V Rokycanech se dochoval bohatý soubor domovních portálů. Zatímco fasády měšťanských domů i veřejných budov vesměs prodělaly v 19. a 20.století utilitární přestavby, které mnohde zcela setřely historické tvarosloví, domovní portály, tedy převážně kamenosochařská díla, těmto změnám odolávaly. Některé z nich se také dočasně skryly za výkladní skříně, ale uchovaly se a mohly být později rekonstruovány a opětovně odhaleny.

Gotické portály

Nejstarší stavební fází rokycanských portálů je gotika. Z této doby pochází vstupní portál domu čp.125/I na Masarykově náměstí. Jde o kamenný portál ze 14. století s profilovaným ostěním, zakončený lomeným obloukem. Do výše půldruhého metru je původní gotický kámen nahrazen barokně-klasicistními podpěrami. Portál zůstával dlouho zakryt pod fasádou objektu, byl objeven až při opravě domu v roce 1924. Podrobněji viz kapitola „Masarykovo náměstí“.

Gotického původu je i portál v předsíni děkanského kostela Panny Marie Sněžné, vedoucí z podvěžní síně do hlavní lodi. Jde o dílo patrně z 2. poloviny 14. století, kdy prošel kostel celkovou přestavbou. Je profilovaný čtyřmi žlábky s motivem hruškovce a zakončený lomeným obloukem (nákres z doby před r. 1900). Na severní straně kostela se také nachází boční vchodový portál s kamenným ostěním. Tvar a profilace portálu jej zařazují do vlny pozdně gotické či raně renesanční kamenosochařské produkce. V překladu portálu stojí český nápis, neúplně čitelný. Z nápisu vyplývá, že donátorem stavby portálu byl jistý Zikmund. Nápis má chronogramový charakter, a proto bývá portál většinou datován do roku 1506. Vzhledem k částečné nečitelnosti ale může být datování nepřesné. Uprostřed je rozdělen kruhovým erbem s českým lvem. O portálech děkanského kostela podrobně pojednáno v samostatné kapitole o kostelu Panny Marie Sněžné.

Renesanční portály

Renesanční umění reprezentují portály na sousedních domech čp.9/I a čp.10/I, které se nacházejí na Masarykově náměstí, respektive u výjezdu z náměstí. V případě portálu domu čp.9/I (foto z doby před r. 1900) jde o pozdně renesanční práci, datovanou rokem 1599. Bohatě dekorované ostění portálu svědčí o inspiraci soudobou kamenosochařskou produkcí plzeňskou, s příměsí vlivů severské (nizozemské) renesance. Portál je ukončen obloukem s klenákem se středovým kamenem. V bohaté kartuši je tu vyobrazen erb s běžícím koněm (či jednorožcem). Erb je v dolní polovině přeťat páskou. Část erbu pod ní se už nedochovala. Zbylo z ní vlivem povětrnosti jen neurčité vypouklé kolečko a další neidentifikovatelný fragment vlevo od kolečka. Ve cviklech portálu se nacházejí petlicové dekorace s liliovým motivem. Vlastní ostění je vyplněno mušlovým motivem, příznačným pro pozdní renesanci. Obdélná edikula portálu je završena pásem s triglyfovými vlysy.

