Průmyslová architektura v Rokycanech: bývalá městská slévárna Žampírky (Škoda Rokycany)

---

D. Borek: verze 2021/03/29

Tato kapitola má charakter rozcestníku. Nabízí stručný přehled dějin a stavebního vývoje podniku a odkaz na příslušnou kapitolu, kde je k nalezení podrobný popis.

Bývalá městská slévárna se nacházela na Pražském předměstí, v lokalitě vymezené na jihu železniční tratí Praha-Plzeň, od severu a východu Růžičkovou ulicí a na západě Jiráskovou ulicí. 

Podnik byl postaven v letech 1896-1898 jako městská slévárna. Šlo o v českých zemích poměrně unikátní případ, kdy město samo bylo vlastníkem velkého průmyslového závodu. Ten se po staletí rozkládal převážně v nedaleké vesnici Klabava, ale nyní byla velká část výroby přenesena do této nové lokality, přímo na okraji tehdejších Rokycan, v blízkosti železniční trati. Na místě továrny se do té doby rozkládalo vojenské cvičiště a konírna sousedních kasáren, zvaných Žampírky. Tento název se pak neoficiálně používal i pro označení slévárny. Oficiálně šlo o městské železárny, respektive slévárnu městských železáren. Ještě před 1. světovou válkou byl podnik rozšířen, takže zabral i mnohé okolní soukromé domy (včetně tzv. Babánkovy vily čp.187/II se zahradou využitou pro trasování železniční vlečky), které za tím účelem vykoupovala obec. Za tratí jižně od slévárny zároveň v roce 1910 vyrostl areál městské válcovny (o válcovně viz samostatná kapitola). Velkým rozšířením prošla slévárna v letech 1925-1926. Tehdy vyrostly dodnes dochované centrální haly. V 30. letech se dostavily potíže spojené s hospodářskou krizí. Za německé okupace se pak město ocitlo pod tlakem německého průmyslu, který měl zájem továrnu převzít. Město sice své vlastnictví udrželo, ale po válce byl ale podnik v roce 1948 znárodněn a začleněn do hutního oddělení plzeňské škodovky. Za socialismu podnik až do roku 1961 zvyšoval výrobu, byl významným lokálním zaměstnavatelem a počátkem 70. let po velkých demolicích nechal postavit novou administrativní budovu čp.4/II při Jiráskově ulici. Konec centrálního plánování a komunistického režimu ale slévárna nepřežila. V roce 1995 zde byla ukončena výroba. Opuštěný brownfield nicméně prošel poměrně rychlou transformací. Nové komerční využití našla administrativní budova bývalé slévárny, na severozápadním okraji areálu vznikl roku 2003 supermarket Billa, celou východní polovinu bývalých továrních pozemků v roce 2007 zaujal supermarket Kaufland. Centrální část s prvorepublikovými halami je využívána jako podnikatelské a skladové prostory.

Podrobný popis bývalé městské slévárny a jejího stavebního vývoje se nachází v podkapitole o zástavbě před bývalou Pražskou branou.