Územní plán města Rokycan- část 4.

9.    technické vybavení

9.1.   Zásobování vodou a odkanalizování

9.1.1.       současný stav

Vodní zdroje  jsou pro město Rokycany dva. Úpravna vody Strašice, pro skupinový vodovod Strašice - Dobřív - Rokycany a úpravna vody Janov, pro skupinový vodovod Janov - Hrádek - Mirošov - Rokycany.

ÚV Strašice upravuje podzemní vodu z prameniště „Tři trubky" (podzemní voda) se současnou vydatností cca 22 l/s a povrchovou vodu z Padrťského a Třítrubeckého potoka s vydatností cca 50 l/s. Maximální kapacita úpravny vody je celkem cca 75 l/s. Odběr vody pro Rokycany z tohoto skupin. vodovodu dosáhl v r. 1996 průměrně 54,31 l/s, v r. 1997 průměrně 59,86 l/s.

ÚV Janov upravuje podzemní vodu a má kapacitu cca 25 l/s. Odběr vody pro Rokycany z tohoto skupin. vodovodu dosáhl v r. 1996 průměrně 8,35 l/s, v r. 1997 průměrně 6,52 l/s. Přívodní řad od Kamenného Újezdu je napojen na vodovodní síť Rokycan u Kovohutí.

Vodojem „Bouchalka“ (1350 m³, 427,60/422,60 m n.m.) je na přívodním řadu z úpravny Strašice. Vodojem „Čilina“ (2x2000 m³), který byl vybudován na západním okraji Rokycan, měl být původně zásobován od Plzně. Nyní je zásobován přes hlavní řady sítě města. Vzhledem k nevyhovujícím tlakovým poměrům (prakticky shodné kóty s vodojemem „Bouchalka“) plní funkci vodojemu „za spotřebištěm“ a jeho akumulaci je možno využít max. na 50%.

V současné době se již nevyužívá k zásobování vodou Rokycan vodárenského systému města Plzně. Úpravna vody na Boreckém potoce, včetně tlakové stanice a vodojemu pro nemocnici je již zrušena, nemocnice je napojena na vodovodní systém města.

Na vodovodní síť je dnes napojeno asi 12 000 obyvatel, zbývající část využívá vlastní studny. Samostatné zdroje mají podniky ŠKODA a.s., bývalé areály Marily a bývalý St. statek v Borku. Celkový odběr vody byl v r. 1996 v průměru 388 l/osobu/den. V tomto čísle je zahrnut průmysl i ztráty vody netěsností.

Vodovodní síť pokrývá plošně a kapacitně naprostou většinu zástavby a kapacita zdrojů vody je dostatečná. Je provozována v jediném tlakovém pásmu. V nejnižších polohách dosahuje tlak až 0,65 MPa. Vysoký tlak a stáří potrubí (vesměs litina) je příčinou častých poruch a dochází ke značným únikům vody. Pro výše položené stavby nad nemocnicí a stavby u dálnice je zvyšován tlak v přečerpací stanicí Osecký vrch.

Vodovodní síť se postupně rozšiřuje tak, aby pokryla veškeré území města. Vlastníkem skupinových vodovodů, úpraven, propojovacích řadů mezi vodojemy DN 400 a vodojemů pro město Rokycany je Vodohospodářské sdružení Rokycanska. Vlastníkem vodovodní rozvodné sítě v městě je město Rokycany, provozovatelem je Vodohospodářská společnost Sokolov s.r.o. divize Rokycany.

Ochranná pásma vodních zdrojů. V řešeném území bylo PHO úpravny vody Rokycany - Borecký potok zrušeno, zůstává PHO vodního zdroje býv. státního statku Borek. Celé území leží v PHO III. stupně vodního zdroje úpravny vody Praha - Podolí.

Stoková síť je jednotná, postupně budovaná a rozšiřovaná. Až do výstavby ČOV v letech 1960-65 byly hlavní stoky z jednotlivých povodí svedeny přímo do vodotečí. Nejstarší stoky v historickém jádru z přelomu století jsou kamenné, novější jsou z různých materiálů a provedení používaných v době jejich realizace. Provedení stok a jejich vystrojení je různorodé. Při stavbě ČOV byly tyto stoky podchyceny a svedeny do jednotné sítě. Různé materiály, netěsnosti a stáří stok způsobují značné průsaky balastních vod, které podstatně zhoršují účinnost čištění v ČOV. V okrajových částech zástavby byly kdysi do kanalizace svedeny i přítoky balastních vod z extravilánů (občasné vodoteče, velkoplošné meliorace apd.), které lze nyní oddělit pouze za vynaložení enormních prostředků.

