všeobecného volebního práva přinesly vítězství České straně sociálně demokratické.
1919	Zbořen dům čp.32/I v Komenského ulici. Na jeho parcele vybudováno prodloužení Komenského ulice do parku U Saské brány.
1919 – 1923	Starostou města Antonín Hořice (sociální demokrat).
1919 24. srpna	Pod Vršíčkem postavena dětská ozdravovna. V letech 1920-1921 přebudována.
1919 29. prosince	Obecní zastupitelstvo rozhodlo o přejmenování ulic a náměstí v Rokycanech a revidovalo tak spontánní názvy z října 1918. Hlavní náměstí například přejmenováno na Masarykovo, Gymnaziální třída na třídu Českých Legií (dnes ul. Svazu bojovníků za svobodu), Příkopy na Jiráskovu třídu (dnes Jiráskova ul.), ulice od střelnice k Černému kříži na Macharovu ul. (dnes Litohlavská ul.) atd.
1919 29. prosince	Usnesením okresního zastupitelstva zrušen titul „Královské a svobodné město Rokycany“.
1920 leden	Začal vycházet sociálně demokratický týdeník Spravedlnost.
1920 28. června	Požár Hammerovy pily na Jižním předměstí v dnešní Dukelské ulici, vyhořela truhlárna.
1920 22. srpna	Pod Strání otevřeno fotbalové hřiště.
1920	Postavena železniční vlečka do továrny Marila v Plzeňské ulici, zrušena v 90. letech 20. století.
1920	Mnišková kalamita v městských lesích. V prosinci 1920 se uvádí, že kvůli mnišce bude nutno v roce 1921 vykácet na Žďáru cca 100 ha, na Kotli cca 20 ha a v Cháchově cca 20 ha porostů.
1920 17. prosince	Obecní rada zrušila vybubnovávání obecních vyhlášek a zavedla namísto toho jejich vylepování na 4 vybraných veřejných nástěnkách.
1921 15. února	Podle sčítání lidu žilo v Rokycanech 6728 obyvatel.
1921 31. července	Založena okresní organizace komunistické strany. 10. srpna byla ustavena i její městská organizace.
1921-22	Dělnické stavební družstvo vybudovalo poblíž Kovohutí čtvrť rodinných domků nazvanou Hořicov.
1921-1924	Poblíž starých kasáren vybudovalo stavební družstvo Svépomoc ve dvou etapách 27 a 40 rodinných domků, základ nové čtvrti Rašínov.
1921 konec roku	Znovuzahájena výstavba vodovodu ze Strašic. Dokončen roku 1924. Náklady dosáhly 8 566 329 Kč.
1922	Opraven dům čp.116-117/I na Malém náměstí (hostinec Na Rychtě).
1922	Ustavena akciová společnost Továrna na nábojky a kovové nářadí. Původní soukromý podnik založený R. Hudlickým roku 1911 tak nastoupil cestu k expanzi (pozdější Kovohutě). V roce 1925 tu pracovalo už 300 lidí.
1922 1. července	Zahrada u domu čp.64/III na náměstí 5. května proměněna ve veřejný park.
1922 14. července	Obecní zastupitelstvo rozhodlo pojmenovat nové ulice ve městě, a to ulice Na Sádkách (dnes Čapkova), Wünschova, Tylova, Na Husinci, Trhová a Příčná.
1922 srpen	Obecní rada povolila přístavbu druhého patra na dům čp.18/I v ulici Míru.
1922 13. září	Povodeň v Rokycanech.
1922	Do děkanského chrámu Panny Marie Sněžné zavedeno elektrické osvětlení.
1922-1926	Nad městem při silnici do Litohlav založen nový hřbitov.
1923	Uzavřen hostinec Pod Starou hutí v domě čp.102/II. Známý hostinec těžil v 19. století z popularity čtvrti Práchovna jako městského korza. Roku 1842 sem zavítal na návštěvě Rokycan i mladý Bedřich Smetana.
1923 1. února	Secesní hotel Merkur čp.247/II v Jiráskově ulici adaptován pro účely pošty.
1923	V Madlonově ulici na Plzeňském předměstí předány do užívání dva obecní kubistické činžovní domy čp.36 a 37/III.
1923	V Růžičkově ulici na Pražském předměstí předán do užívání kubistický obecní činžovní dům čp.352/II.
1923 18. dubna	Nová vilková čtvrť poblíž starých kasáren pojmenována oficiálně Rašínov.
1923 6. května	Konány komunální volby. Těsně zvítězila národní demokracie (24 %) před sociální demokracií (23 %). Starostou města se ale díky převaze levicových stran stal sociální demokrat Jan Pokorný (ve funkci do roku 1927).
