|
|
|
|
|
|
|
|
|
D. Borek: Růst intravilánu Rokycan (stav z roku 1963)
|
Klikni na mapu z příslušného roku: |
|
|||||||||
|
|
||||||||||
|
|
||||||||||
 Vysvětlivky: Mapa schematicky zobrazuje černými plochami
zastavěné území (intravilán) Rokycan a Borku s mírnými přesahy na okolní
katastrální území tam, kde se jedná o lokality urbanisticky nebo historicky spjaté
s městem Rokycany (Vršíček, část Kamenného Újezdu při Veselské silnici
atd.). Černou linií jsou zobrazeny hlavní dopravní trasy (silniční i
železniční). Zelené plochy
označují lesy a parky. Hranice lesů je zakreslena dle aktuálního (r. 2020)
stavu. Ve skutečnosti se také mírně proměňovala. Modře vyznačeny vodní toky a
plochy. (Zdroj:
letecké snímkování Rokycan a Borku z května 1963, viz Ústřední archiv
zeměměřičství a katastru) |
V roce
1963 měly Rokycany včetně Borku cca 12 550 obyvatel. (podrobněji v tabulce
demografického vývoje). V období
mezi roky 1952 a 1963 se důraz přesunul k hromadné bytové výstavbě
sídlištního typu. Rokycany tehdy prožily rapidní populační nárůst. V plošném
hledisku se tato výstavba projevovala v menší míře, protože na rozdíl od
extenzivního budování rodinných domů v 1. polovině 20. století
nezabírala nová sídliště tak velké území. Přesto je na mapě zřetelně vidět,
že dokončením
sídliště
U Václava na
Jižním předměstí
na přelomu 50. a 60. let byla z velké části vyplněna dosavadní proluka
poblíž nyní již zrušené
obecní cihelny.
Na Jižním předměstí také po zrušení další cihelny (Páníkovic cihelna na rohu
ulice B. Němcové a Zeyerovy) proběhla parcelace další velké, dosud stavebně
nevyužité proluky, čím vznikla zástavba rodinných domků v dnešní ulici
Květná. Zformovaly se také dva bloky v prostoru ulic Na Okrouhlici a
Vrbová (zatím jen řídká zástavba, zčásti ve formě pouhých zahrad).
Za Rakováčkem
docházelo nyní již spíše k zahušťování stávající sídelní struktury. O
něco se rozšířila zástavba podél Mokroušské a Přemyslovy ulice. Východní okraj této
čtvrtě, při Rakovském potoku, zůstával nezastavěný a urbanisticky a
komunikačně nedořešený. Silný rozmach prožila chatová osada
Němčičky,
kde se enklávy chatek a zahrad postupně slévají do jednoho celku.
Plzeňské
předměstí prodělalo sídlištní výstavbu podél Plzeňské a Roháčovy ulice,
ale šlo pouze o transformaci a zahuštění již existujícího zastavěného území
města. Naopak zcela novým posunem hranic intravilánu zde byla výstavba
čističky odpadní vod, poblíž soutoku Rakováčku a Klabavky. Na
Pražském
předměstí je vidět dokončená výstavba
sídliště
Hrudkovanka, které sahá až téměř k Boreckému potoku. Začala také parcelace lokality
Na Husinci
na rodinné domy. Stavební expanzi prodělala
Páclovna, která
utvářela stále souvislejší spojovací článek mezi Rokycany a Borkem. V samotném
Borku pak probíhala
extenzivní parcelace podél ulic Hluboká, Ke Kocouráku a V Plaňkách,
zatím s převládajícími zahradami. Řetězec okrsků zástavby se zformoval
podél Příbramské silnice, kde přibyl areál státního statku, a mezi ním a
městem pak ještě samostatně stojící soubor obytných domů pro zaměstnance statku.
Parcelace pokročila i v nedaleké lokalitě Nad Starou hutí (ulice U
Rozvodny). Patrně
nejzásadnější proměnou ale prošel
Osecký vrch.
Výstavba areálu nemocnice, hvězdárny, bytových domů v ulicích Voldušská
a U Nemocnice anebo chatek v ulici Nad Strání utvořila z dosud nesouvislých
enkláv městskou čtvrť. Spíše krajinářsky významným prvkem se stala přehradní
nádrž Klabava zbudovaná na stejnojmenné řece pod městem, jež změnila podobu
říční nivy.
|
|||||||||