Portál domu čp.10/I (foto z doby před r. 1900) je datovaný rokem 1593. Pískovcový portál byl zaklenut obloukem s obdélnou edikulou. Jde o pozdně renesanční práci dobré úrovně, inspirovanou soudobou plzeňskou produkcí. Svou nevelkou šířkou se nestal klasickým portálem průjezdového typu. Představoval spíše luxusní boční vchod do měšťanského domu. V spodní části ostění portálu najdeme kamenné růžice, v klenáku je jemně modelovaný štítek s erbem (hůl obtočená dvěma hady). V horní části štítku jsou pak vytesána písmena SC. Ve cviklech se nacházejí lví maskarony. Nahoře je portál ukončen dvěma římsami. V pásu mezi nimi je vytesán letopočet 1593. Zjevná je analogie s renesančním štítem sousedního domu čp.9/I. Dělí je od sebe jen šest let a oba vznikly z popudu téhož majitele (Zikmunda Coelestina). Portály se liší měrou slohové inspirace (portál domu čp.9/I se více inspiroval formami severské renesance, portál domu čp.10/I má naopak měkčí tvary české provenience). Portál byl dlouho zazděný, popřípadě zakrytý výkladními skříněmi. Podle plánu F. Šmause na opravu domu z roku 1880 měl být vybourán (to se ale nestalo, portál možná pouze posunut a zakryt výkladními skříněmi). V nároží zřízen obchod se zvětšenými výkladci. V lednu 1957 odstranil národní podnik Kniha výkladní skříně a portál, byť prý poněkud poškozený, byl definitivně odhalen. V následujících desetiletích v něm byla skleněná vitrína. V roce 1992 odborně opraven a zřízen v něm opět vstup do prodejních prostor v přízemí domu. O obou domech detailně v kapitole „Masarykovo náměstí“.

Barokní portály

Nejpočetnějšími zástupci rokycanských portálů jsou díla z 18. století, ovlivněná barokními nebo klasicistními formami. V přízemí domu čp.133/I na Masarykově náměstí se nachází mohutný barokní portál Lidového domu, datovaný v klenáku kamenného ostění letopočtem 1758. Je to nejcennější dochovaný barokní portál v Rokycanech. Baroko se tu projevuje tektonizací kamenné hmoty s bohatě prolamovanou křivkou ostění portálu. Roku 1758 byl dům barokně přestaven. Rok předtím patrně vyhořel při jednom z požárů Rokycan. Později byla do barokního portálu vsazena empírová vrata, dnes už nedochovaná. Podrobnější popis v kapitole „Masarykovo náměstí“. Ze stejné etapy stavebního vývoje Rokycan pochází i portál domu čp.122/I na Malém náměstí, barokní práce s pískovcovým ostěním. V jeho klenáku je vytesán letopočet 1759 a iniciály MSS (patrně odkaz na tehdejšího majitele). V portálu se nacházejí dřevěná, patrně klasicistní vrata s dekorativním kováním zámku. O domě podrobněji v kapitole „Malé náměstí“. Rovněž portál domu U Bílého lva čp.107/I (viz kapitola „Malé náměstí“), který byl zbořen v 80. letech 20. století, měl vytesáno datování do roku 1757.

Umělecky mnohem hodnotnější býval barokní portál domu čp.5/I (foto z doby před r. 1900) na Masarykově náměstí, s kamenným profilovaným ostěním. Nad ním spočíval v ploše vymezené štukovými pásy ukončenými volutami reliéf lva. Portál zdobila dřevěná dobová vrata. Tvarosloví portálu připomínalo dodnes dochovaný portál Dumetovského domu čp.88/I, analogii bychom našli i v Plzni, například na domě č.81/9 v tamní Pražské ulici. Celkově šlo o příklad soudobé vrcholně barokní produkce, inspirované plzeňským okruhem Jakuba Augustona. Koncem 19. století ale dům prošel celkovou neorenesanční přestavbou. Portál byl zakryt výkladními skříněmi a znovu objeven byl v roce 1958 při adaptaci prodejny. Bohužel nedošlo k jeho obnovení.

Tvarově ovšem z bývalého portálu domu čp.5/I vychází portál na Dumetovském domě čp.88/I . Už na fotografii v publikaci z roku 1900 ale portál překryt výkladci. Obnoven byl až při rekonstrukci domu v 70. letech 20. století, kdy odstraněn původní výkladec. Zčásti byl patrně vytvořen uměle v historizujícím duchu. Ve cviklech jej zdobí rostlinné motivy, ostění je jednoduše profilované, klenák byl dlouho prázdný, vymazaný, teprve při opravě v 90.letech 20.století do klenáku umístěn prázdný barokní erb. Jde o novodobou imitaci. Vrata portálu jsou novější, historizující ze 70. let 20. století. O domě podrobně v kapitole „Masarykovo náměstí“.