1923	Vybudována tělocvična v sokolovně.
1923	Na sloupky křížové cesty na Kalvárii pod dnešní nemocnicí na Oseckém vrchu instalovány obrázky od Olgy Runtové.
1922-1923	V Jeřabinové ulici na Jižním předměstí postaven obecní činžovní dům čp.357-358/II. Byla tak zahájena výstavba levných nájemních domů v této lokalitě.
1923	Při pokládání vodovodního potrubí v okolí děkanského kostela P. Marie Sněžné objeveno staré pohřebiště.
1923 5. prosince	V Rokycanech se narodil Čestmír Řanda, divadelní a filmový herec. Zemřel 31. srpna 1986 v Praze.
1924 březen	Při opravě domu čp.125/I na Masarykově náměstí odhalen gotický kamenný portál, dosud zakrytý výlohami a zdivem.
1924 28. března	Do Rokycan se vrátila vojenská posádka. Z Českých Budějovic se do starých kasáren na Rašínově začal přesouvat 102. dělostřelecký pluk.
1924 7. září	Při pokládání vodovodu na Malém náměstí objeveny před domem čp.104/I kosterní pozůstatky muže, patrně ze 17. století. O den později objeveny další tři kostry.
1924	Dobudována stavba rokycanského vodovodu.
1924	V hostinci Plevno na Pražském předměstí začíná fungovat rozhlasový aparát pro veřejný poslech.
1924	Město plánovala zřídit v Hammerově vile čp.185/II v Dukelské ulici nemocnici. Objekt ale zabrala vojenská správa pro důstojnické byty.
1924 28. září	V Hradební ulici postaven pomník Jana Žižky od sochaře V. Koukolíčka u příležitosti 500. výročí úmrtí husitského vojevůdce.
1924	Založena zvláštní škola.
1925	Původní měšťanský pivovar a lázně ve Spilce čp.90/I přestavěn na levné obecní byty.
1925	Vedle průjezdu barokní Plzeňské brány vyrostl první průchod pro pěší. Mělo tak být odlehčeno rostoucí silniční dopravě. Druhý průchod vyrostl roku 1936.
1925 25. října	V parku u dnešního nádraží odhalen pomník obětem 1. světové války.
1925	Z popudu Antonína Hořice, předáka rokycanských sociálních demokratů, byla založena na Jižním předměstí v prostoru dnešní ulice Pod Ohradou tzv. vagónová kolonie. Ve vyřazených železničních vagónech tu našli bydlení nejchudší obyvatelé.
1925	Dokončena rozsáhlá přestavba městských sléváren („Žampírky“) na Pražském předměstí.
1926	V Jiráskově ulici postavena funkcionalistická budova Okresní nemocenské pojišťovny podle plánů ing. arch. R. Černého.
1926 19. února	Československá vláda přes protesty veřejnosti definitivně rozhodla o vzniku vojenského výcvikového prostoru v Brdech. Rozsáhlé území východně od Rokycan se tak zčásti uzavřelo pro masovou turistiku.
1926	Na Masarykově náměstí postaveny dva vysoké stožáry elektrického osvětlení. Další jeden na Malém náměstí.
1926	Zrušeny Železárny města Rokycan v Klabavě.
1926	Kvůli výstavbě 2. koleje na železniční trati Praha-Plzeň byl rozšířen železniční viadukt přes Padrťský potok. Vedle něj postavena pěší lávka.
1926 11. dubna	V hostinci U Koruny v Růžičkově ulici na Pražském předměstí byla založena rokycanská pobočka Čs. obce střelecké.
1926	Sokolská jednota koupila zpustlou obecní zahradu u Padrťského potoka na Práchovně (V Alejích) a zřizuje zde tenisová hřiště. Areál nazván „Tyršův sad“.
1926	Pro děkanský kostel Panny Marie Sněžné odlity nové zvony náhradou za zvony zabavené a roztavené za 1. světové války.
1927	V Bezručově ulici na Jižním předměstí u Kovohutí postaveno J. Benešem 12 řadových rodinných domků.
1927 12. července	Obecní zastupitelstvo rozhodlo pojmenovat nové ulice: Barákova, Škroupova (dnes Stehlíkova), Zeyerova, Kozinova, B. Němcové (dnes V. Nového), Bezručova, Hybešova, Lindova (dnes M. Šmolíka), Zvonařova, Práchovna, Karolíny Světlé (dnes severní část Čelakovského), Karlíkova, Štefánikova, Švecova (dnes Uxova), Tyršova, Poděbradova, Žižkova, Hněvkovského (dnes Sokolská), Heyrovského (dnes Korejská), Fügnerovo nám., Marklova (dnes Dukelská), Prokopa Holého (dnes severní část Vokáčovy ul.), Erbenova (dnes Sládkova), Sládkova, Kollárova, Klostermannova, Srbova (dnes Alešova), Alešova (dnes Na Kameni), Dvořákova. Stodolní ulice přejmenována na Sedláčkovu (dnes Knihova) a ulice z Malého náměstí k býv. Pražské bráně na Starobranskou.