Rekonstrukce historické stoky v ul. Palackého, Havlíčkova a Gottliebova v návaznosti na ul. Smetanovu a Komenského je podmínkou pro odkanalizování oblasti Rokycany - střed a ulic Jiráskova, J. Knihy a Jeřabinová.

Mimo stoky jednotné soustavy je v okrajové zástavbě několik samostatných dešťových stok, které odvádějí extravilánové vody (zejména v povodí Rakovského potoka).

Vlastníkem městské kanalizace je město Rokycany. Městskou kanalizaci provozuje Vodohospodářská společnost Sokolov s.r.o., divize Rokycany.

Stoková síť pokrývá asi 90 % území Rokycan, Borek kanalizační síť nemá. V Borku je pouze několik mělkých podpovrchových stok, zaústěných do Boreckého rybníka. Do těchto stok nebo přímo do rybníka jsou vyústěny odtoky ze septiků. Do Luční ulice je ze směru od Borku přivedena stoka DN 1000 mm, která ale nemá vyřešené odlehčení dešťových vod (před napojením na stokovou síť města).

Nemocnice a okolní zástavba má samostatnou kanalizační soustavu s vlastní ČOV, ze které byly hrubě předčištěné vody odváděny na městskou ČOV. Nyní je tato ČOV odstavena mimo provoz. Dešťové vody z povodí nemocnice jsou pod ČOV oddělovačem vypuštěny do Holoubkovského (Boreckého) potoka. Hrubé předčištění nemocniční ČOV provozuje REVOS s.r.o. Rokycany.

Městská ČOV je mechanicko biologická. Původní projekt počítal se dvěma etapami výstavby, postavena však byla jen první pro 26 000 EO a přítok odpadních vod Qp = 75 l/s. V roce 1996 byla provedena rekonstrukce aeračního systému aktivačních nádrží.

ČOV je zatěžována balastními vodami, odhadovanými na cca 10 l/s. To trvale zhoršuje výkon ČOV a kvalitu čištění odpadních vod. Problematika ČOV je vážná. Technický stav ČOV vyžaduje zásadní rekonstrukci, která by navázala na již rekonstruovanou část.

Závěry

Zdroje vody jsou kapacitně i kvalitativně dostatečné. Také akumulace vody a přívodní řady jsou dostatečné. Již v blízké budoucnosti je nutné počítat s rozsáhlou rekonstrukcí vodovodní sítě, vzhledem ke stáří potrubí a vysokým ztrátám vody (včetně vodovodních přípojek).

Není zpracován generel vodovodu města, který by měl být základním koncepčním dokumentem a závazným podkladem pro veškeré zásahy do vodovodní sítě, ať již z důvodu prodlužování a okruhování, či rekonstrukce vodovodních řadů.

Kanalizační soustava vyžaduje rozsáhlou rekonstrukci stok v centru města, zejména v jeho historické části. Je nutné řešit zamezení vtoku balastních vod do kanalizace (výstavbou dešťových oddělovačů). Generel kanalizace z r. 1975 je již zastaralý a je potřeba jej aktualizovat a v něm vyhodnotit a určit postupné kroky, jak zajistit zlepšení současného stavu odkanalizování města..

Stávající ČOV je hydraulicky přetížená a vyžaduje rekonstrukci s modernizací a rozvoj mimo stávající plochy.

Kvalita čištění odpadních vod, která je závislá jak na kvalitě stokové sítě, tak na parametrech a kapacitě ČOV, bude jednoznačně limitovat další rozvoj města.

9.1.2.       celkový návrh

Všeobecně lze o vodovodu říci, že jednotlivé lokality a jejich postupnou zástavbu je možné zásobovat pitnou vodou po doplnění okružních řadů větších profilů a prodlužením stávajících vodovodních větví. Navrženým okružním řadem Tymákovská cesta - Rokycanská stráň a Tymákovská cesta - průmyslové území je podmíněna výstava v lokalitách 4,5,7,8,9. Po jejich propojení se stávajícími řady se upraví tlakové poměry v okrajových částech zástavby, přechodně zhoršené nárůstem odběru vody do nových lokalit. Uvnitř města není nutné bezprostředně počítat s nějakou vynucenou úpravou dimenzí řadů apd. (mimo postupné výměny řadů s prošlou životností). Vodní zdroj je dostatečný, úprava vody rovněž.

