Rokycanské mosty: mosty přes Borecký potok
Borecký potok je
druhý významný vodní tok v Rokycanech. Samotného města se až do 20.
století dotýkal jen okrajově, takže počet mostů zůstával spíše nízký a jejich
dopravní role jakož i technické ztvárnění nebyly příliš významné.
Několik mostů přes Borecký potok se nachází v obci Borek. Je to jednak silniční most na státní silnici na Prahu, umístěný nedaleko východního okraje zástavby, mezi Borkem a Svojkovicemi. Je zobrazen již na mapě z roku 1838 jako kamenná stavba. Jeho vznik souvisel s inženýrsky promyšlenou výstavbou státní silnice v přímé trase na sklonku 18. století. V letech 1952-1953 byl postaven současný železobetonový most. Další přemostění Boreckého potoka se nachází pár set metrů odtud. Mostek v ulici K Lopatárně vede okolo historického objektu lopatárny čp.32/IV. Na mapě z roku 1838 i 1877 tu ještě přemostění nebylo, potok pod lopatárnou se přejížděl přímo korytem, ale někdy před rokem 1910 proběhla výstavba tohoto mostku. Říkalo se mu též „Most u Kofroňovic rybníčku“. Roku 1967 byl opraven, v roce 1972 pak postavena zcela nová konstrukce. Dalším je most v ulici K Huti, pod hrází Boreckého rybníku. Už v roce 1838 zde stával dřevěný mostek. Zajišťoval spojení s areálem boreckého hamru pod hrází rybníka. Není zároveň vyloučeno, že před výstavbou erární silnice koncem 18. století vedla tudy původní zemská cesta z Plzně do Prahy. V 60. letech 20. století byl mostek výrazně zchátralý. Roku 1965 ho navíc poškodila povodeň. V letech 1967-1968 pak na jeho místě vyrostlo nové přemostění, jednoduchá betonová konstrukce. O všech těchto mostech je podrobněji pojednáno v kapitole „Borek“.
Další mosty už se
nacházejí na katastru Rokycan. Směrem po proudu je prvním z nich most
v ulici K Borku. Dlouho zde existoval jen brod přes koryto potoka
a vedle něj dřevěná lávka, zachycená na katastrální mapě z roku 1838,
která překonávala tehdy ještě neregulované koryto šikmou linií. Již v 2.
polovině 19. století se na tomto místě uvažovalo o výstavbě mostu, který by
umožnil bezproblémové spojení zemědělskými povozy s poli a loukami severně
od potoka, v prostoru pod Oseckým vrchem. Nakonec tu byl postaven dřevěný
mostek, který byl při regulaci potoka v 30. letech 20. století vyztužen
železnými nosníky. Roku 1971 byl opraven do nynější podoby jednoduchého
betonového trámu.
Ve stejné pasáži se
nachází i popis mostku do usedlosti čp.159/II, jenž stojí jen cca 200
metrů po proudu odtud. Je tu zachycen na mapě z roku 1877. Původně prý šlo
o kamenný dvouobloukový most, nahrazený při regulaci potoka ve 30. letech 20.
století betonovou konstrukcí.
Následuje důležitý most
v Dvořákově ulici. Vyrostl až za Protektorátu. Dvořákova ulice byla
vytýčena až počátkem 20. století a až do 40. let 20. století nepokračovala přes
potok. Silniční spojení směrem na Osek a Volduchy obstarával mostek stojící o
něco dále po proudu v Tomáškově ulici, u kaple Panny Marie Bolestné (viz
níže). Výstavba nového přímého mostního spojení Dvořákovou ulicí byla plánována
již od 20. let, ale na most se čekalo až do roku 1940. Šlo o železobetonovou
konstrukci. V roce 1985 východně od něj vyrostla lávka pro pěší,
která měla zajistit pohodlnější a bezpečnější chůzi na frekventované trase
z města do nemocnice. V roce 2003 byl původní most odstraněn a
nahrazen novou konstrukcí. Lávka pro pěší zůstala zachována. Po dobu
rekonstrukce mostu probíhal silniční provoz po provizorním
vojenském mostu typu Bailey Mk II, situovaném na návodní straně
vedle lávky.
Následuje lávka v Tomáškově
ulici. Má zajímavou historii, protože tudy vedla historická cesta
z Rokycan na Osek. Už v roce 1838 je tu zobrazena dřevěná konstrukce
mostku. Před regulací ovšem potok tekl jižně od kaple Panny Marie Bolestné,
takže toto přemostění se nacházelo jižně od kaple. Dřevěný most sloužil až do
regulace potoka, pak byl nahrazen novou konstrukcí v novém korytě.
Následně v roce 1940 po výstavbě mostu v Dvořákově ulici ztratil svou
dopravní roli. Lávka tu pak byla zřízena v letech 1949-50. Šlo o betonovou
konstrukci. V 90. letech 20. století lávka zásadně rekonstruována, kdy
došlo k výměně mostovky. Zachovány byly jen boční pilíře.