1927 1. června	V ulici Svazu bojovníků za svobodu otevřena budova okresních úřadů. Stavěna od 15. září 1925.
1927 11. října	Otevřen nový podjezd pod železniční tratí u sokolovny. Doprava z Rokycan na Šťáhlavy od nynějška probíhala tímto podjezdem a dále ulicí Dukelskou do ulice Jeřabinové na Rašínově.
1927	V novém pivovaře v Pivovarské ulici na Pražském předměstí se přestalo vařit pivo. Novému majiteli (Štěnovický pivovar) se tu totiž přestala výroba vyplácet a objekt přeměnil na sklady.
1927 14. října	Otevřen nový pěší podchod pod železniční tratí u nového nádraží. Zanikl tak původní silniční přejezd.
1927 14. října	Kolaudován dům čp.399/II na rohu ulic Osecká a U Hvězdárny. Šlo o první obytný dům na Oseckém vrchu.
1927	Za Lidovým domem čp.133/I na Masarykově náměstí postaveno moderní kino („Lido-bio“).
1927 – 1930	Železniční trať Praha-Plzeň rozšířena o druhou kolej.
do 1928	V domě čp.151/I na Masarykově náměstí sídlila městská policejní stanice.
1928	Zbořena čtverhranná bašta v městských hradbách v Třebízského ulici. Musela ustoupit výstavbě nové školy (dnes ZŠ TGM).
1928	Okolo kašny na Masarykově náměstí založen parčík.
1928	Dům čp.80/I na Masarykově náměstí přestavěn v moderním kubistickém slohu.
1928	Rozhodnuto o výstavbě 21 nových rodinných domků před Šikovou továrnou v Čelakovského ulici na Práchovně. Nová výstavba rozšířila dosavadní areál dělnických domků.
1928 prosinec	Obecní zastupitelstvo schválilo regulační čáru a parcelaci pozemku č.kat.970. Začátek výstavby rodinných domků v nové čtvrti Za Rakováčkem.
1928	Zbořena mýtnice, která stála na rohu Plzeňské a Litohlavské ulice na Plzeňském předměstí před Plzeňskou branou.
1929	Městský pivovar na Práchovně prodán podnikateli Jiřímu Šternberkovi.
1929 červen	Obecní zastupitelstvo schválilo parcelaci pozemku č.kat.388/1 na stavební pozemky. Začátek výstavby Švermovy ulice na Rašínově.
1931 21. května	Na náměstí 5. května slavnostně otevřena budova nového nádraží. Výstavba začala 18. března 1929.
1929	Zrušena tradiční protipožární hlídka na věži děkanského kostela Panny Marie Sněžné.
1930	Na Plzeňském předměstí postavena továrna na hračky Karla Pospíšila (firma Hamiro).
1930 leden	Starostou města se stal národní demokrat Josef Zápotočný. Post obhájil i v komunálních volbách v roce 1931. Ve funkci setrval do roku 1938.
1930	Bývalá budova Městské spořitelny na Masarykově náměstí v čp.83/I uvolněna pro účely knihovny.
1930	Zastavena výroba v Hopfengärtnerových železárnách (bývalá Bedřichova huť).
1930 28. září	Na domě čp.9/I na Masarykově náměstí odhalena pamětní deska Hanuši Karlíkovi, českému cukrovarníkovi, který se zde narodil roku 1850. Desku vytvořili architekt J. Gočár a sochař B. Kafka.
1930	Nástavba druhého patra na dům čp.27/I v Komenského ulici.
1930	Palackého ulice vydlážděna. V letech 1930-1932 pak vydlážděna ulice Knihova. V letech 1930-1931 ulice Ve Spilce.
1930 23. listopadu	Na domě čp.147/I v Havlíčkově ulici odhalena pamětní deska Adolfu Krausovi (1850-1928), činovníku židovského spolku B'nai B'rith a po své emigraci vlivného zastánce Československa v USA.
1930	Na Náměstí F. Černého ve čtvrti pod kostelem přeloženy z Masarykova náměstí pravidelné trhy na selata.
1930 9. prosince	Čtvrť nových dělnických domků podél ulic Stehlíkova, Barákova, Zeyerova a V. Nového nazvána oficiálně Hořicov podle sociálně demokratického starosty Rokycan Antonína Hořice.
