
Sídliště v Školní ulici nemá ráz opravdového sídlištního celku.
Tvoří je pouze pět domů s 20 bytovými jednotkami. V poválečné době šlo ale
o prakticky první podobný projekt hromadné bytové výstavby, podle jednotného
architektonického vzoru (koncem 40. let vyrostlo v Rokycanech několik bytových
domů, ale šlo o jednotlivé stavby, nikoliv urbanistické celky). Obytné domy
sídliště ve Školní ulici vyplnily proluku v jižní části bloku vymezeného ulicemi
Školní, Čechova a Pod Ohradou.
S jejich budováním se mělo začít roku 1951. Výstavbu financovaly
podniky Kovohutě Rokycany a Železárny Bílá Cerkev Hrádek. Slohově jde o
jednoduché patrové objekty s valbovými tradičními střechami. Ztvárnění
fasád nebylo ještě zasaženo nastupujícím socialistickým historismem. Jde o
plochá průčelí, odpovídající skromnému charakteru poválečné bytové výstavby.
Podrobněji je o sídlišti v Školní ulici pojednáno v kapitole „Jižní předměstí“,
v příslušném
oddílu.