Pro stanovení posloupnosti rozšiřování vodovodní sítě s ohledem na budoucí rozvoj zástavby je potřebné zpracovat generelní plán vodovodu Rokycany, protože město nemá v současné době žádný odpovídající dokument, který by byl závazným podkladem pro stanovení podmínek další výstavby z hlediska zásobování vodou. Ten by zároveň obsahoval vyhodnocení současného stavu sítě, jejího postupného doplnění s ohledem na budoucí stav, návrh postupu jak umožnit využívání celého objemu vodojemu Čilina apd.

Odkanalizování města je v historické a stávající zástavbě z převážné části stavebně dokončeno. ČOV, síť sběračů a hlavních stok z šedesátých let je založena v dimenzích, které odpovídaly tehdejším koncepčním záměrům rozvoje města. Je však řada míst a úseků, kde stářím materiálu stok, především v historické části města a někde i kvůli stavebním chybám, dochází k závadám na odtoku stokovou sítí. Ve hranicích stávajícího rozsahu zástavby je nutné potupně zjištěné známé závady odstraňovat. Nejrozsáhlejší závadou je nutná dostavba stoky DN 800 od Kovohutí k Padrťskému potoku, která byla sice rozestavěna, ale nedokončena a její dokončení podmiňuje výstavbu ve východní části průmyslového území. Při nové výstavbě stok je nutné dbát na důsledné oddělení balastních vod (současný problém ČOV) a zamezit jejich vtoku do stokové sítě. S tím souvisí i důsledná realizace záchytných extravilánových příkopů a jejich přímé napojení na vodoteče.

Městská kanalizační čistírna prošla rekonstrukcí aktivačních nádrží (bez zvětšení objemů nádrží). V každém případě je její hydraulicky přetížena a s přestavbou a rozšířením ČOV se musí počítat. Stávající plochy náležící k ČOV jsou zastavěny a sousední volné plochy vhodné pro rozšíření čistírny jsou soukromé.V současné době zpracovává projekt přestavby ČOV v úrovni pro stavební povolení Hydroprojekt Praha. Projekt řeší kompletní přestavbu a doplnění objektů v ploše stávající ČOV.

Bude potřebné trvale počítat s tím,že odpadní vody z Kamenného Újezdu budou čištěny na ČOV Rokycany, avšak odpadní vody z Hrádku u Rokycan již na ČOV Rokycany čištěny nebudou, i když některé koncepční záměry s touto možností uvažovaly.

9.1.3.       návrh jednotlivých lokalit

V lokalitách podél Šťáhlavské silnice a Pod Čilinou se uvažuje s výstavbou pro bydlení. Zásobování vodou těchto lokalit je z koncepčního hlediska jednoduché za předpokladu, že bude zprovozněna plná akumulace tohoto vodojemu. Pak lze provést napojení potřebných vodovodních větví na stávající přívodní řad vodojemu DN 600 mm. Nové řady budou zokruhovány se stávající vodovodní sítí. Zároveň se bude realizovat část hlavních okružních řadů vedených po okraji zástavby směrem do průmyslového území (úsek ke Štáhlavské silnici) a na Rokycanskou stráň ( úsek ke trati).

Odkanalizování musí akceptovat omezenou kapacitu stávajících koncových úseků sběrače u Šťáhlavské silnice a v Tymákovské cestě (ta již byla řešena ve studii v r. 1996) a přítoky balastních vod. Požadovanou oddílnou kanalizaci lze ve všech lokalitách realizovat, nepovažuji to však za nejvhodnější řešení. Ve vyznačených lokalitách lze provést jednotnou kanalizační síť se souběžnou drenáží, která by zachytila drobné povrchové vývěry vody, eventuelně zvýšenou hladinu podzemní vody a zamezila by vtoku balastních vod do stokové sítě. Lokality se musí odkanalizovat soustředěním odtoku k hlavním připojovacím bodům na stávající stoky. Před napojením se musí provést dešťová zdrž (Šťáhlavská silnice), nebo odlehčovací stoka, včetně nové odlehčovací stoky do Rakovského potoka v Tymákovské cestě. Bude nutné vybudovat systém záchytných extravilánových příkopů. Zachycené extravilánové dešťové vody budou odvedeny přímo do Rakovského potoka. Jako podmínka výstavby v lokalitě 3 by mělo být zvětšení a zahloubení stávající přetížené stoky podél trati (řešeno již ve studii odkanalizování Tymákovské cesty 1996).

