Průvodní zpráva

k projektu gravitačního vodovodu

pro

král. svobodné město Rokycany.

 

Otázka vodárenská v Rokycanech jest nadobyčejné důležitosti, jelikož město toto – ač v krajině půvabné rozloženo a veškeré jiné podmínky pro rozvoj národohospodářský v sobě chová – nemá ani pitné ani užitkové vody v přiměřené jakosti.

Co do vody pitné budiž vytknuto, že jen některé studny, jež vyhloubeny jsou ve vrstvách štěrkových náplavů, mají vodu vhodnou, většina jich však jest ve spodině břidličné útvaru silurského i vydává vodu o jakosti nepříhodné a v množství nepatrném, tím stalo se, že celé město jest poukázáno jen na několik málo studen, k nimž pro vodu pitnou docházeti jest.

Nedostatek  a špatná jakost pitné vody byly příčinou, že okresní výbor rokycanský vyhledávaje vhodná místa pro stavbu nové nemocnice podjal se té záslužné úlohy, proniknouti vrstvy břidličné vrtanými studnami, nedospěl však příznivého výsledku, ač práci téměř do krajnosti sledoval; nelze tudíž na rationelné opatření vody pitné z velkých hloubek pomýšleti.

V příčině vody užitkové nastaly v Rokycanech poměry naprosto neudržitelné znečištěním vody potoční skrze Rokycany protékající, Padrťský potok zvané, průvalem vod důlních z jara r. 1906 z opuštěných dolů mirošovských, jimiž voda potoční tak zkažena byla, že se za vodu užitkovou nejen nehodí, nýbrž její užití v mnohém ohledu přímo nebezpečno jest; z této vody potoční, z městského rybníka „Ježka“, napájen jest starý vodovod rokycanský, dodávající vodu do městských kašen!

Abych co nejstručněji škodlivost této vody dokázal, uvádím své dobrozdání, jež jsem jako nestranný úřední znalec na dotazy c.k. okr. hejtmanství v Rokycanech o průvalu vod z opuštěných dolů mirošovských podal v měsíci březnu 1907.

 

 

Technický posudek o průvalu vody z opuštěných dolů mirošovských.

 

Zakládaje se znaleckým vyjádřením svým, jež obsaženo jednak v zápise ze dne 24. dubna 1906, jinak v příloze ku zápisu ze dne 10. května 1906 o úředním jednání místním, doplňuji je odpovědí na otázky dané v příloze B ku zápisu ze dne 24. dubna 1906.

 

1. V čem záleží škodlivost vod vyvěrajících z opuštěných dolů mirošovských?

 

Škodlivost těchto vod průvalových záleží v jich vlastnostech fysikalných, chemických i biologických a ve změnách, jimž podrobeny jsou následkem různé intensity i povahy účinku vylužovacího, podle zabořování a sesouvání hornin v území porubném a podle přívalů vod tekoucích do opuštěných dolů z potoka Příkosického a Skořického zapadajících.

Co do vlastností fysikalných jest to zejména veliké množství výlužků a splavenin mineralných, značné zahlcení škodlivými plyny, zákal a zápach, jež vodu tu pro jakoukoliv potřebu znehodnocují.

Co do vlastností chemických nejzávažnějšími škodlivinami dle rozboru c.k. všeobecného ústavu ku zkoumání potravin v Praze, ze dne 20. července 1906 číslo běžné 888, jeví se býti kysličník sírový s 1090 mg v 1 litru, kysličník železitý se 130 mg v 1 litru, hořčík a amoniak.

Již tvrdost vody průvalové 37.7 něm.stupňů jest tak značná, že vylučuje upotřebení její co tak zvané vody užitkové v domácnostech i živnostech, avšak neobyčejné množství železa a kysličníku sírového činí ji k užití jakémukoliv nevhodno, škodlivou a jak poživatinu přímo nebezpečnou pro lidi i zvířata.

Že těchto zhoubných vlastností svých nabývá voda průvalová teprve průtokem podzemním, opuštěnými doly, toho důkazem jest rozbor vody potoka Skořického nad výchozy, nežli do dolů zapadá.

 

2. Jaké cizí látky a plyny jsou v těchto vodách obsaženy?

 

O tom poučuje rozbor prve uvedený, pokud pevných a tekutých látek se tkne, o plynech není rozbor podán, avšak jest jimi voda průvalová – jak místním šetřením očividno bylo – silně zahlcena i vystupují z ní v bublinách zejména po každém zvíření – nelze pochybovati. že v plynech těch bude značné množství uhlovodíku, tedy plynů zdraví nebezpečných.

 

3. Lze očekávati časem změnu ve složení těchto vod a ve kterém směru?

 

Změnu lze očekávati časem:

a)     a)        ze zmírnění účinku výlužného, pokud horniny v klidu trvati budou a přítok i výron vody stejnoměrným zůstane;

b)    b)        ze zvětšení účinku výlužného, zabořením neb sesutím hornin kleslých, stropních neb  krovních do porub povstalého, aneb ze zvětšení účinku vyluhovacího, následkem intensivných přívalů povrchových aneb po provalení se vod důlních v jiných místech.