1930 1. prosince	V Rokycanech žilo podle sčítání lidu 7743 obyvatel.
1931	Ukončeno pohřbívání v okolí kostela sv. Trojice.
1931	Oprava děkanského kostela Panny Marie Sněžné, nová krytina věže.
1931	Krach železáren Maxe Hopfengärtnera na místě tzv. Bedřichovy huti. Areál koupilo Západočeské konzumní družstvo.
1931	Z Malého náměstí odstraněna kašna stojící dosud před domem čp.116-117/I.
1931	Na Nerudově náměstí na Pražském předměstí vyrostly dva funkcionalistické činžovní domy.
1931 24. června	U městských lázní v Pražské ulici na Pražském předměstí otevřen nový železobetonový most přes Padrťský potok. Stavěn od října 1930.
1931 28. října	Slavnostně předána do užívání nová „Masarykova jubilejní obecní škola dívčí“ v parku U Saské brány na okružní třídě. Základní kámen položen 28. října 1928. Vyučování zde začalo již 28. května 1931.
1931	Městské muzeum se přestěhovalo do budovy bývalé školy na Urbanově náměstí.
1931	Kinosál v sokolovně promítá první zvukový film v Rokycanech (snímek Loupežník).
1932	Opravena radnice na Masarykově náměstí. Přízemní vestibul rozšířen vybouráním příček. V prvním poschodí zřízena zasedací místnost.
1932	František Balej nechal opravit svůj hostinec U Libuše v Jiráskově ulici naproti novému nádraží.
1932 8. května	Odhalena pamětní deska na rodném domě čp.51/II cestovatele J. Wünsche (1842-1907) na Pražském předměstí.
1932 11. července	Započato dláždění Jiráskovy ulice. Dokončeno v listopadu 1932.
1932 22. září	Kolaudován dům čp.282/III v Sokolské ulici na Rašínově, ve kterém trvale sídlí hostinec U Stočesů.
1933	Opravena hospoda U Černého koně na rohu ulice Míru a Havlíčkovy. Na průčelí domu instalována socha koně od V. Koukolíčka.
1933	Na místě dnešního kynologického areálu v ulici U Stromovky na Plzeňském předměstí otevřeno cvičiště Dělnické tělovýchovné jednoty, napojené na sociální demokracii.
1933 29. dubna	Na Jižním předměstí otevřen komplex nových kasáren. Stavěn od července 1931. Náklady dosáhly 9 900 000 Kč. Postaveno celkem 23 budov.
1933 11. června	Na domě čp.167/I na rohu Knihovy a Palackého ulice odhalena pamětní deska Rudolfu Zamrzlovi, hudebníkovi a kapelníkovi Národního divadla v Praze, který se tu roku 1869 narodil. Desku vytvořil Hilbert Vávra.
1933 3. září	Na domě čp.67/I v Jiráskově ulici (okresní soud) odhalena pamětní deska Adolfa Srba (1850-1933), spisovatele a novináře, který zde žil.
1933 24. září	V Jiráskově ulici otevřen funkcionalistický kostel evangelické církve „Rokycanův sbor“. Základní kámen položen 20. listopadu 1932.
1933 10. prosince	Na rohu Jiráskovy ulice a náměstí 5. května otevřena funkcionalistická budova městské spořitelny (dnes Komerční banka) podle projektu F. A. Libry. Výstavba začala 17. května 1932.
1933	Před hostincem U Libuše na rohu Jiráskovy a Palackého ulice instalován meteorologický sloup s barometrem a teploměrem. Zničen roku 1975. Nový sloup pak postaven na rohu Palackého a Knihovy ulice.
1933	Dům čp.123/I na Malém náměstí (dnes knihovna Muzea dr. B. Horáka) zvýšen o druhé patro.
1933	Malíř Alfons Mucha předal městu svůj obraz Mistr Jan Hus na Basilejském koncilu, který umístěn do zasedací místnosti v budově radnice na Masarykově náměstí.
1933	Jednota proletářské tělovýchovy, napojená na KSČ, si postavila na místě dnešního zimního stadionu v Růžičkově ulici na Pražském předměstí hřiště na házenou.
1933-1934	Ve Smetanově ulici vyrostl podle plánů ing. Rudolfa Černého dvoupatrový činžák čp.55/I.
1933-1935	Provedena regulace Padrťského potoka v úseku od železničního viaduktu k soutoku s Boreckým potokem.
1934 únor-březen	Hromadná stávka dělníků v městských válcovnách.
1934 24. června	Pod Oseckým vrchem (pod Husovými sady) otevřeno moderní koupaliště na místě, kde se ve středověku rozkládal Prácheňský rybník.
