http://encyklopedierokycan.sweb.cz/vstupdofotogalerie.jpg

 

http://encyklopedierokycan.sweb.cz/vstupmapy.jpg

 

http://encyklopedierokycan.sweb.cz/zpetnahomepage.jpg

 

Rokycanské mosty: mosty přes Borecký potok 


 

Borecký potok je druhý významný vodní tok v Rokycanech. Samotného města se až do 20. století dotýkal jen okrajově, takže počet mostů zůstával spíše nízký a jejich dopravní role jakož i technické ztvárnění nebyly příliš významné.

Několik mostů přes Borecký potok se nachází v obci Borek. Je to jednak silniční most na státní silnici na Prahu, umístěný nedaleko východního okraje zástavby, mezi Borkem a Svojkovicemi. Je zobrazen již na mapě z roku 1838 jako kamenná stavba. Jeho vznik souvisel s inženýrsky promyšlenou výstavbou státní silnice v přímé trase na sklonku 18. století. V letech 1952-1953 byl postaven současný železobetonový most. Další přemostění Boreckého potoka se nachází pár set metrů odtud. Mostek v ulici K Lopatárně vede okolo historického objektu lopatárny čp.32/IV. Na mapě z roku 1838 i 1877 tu ještě přemostění nebylo, potok pod lopatárnou se přejížděl přímo korytem, ale někdy před rokem 1910 proběhla výstavba tohoto mostku. Říkalo se mu též „Most u Kofroňovic rybníčku“. Roku 1967 byl opraven, v roce 1972 pak postavena zcela nová konstrukce. Dalším je most v ulici K Huti, pod hrází Boreckého rybníku. Už v roce 1838 zde stával dřevěný mostek. Zajišťoval spojení s areálem boreckého hamru pod hrází rybníka. Není zároveň vyloučeno, že před výstavbou erární silnice koncem 18. století vedla tudy původní zemská cesta z Plzně do Prahy. V 60. letech 20. století byl mostek výrazně zchátralý. Roku 1965 ho navíc poškodila povodeň. V letech 1967-1968 pak na jeho místě vyrostlo nové přemostění, jednoduchá betonová konstrukce. O všech těchto mostech je podrobněji pojednáno v kapitole „Borek“.

Další mosty už se nacházejí na katastru Rokycan. Směrem po proudu je prvním z nich most v ulici K Borku. Dlouho zde existoval jen brod přes koryto potoka a vedle něj dřevěná lávka, zachycená na katastrální mapě z roku 1838, která překonávala tehdy ještě neregulované koryto šikmou linií. Již v 2. polovině 19. století se na tomto místě uvažovalo o výstavbě mostu, který by umožnil bezproblémové spojení zemědělskými povozy s poli a loukami severně od potoka, v prostoru pod Oseckým vrchem. Nakonec tu byl postaven dřevěný mostek, který byl při regulaci potoka v 30. letech 20. století vyztužen železnými nosníky. Roku 1971 byl opraven do nynější podoby jednoduchého betonového trámu. Podrobně je popsán v kapitole „Pražské předměstí“, respektive v podkapitole o zástavbě u Boreckého potoka.

Ve stejné pasáži se nachází i popis mostku do usedlosti čp.159/II, jenž stojí jen cca 200 metrů po proudu odtud. Je tu zachycen na mapě z roku 1877. Původně prý šlo o kamenný dvouobloukový most, nahrazený při regulaci potoka ve 30. letech 20. století betonovou konstrukcí. Dochoval se do současnosti coby součást privátního vjezdu do usedlosti čp.159/II (bývalá tlukárna). Vedle něj vede podobným způsobem fakticky soukromé cesty přes potok i lávka do areálu skautské louky. O ní podrobněji v rámci kapitoly „Osecký vrch“, kde se nachází popis skautského domova.

Následuje důležitý most v Dvořákově ulici. Vyrostl až za Protektorátu. Dvořákova ulice byla vytýčena až počátkem 20. století a až do 40. let 20. století nepokračovala přes potok. Silniční spojení směrem na Osek a Volduchy obstarával mostek stojící o něco dále po proudu v Tomáškově ulici, u kaple Panny Marie Bolestné (viz níže). Výstavba nového přímého mostního spojení Dvořákovou ulicí byla plánována již od 20. let, ale na most se čekalo až do roku 1940. Šlo o železobetonovou konstrukci. V roce 1985 východně od něj vyrostla lávka pro pěší, která měla zajistit pohodlnější a bezpečnější chůzi na frekventované trase z města do nemocnice. V roce 2003 byl původní most odstraněn a nahrazen novou konstrukcí. Lávka pro pěší zůstala zachována. Po dobu rekonstrukce mostu probíhal silniční provoz po provizorním vojenském mostu typu Bailey Mk II, situovaném na návodní straně vedle lávky. Detailní popis mostu i lávky ve Dvořákově ulici je zařazen do kapitoly „Pražské předměstí“ (podkapitola o zástavbě západně od sídliště Hrudkovanka).

Následuje lávka v Tomáškově ulici. Má zajímavou historii, protože tudy vedla historická cesta z Rokycan na Osek. Už v roce 1838 je tu zobrazena dřevěná konstrukce mostku. Před regulací ovšem potok tekl jižně od kaple Panny Marie Bolestné, takže toto přemostění se nacházelo jižně od kaple. Dřevěný most sloužil až do regulace potoka, pak byl nahrazen novou konstrukcí v novém korytě. Následně v roce 1940 po výstavbě mostu v Dvořákově ulici ztratil svou dopravní roli. Lávka tu pak byla zřízena v letech 1949-50. Šlo o betonovou konstrukci. V 90. letech 20. století lávka zásadně rekonstruována, kdy došlo k výměně mostovky. Zachovány byly jen boční pilíře. I o této stavbě pojednává podrobněji kapitola „Pražské předměstí“, respektive podkapitola o zástavbě západně od sídliště Hrudkovanka.