Lokality u Plzeňské silnice. Odvedení odpadních vod z tohoto území je podrobněji posouzeno studií odkanalizování z r. 1997. Gravitační odtok odpadních vod nelze z těchto lokalit zajistit. Zásadně je zde nutná oddílná kanalizační siť. Dešťové vody se odvedou do mělkého příkopu (má špatné odtokové poměry v ploché údolní nivě). Odpadní vody se budou muset přečerpávat do stávající stoky (z ní je gravitační odtok). Omezenou možností odkanalizování lokality je také omezen rozsah zástavby. Individuelní DČOV zde nedoporučuji (viz studie). Obdobné řešení je také u lokality R5.

Zásobování vodou je zde možné prodloužením stávajících řadů, které mají malé dimenze a je nutné je posílit prodlužením okružního řadu vedeného směrem na Rokycanskou stráň

Lokaliaty V3, N4 u dálniční křižovatky a N5 nad Rokycanskou strání jsou navrženy jako nový územní celek určený pro služby, občanské vybavení a nerušící výrobu. V koncepčních plánech města je řešen poprvé. Od městského vodovodu i kanalizace je oddělen Klabavou a prudkým terénním zlomem. Pro odkanalizování je v zásadě možné uvažovat dvě varianty. Při jejich výběru bude rozhodující stav rekonstrukce ČOV. První varianta počítá s důsledným napojením všech odpadních vod na městskou ČOV i za cenu obtížného přečerpávání. Druhá varianta je, vzhledem k předpokládanému způsobu zástavby, optimálnější a používá individuelních nebo lokálních malých ČOV. Od toho se pak odvíjí i řešení stokové sítě, které v obou variantách umožňuje řešit odkanalizování oddílnou kanalizací.

V lokalitě V3 a N4 budou tendence zajistit odkanalizování oddílnou soustavou a odpadní vody buď čistit na místě nebo přečerpávat. V lokalitě N5 lze s výhodou použít jednotnou kanalizaci a svést ji strží ve stráni a shybkou pod potokem do kmenové stoky na levém břehu.

Pro zásobování vodou bude nutné vyřešit zvýšení akumulace ve vdj. Čilina a dotažení okružního řadu z přívodního řadu DN 600 u Tymákovské cesty okruhováním po západním okraji města až do lokalit pod dálnici a zajistit jeho propojení (přes lokalitu í po vrstevnici 390 mnm) na řad DN 200 pod ČS „Osecký vrch“. Jinak nelze zajistit dostatečné porytí tlakem tohoto výše položeného území. Automatickou tlakovou stanici pro celý řad, případně individuelní tlakové stanice pro jednotlivé aktivity nedoporučuji. Uvažované propojení se stávajícím řadem pod ČS Osecký vrch by bylo vhodným vylepšením stávající vodovodní sítě.

Dostavbu RD nad nemocnicí (lokalita N7, N8) nelze napojit na stávající stoky bez přečerpávání odpadních vod. Vodovodní řad DN 150 od ČS Osecký vrch lze využít pro prodlužení stávajících vodovodních větví a jejich zokruhování. Po zástavbě v lokalitě N9 bude možné prodloužit kanalizaci podle potřeby, do té doby je nutné používat žumpy na vyvážení.

V uvažované lokalitě N9 - pod nemocnicí bude nejvhodnější oddílná kanalizace. Splaškovou kanalizaci je třeba svést do jednoho místa na pravém břehu Boreckého potoka a odtud shybkou pod potokem do sběrače DN 1000 vedeného po levém břehu potoka.

Zásobování vodou je možné prodloužením a zokruhováním stávajících řadů. V horní části lokality N9 nebude nutné umělé zvýšení tlaku vody při zástavbě do 390 mnm.

Lokalita N10 a N11 u Pražské silnice bude řešit zásobování vodou prodloužením a okruhováním stávajících vodovodních řadů.

Do stávajícího sběrače DN 100 bude napojena jednotná kanalizace z lokality N10 a po jeho prodloužení směrem k Borku, i jednotná kanalizace z lokality N11.

Lokalita N16 podél Příbramské silnice je řešitelná odkanalizováním pomocí žump, případně prodloužením stávající stoky od viaduktu. Do té doby bude možné napojení pouze po přečerpávání splašků, když dešťové vody budou svedeny samostatně do Klabavy. Zásobení vodou lze řešit přípojkami ze zásobovacích řadů vedených podél silnice.

Průmyslové plochy v lokalitě N18 budou odkanalizovány do již založeného sběrače v ulici Pod Kotlem a stávající stoky DN 800 mm za Kovohutěmi, která však není dokončena. Tento stokový úsek bude nutné prodloužit v odpovídajícím profilu až ke sběrači a odlehčovací komoře v ul. M. Šmolíka. Lokalitu je nutné ochránit proti extravilánovým přítokům zřízením extravilánových příkopů. Trasy příkopů se přizpůsobí okrajovým komunikacím.