1934-1935	V centru města provedena kabelizace elektrického vedení. Z Masarykova náměstí zmizely dosavadní kabely na konzolách na domech.
1935-1937	Provedena regulace Boreckého potoka od dnešního mostu v Dvořákově ulici na Pražském předměstí až k soutoku s Padrťským potokem.
1935	Dosavadní Plzeňská ulice (dnes ulice Míru) přejmenována na Kramářovu na počest národnědemokratického politika a prvního předsedy vlády Československa.
1935	Postavena železobetonová lávka pro pěší přes Klabavu u fotbalového stadionu pod Husovými sady.
1935-1936	Postaveny domy čp.70/I a 71/I v Palackého ulici. Vyrostly na místě stodol bývalého obecního statku.
1936	Skrz Plzeňskou bránu proražen kvůli rostoucí dopravě druhý průchod pro pěší. Některé spolky ale dál agitovaly za zboření brány.
1936 20. října	Na místě starého brodu přes Padrťský potok v Soukenické ulici na Plzeňském předměstí zprovozněn železobetonový most. Stavěn od 20. května 1936.
1937	Městské muzeum na Urbanově náměstí pojmenováno po profesoru B. Horákovi.
1937	Dům čp.191/II u bývalých Hopfengärtnerových železáren v Zeyerově ulici přestavěn na hostinec U Válcovny, populární dělnickou hospodu.
1937	Provedena nástavba druhého patra na dům čp.28/I v Komenského ulici.
1937-1938	Vydlážděny ulice Soukenická a Třebízského na Plzeňském předměstí od nového mostu přes Padrťský potok až k Plzeňské bráně. Před bývalou Guthovou továrnou v čp.12/III postaven most přes mlýnský náhon.
1938 22. května	Poslední komunální volby před koncem první republiky vyhrála v Rokycanech sociální demokracie. Dosavadní národně demokratické vedení radnice odstaveno od moci. Starostou města se stal Josef Selement sociální demokrat (ve funkci do února 1939).
1938	Na vrchu Žďár ustavena přírodní rezervace.
1938	Zpracování regulačního (územního) plánu Rokycan zadáno Aloisi Mikuškovicovi (1897-1952). Dokončen v roce 1940.
1938	K 20. výročí republiky vyšla kniha „Rokycany, město a okres“, reprezentativní publikace, dokumentující město na konci éry meziválečné prosperity.
1938 podzim	Mnichovská dohoda, obsazení pohraničí. Začíná druhá republika. Do Rokycan přicházejí uprchlíci z Německem anektovaných Sudet. Podle obecní kroniky to bylo 300 rodin. Ve městě okamžitě vypukla bytová nouze.
1938	V Jiráskově ulici vedle zahrady gymnázia postavena dvoupatrová vila dr. R. Katze. Dnes sídlo policie.
1938 2. prosince	V hotelu Český dvůr na Masarykově náměstí v čp.2/I se konala ustavující schůze rokycanské organizace Strany národní jednoty, jedné ze dvou povolených politických stran druhé republiky. Druhou byla Národní strana práce. Ta měla první schůzi 5. ledna 1939.
1938 27. prosince	Zastupitelé a radní za KSČ ztratili v důsledku rozpuštění komunistické strany své mandáty v obecních sborech.
1938	V Palackého ulici vyrostl dvojdům čp.139-143/I, první třípatrový obytný dům ve městě.
1939-1941	Přestavba domu čp.29/I v Komenského ulici na hasičskou stanici.
1939 19. ledna	Radní za Stranu národní jednoty zahajují obstrukci jednání obecní rady. Chtějí tak donutit k rezignaci levicového starostu Josefa Selementa z Národní strany práce.
1939 27. února	Okresní úřad odvolal z funkce rokycanského starostu Josefa Selementa (býv. sociální demokrat, nyní Národní strana práce) a jmenoval na jeho místo Rudolfa Hejrovského (býv. národní demokrat, nyní Strana národní jednoty).
1939 15. března	Rokycany okupovány německým vojskem. Obsazeny kasárny
1939	Oprava varhan v děkanském kostele Panny Marie Sněžné. 3. prosince 1939 se zde uskutečnil velký varhanní koncert.
1939	Obecní zastupitelstvo jedná o řešení průchodu z Masarykova náměstí do Knihovy ulice. Návrh č.1 předpokládá demolici domů čp.126/I a 127/I a výstavbu obchodního domu s pěší pasáží. Návrh č.2 počítá s demolicí obou domů a výstavbou nové ulice.
1939 15. září	V Rokycanech žilo 9865 lidí.
