http://encyklopedierokycan.sweb.cz/zpetnahomepage.jpg

 

 

 

 

 

 

 

 

 

D. Borek: Růst intravilánu Rokycan (stav z roku 1907)


Klikni na mapu z příslušného roku:

 

 

1838

1877

1907

1938

1947

1952

1963

1990

2003

2020

 

Vysvětlivky: Mapa schematicky zobrazuje černými plochami zastavěné území (intravilán) Rokycan a Borku s mírnými přesahy na okolní katastrální území tam, kde se jedná o lokality urbanisticky nebo historicky spjaté s městem Rokycany (Vršíček, část Kamenného Újezdu při Veselské silnici atd.). Černou linií jsou zobrazeny hlavní dopravní trasy (silniční i železniční). Zelené plochy označují lesy a parky. Hranice lesů je zakreslena dle aktuálního (r. 2020) stavu. Ve skutečnosti se také mírně proměňovala. Modře vyznačeny vodní toky a plochy.

 

(Zdroj: mapa Rokycan z r. 1907 a další mapové podklady pro Rokycany a Borek, viz Ústřední archiv zeměměřičství a katastru)

V roce 1907 měly Rokycany cca 6400 a vesnice Borek cca 550 obyvatel. Zobrazené území rokycanské kotliny tedy obývalo zhruba 6950 lidí (podrobněji v tabulce demografického vývoje).

Roku 1907 už město výrazněji rozšířilo své zastavěné území. Na Plzeňském předměstí probíhá výstavba zcela nové obytné čtvrti západně od historického jádra předměstí (ulice Sedláčkova, Litohlavská, Alešova, Třebízského), kde se také v zárodečné podobě objevuje nový typ urbanistické struktury, vilová čtvrť. Severně od Madlonovy ulice vyrostl areál Hirschových železáren. Území západně od Rokycan, podél Plzeňské silnice, zůstává periferií, s rozptýleným převážně průmyslovým charakterem. K bývalému cukrovaru a plynárně přibyl komplex jatek u Rakovského potoka. Za potokem pak stojí izolovaná usedlost se zahradnictvím. Pražské předměstí se rozšířilo o nově vzniklý soubor obytných domů mezi Horákovou a Pivovarskou ulicí. Poblíž Boreckého potoka vznikl komplex hospodářské školy (zatím izolovaně stojící na zemědělském okraji předměstí). Podél dnešní Růžičkovy ulice pak vznikly městské železárny.

Na jih od původního historického jádra Rokycan byl plně stavebně využit pás mezi městem a železniční stanicí, kudy byla vedena okružní třída (Jiráskova ulice), převážně s reprezentativními budovami veřejného charakteru. Za tratí pak v prostoru budoucích čtvrtí Rašínov a Jižní předměstí začíná zatím jen skromná urbanizace v podobě areálů Hammerovy pily a starých kasáren. Mezi nimi z města k jihu vybíhá právě budovaná vilová čtvrť při Jeřabinové ulici. Převažuje zde ovšem průmysl a za okrajem zastavěného území jen pole a louky, které vyplňují celý prostor až k okrajům lesa pod Kotlem a Čilinou.

Zásadní změnou prochází Práchovna, jejíž dosud rozptýlená zástavba (mlýn, pivovar, hamr) je doplněna o Šikovu továrnu a hlavně o soubor právě budovaných řadových dělnických domků, čímž zde vzniklá kompaktní osídlené území. Na jihovýchodním okraji města kromě toho dochází k výrazné proměně dopravních tahů, založením okresní silnice do Kamenného Újezdu a dál do Hrádku. Osecký vrch získává první a na dlouho jedinou enklávu zástavby v podobě židovského hřbitova a přilehlého domku.

Borku mezitím pokračuje zahušťování zástavby podél Pražské silnice. Výstavba domů se rovněž mírně šíří podél západního břehu Boreckého rybníka.