D. Borek: Rokycany, mosty přes Rakovský potok

Rokycanské mosty: mosty přes Rakovský potok

Rakovský potok, lidově „Rakováček“, je sice jen drobnou vodotečí, která se navíc do zastavěného obvodu města Rokycany dostala až ve 20. století, ale přesto se tu nachází několik přemostění, včetně těch dopravně i inženýrsky důležitých.

Směrem po proudu potoka se první tři mostky nacházejí podél Šťáhlavské silnice, ze které odbočuje přes potok cesta do areálu skládky (viz kapitola „Za Rakováčkem“, respektive podkapitola „Němčičky“), dále cesta do bývalého areálu vojenského skladiště Depozit pod Kotlem a také do areálu Muzea na demarkační čáře (viz kapitola „Jižní předměstí“, přesněji podkapitola o bývalých vojenských areálech pod Kotlem). Všechny tři mají charakter jednoduchých mostků bez většího inženýrského natož architektonického významu.

Následuje most na jižním obchvatu Rokycan. Byl zbudován v roce 2013 v rámci výstavby této důležité dopravní stavby. Je to jednoduchá železobetonová stavba, ovšem relativně široká, protože po ní vedou tři jízdní pruhy (včetně odbočovacího pruhu). O obchvatu detailně v podkapitole o průmyslové zóně pod Kotlem. Severně od něj stojí ještě malý most v ulici Na Cvičišti. Vznikl někdy v 60. a 70. letech 20. století jako jihozápadní výjezd z tehdy rozšířeného areálu nových kasáren (viz samostatná stať). Ani v tomto případě nejde o nic jiného než jednoduchou mostovku bez architektonických ambic.

Most v ulici B. Němcové byl postaven roku 1978. Původně tekl Rakovský potok západně od ohybu Šťáhlavské silnice. V 70. letech byla tato výpadovka zcela rekonstruována včetně mírné změny oblouku zatáčky dnešních ulic Šťáhlavská-B. Němcové. Zároveň byl potok převeden východně od této komunikace, čímž vyvstala nutnost zřídit zde přemostění. Jde o železobetonovou konstrukci. Když v roce 2010 probíhala přestavba křižovatky ulic B. Němcové, Šťáhlavská, Vysoký průhon na kruhový objezd, byl zrenovován i tento most, rozšířen a přímo na mostovce zřízen záliv pro autobusovou zastávku. O mostu podrobněji kapitole „Za Rakováčkem“.

Lávka mezi ulicemi Karlíkova a Nad Průhonem vede přes potok z pravobřežní čtvrti Rašínov k chatové osadě, která vznikla na levém břehu potoka. Jisté přemostění už existovalo v 19. století. Už v roce 1861 se v pramenech zmiňuje most přes Rakovský potok u Děkanského pole. Je zachycen na mapě z roku 1877 jako dřevěná konstrukce. Do moderní podoby lávka upravena v roce 1971, kdy zbudována ocelová konstrukce. V roce 2007 nahrazena novou mostovkou. Detailní popis v kapitole „Za Rakováčkem“.

Most mezi Sokolskou a Tymákovskou ulicí vede přes Rakovský potok v místě staré Tymákovské cesty, která směřovala z Rokycan přes nynější čtvrť Rašínov a dál v ose nynější Tymákovské ulice na zemědělské pozemky pod Čilinou. Přemostění zde ale dlouho žádné nebylo. Nízký průtok potoka po většinu roku umožňoval naprosto bezproblémový průjezd přímo skrz koryto. Až ve 30. letech 20. století zde vyrostl úzký betonový most. V roce 1956 město uvažovalo o jeho rozšíření. Generální opravou ale prošel až počátkem 90. let, kdy vyměněna a rozšířena mostovka. I o této stavbě podrobněji v kapitole „Za Rakováčkem“.

Most mezi Uxovou a Šťáhlavskou ulicí vedl od Rašínova podél okraje železniční trati a byl zaústěn do železničního podjezdu v dnešní Šťáhlavské ulici, odkud vedla doprava do Arbesovy ulice, tedy na křižovatku u jatek. Vznikl za 1. republiky, kdy nově zbudovaný Rašínov potřeboval dopravní spojení na Plzeň. Vedla po něm úzká vozovka pro auta i pěší. Zanikl v 70. letech 20. století při přestavbě železničního mostu (viz níže) a Šťáhlavské ulice, kdy bylo spojení z Uxovy ulice zrušeno, respektive nahrazeno cestou pro pěší, která ale nevede přes most, protože Rakovský potok byl na několik desítek metrů v blízkosti viaduktu sveden do podzemí. O mostu podrobněji v kapitole „Rašínov“.

Železniční most přes Rakovský potok byl postaven roku 1862 při výstavbě železnice Praha-Plzeň. Tehdy šlo o kamenný jednoobloukový most, pod kterým vedla nejen silnice spojující dnešní ulice Arbesova a K Trhovce (tehdy jedno z mála spojení mezi městem a novou čtvrtí za Rakováčkem), ale i koryto Rakovského potoka. Ve 20. letech 20. století byl rozšířen kvůli přidání druhé koleje. Postupně ale přestal svými parametry vyhovovat. V roce 1975 byl zbořen a do roku 1978 na jeho místě zbudován nový železobetonový viadukt. Šlo o součást nákladné přestavby dopravní sítě v údolí Rakovského potoka. Pod viadukt zaústěna nová komunikace spojující Šťáhlavskou silnici a Arbesovu ulici. Rakovský potok byl sveden do zvláštního tunelu probíhajícího východně od viaduktu. Počátkem 21. století byl most celkově opraven při budování železničního koridoru. O mostu detailně pojednáno v kapitole „železniční architektura“, o nové silniční spojnici vedené po jeho přestavbě v 70. letech 20. století pod tímto mostem podrobněji též v kapitole „Za Rakováčkem“.

Most v Plzeňské ulici je na svém místě zachycen již na mapě z roku 1838. A už tehdy šlo o kamennou stavbu, odpovídající dopravnímu významu erární silnice z Rokycan do Plzně, budované koncem 18. století. Roku 1950 na jeho místě zprovozněn nový železobetonový most. Šlo o součást celkové rekonstrukce Plzeňské ulice. Tento most prošel v roce 2004 generální opravou, při níž ponechány jen boční pilíře a vlastní mostovka zcela vyměněna. Po dobu rekonstrukce se jezdilo po provizorním železném mostu zřízeném jižně odtud. Podrobněji v kapitole „Plzeňské předměstí“, respektive v podkapitole o nové zástavbě podél Plzeňské ulice.