1939 listopad	Série potyček a výtržností mezi německými vojáky a místním obyvatelstvem v souvislosti s dozvuky českých demonstrací v Praze.
1939-1940	Pod Kalvárií v Dvořákově ulici na Pražském předměstí postaven nový most přes Borecký potok. Doprava z Rokycan do Oseka tak byla převedena z Tomáškovy ulice.
1940	Josef Königsmark vydal knihu „Rokycansko, Radnicko a Zbirožsko v lidových vyprávěních“, ve které shrnul lidové pověsti z okresu.
1940	V domě čp.76/IV v Borku zřízeno sídlo obecního úřadu. Do té doby úřadovali jednotliví starostové této samostatné obce z domova.
1940	Zbořeny starobylé stodoly a další hospodářské budovy, které obklopovaly budovu děkanství a na jejich místě založen park. Vzniklo tak dnešní Urbanovo náměstí.
1940	V konfiskovaném domě čp.385/III v Plzeňské ulici na Plzeňském předměstí otevřena škola s německým vyučovacím jazykem. Zrušena roku 1945.
1940	Rokycanská nábojkárna (dnes Kovohutě) podřízena koncernu Hermann Göring Werke.
1940 3. září	Městské zastupitelstvo přejmenovalo ulice a náměstí, jejichž jména připomínala Československou republiku. Masarykovo náměstí změněno na Velké, Wilsonovo na Malé, Švehlovo na náměstí U Nádraží (dnes nám. 5. května), Švecova ulice na Družstevní (dnes Uxova), Zborovská na Šternberkovu (dnes část Šťáhlavské), Štefánikova na ulici Karla IV., Habrmanova na Mozartovu (dnes Švermova), Kramářova na Plzeňskou (dnes ulice Míru), Srbova na U Černého kříže (dnes Alešova). Kromě toho nově pojmenovány ulice Zamrzlova (dnes Čechova), Muchova, Svatováclavská (dnes B. Němcové), U Monopolu (dnes Máchova), Horymírova, dr. Kocha (dnes Družstevní), U Koupaliště (dnes část Tomáškovy).
1940-1942	Zlatá éra rokycanského fotbalu. V divizi českého venkova skončil místní fotbalový klub na 3. místě.
1941 březen	Na Masarykově náměstí instalován veřejný rozhlas.
1941 duben	Okupační správa zakázala sokolskou organizaci. Sokolovna v Jiráskově ulici přeměněna na Dům německé armády (Wehrmachtsheim).
1941 11. prosince	Obecní rada přejmenovala ulice a náměstí připomínající organizaci Sokol. Scheinerova ulice změněna na Goethovu (dnes část Šťáhlavské), U Sokolovny na U Podjezdu (dnes Svazu bojovníků za svobodu). Vaníčkova na Brandlovu (dnes Sokolská), Tyršova na Resslovu, Fügnerovo nám. na Hálkovo nám.
1942 leden	Třemi transporty odesláni rokycanští židé do ghetta Terezín.
1942 asi 10. února	V koncentračním táboře Osvětim umírá Bohumil Horák, dlouholetý ředitel gymnázia, člen Sokola, vůdčí osobnost městského muzea.
1942 31. dubna	Ukončena výroba v městských válcovnách v Zeyerově ulici.
1942 28. května	Nacisté popravili v Plzni-Lobzích Václava Stehlíka, železničáře z Rokycan, který poskytl úkryt českým parašutistům. Spolu s ním byla popravena i jeho rodina.
1942 15. června	Zrušen okres Rokycany, připojen k správnímu obvodu Plzeň.
1942 13. srpna	Při výcviku ve Velké Británii tragicky zahynul Josef Strangmüller. Narodil se 26.7.1913 v domě čp.18/I v ulici Míru, vystudoval vojenskou akademii, po okupaci r. 1939 uprchl do zahraničí a vstoupil do čs. zahraniční armády.
1942	Zastaven provoz nejstaršího rokycanského mlýna, tzv. Podkostelního (dům čp.89/I v prostoru ve Spilce).
1942 23. října	Obecní zastupitelstvo schválilo přejmenování náměstí U Nádraží na náměstí R. Heydricha (dnes náměstí 5.května).
1943 15. dubna	Zatčen Antonín Staněk, odbojář z Rokycan, později popraven nacisty na Pankráci.
1944	Obec prodala zrušené městské válcovny v Zeyerově ulici Škodovým závodům v Plzni.
1944 17. května	V koncentračním táboře Buchenwald zemřel Jaroslav Páník. Tamtéž zemřel už 25. května 1943 jeho bratr Václav. Oba byli aktivními sokoly.
1945 27.dubna	Nálet spojeneckých letadel na rokycanské nádraží a jeho okolí. Zabiti dva lidé.