 

4. Vylučují a srážejí se cizí látky ve shora uvedených vodách teprve během toku v otevřeném řečišti, či děje se tak již v důlu?

 

Mechanická i chemická sedimentace děje se jak v důlu tak v povrchovém odpadu, v potočištích neb na plochách zaplavovaných – proto po zvířeních v důlu nastalých bude voda průvalová sytější příměsky sedimentačními.

Chemická sedimentace jest intensivnější na povrchu než v důlu, proto že okysličením mění se kysličník železnatý v železitý a hydroxyd železa a ty se jako rezavý povlak na všem srážejí.

 

5. Nelze očekávati v budoucnosti následkem chemických procesů v dolech, že nyní zjištěný stav těchže vod bude zhoršen?

 

Spadá specielně v obor chemický.

 

6. Jakým způsobem se dá škodám touto zkaženou vodou způsobeným v nejkratší době odpomoci a pro budoucnost předejíti?

 

a)     a)        Zamezením průniku vod povrchových z potoka Skořického a Příkosického do opuštěných dolů, to jest buď stavbou nepromokavého zpevnění dva a boků struh potočních v celém rozsahu porubního území, aneb když by to pro stále ssedání se půdy nebylo možno, přeložením obou těchto potoků mimo obvod území porubního.

b)    b)        Sedimentací a okysličením vod vyvěrajících ihned při vyvěřišti, zařízením přepadů a umělých filtrů v tom rozsahu, aby stačily pro úplné vyželezení vody průvalové – jelikož dle analysy vody z potoka Skořického jsou ve vodě té, nežli přijde ve styk s kamenouhelných důlem, sotva znatelné stopy kysličníku železa, tedy méně než desetina milligramu v litru.

Pro obě tyto úpravy jest žádoucno vypracovati podrobné technické návrhy.

 

7. Nedá se očekávati, že podobné vyvěrání vody z opuštěných dolů, jak stalo se na pozemku č.k. 926 v Dobřívě, nastane poblíže okresních silnic a tím je poškodí, takže by byla veřejná bezpečnost na těchto okresních silnicích ohrožena?

 

Vytvoření nových průvalů i poblíž okresních silnic a jich eventuelné poškození není vyloučeno (zejména poblíž důlních výchozů), pokud nenastane úplné uklidnění sesuvného horstva.

Že dosud trvá fase primerního sesouvání, zabořování se stropů a krovních vrstev do porub, toho důkazem zápis o úředním jednání ze dne 17. října 1906 o propadlinách při soutoku potoka Příkosického a Skořického.

 

8. Nedá se očekávati, že na místech, kde se z dolu provalily neb provalí vody, utvoří se bažiny, že v bažinách těch tvořiti se budou plyny, které byly by zdraví lidskému škodlivé, ano, kterými by mohla i epidemická onemocnění způsobena býti, že pozemky, na kterých se to stane, budou zhoršeny, neb dokonce zničeny?

 

Jak mnohé zkušenosti učí, veškeré tyto důsledky nastati mohou.

 

9. Jaký škodlivý účinek mají vody z opuštěných dolů na úrodnost půdy, kterou po případě zaplaví, a na vzdělání půdy?

 

Škodlivý účinek pro zemědělství jeví se v naplavení sterilních výlužků, mrtvin, žíravin, usazením se okru železitého jenž za slunečna řasám vznik dává – zejména rychle bují řasa Crenothrix ochraceae – ze ssedlin vytvoří se povlak, pod nímž kořání se zapaří; luka zaplavena jsouce silně železitými vodami se zničí.

 

10. Nedá se očekávati vzhledem k tomu, že obyvatelstvo podél potoka od Mirošova do Rokycan tekoucího stěžuje si na zápach z vody vycházející – že látky z důlních vod v potočišti usazené budou se časem rozkládati a okolní vzduch otravovati.

 

Se zřením ku původu a jakosti vod průvalových lze i tuto eventualitu připustiti – vůbec jeví se jako konečný důsledek, že obyvatelstvo všech obcí od průvalu až do Rokycan i města tohoto poukázáno jest za poměrů daných, postarati se o opatření jiné vody užitkové, nežli ji dosud z potoka mělo – ač tím jen částečně odpomůže povstalým svízelům, jelikož znečištění vzduchu a půdy z toho vznikající na dále zůstane.

 

–

 

 

 

Tím zajisté dovodil jsem naléhavou nutnost soustavného a hojného opatření vodou města Rokycan vodovodem jednotným, dodávajícím vodu vhodnou pro pití i veškerou jinou potřebu – nemohu však nevytknouti, že již po 10 let zastupitelstvo obecní otázkou touto intensivně se zabývá i bylo po smyslu hydrologickém prozkoumáno celé okolí rokycanské a všechny možné eventuality opatření vodou v úvahu vzaty.

