|
|
|
|
|
|
|
|
|
D. Borek: Růst intravilánu Rokycan (stav z roku 1907)
|
Klikni na mapu z příslušného roku: |
|
|||||||||
|
|
||||||||||
|
|
||||||||||
 Vysvětlivky: Mapa schematicky zobrazuje černými plochami
zastavěné území (intravilán) Rokycan a Borku s mírnými přesahy na okolní
katastrální území tam, kde se jedná o lokality urbanisticky nebo historicky spjaté
s městem Rokycany (Vršíček, část Kamenného Újezdu při Veselské silnici
atd.). Černou linií jsou zobrazeny hlavní dopravní trasy (silniční i
železniční). Zelené plochy
označují lesy a parky. Hranice lesů je zakreslena dle aktuálního (r. 2020)
stavu. Ve skutečnosti se také mírně proměňovala. Modře vyznačeny vodní toky a
plochy. (Zdroj: mapa Rokycan z r. 1907
a další mapové podklady pro Rokycany a Borek, viz Ústřední archiv
zeměměřičství a katastru) |
V roce
1907 měly Rokycany cca 6400 a vesnice Borek cca 550 obyvatel. Zobrazené území
rokycanské kotliny tedy obývalo zhruba 6950 lidí (podrobněji v tabulce
demografického vývoje). Roku 1907 už
město výrazněji rozšířilo své zastavěné území. Na
Plzeňském
předměstí probíhá výstavba zcela nové obytné čtvrti západně od
historického jádra předměstí (ulice Sedláčkova, Litohlavská,
Alešova, Třebízského), kde se také v zárodečné podobě objevuje nový typ urbanistické
struktury, vilová čtvrť. Severně od Madlonovy ulice
vyrostl areál Hirschových železáren. Území západně od Rokycan, podél Plzeňské
silnice, zůstává periferií, s rozptýleným převážně průmyslovým
charakterem. K bývalému cukrovaru a plynárně přibyl komplex jatek u
Rakovského potoka. Za potokem pak stojí izolovaná usedlost se zahradnictvím.
Pražské
předměstí se rozšířilo o nově vzniklý soubor obytných domů mezi Horákovou
a Pivovarskou ulicí. Poblíž Boreckého potoka vznikl komplex hospodářské školy
(zatím izolovaně stojící na zemědělském okraji předměstí). Podél dnešní
Růžičkovy ulice pak vznikly městské železárny. Na jih od
původního historického jádra Rokycan byl plně stavebně využit pás mezi městem
a železniční stanicí, kudy byla vedena
okružní třída
(Jiráskova ulice), převážně s reprezentativními budovami veřejného
charakteru. Za tratí pak v prostoru budoucích čtvrtí
Rašínov a
Jižní předměstí
začíná zatím jen skromná urbanizace v podobě areálů Hammerovy pily a starých
kasáren. Mezi nimi z města k jihu vybíhá právě budovaná vilová
čtvrť při Jeřabinové ulici. Převažuje zde ovšem průmysl a za okrajem
zastavěného území jen pole a louky, které vyplňují celý prostor až k okrajům
lesa pod Kotlem a Čilinou. Zásadní
změnou prochází
Práchovna,
jejíž dosud rozptýlená zástavba (mlýn, pivovar, hamr) je doplněna o Šikovu
továrnu a hlavně o soubor právě budovaných řadových dělnických domků, čímž
zde vzniklá kompaktní osídlené území. Na jihovýchodním okraji města kromě
toho dochází k výrazné proměně dopravních tahů, založením okresní
silnice do Kamenného Újezdu a dál do Hrádku.
Osecký vrch
získává první a na dlouho jedinou enklávu zástavby v podobě židovského
hřbitova a přilehlého domku. V Borku mezitím
pokračuje zahušťování zástavby podél Pražské silnice. Výstavba domů se rovněž
mírně šíří podél západního břehu Boreckého rybníka.
|
|||||||||