1945 28.dubna	V Terezíně zemřel Matěj Šmolík, předválečný rokycanský komunista. Za války v odboji.
1945 29. dubna	Druhý spojenecký nálet na Rokycany. Poškozeny hlavně budovy v okolí železniční stanice a Jiráskovy ulice (sokolovna, staré i nové nádraží, Fitzova vila a městská spořitelna).
1945 5. května	Začalo povstání proti nacistické vládě. Na náměstí se srocuje cca 10 000 lidí a moc ve městě přechází postupně do českých rukou. Ustaven Revoluční národní výbor pod předsednictvím Rudolfa Hejrovského.
1945 7. května	Rokycany osvobodila americká armáda. Konec 2. světové války ve městě.
1945 9. května	V Rokycanech na Plzeňské ulici na Plzeňském předměstí byl zatčen vysoký představitel nacistické okupační správy Karl Hermann Frank.
1945 9. května	Vyšlo první číslo místního týdeníku V nový život, redigovaného O. Pospíšilem.
1945 10. května	Do východní části Rokycan (Páclovna, Borek) dorazila sovětská armáda.
1945 13. května	Do města dorazily hlavní síly amerických vojsk.
1945 13. května	Na koupališti se konala první velká taneční zábava pořádaná americkou armádou. Další zábavy se konaly 14. a 21. května, 6., 7., 8. a 10. června 1945.
1945 21. května	Na Masarykově náměstí se konala velká demonstrace Komunistické strany Československa.
1945 26. května	Prvním předsedou místního národního výboru se stal Zdeněk Bluďovský (komunista). Ve funkci setrval do 26. května 1946.
1945 1. června	Rada MNV rozhodla zrušit „německé a jinak nevhodné“ názvy ulic.
1945 15. června	Rokycany navštívil prezident republiky Edvard Beneš. Na náměstí se podle dobových pramenů sešlo cca 20 000 lidí.
1945 14. července	V tiskárně J. B. Zápotočného vyšlo první číslo týdeníku americké armády The Forty-Niner.
1945 14. září	Do Rokycan přijel americký generál George S. Patton a generál Ernest N. Harmon.
1945	Rozšířeno hřiště na házenou v Růžičkově ulici u dnešního zimního stadionu na Pražském předměstí. Postaveny ochozy pro diváky.
1945 22. listopadu	Americká vojska definitivně opustila Rokycany. Částečné stažení proběhlo už 19. září 1945.
1946 8. května	Na radnici na Masarykově náměstí odhalena pamětní deska americké armády.
1946 26. května	V prvních volbách po válce zvítězila v Rokycanech komunistická strana s 37 %, následovaná národními socialisty s 30 % hlasů. Předsedou MNV se stal národní socialista Antonín Jodas. Komunista Zdeněk Bluďovský přešel na post předsedy okresního národního výboru.
1946 26. května	Konána ustavující schůze místní odbočky Českého národního aeroklubu, která začala chystat zřízení letiště na Oseckém vrchu nad Husovými sady.
1946	V Rokycanech založena hudební škola. Sídlila v hostinci U Bílého lva čp.107/I na Malém náměstí.
1946	Město uvažuje o postavení nemocnice v Rokycanech. Měla stát naproti novým kasárnám na Jižním předměstí.
1946 27. října	Otevření areálu „skautského domova“ pod Oseckým vrchem (Kalvárií). Stavěn od roku 1939.
1946 22. listopadu	MNV rozhodl pojmenovat náměstí před novými kasárnami „park Klementa Gottwalda“. Název se ale neujal.
1947	V rámci oslav 550. výročí narození Jana Rokycany pojmenován dům čp.83-84/I na Masarykově náměstí na Rokycanův dům osvěty.
1947	Zavedena elektrická síť do Němčiček. Umožnila rychlý rozvoj zdejší zástavby chat a rekreačních domků.
1947 únor	Na Oseckém vrchu při silnici do Volduch slavnostně otevřena Lidová hvězdárna.
1948 7. února	V Rokycanech se narodila Jana Preissová (roz. Drchalová), česká herečka.
1948 24. února	Vrcholí komunistický převrat v Rokycanech. V poledne se konala hodinová výstražná stávka, už dopoledne se na radnici ustavil Akční výbor Národní fronty.
1948 květen	Na Masarykově náměstí se konala spontánní připomínka 3. výročí osvobození města americkou armádou. Někteří účastníci shromáždění následně byli politicky pronásledováni.
1948 30. května	V Rokycanech se konaly parlamentní volby. Pro kandidátku Národní fronty (ovládanou komunisty) hlasovalo 5206 lidí, proti 187 lidí.
