http://encyklopedierokycan.sweb.cz/vstupdofotogalerie.jpg

 

http://encyklopedierokycan.sweb.cz/vstupmapy.jpg

 

http://encyklopedierokycan.sweb.cz/zpetnahomepage.jpg

Průmyslová architektura v Rokycanech: pivovary

D. Borek: verze 2021/03/30

 

Tato kapitola má charakter rozcestníku. Nabízí stručný přehled dějin a stavebního vývoje pivovarnictví v Rokycanech a odkaz na příslušné kapitoly, kde je k nalezení podrobný popis.

 

Výroba piva v Rokycanech má dávnou tradici, spojenou se samotnou podstatou měšťanských výsad.

 

V historickém jádru se již v raném novověku nacházely domy obdařené výsadou vařit pivo (právovárečné domy). Většinu z nich ale nelze označit za pivovar coby samostatný, výrobně a ekonomicky významnější provoz. Dva skutečné pivovary se nacházely na prostranství Spilka u hradeb pod kostelem (na místě dnešního domu čp.90/I). Počátkem 17. století koupilo jeden z nich město a fungoval tu obecní pivovar. V 2. polovině 19. století byl přestavěn, počátkem 20. století ale přestal sloužit svému účelu a město je ve 20. letech 20. století adaptovalo na byty. Hmotově byl zásadně proměněn a pivovarnickou tradici už připomíná jen jméno prostranství Spilka. Druhou lokalitou v historickém jádru s pivovarnickou výrobou byla dnešní Sladovnická ulice, kde stál dům čp.116/I. V roce 1776 ho koupilo právovárečné měšťanstvo, které v roce 1835 přikoupilo i sousední dům čp.117/I na nároží Malého náměstí. Fungovala tu pak sladovna a sídlo sdružení právovárečných měšťanů. Až  ve 20. letech 20. století byla bývalá sladovna adaptována na byty. Dům čp.116-117/I byl zbořen počátkem 80. let 20. století a v současnosti na jeho místě stojí sídlo České spořitelny.

 

Vaření piva se mezitím přesouvalo z prostor v historickém městě na plochy na předměstí. Už v roce 1731 byl postaven nový obecní pivovar čp.98/II u Příbramské silnice na Práchovně. Jeho budova je dodnes dochována. Už v 19. století byl městem trvale pronajímán. Před 1. světovou válkou byl přebudován na parostrojní pohon. Za 1. světové války tu byla výroba zastavena. Za první republiky město dlouhodobě řešilo, zda obecní pivovar neprodat, protože nájem nevynášel mnoho peněz a obec musela do objektu investovat na opravy. V roce 1929 pivovar koupil Jiří Sternberg a používal ho již jen jako skladiště pro jím vlastněný pivovar v Radnicích. Za 2. světové války byl šternberský podnik uzavřen a konfiskován. Po 2. světové válce byla historická budova pivovaru využívána po desítky let jako prádelna.  V jižní, novější části bývalého pivovarského areálu vznikl pneuservis.

 

Kromě obecního pivovaru fungoval v Rokycanech nadále i pivovar právovárečného měšťanstva. Ti koupili louku na Pražském předměstí v dnešní Pivovarské ulici, kde od roku 1863 fungovaly pivovarské sklepy. V roce 1901 byl vedle nich otevřen i nový měšťanský pivovar čp.146/II (podrobně v podkapitole o zástavbě východně od sídliště Na Železné), dodnes dochovaný jako neorenesanční tovární architektura. Ve 20. letech 20. století byl prodán Štěnovickému pivovaru, který tu ale po pár letech ukončit vaření piva a i měšťanský pivovar pak sloužil jen jako sklady. Štěnovický pivovar se mezitím spojil s Plzeňskými pivovary. Rokycanský areál ještě v 90. letech 20. století byl majetkem Plzeňských pivovarů a roku 1992 tu byla otevřena podniková prodejna piva. Později byl prodán jinému majiteli a od roku 2003 slouží v části objektu stanice technické kontroly automobilů.

 

Oživením tradice pivovarnictví v Rokycanech se stal minipivovar U Stočesů, zprovozněný roku 2011 v stejnojmenném objektu prvorepublikového hostince v Sokolské ulici čp.282/III (viz kapitola Rašínov).