Filtrovati vodu z říčky Klabavky se nedoporučuje, nejen pro nesmírný náklad stavební a provozovací, nýbrž i pro neuspokojivý effekt, jejž by filtrace vody silně znečištěné odpady z různých a četných průmyslových závodů nezbytně jevila. Tím méně lze pomýšleti na filtraci vody z potoka Padrťského, jež pro účel tento nyní naprosto nezpůsobilou jest.

Co do spodních vod byly podniknuty práce pokusné v roce 1898 za řízení pana stavebního rady K.Kresse v území u Němčiček majícím spodinu z náplavů štěrkových – vydatnost objevila se však zcela nepatrnou.

V roce 1904 podniknuty za řízení nížepsaného pokusné práce ve vododajných vrstvách u Dobřívi a Strašic; jevil se sice dostatek vody, byla však veskrze silně železitý, tudíž ustano od dalšího sledování vod podzemních čili spodních a obrácen zřetel k vodám pramenitým.

Z bližších pramenišť prozkoumána byla oblasť hory Žďáru, zejména prameny u Hůrek a Pavlovska, jakož i dále oblasť Radče u Volduch a Těžkova, avšak vydatnost seznána všude pranepatrnou, pročež obráceno zření k oblasti Třítrubečné, jež sice valně vzdálena, avšak jediná, aby z ní bezpečně co do kvantity i kvality otázka vodárenská pro Rokycany rozřešena býti mohla.

Nejprve přihlédnuto k oněm prameništím, jimiž by okolí knížecího loveckého zámečku nebylo dotčeno, tedy především ku „Lednému potku“, při němž však konstatována minimální vydatnost pouze 5 vteřinových litrů, jež však přímo v prameništi zachytiti ani možno není, nýbrž třeba vodu potoční na filtry zaváděti, čímž provozovací i stavební náklad nepoměrně vzroste a kvalita vody vůči vodě přirozeně vyvěrající přece jen podřízena zůstane, nehledě k nedostatečnému množství, čemu by jinak založením údolní přehrady, tedy opětným nepoměrným zvýšením nákladu pomoženo býti nemohlo.

 

Dále obrácena pozornost k prameni „Břasovickému“ v hájemství Benigna zvaném u sv.Dobrotivé; pramen ten při prvém pozorování zdál se býti dosti slibným, avšak vydatnost jeho seznána průběhem doby velice kolísavou, se 24 v. l. klesla na 2.8 v. l. a jelikož v okolí aneb podle trati potrubí přiváděcího jiných vydatných pramenů není, prameny Těňské pro hlubokou polohu pod rozvodím ku přiváděcímu řadu z pramene Břasovického připojiti nelze, není možno s využitím vývěru Břasovického vůbec čítati.

 

Nezbylo tudíž jiného východiště pro opatření vody pro město Rokycany nežli vlastní oblasti třítrubečné.

 

Povodí oblasti třítrubečné, jež pro opatření vody v návrh vzato bylo, přísluší as příčnému profilu právě nad loveckým zámečkem a jest omezeno rozvodím vedoucím přes „Chocholatou Skálu“ (639 m), „Kočku“ (766 m), „Prahu“ (854 m), „Malý Tok“ (842 m)´, „Koš“ (837 m), „Velký Tok“ (857 m), „Jordan“ (834 m) a „Hlavu“ (781 m).

 

Povodí toto měří 36 km² a průměrné množství srážek lze čítati ročně 825 mm čili úhrnem as 30,000.000 m³ vody, minimalné množství srážek, jež vyskytlo se v roce 1904, známém to extrémně suchém létě, bylo přece ještě 618 mm dle záznamů stanice ombrometrické v Padrti čili 23,000.000 m³ vody; čítáme-li spotřebu vody v Rokycanech pro 10.000 obyvatel průměrně 70 litry na obyvatele a den, jeví se celoroční spotřeba as 250.000 m³ čili odebralo by se z povodí řečeného pouze as 1% minimalných celoročních srážek, tedy množství tak nepatrné, že úbytek ten nějakého nepříznivého účinku míti nemůže.

 

Co do geologického rázu jsou dle profesora Cyrilla rytíře Purkyně horniny, z nichž záleží ona část Brd, kterou povodí třítrubečné zaujímá, kambrické drobové pískovce a slepence; tyto převládají. Droby i slepence skládají se z různě velikých částic starších hornin, hlavně buližníků a jiných křemenů, u drob hlavně ostrohranných, u slepenců oblých, tmel jest silně křemičitý, jsou tudíž horniny tyto tvrdé a křehké. Vrstvy slepenců a drob, původně vodorovně uložené, byly horským tlakem směru jihovýchodního rozčleněny v souběžné široké pruhy směru severovýchodně-jihozápadního, omezené zlomy vrstevnými téhož směru. V našem povodí procházejí dva hlavní zlomy, a to mezi „Chocholatou Skalou“ a „Skládanou Skalou“, druhý mezi „Březovým Vrchem“ a „Prahou“. Horským tlakem  byly pruhy vrstevné mezi zlomy vyšinuty z původní polohy tak, že dnes skoro bez výjimky mají směr skoro souhlasný se směrem zlomů, t.j. severovýchodní, avšak sklon vrstev jest severozápadní mezi 10-25⁰. Vedle jmenovaných hlavních zlomů tektonických prostoupeny jsou vrstvy slepenců a drob několika zlomy příčnými směru severozápadního, z nichž jeden prochází též brázdou potoka Brložného (v topografické mapě nazván potokem Voložným) podél Třítrubské myslivny k Hutím.

