Průmyslová architektura v Rokycanech: bývalé Hirschovy železárny (Buzuluk)

---

D. Borek: verze 2021/03/29

Tato kapitola má charakter rozcestníku. Nabízí stručný přehled dějin a stavebního vývoje podniku a odkaz na příslušnou kapitolu, kde je k nalezení podrobný popis.

Bývalé Hirschovy železárny čp.21/III se nacházejí na Plzeňském předměstí,  v lokalitě vymezené od jihu Madlonovou ulicí a od severu tokem řeky Klabavy. 

Stejně jako v případě nedalekých Guthových železáren vznikly i Hirschovy železárny transformací staršího raně industriálního areálu. Od 16. století je tu připomínána usedlost tzv. Podhorního mlýna. Od konce 18. století tu fungovala valcha. Roku 1886 objekt získal František Hirsch, který tu spustil výrobu zámečnického zboží, zejména žehliček. Ještě před koncem 19. století a znovu počátkem 20. století byl podnik podstatně rozšířen o nové haly a v centru pozemku vyrostla luxusní neorenesanční Hirschova vila coby ukázka dobového fenoménu továrnických zámečků. K výrobě žehliček přibyla i výroba strojů. Za 1. světové války dočasně firma přešla na zbrojní produkci a výrobu cvočků do vojenských bot. Od 30. let firmu ovlivňovala ekonomická krize.  Za 2. světové války provoz nebyl přerušen. Po válce tu ale pracovalo jen 86 zaměstnanců. V roce 1948 byl podnik znárodněn a přejmenován na Buzuluk. Skončila činnost slévárny, nadále zůstala zachována strojírenská výroba. Od roku 1957 byl podnik začleněn do koncernu plzeňské škodovky. Soustřeďoval se na součástky pro elektrické lokomotivy. V roce 1992 byla továrna v restitucích vrácela potomkům původních majitelů. Hirschova vila i výrobní haly z přelomu 19. a 20. století byly opraveny a v areálu pokračují komerční aktivity.

Podrobný popis bývalých Hirschových železáren a jejich stavebního vývoje se nachází v podkapitole o Hirschových železárnách v rámci kapitoly Plzeňské předměstí.