1948 29. července	Komise zemského národního výboru rozhodla, že nová nemocnice vyroste na pozemcích nad Kalvárií na Oseckém vrchu.
1948 20. dubna	Předsedou MNV se stal Jiří Kulhánek (komunista). Ve funkci jen do rezignace 3. září 1948.
1948 3. září	Předsedou MNV Václav Fuchs (komunista). Ve funkci do 4. října 1949.
1948 6. srpna	V Rokycanech se koná schůze „za očistu sokolské organizace“. Zahájeny čistky kvůli protivládnímu skandování na sokolském sletu v Praze.
1948 20. října	Socha múzy Cleo přemístěna ze zahrady u základní školy v ulici Míru do dvora za radnicí. Zahrada za základní školou zrušena a přeměněna na školní hřiště.
1948	V Družstevní ulici postaveny činžovní domy čp.654/II a čp.655/II. Začátek poválečné hromadné bytové výstavby na Jižním předměstí.
1949	V Rokycanech napočteno 20 průmyslových podniků.
1949 19. února	Započato s demontáží kovové hradby před budovou starého gymnázia v ulici Svazu bojovníků za svobodu u okružní třídy.
1949 25. února	Rozhodnutím pléna MNV přejmenována Denisova ulice na Rašínově na Leninovu (dnes Jeřabinová).
1949 13. března	Rozhodnutím pléna MNV přejmenována Marklova ulice na Jižním předměstí na ulici Julia Fučíka (dnes Dukelská).
1949	Provedena oprava pomníku obětem 1. světové války v parku u nádraží, socha otočena k náměstí 5. května (dosud otočená k domu čp.64/III)
1949 19. května	Po průtrži mračen se rozvodnily potoky. Zatopen areál Hirschovy slévárny v Madlonově ulici a louky podél Klabavky. Další povodeň 1. června 1949 způsobila škody za 2 600 000 Kčs.
1949 4. října	Předsedou městského národního výboru se stal Jaroslav Pěnkava (komunista). Ve funkci do 24. května 1954.
1949 24. listopadu	MNV vydal povolení k demolici barokní Plzeňské brány. 15. prosince 1949 ale Krajský národní výbor nařídil rokycanskému národnímu výboru přerušit demolici pro nesouhlas některých zainteresovaných institucí.
1949 – 1964	Do užívání předáno v Rokycanech 1422 bytů. Vrcholí poválečná industrializace, hromadná výstavba a příliv nových obyvatel.
1950 13. ledna	Znovuzahájeno bourání barokní Plzeňské brány. 17. ledna 1950 se československá vláda zabývala kontroverzním bouráním brány. Ministerstvo vnitra si vyžádalo dodatečnou dokumentaci a 20. ledna vydalo definitivní souhlas s demolicí.
1950 leden	Krajský národní výbor koupil vilu čp.642/II ve Školní ulici na Jižním předměstí (Pechova vila) a zahájil její adaptaci na porodnici. Otevřena 12. listopadu 1950
1950 22. ledna	Během nedělní brigádnické směny dokončena demolice barokní Plzeňské brány.
1950	Uzavřen hostinec Slavia, který fungoval od roku 1905 v domě čp.31/III na rohu Třebízského a Litohlavské ulice na Plzeňském předměstí před Plzeňskou branou. Počátek trendu výrazné redukce sítě služeb a obchodů v Rokycanech.
1950 1. března	V Rokycanech žilo dle sčítání lidu 8789 lidí, v Borku (tehdy ještě samostatné obci) 420 lidí.
1950 28. března	Tabule připomínající u Pražské silnice na Páclovně, že se zde roku 1945 setkala americká a sovětská armáda, byly podříznuty a pohozeny v blízkém železničním podjezdu.
1950	Rozhodnuto o výstavbě 44 rodinných domů pro podniky Kovohutě a Škodovy závody v prostoru Za Rakováčkem. Do roku 1952 tam vznikl obytný soubor „Korea“.
1950 8. května	Před branou bývalých městských sléváren (Slévárny Škoda) na Pražském předměstí odhalen pomník komunistům z tohoto podniku, kteří zahynuli za 2. světové války.
1950 14. května	Otevřen park Míru v dříve soukromé zahradě u Říhovic vily čp.195/II (bývalá Hammerova vila) v Dukelské ulici na Jižním předměstí.
1950 červenec	Zbořena zeď v Třebízského ulici oddělující zahradu střelnice od ulice.
1950	Provedeno přerozdělení mandátů v MNV. Z 36 členů bylo nyní 21 komunistů, 2 socialisté a 1 lidovec (plus 4 bezpartijní). Zbylá křesla obsadili zástupci společenských organizací