 

Mimo tyto zlomy tektonické jsou slepence a droby porušeny četnými puklinami, jednak prostými, jinak sdruženými s pošinem vrstev, mají směr severozápadní, severní až severovýchodní. Sklon všech puklin jest příkrý 75-90⁰. Puklinami těmi a plochami vrstevními rozděleny jsou hmoty horské ve spoustu kosoúhlých rovnoběžnostěnů a kde více puklin se kříží i v hranoly troj- neb víceboké.

 

Význam puklin a zlomů jest v povodí třítrubečném důležitý v ohledu hydrologickém, jsouť slepence a droby namnoze téměř nepropustny  tak, že vody atmosferické zachycené porostlým povrchem, prostupují nejdříve nestejně mohutnou pokrývkou skalní drti a zvětralin a puklinami a zlomy, pronikají do nitra hor a skal do velikých hloubek, zajisté i pod brázdy údolní.

 

Srovnávajíce směr puklin a sklonu vrstev s polohou pramenů, shledáváme, že vydatnější prameny, skoro bez výjimky, vyvěrají na západních a severozápadních úbočích, což pro stabilitu jich jest velmi příhodno, jestiť výpar dle stran těchto nejmenší.

 

Vedle filtrace, kterouž usazující se voda ve vrstvách krycích, ve zvětralinách a drti skalní koná, jeví se na kvalitu vody i účinek průcezný při pronikání z jedné pukliny do druhé a do spar vrstevných, při čemž pohlcuje voda značné množství vzduchu, jejž v pramenech sebou vynáší, jak patrno z vystupujících bublinek vzduchových na dně mnohých vyvěřišť tamních. Horniny, jimiž voda v oblasti Třítrubečné prolíná, jsou úplně prosty nerostů, jichž zvětráváním a vyluhováním by jakost vody mohla býti zhoršena, t.j. zvláště sirníků kovových, na př. kyzu železného.

 

Co do popisu hydrografického řídil jsem se pojmenováním lidovým v krajině tamní ustáleným, jež liší se dosti od označení v mapách generálního štábu, kteráž, že nejsou veskrze správná, dokazuje topografická mapa sama, v niž jeden potok má jméno „Třitrubky p.“ a jiný, vedlejší, nese téhož německý překlad „Dreiröhrenbach“.

 

Dle správného místního pojmenování ústí do „Padrťského potoka“, právě u knížecího loveckého zámečku z pravé strany „Mlatecký potok“ a do téhož vlévá se po pravé straně nejprve přímo nad loukou před zámečkem prostírající se potok „Reserva“ pak výše potok „Borský“ a „Brložná“, kdežto po straně levé nedaleko nad hájovnou „U tří trubek“ zvanou, potok „Třítrubečný“.

 

Ačkoliv v celém povodí k průřezu u „Zámečku“ příslušném, jež jsme pro orientaci „Třítrubečným“ pojmenovali, přes padesát pramenů (pokud sledovati bylo možno) vyvěrá, mají přece jenom ony největší důležitost, jež vystupují v nejhlubších brázdách údolních, jsouť mohutnější a co do vydatnosti spolehlivější.

 

Dlužno konstatovati, že v údolní brázdě Padrťského potoka v trati pod Zámečkem mohutnějších neb ještě nezabraných pramenů není, možno tudíž pro zařízení jímací voliti jedině oblast nad Zámečkem a sice nejprve prameny nejbližší a řady jímací zaříditi tak, aby jich prodloužení proti spádu možno bylo.

 

V následujícím popisu uvádím zvlášť ony prameny, jichž zachycení hned pro počátečnou spotřebu projektuji.

 

1. Stranou Zámečku v oddílu 8. hájemství Strašického na pravé straně potoka Padrťského skalní pramen, pojmenovaný „Zámeček“ s neproměnlivou vydatností  =                                                               0.23 litrů za 1 vteřinu.

 

2.  V úžlabí potoka „Reservy“ v 16. oddílu hájemství Strašického pod silnicí Alliankou, na úpatí „Koruny“ skalní pramen „Pod Bučinou“ zvaný o minimálné vydatnosti  =                                                                         2.91 litrů za 1 vteřinu.

 

3. V též celkové poloze jako ad 2., jen že na stráni na tak zvané „Velké Louce“ vyvěrající pramen s nejmenší vydatností taktéž =                 2.91 litrů za 1 vteřinu.

