D. Borek: Růst intravilánu Rokycan (stav z roku 1952)

---

Klikni na mapu z příslušného roku:
1838	1877	1907	1938	1947	1952	1963	1990	2003	2020
Vysvětlivky: Mapa schematicky zobrazuje černými plochami zastavěné území (intravilán) Rokycan a Borku s mírnými přesahy na okolní katastrální území tam, kde se jedná o lokality urbanisticky nebo historicky spjaté s městem Rokycany (Vršíček, část Kamenného Újezdu při Veselské silnici atd.). Černou linií jsou zobrazeny hlavní dopravní trasy (silniční i železniční). Zelené plochy označují lesy a parky. Hranice lesů je zakreslena dle aktuálního (r. 2020) stavu. Ve skutečnosti se také mírně proměňovala. Modře vyznačeny vodní toky a plochy. (Zdroj: letecké snímkování Rokycan a Borku ze srpna 1952, viz Ústřední archiv zeměměřičství a katastru)					V roce 1952 měly Rokycany cca 9500 a vesnice Borek cca 400 obyvatel. Zobrazené území rokycanské kotliny tedy obývalo zhruba 9900 lidí (podrobněji v tabulce demografického vývoje). V období od roku 1947 do roku 1952, tedy během pouhých pěti let, došlo k razantnímu rozšíření hranic zastavěného území města ve čtvrti Za Rakováčkem. V severní části čtvrti přibylo dalších pět bloků zástavby. Šlo o dva bloky západně od ulice Záhumenní, takže se začala formovat ulice K Trati, jeden blok mezi ulicemi Záhumenní a Zahradní a tři bloky vymezené ulicemi Záhumenní, V Sadu, Krokova a Lužická. Ve všech případech ale šlo o velmi řídkou zástavbu, tvořenou spíše zahradami a zahradními domky či chatkami. V centrální části oblasti Za Rakováčkem vyrostl na ploše dvou velkých bloků soubor rodinných dvojdomků Korea, čímž zde zastavěné území dospělo až k nově utvořené Polní ulici. Další převážně opět řídká sídelní struktura, tvořená jen zahradami, se šířila odtud k východu, v prostoru dnešních ulic Vysoký průhon, Přemyslova a Nad průhonem. Zástavba podobného rázu, s převládajícími chatami a dalšími spíše dočasnými objekty, se rozšířila i u Příbramské silnice, kde zároveň začal vyrůstat areál rozvodny, dále u Veselské silnice jižně od pily, a také v rodících se chatových koloniích Němčičky a pod Čilinou. Jistý posun v rozsahu zástavby zažila také budoucí ulice Na Okrouhlici. Na Pražském předměstí byly během několika let rozparcelovány pozemky u Žďárské cesty za železniční tratí, čímž vznikla současná chatová osada. Další výrazná expanze intravilánu nastala v prostoru Jižního předměstí, kde se západním směrem posunuly hranice areálu Kovohutí, procházejících výrazným zvyšováním výroby. Prostor mezi cihelnou, novými kasárnami a Kovohutěmi ovšem nadále zůstával stavebně nevyužitým klínem. V ostatních lokalitách nejsou pozorovatelné výraznější proměny, protože stavební ruch zůstával v době vrcholící studené války nízký (a masivní sídlištní výstavba ještě nezačala).