|
|
|
|
|
|
|
|
|
D. Borek: Růst intravilánu Rokycan (stav z roku 2003)
|
Klikni na mapu z příslušného roku: |
|
|||||||||
|
|
||||||||||
|
|
||||||||||
 Vysvětlivky: Mapa schematicky zobrazuje černými plochami
zastavěné území (intravilán) Rokycan a Borku s mírnými přesahy na okolní
katastrální území tam, kde se jedná o lokality urbanisticky nebo historicky spjaté
s městem Rokycany (Vršíček, část Kamenného Újezdu při Veselské silnici
atd.). Černou linií jsou zobrazeny hlavní dopravní trasy (silniční i
železniční). Zelené plochy
označují lesy a parky. Hranice lesů je zakreslena dle aktuálního (r. 2020)
stavu. Ve skutečnosti se také mírně proměňovala. Modře vyznačeny vodní toky a
plochy. (Zdroj: letecké
snímkování Rokycan a Borku z roku 2003, viz www.mapy.cz) |
V roce
2003 měly Rokycany včetně Borku cca 14 050 obyvatel, z toho samotný Borek
cca 250 obyvatel (podrobněji v tabulce
demografického vývoje). V období
mezi roky 1990 a 2003 se do vývoje růstu zastavěného území Rokycan promítaly
vlivy éry ekonomické transformace. Skončila hromadná sídlištní výstavba a
individuální výstavba si teprve postupně hledala svůj úvěrový, projekční a
developerský tržní model. Otřes v podobě konce centrálního plánování byl
osudný pro velkou část původních průmyslových podniků. To vše v kombinaci
s opadnutím populačního přírůstku vedlo k zpomalení stavebního
ruchu. Nejzásadnější
změnou tohoto období bylo zprovoznění
dálnice D5, která
podobně jako železniční trať v 19. století natrvalo změnila (a ještě změní)
dopravní ale i urbanistické prostorové vztahy v Rokycanech a okolí.
Dálnice byla vedena severně od města, po vrcholových partiích Oseckého vrchu.
Kvůli tomu došlo k zaslepení historické Voldušské silnice. Při dálnici vznikla
dvě odpočívadla s čerpacími stanicemi a také mimoúrovňová dálniční
křižovatka. U ní pak továrna firmy Prowell. Údolí Klabavky překlenula dlouhým
mostem. Přes blízkost dálnice zůstal
Osecký vrch
atraktivní lokalitou pro výstavbu, která se začala intenzivněji šířit i do
lokality Nad Nemocnicí (východně od židovského hřbitova). Velmi
důležité bylo založení
průmyslové
zóny pod Kotlem, na místě polí mezi areálem
Kovohutí a
nových
kasáren na Jižním předměstí. Na
Pražském předměstí byly změny jen drobné (dokončení parcelace posledních
volných ploch Na Husinci a další rozšíření chatové osady u Žďárské cesty).
Daleko významnější byl vývoj na
Páclovně, kde
východně od Škroupovy ulice proběhla parcelace poslední proluky (dnešní Krátká
ulice), čímž se v 90. letech definitivně propojila zastavěná území
Rokycan a
Borku. I
v podmínkách slabšího stavebního ruchu pokračovalo šíření intravilánu v lokalitě
u Příbramské silnice (ulice U Rozvodny). Ve čtvrti
Za Rakováčkem
bylo ještě počátkem 90. let rozšířeno panelové sídliště u Polní ulice a
rodinné domy vyrostly v prostoru jižně od Vysokého průhonu (nová ulice K Lesu).
Začala také parcelace po západní straně ulice K Trati a o něco se rozrostly
chatové osady
Pod
Čilinou a v Němčičkách.
|
|||||||||