 

V této ad 1. až ad 2. jmenované trati vyvěrají na louce před Zámečkem krásné prameny o minimální vydatnosti 0.79 v.l., ty však nepojímám do řádů jímacích, jelikož by snad jich získání zvláštní obtíže činilo.

Nad pramenem „Velká Louka“ podle silnice Allianky jest v údolní brázdě „Reservy“ i na úbočích celá řada drobných pramenů až vzhůru na „Tok“, jeví však kolísavou vydatnost, mnohé z nich jen z rašelinišť vyvěrají, proto je ani pro eventuelné příští rozšíření nedoporučuji.

 

4. Pramen “Padrť“ nazvaný v údolní brázdě Mlateckého potoka proti ústí „Reservy“ v oddílu 8. hájemství Padrťského o rovnoměrném vývěru s minimální vydatností =                                                                  0.54 v.l.

 

5. Pramen „Rožmitálský“ v údolní brázdě potoka „Třítrubečného“ nad myslivnou „Tři Trubky“ v oddílu 3. hájemství „Bor“, panství Rožmitálského, s minimální  vydatností =                              3.10 v.l.

 

6. Pramen „Bor“ v údolní brázdě potoka Mlateckého nad myslivnou „Tři Trubky“, oddílu 2. hájemství „Bor“, panství Rožmitálského o vydatnosti =                                                                                           2.00 v.l.

 

Prameny tyto pozorovány a co do vydatnosti měřeny byly od 17. července do 26. září 1906 za trvalého sucha, lze tudíž zjištěnou nejmenší vydatnost za dosti spolehlivou považovati; zároveň budiž uvedeno, že se prameny tyto co do čirosti za dešťů koncem měsíce září nastalých nijak nezměnily.

 

Celková minimální vydatnost pramenů 1. až 6. obnášela v roce 1906

0.23+2.91+2.91+0.54+3.10+2.00 = 11.7 v.l.,

 

kteréžto množství by stačilo zásobiti město Rokycany až do oné doby, dokud nedostoupí počet obyvatel čísla 10.000. A sice čítejme osvědčenou spotřebu normální 70 litrů na obyvatele a den, spotřebu maximální jak v letních měsících se vyskýtá, 100 listů na obyvatele a den – vydatnost všech zachycených pramenů

 

11.7 x 86.400 = 1,010.880 litrů

 

stačí tudíž po 100 litrech na 10.109 obyvatel.

 

Pro dobu pozdější jest rozšíření snadno možno přibráním dalších pramenů z údolních brázd potoka Borského a Brložného, načež při disposici řádů jímacích pamatováno.

 

Co do kvality budiž především vytknuto, že vody tyto zamlouvají se již původem svým, jako prameny skalní ze zalesněného, vůči jakékoliv infekci chráněného území – mají nepatrnou tvrdost as 1 stupně německého, hodí se tudíž výborně i za vody užitkové, jsou naprosto čiré, po 6nedělním stání jevila se jen nepatrná ssedlina anorganické drti.

 

Teplota ve vývěru 6-61/2 ⁰ R neznatelně kolísající.

 

Veškeré prameny do návrhu pojaté jsou dosti stejného složení chemického, jsou prosty železa, jakož i jakýchkoliv anorganických škodlivin.

 

Z šesti rozborů lučebních a bakteriologických, předsevzatých c.k. ústavem ku zkoumání potravin, buďtež uvedeny zejména ony tři, tknoucí se největších pramenů do projektu pojatých:

 

V 1 litru vody obsaženo miligramů	Pramen
	„Pod Bučinou“	„Velká Louka“	„Rožmi- tálský“
Výparek při 1040 C	31	19.6	21.6
Vápno	6.8	2.6	2.6
Hořčík	4.0	2.4	2.6
Amoniak	nenalezen
Kysličník železnatý	nenalezen
Kysličník železitý	nenalezen
Chlor	4	3	4
Kyselina dusíková	nenalezeny
Kyselina dusičná	nenalezeny
Kyselina sirná	- Sledy -
Manganistan draselnatý k oky- sličení ústrojných látek	1.5	3.9	2.7
Veškerá tvrdost v něm.stupních	1.2	0.6	0.6
Počet kolonií vyrostlých z 1 cm3 vody ve třech dnech	89	294	48

 

 

Co do nálezu mikrobiologického dlužno uvésti, že nenalezeny mikroby choroboplodné – počet kolonií jeví se u pramene na „Velké Louce“  poněkud veliký, čehož příčinu shledává profesor Kabrhel v tom, že není pramen ten dosud stavebně zachycen, což považuji za názor zcela správný, nalézalyť se za zkoušky všechny prameny ve stavu původním, kolem vyvěrající vody byly tůňky pramenní florou silně zarostlé, zejména k prameni na „Velké Louce“ přitékala voda z okolních mechovišť, kterouž ovšem při stavebné úpravě odlišiti třeba, jak do projektu pojato, čímž i kvalita po smyslu biologickém velice získá.

