Gotická architektura byla v českých zemích slohovým výrazem od 13. do zhruba 16. století. V Rokycanech se nepochybně projevila ve velké míře, protože ve 14. století byla dosud živelně rostlá osada Rokycany regulována a rozšířena do podoby středověkého města. Tudíž základní, a dodnes v hrubých obrysech dochovaný, dispoziční řád centra města je gotického původu (viz mapa města z roku 1838). Gotického původu jsou uliční čáry hlavního náměstí i ulic západně od něj. Gotického původu je i rytmus protáhlých parcel na jižní straně Masarykova náměstí a podél ulice Míru, Komenského, Smetanovy a Gottliebovy. Ačkoliv jednotlivé domy prošly od té doby dramatickými změnami a podíl původního středověkého zdiva, natož výtvarných architektonických prvků, je v současnosti již jen skromný, půdorys těchto ulic (samozřejmě jen tam, kde nedošlo ve 20. století k plošným demolicím) si nese genetickou stopu středověké lokace. Gotického původu je i městské opevnění, vzniklé ve 14. století. To se dochovalo torzovitě v několika úsecích původní hradební zdi, která může být zčásti středověkého původu. Kromě toho se dochovalo i několik hradebních bašt, které taky jsou v základech gotické (podrobněji v kapitole „městské opevnění“). Archaická gotická Hrdličkovská bašta v Hradební ulici (viz foto) byla bohužel zbořena koncem 19. století, stejně jako gotická Saská brána. Středověká Plzeňská brána byla v 18. století postavena v nové lokalitě (a roku 1950 zbořena), ale zdivo původní Plzeňské brány je dodnes torzovitě dochováno v domě čp.22/I na rohu ulice Míru a Hradební.

Gotického původu je i hlavní rokycanský kostel Panny Marie Sněžné. Jde zejména o jeho základní trojlodní dispozici, kterou zachytila ještě Wernerova veduta města z 1. poloviny 18. století. Po požáru roku 1784 byla sice vnější podoba kostela proměněna na klasicistní a vnitřní zařízení je zčásti barokní, ale půdorys chrámu se zachoval. Gotického původu tak je patrně podstatná část zdiva hlavní lodi. Dále se zde do současnosti dochoval gotický hlavní vstupní portál s lomeným obloukem a boční, pozdně gotický portál z 16. století. V rámci chrámového pokladu se dochovalo několik gotických artefaktů jako monstrance. Vedle kostela, v prostoru nynějších objektů muzea a děkanství, se nacházel patrně středověký areál městského hradu. Jeho pozůstatkem mohou být torza starobylých zdí a oken v budově muzea (podrobněji v kapitole „Urbanovo náměstí“). Výrazný podíl gotického zdiva, včetně překvapivě rozsáhlé vnitřní dispozice, uchovává i dům čp.117/II na Pražském předměstí (viz podkapitola „oblast pod kostelem“, též studie z roku 1974), který vznikl na přelomu 18. a 19. století adaptací zrušeného kostela sv. Petra a Pavla.  

Odborné archeologické průzkumy, prováděné od sklonku 20. století, rovněž odhalily původem gotické stavby v podloží historického jádra města. To je případ středověkého domu odkrytého před výstavbou České spořitelny na Malém náměstí, nebo na místě zbořeného domu čp.30/I v Komenského ulici (na místě nynější hasičské centrály). V uvedených případech jde ovšem pouze o torza středověkých konstrukcí, nikoliv o dodnes dochované architektonické dílo gotického původu. Takové je v rámci měšťanské zástavby v historickém jádru Rokycan v podstatě jen jedno. Jde o památkově chráněný dům čp.125/I na jižní straně Masarykova náměstí, v jehož přízemí byl ve 20. letech 20. století odkryt gotický kamenný portál s lomeným obloukem, který pochází patrně ze 14. století.

Kromě historických Rokycan je území dnešního města rozkládala ještě dvě další středověká sídla, vesnice Borek a Cháchov. V případě Borku se žádné stopy původní středové vsi nedochovaly, protože tato osada zanikla a byla obnovena až v raném novověku. V případě Cháchova archeologický průzkum odhalil pozůstatky zaniklé středověké vesnice, ovšem opět jde pouze o archeologické stopy, nikoliv přeživší architekturu.