Pro zásobování vodou a hlavně pro požární účely, bude nutné prodloužit  okružní řad z lokality N1 vedený od řadu DN 600 v Tymákovské, jenž by vedl podél obslužných komunikací a byl by zokruhován se stávajícími řady.

Území Borku nelze odkanalizovat některým z běžných způsobů. Dřívější pokusy o řešení nebyly reálné. Místní lokální ČOV nebo jednotlivé domovní ČOV nepřichází v úvahu. Řešit odvedení odpadních vod podtlakovou kanalizací je, vzhledem k velkým výškovým rozdílům a malému počtu obyvatel neúnosné. Dostupným, i když komplikovaným řešením, je oddílná kanalizace. Kombinace gravitačního soustředění odpadních vod z některých povodí, jejich přečerpávání (tlakovou nebo podtlakovou kanalizací) do budoucího sběrače pod Pražskou silnicí a žump na vyvážení v neodkanalizovatelných objektech, by měla značně snížit zatížení znečištěním Boreckého rybníka a potoka pod ním.

Zásobování vodou bylo řešeno v úrovni stavební dokumentace. Byla realizována jen část celkového návrhu, počítá se s postupným pokrytím celého území vodovodní sítí. Pro zlepšení kvality vody zvýšením odběrů nutno dokončit v původním rozsahu.

Odkanalizování Kamenného Újezdu  by mělo být spojeno s čištěním odpadních vod z větší části obce na ČOV Rokycany, za podmínek stanovených MÚ Rokycany.

Odkanalizování míst, která nelze připojit na ČOV. Tato místa je nutné řešit individuelně. V případě, že je dostupná vhodná vodoteč, je třeba prosazovat domovní ČOV s vypouštěním vyčištěných vod. Je-li okolí bez vodoteče, nezbývá než žumpa na vyvážení.

              Bilance spotřeby vody v jednotlivých lokalitách

9.2.   Zásobování elektrickou energií

Pro vypracování návrhu ÚP Rokycany bylo použito průzkumů a rozborů vypracovaných v roce 1997.

9.2.1.       Zájmové území

Zájmovým územím města Rokycany jsou vedeny trasy nadřazených sítí velmi vysokého napětí, které jsou zaústěny do transformovny Rokycany a vedení VVN, které přes území pouze procházejí a napájejí další uzly VVN/VN mimo katastr Rokycan, popř. mimo region.

Na západ od Ejpovic je to trasa vedení 400 kV z uzlu Chrást do uzlu Dasný v jihočeském regionu, č.v. 432.

Z uzlu Chrást je výkon vyveden do transformovny 110/22 kV Rokycany dvojitým vedením 110 kV (č.v. 1227 a 1228), které město míjí po severním okraji od západu k východu až po Svojkovice, kde se stáčí na jihozápad do transformovny.

Z uzlu Chrást je samostatným vedením 2x110 kV napojena transformovna 110/22 kV ŽBC v Hrádku. Vedení míjí město po jižním okraji a u zem. farmy Žďár se odklání na jih kolem Kamenného Újezdu do Hrádku.

Další vedení 110 kV vychází z transformovny Rokycany do středočeského regionu (čísla vedení 1229 a 1230 ) do Hořovic a Berouna. Vedení vychází z transformovny ve společné trase s vedením Chrást - Rokycany a pod vrchem Žďár se uhýbá na východ. Z vedení jsou připojeny transformovny 110/27 kV ČSD Mýto a 110/22 kV Zbiroh.

Poslední vedení, které se dotýká zájmového území je vedení 110 kV č. 381 a 382 Rokycany - Přeštice se zaústěním do transformovny 110/27 kV ČSD Nezvěstice.

9.2.2.       Transformovna 110/22 kV

Na jihovýchodním okraji města Rokycany je situována transformovna 110/22 kV. Transformovna je napájena z uzlu 400/110 kV Chrást. Transformovna je v provozu od roku 1954.

9.2.3.       Vedení velmi vysokého napětí

Do transformovny 110/22 kV jsou zaústěna následující vedení 110 kV:

1)      nové dvojité vedení z uzlu Chrást do Rokycan, které míjí město po severním okraji, kolem Litohlav a Oseku, u Volduch se stáčí na jih ke Svojkovicím. Do transformovny je zaústěno od jihovýchodu.

2)      v souběhu s vedením z Chrástu vychází z transformovny dvojité vedení 110 kV do Hořovic a Berouna, které se u Žďáru uhýbá na východ do středočeského kraje. Z tohoto vedení je napájena transformovna ČSD Mýto 110/27 kV a transformovna 110/22 kV Zbiroh.