 

Pramenní jimky navrženy jsou jako stavby betonové, objímající právě jen ono místo, kde prameny vyvěrají; při návrhu staveb těchto vycházím z té zásady, neměniti na nynějších poměrech vývěru ničeho, čím by vydatnost porušena býti mohla – ponechávám tudíž vývěr na téže úrovni, v tomtéž místě, kde nyní se nalézá, neženu žádných štol, aniž navrhuji jiných prostředků k uvolnění výtoku, omezuji jimky pramenní pouze na přiměřenou prostornost na úpravu potřebnou pro salubritu okolí, pro zamezení náhodného neb úmyslného znečištění, pro udržení chladu a provzdušnění.

 

Přeliv z jednotlivých jimek pramenních navržen vždy ve výši nynějšího vývěru, jakož i dbáno toho, aby spojením všech šesti pramenů do jednoho celku nenastalo trvalé přetékání pramenů vyšších do nižších, po případě stálé vytékání nevyužité vody z vodojmu zásobovacího a tím stálý odpad z pramenů – nýbrž jakmile se přítokem vodojem zásobovací naplní, uzavře plovákový ventil přítok v přiváděcím řádu, čímž současně přestává prázdnění nejnižší jimky pramenní; když ta se naplní, počne se plniti jimka vyšší a tak postupně, až k nejvyšší – přetéká tudíž po naplnění vodojmu nevyužitá voda u každého pramene do původního svého odpadu. Klesne-li hladina ve vodojmu, počne dodávati nejnižší pramen vodu  nejdříve, avšak jakmile u téhož rovnováha se poruší, přenáší se ihned účinek až ku pramenům nejvyšším – tudíž budou veškeré prameny stejnoměrně zabírány.

 

Veškeré jimky pramenní jsou zeminami zasypány, drnovány neb zadlážděny a pouze shora skrz dvojitý litinový poklop přístupny, nebudou tudíž okolí své nijak rušiti – pro řády spojovací i pro hlavní řád přiváděcí není třeba ponechávati žádných cest neb pěšin a myť v lese pro výkop a kladení potrubí omezena bude již pro úsporu se strany podnikatele na míru nejmenší as půldruhého metru – vůbec dbáno při trasování i návrhu stavebním toho, aby v prameništi, zejména kolem Zámečku, co nejméně rušivých prací bylo, by námitky v tomto směru nemohly být překážkou ku realisování podniku.

 

Znajíce vydatnost pramenů, tážeme se, jaká bude skutečná spotřeba vody v Rokycanech?

 

Jak z diagramu o počtu obyvatel patrno, jest deceniální přírůstek v Rokycanech dosti malý, v posledním desetiletí 10%, kdežto v desetiletí 1880-1890 pouze 1.7%, před tím však 1870 až 1880 17%, v dřívějších dvou desetiletích 8 a 9%; kdybychom rozmnožení počtu obyvatel čítali 10% deceniálním přírůstkem, jevilo by se zvýšení nynějších 6000 teprve v roce 1980 dvojnásobným množstvím 12.000 obyvatel.

 

Když však vycházíme od předpokladu, že podmínky obytnostní se snahou zastupitelstva obecního stále zlepšují, není příčiny, proč bychom i v Rokycanech nemohli čítati s normálním přírůstkem středních měst českých, t.j. 20%, dle něhož as během 35 by čítaly Rokycany 12.000 obyvatel.

 

U jednotných vodovodů ve středně velkých městech českých jeví se spotřeba normálná 70 litrů, spotřeba maximálná 100 litrů na obyvatele a den – minimálná vydatnost pramenů musí krýti maximálnou spotřebu. Dle toho jest počátečná spotřeba maximálná pro 6000 obyvatel

 

6000 x 100 = 600 m³ = 6000 hl.

 

Naproti tomu vydatnost pramenů okrouhle 12vteřinových litrů, čili denně

 

12 x 86.400 = 1000 m³ = 10.000 hl;

 

stačily by tudíž prameny do návrhu pojaté pro město s 10.000 obyvateli, čili nejméně na 25 let, při 10% přírůstku však as na 50 let. Překročí-li počet obyvatel čísla 10.000, bude třeba starati se o připojení dalších pramenů, což bez technických obtíží vykonati lze.

V celkovém uspořádání potrubí přiváděcího jednalo se o náležité využití výšky tlakové, jež od pramene nejvyššího „Rožmitálského“ o kotě 680.50 m až k nejhlubšímu místu hlavního řádu pode dnem potoka v Rokycanech s 357 m neméně než 251 m obnáší, tudíž souvislé potrubí vylučuje, i nutno tlak přerušiti čili na vhodných místech zříditi vylehčovací komory, prvá jest pod Zámečkem na kotě 536.80 m, druhá poblíž katastrálních hranic Dobřívi a Strašic, na výšce 474.16 m a třetí tvoří zásobovací vodojem na úrovni 416 m. Tím vytvořeny jsou 4 stupně tlakové, nejnižší, město objímající, o maximálním hydrostatickém tlaku 62 m, druhý o 70 m, třetí o 64 a nejvyšší o 71.7 m, kterýž jest však ještě spojovacími komorami pro svody z jednotlivých pramenů rozčleněn.