Svůj zdobný portál měl i dům čp.6/I na Masarykově náměstí. Dle plánu z roku 1811 od Ondřeje Černého šlo o tvarově barokní práci, možná z doby před rokem 1784. Portál se nedochoval. Popis domu rovněž v kapitole „Masarykovo náměstí“.

Zajímavý je jednoduchý barokní portálek na domě čp.44/I v Gottliebově ulici. V klenáku má vytesán letopočet 1747. V téže ulici pak stojí i objekt čp.38/I s kamenným barokním portálkem a nápisem LAVDETUR, vytesaným do klenáku (foto z doby před r. 1900). Při opravě domu v roce 2005 byl portál obnoven.

Pozdně barokní a klasicistní portály

Početné zastoupení mají v Rokycanech i portály pozdně barokní a klasicistní, které odrážejí estetiku měšťanského stavu přelomu 18. a 19. století, kdy Rokycany postihl ničivý požár (1784), který vyvolal velkou vlnu stavební obnovy. Zástupcem této umělecké fáze je klasicistní portál radnice čp.1/I z počátku 19. století, kdy novou podobu sídla městské samosprávy navrhoval architekt Ignác Alois Palliardi. Má jednoduché klasicistní ostění. V říjnu roku 1996 byl odborně zrestaurován Jaroslavem Šindelářem z Plzně. O radnici podrobněji v kapitole „Masarykovo náměstí“. Klasicismus se projevil i v sakrální architektuře. Věž děkanského kostela, postavená v letech 1821-1823, je osazena masivním pískovcovým portálem u hlavního vchodu do kostela. V překladu je do něj vytesán chronogramový nápis: „In DeI honoreM haeCCetVrIs eXtrVCta.“ Detailní popis kostela viz samostatná kapitola.

Portál domu čp.17/I v ulici Míru je sice datován v klenáku do roku 1744, ale tvarově je spíše výsledkem klasicistní, respektive empírové přestavby (viz kapitola „ulice Míru“). Na mnohých soukromých domech se ale klasicismus projevoval jen sporými utilitárními formami, které portálům nepřikládaly větší umělecké aspirace. To je případ domu čp.138/I, který má jednoduchý portál (spíše dveře) s pískovcovým ostěním. V klenáku se při rekonstrukci objektu v roce 1991 objevila nejasná čísla, snad s letopočtem 1797 (viz kapitola „Masarykovo náměstí“). Také dům čp.76/I na západní straně Masarykova náměstí míval pozdně barokní portál, datovaný v kamenném ostění rokem 1778. Dům i portál ovšem zanikly při demolici roku 1986 (viz kapitola „Masarykovo náměstí“, respektive podkapitola o zástavbě na západní straně rynku).

Historizující a moderní portály

Na objektech postavených na přelomu 19. a 20.století v historizujících slozích jsou portály často ústředním výtvarným prvkem. To je příklad portálu domu čp.82/I, který představuje vrchol rokycanského neobarokního umění. Vznikl roku 1903 při výstavbě domu podle projektu pražského architekta Aloise Dlabače. Jde o mimořádně stylové dílo s výraznou tektonizací a lehkou inspirací nastupující secesí (viz kapitola „Masarykovo náměstí“, přesněji podkapitola o severní straně náměstí). Analogicky vysokou úroveň má i neobarokní portál starého gymnázia čp.112/I. Detailní popis gymnázia je zařazen v kapitole „okružní třída“.

V pozdějších letech význam vchodových portálů klesal. Jen relativně málo nových portálů tak přineslo meziválečné období. Zajímavé řešení přinesla roku 1929 přestavba domu čp.80/I na Masarykově náměstí, která dostal moderní průčelí inspirované kubismem. V tomto slohu pojednán i masivní portál na vjezdu do objektu, s působivými zkosenými plochami z kamene (podrobný popis v kapitole „Masarykovo náměstí“, respektive v podkapitole o severní straně náměstí).