3)      z transformovny směrem na Kamenný Újezd vychází dvojité vedení 110 kV do transformovny 400/220/110 kV Přeštice. Z tohoto vedení je připojena transformovna ČSD 110/27 kV v Nezvěsticích.

Další vedení VVN, které není zaústěno do transformovny Rokycany, ale míjí město v těsné blízkosti, je dvojité vedení 110 kV z Chrástu do Železáren Bílá Cerkev v Hrádku. Toto vedení přichází do řešeného území od jihozápadu a na jih od transformovny se stáčí do Hrádku, kde napájí transformovnu 110/22 kV.

Ochranná pásma vedení VVN a transformovny VVN/VN jsou určena Zákonem č. 222/ 1994 Sb.

9.2.4.       Vedení vysokého napětí

Z transformovny Rokycany vychází 9 vývodů 22 kV:

- jednoduché vedení "Mýto"

- dvojité vedení "Františkov" + Kralovice"

- dvojité vedení "Hrudkovny A+B"

- dvojité vedení "Město+ Železárny"

- dvojité vedení "Šťáhlavy +Starý Plzenec"

- jednoduché vedení "Strašice"

- dvojité vedení "Mirošov + Blovice"

- jednoduché vedení "Průmyslová zóna "

- dvojité vedení "Hrádek"

Vývody "Město"a "Šťáhlavy" vytvářejí kolem města okružní vedení 22 kV. V sedmi místech venkovní vedení 22 kV přechází do kabelu. Přechodové body jsou u transformačních stanic TS - 55 "Plevno", TS - 45 "STS", TS - 18 "Benzina", TS - 48 "Kovohutě", TS - 33 "Nová kasárna II", u areálu Kovohutí a u TS - 15 "Za Rakováčkem".

Vnitřní část města je zásobována el. energií z městských transformačních stanic. Kabelové rozvody jsou od průřezu 3x70 mm2 až po 3x240 mm2. Venkovní rozvody 22 kV jsou průřezů 3x120mm2 a 3x70mm2. K posílení zásobování vnitřní části města došlo s vybudováním kabelových rozvodů pro TS - 3 "Wexler" a TS - 65 "Borgers" z vedení 22 kV "Průmyslová zóna", které bylo původně budováno pro napojení Kovohutí na síť 110 kV.

Ochranné pásmo vedení 22 kV je určeno Zákonem č. 222/1994 Sb.

9.2.5.       Transformační stanice

V katastrálním území města Rokycan se v současné době nalézá 73 transformačních stanic, z toho 69 v Rokycanech, tři v Borku a jedna transformační stanice spadá pod Svojkovice.

Popis transformačních stanic je v přiložených tabulkách č. 1, 2, 3, 4, 5 a 6. Stávající výkon instalovaných transformátorů činí 34 460 VA. Z toho:

       - pro byty a obč. vybavenost 16320 kVA

       - pro průmysl 13270 kVA

       - pro zemědělství 1460 kVA

       - ostatní (vojsko, vlastní spotřeba apod.) 3410 kVA

Kromě nově vybudované transformační stanice "Páclovna" se nahradila příhradová transformační stanice TS - 18 "Benzina" za stanici PTS 630 kVA.

9.2.6.       Bilance potřeb el. energie

Stávající stav:

Soudobý výpočtový příkon města:

Byty + vybavení: 11 MW

Průmysl : 13,3 MW

Zemědělství: 0,9 MW

Oststní: 2,4 MW

Celkem 22,3 MW

Při uvažování koeficientu náročnosti města ß = 0,65 činí Ps = 14,5 MW

Návrh:

Předpokládá se rozvoj plynofikace do lokalit s novou zástavbou. Na jednu bytovou jednotku je uvažován příkon 7 kW, soudobost podle počtu bytů v lokalitě (0,24 - 0,31). V bilancích se ponechá rezerva na případné nadstandardní vybavení některých rodinných domů.

U průmyslové výroby nejsou známy konkrétní požadavky investorů, příkony jsou určeny odborným odhadem a budou upřesněny v následných stupních projektové dokumentace. Požadavky na výkon 1 MW a více je nutno projednat s Oddělením rozvoje ZČE Plzeň.