Tlaky 60 až 70 m dopouštějí upotřebení rationelního kalibru řádu přiváděcího a sice volen kalibr 200 mm, jenž při 6.2 ‰ sklonu čáry tlakové dopraví za 1 vteřinu při rychlosti 80 cm 26 litrů, čili za 1 den 2250 m³, t.j. 22.500 hl, stačil by tedy i pro 22.500 obyvatel po 100 litrech denně, tedy na dobu vpravdě nedohlednou.

Hlavní řád od vodojmu do města musí stačiti nikoliv jen na spotřebu stejnoměrně na všech 86.400 vteřin denních rozdělenou, nýbrž dle intensity odběru na spotřebu maximální, čili pro hodinu největšího odběru, z pravidla od 1 do 2 odpůldne, kde zvyšuje se odběr hodinový na 10.5% normálního odběru denního. Z příčiny té volen hlavní řád od vodojmu až do těžiště odběru 225 mm světlého průměru a stačí při spádu čáry tlakové 8 ‰, pro 20.000 obyvatel, kdyby město dále vzrůstalo, bylo by žádoucno založiti na pravém břehu „Klabavky“ v městských sadech poblíž rozhledny vyrovnávací vodojem o výšce dne 406 m, týž by v noci a za menšího odběru přebytečnou vodou se plnil a za spotřeby větší město i s druhé strany vodou opatřoval.

Popis polohy řádů jímacích a řádu přiváděcího lze shrnouti as v následující:

Z pramene na „Velké Louce“ přivádí řád 80 mm o délce 544 m vodu do sběrné komory poblíž silnice „Allianky“, do níž ústí svodné potrubí taktéž 90 mm z pramene „Pod Bučinou“ o délce 95 m. Od sběrné komory této vede již řád 100 mm 542 m dlouhý, kterýž pod „Křižovatkou“ s potokem Mlateckým spojuje se s řádem 150 mm 1012 m dlouhým, přivádějícím vodu z pramene „Boru“ (100 mm 390 m), z Rožmitálského pramene (80 mm 459 m) a z pramene „Padrť“ zvaného (80mm 33.5 m).

Pro těchto pět pramenů založen již přiváděcí řád 200 mm, kterýž od zmíněného soutoku až ku vodojmu má délku 14.280 m, prochází houštinou, rozkládající se mezi loučkou u „Zámečku“ a potokem, přestupuje na levou stranu potoka Padrťského, u silnice připojuje se k němu 80 mm potrubí přivádějící vodu z pramene „Zámeček“ zvaného, načež v Dobřívském revíru položen jest poblíž silnice, vede podél hájovny „Ameriky“, pak skrze porosty v „Tisým“ jmenované po obvodu luk nad Strašicemi se rozkládajícími, kříží „Vlčí potok“ a podél nové lesní cesty až ku silnici okresní – načež po pravém banketu silničním až do Dobřívi, kde shybkou kříží Padrťský potok a „Císařský kanál“, vystupuje po stráni ku silnici pod hřbitovem, pak pod silnici skrze „Pavlovsko“, načež při městských lesích Rokycanských opouští silnici a přímo skrze porosty se ku vodojmu béře.

Vodojem navržen jest na pozemkové parcele č.859 v katastr. obci Kamenný Újezd přímo na křižovatce silnice a průhonu a sice jako stavba z pěchovaného betonu o 500³ m užitečného obsahu, o dvou komorách – zcela do země zapuštěn a horem na 10 cm výšky zemí zasypán.

Hlavní řád přiváděcí od vodojmu do města, délky 3191 m, veden jest po okresní silnici (Příbramské) pod železničním mostem, shybkou prostupuje pod říčkou „Padrtí“ a končí v „Pražské ulici“ kalibrem 225 mm, načež kalibrem 200 mm pokračuje dále přes „Svatojanské“ a „Marianské náměstí“, „Komenského ulicí“ pak jako potrubí 150 mm ulicí „Palackého“ a jako 100 mm potrubí ku kasárnám.

K vůli náležité cirkulaci veden jest po obvodu města 150 mm řád napájecí od hlavního řádu přes „Trhové náměstí“, „Puchmírovou“, „Soukenickou“ a „Zámečnickou ulicí“, pak přes „Plzeňskou silnici“, kolem nádraží až opět ku hlavnímu řádu v ulici „Pražské“.

Ostatní uliční potrubí dle délky a množství odběru jsou buď 100 neb 80 mm.