Soudobý výpočtový příkon Ps /kW/

Lokalita Čilina + Plzeňská:

300 rod. domů                              525

420 byt. jednotek                          706

Občanské vybavení, služby

1,2 ha                                           72

0,9 ha                                           54

1,3 ha                                           78

2,6 ha                                           156

2,6 ha                                           156

Celkem                                          1747

Rezerva                                        200

Návrh celkem                                1950

Lokalita u dálnice:

30 rod. domů                                65

Občanské vybavení, služby

3,7 ha                                           280

0,8 ha                                           50

0,4 ha                                           25

0,8 ha                                           60

Veřejné vybavení

1,2 ha                                           120

Nezávadná výroba

1,6 ha                                           320

2,7 ha                                           440

3,8 ha                                           720

5,7 ha                                           880

Celkem                                          2960

Rezerva                                        300

Návrh celkem                                3260

Lokalita za nemocnicí:

210 rod. domů                              382

Občanské vybavení                     42

40 rod. domů "Páclovna"              87

Celkem                                          511

Rezerva                                        50

Návrh cekem                                560

Lokalita u rozvodny:

20 rod. domů                                43

Lokalita Rokycany jih:

Průmyslová výroba

1,5 ha                                           470

2,9 ha                                           945

9,8 ha                                           3000

3,1 ha                                           945

1,3 ha                                           470

4,9 ha                                           945

7,4 ha                                           1500

5,3 ha                                           945

Návrh celkem                                9220

9.2.7.       Návrh řešení

Lokalita Čilina a Plzeňská:

Pro lokality na sever od Plzeňské je uvažováno zásobování elektrickou energií z transformačních stanic TS - A a TS - B s přípojkou venkovním vedením 22 kV z vedení "město".

Transformační stanice TS - 56 "Záhumenní ul." se přemístí na západní okraj budoucí zástavby, přípojka 22 kV se zkrátí, transformátor zůstane o výkonu 400 kVA. Potřebný příkon, který bude hrazen z TS - 56'. Část stávajících odběrů bude hrazena z nové transformační stanice TS - E, která se umístí do ul. K Trhovce. Napojení bude ze stávajícího propojení VN mezi TS - 51 a TS - 58.

S výstavbou bytových domů a rodinných domů v ul. Tymákovské se nahradí transformační stanice TS - 15 "Za Rakováčkem" stanicí TS - F s kabelovým napojením VN , jeden kabel bude stávající z TS - 46 "Polní", druhý kabel bude z přechodového bodu, vybudovaného u Tymákovské ul., na okraji nové zástavby. Transformační stanice TS - 15 se zruší, přípojka VN k TS - 15 se zruší. V transformační stanici TS - 46 se zvýší výkon na 630 kVA.

Bez návaznosti na novou výstavbu se provede nové napojení transformační stanice TS -14 "Čilina hájovna"tak, aby vedení neprocházelo přes zahrádky.

Lokalita u dálnice:

Celé území je navrženo k zásobování el. energií kabely VN ze dvou přechodových bodů. Jeden přechodový bod bude na severu území při Osecké (vývod Hrudkovny), druhý na severozápadním okraji u dálnice (vývod Hrudkovny). Protože se nepředpokládá, že výstavba bude realizována v krátkém časovém období, je nutno zabezpečit dodávku el. energie ještě z vývodu "město" přes transformační stanice TS - 63 "Plavecký bazén" do transformační stanice TS - L. Tato stanice bude navržena pro zaústění tří kabelů VN. Ze stanice bude pokračovat kabelový rozvod směrem na západ až k přechodovému bodu. Počet nových transformačních stanic a jejich výkony se upřesní v následné projektové dokumentaci. Vzhledem k využití území pro výrobu a občanské vybavení bude zajištěna dodávka el. energie z kabelových transformačních stanic, které nebudou napojeny jedním, ale vždy dvěma kabely VN ( 3x AXEKCY 240 mm2). V případě, že výstavba bude zahájena na západním okraji, budou vyvedeny dva kabely ze dvou přechodových bodů v těsné blízkosti.

Stávající vedení VN k přechodovým bodům bude v návrhovém období zesíleno na průřez 3x110 mm2.

Lokalita za nemocnicí:

V území se předpokládá výstavba dvou transformačních stanic, jedna stanice TS - R bude kabelová, městská. Umístí se na jižním okraji lokality a bude propojena s transformační stanicí TS - 69 "Páclovna" kabely AXEKCY . Kabelový okruh se ukončí v přechodovém bodě u hlavního vedení VN "město".

Druhá transformační stanice TS - S je situována na severní okraj lokality, bude připojena krátkou přípojkou VN, typ stanice BTS 1 sloupová.

Lokalita u rozvodny:

Rodinné domy budou zásobovány el. energií ze stávající transformační stanice TS - 60 "Na huti", kde po výměně transformátoru 250 kVA za jednotku 400 kVA bude kapacita.