 

Celkem jest potrubí           150 mm                                              3.361 m

                                          100 mm                                              3.068 m                                                                     80 mm                                                5.523 m

 

Uložení potrubí navrženo měrou nezbytnou pro udržení chladnosti vody, t.j. nejméně 2.0 m hloubky. Křižovatky s potoky jsou zabetonovány, křižovatky železnic opatřeny potrubím obalovým.

V síti městské jest rozvrženo 50 hydrantů a 23 výtokových nezamrzných stojanů.

Šoupátka, vzdušníky a jiné armatury navrženy dle zásad moderního vodárenství, což v projektu ve všech podrobnostech zjevno.

Nejmenší hydraulický přetlak ve městě u zeměbranských kasáren bude 20 m, největší statický tlak ve shybce pod „Padrtí“ 62 m, tlak střední 40 m, čili právě přiměřený.

 

Celkový rozpočet výloh jeví se následujícími souhrny:

 

1. Dodávka trub (prodejní ceny dle hutí Rokycanských)                 K 331.213.59

2. Dodávka armatur                                                                          K 40.200. -

3. Doprava trub                                                                                 K 7.150. -      

4. Hloubení a zásyp    trubních příkopů                                           K 104.136. -              

5. Montáž sítě trubní                                                                         K 36.504.90

6. Vodojem z pěchovaného betonu                                                   K 35.054. -

7. Jimka pramenní na „Velké Louce“                                                K 3.461.30

8. Jimka pramenní „Pod Bučinou“                                                    K 3.041.10

9. Jimka pramenní „Padrť“                                                                K 1.222.30

10. Jimka pramene Rožmitálského                                                    K 2.658.70

11. Jimka pramene „Bor“                                                                  K 2.679.90

12. Jimka pramenní „Zámeček“                                                        K 844.40

13. Komory přípojné neb vylehčovací                                              K 3.431.60

14. Shybky, zabetonování potrubí                                                    K 24.140.80

Součet prací stavebních                                                                     K 83.380.50

 

16. Signální zařízení (vodočet ve vodojmu s elektrickým ukazovatelem v radnici)                                                                                                                                                                                  K 5.000. –

                        Úhrn prací zadávacích                                               K 660.000. –

 

                        Úhrnný náklad                                                          K 760.000. –

 

Vedle těchto výloh důležity jsou roční výlohy provozovací, jež lze z následující účetní rozvahy vystihnouti:

 

1.     1.      4 1/3 % úrok a úmor z investované hodnoty

K 760.000. –              K 32.908. –

2.     2.      Výlohy udržovací:

a) signální zařízení 5% z obnosu                    K 5.000. –                  K 250. –

b) armatur 1% z obnosu                                 K 96.704. –                K 967. –

c) staveb 1/2 % z obnosu                               K 83.380. –                K 417. –  

                                                                                                          K 2.296. –

3.     3.      Služné a mzdy:

a) občasný technický dozor                                                              K 300. –

b) za výkony účtovací (odměna)                                                      K 1.000. –

                                                                                                          K 4.300. –

                        Úhrnem ročně                                                            K 40.000. –

 

Vodovod může dodati denně 2.300 m³ vody, což po 100 litrech na obyvatele a stačí pro 23.000 obyvatel.

 

Pro denní odběr 1.000 m³ čili 1,000.000 litrů denně bude režijní cena 1 m³ vody 4,000.000 / 365.1000 = 11 haléřů, 1 hektolitr 1.1 haléře.

 

O tom, kterak vodu jednotlivým odběratelům dodávati, přiloženy jsou k projektu podrobně vypracovaná „Pravidla o dodávce vody“ a „Pravidla o installaci soukromých vodovodů“.

Stavba sama by mohla za řádného, odborného řízení během dvou let ukončena býti – kéž by se tak vskutku a záhy ku blahu občanstva stalo !

 

V Praze, v červenci 1907.

 

                               Jan Vladimír Hráský,

                               v. ř. profesor c. k. čes. vys. školy technické.

 

 

Pozn: D. Borek: Na zadní straně spisku připsáno rukou (od starosty města J. Anichobera):

 

Pozvání

k veřejné přednášce: „O novém vodovodu pro město Rokycany“, jížto prosloví v úterý, dne 25. srpna 1908 o 8. hodině večerní ve velkém sále sokolovny v Rokycanech slovůtný pan inženýr J. Vlad. Hráský, v. ř. profesor c. k. české vysoké školy technické v Praze.

Do projektu vodovodního lze do dnes schůze v městské úřadovně zdejší nahlédnouti. Ve schůzi samé bude vyložen a podána budou k němu požadovaná vysvětlení.

Účast širokých kruhů obyvatelstva žádoucí.

 

Z městské rady král. svob. města Rokycan,

       dne 5. srpna 1908.

 

                                          Starosta obce:

                                          J. Anichober, vr.

 

BIBILOGRAFICKÉ INFORMACE:

 

Vytiskla:  Knihtiskárna Jos. B. Zápotočný v Rokycanech r. 1907 nebo 1908, č. 61549

Počet stránek: 16.