Pro zásobování elektrickou energií chat v lokalitě "Na Husinci" je navržena nová transformační stanice TS - T, PTS 630/100 kVA. Napojení TS venkovním vedením 3x42 mm² z vývodu "Město".

Lokalita Rokycany jih:

Průmyslová zóna bude zásobována z vývodu 22 kV "Průmyslová zóna". Stávající venkovní vedení 22 kV se prodlouží až k přechodovému bodu u kasáren průřezem 3x110 mm². Z tohoto vedení odbočí větev k transformačním stanicím s napojením venkovním vedením VN (označení TS - V1, V2, V6, V7).

Lokality, které umožňují napojení kabely VN z vývodu "průmysl", se připojí kabely 22 kV (označení TS - V3, V4, V5). Velikost a počet transformačních stanic se upřesní v následné projektové dokumentaci podle skutečných požadavků investorů.

Z provozních důvodů se do míst, která jsou v situaci naznačena (1, 2, 3), osadí úsekové vypínače.

Výhled:

Občanské vybavení na jih od Plzeňské bude zásobováno ze dvou (popř. tří ) transformačních stanic TS - B, TS - C a TS - D, které budou městské s kabelovým přívodem VN. Kabelový rozvod bude napojen do transformační stanice TS - 51 (ZSS) a ukončen přechodovým bodem u TS - D.

Při výstavbě na jih od ul. Vysoký průhon se nahradí stávající transformační stanice TS - 62 "Mokroušská" stanicí s kabelovým přívodem. Nová TS - 62' se umístí v blízkosti stávající, aby nevznikaly náklady na úpravy sek. rozvodů. Kabelové napojení TS - 62' je uvažováno z TS - 46 "Polní" přes TS - 62' do nové městské stanice TS - G a přes přechodový bod do stávající linky VN "město". Stávající TS - 62 včetně přípojky VN se zruší.

V lokalitě u dálnice se vybudují 2 transformační stanice TS - H, TS - CH, které se zasmyčkují do kabelového rozvodu 22 kV, který bude vybudován v návrhovém období.

Závěr:

Po výstavbě nových rozvodů vysokého napětí a nových transformačních stanic, po zesílení přívodních vedení do lokality u dálnice a prodloužení vývodu 22 kV "Průmyslová zóna" je možno zásobovat elektřinou novou výstavbu.

Při využití všech navrhovaných lokalit se předpokládá zvýšení příkonu sídla o 8,3 MW.

9.2.8.       Rozvody nízkého napětí

Rozvody nízkého napětí jsou v Rokycanech smíšené. Ve vnitřní části města kabelovými rozvody, v okrajových částech vedení po opěrných bodech. Stav zařízení je v dobrém provozním stavu, podle potřeby se provádí na rozvodech rekonstrukce.

Rozvody NN pro nové stavební obvody jsou budovány zemními kabely (Páclovna). Předpokládá se rozvoj rozvodů NN provádět zemními rozvody i nadále. Problémy jsou v případech, kdy výstavba rodinných domů neprobíhá najednou v celé lokalitě (např. Páclovna), ale buduje se roztříštěně. Kabelové rozvody je nutno budovat uceleně v celé lokalitě najednou (alespoň blok).

9.3.   Zásobování teplem

V této části návrhu územního plánu je zpracována problematika zásobování teplem stávající a navrhované výstavby územního plánu města Rokycany.

Podklady :

- situační plán města (současný stav a návrh)

- katalog tepelných zdrojů města Rokycany

- vlastní průzkum a zaměření stávajícího stavu

- vyhodnocení spotřeby tepla

- ČSN a vyhlášky související s navrhováním ústředního vytápění

9.3.1.       Současný stav

Vzhledem k tomu, že město nemá centrální zdroj tepla, je stávající zásobování řešeno pomocí sídlištních výtopen a domovních kotelen. Na vznik menších kotelen měla vliv postupná plynofikace města (v minulosti svítiplyn, dnes zemní plyn). Z tohoto důvodu byly zřizovány většinou plynové kotelny nižších výkonů.

Potřeba tepla průmyslových podniků je řešena vlastními zdroji, případně dodávkou tepla z kotelen jiných podniků.

Technické údaje a grafické zakreslení jednotlivých kotelen je uvedeno v katalogu tepelných zdrojů zabezpečujících dodávku tepla pro ústřední vytápění a přípravu TUV města Rokycany. Katalog tepelných zdrojů je přílohou návrhu územního plánu.

Specifikace stávajících zdrojů tepla :

Celkový instalovaný výkon kotelen ve městě je cca 90,572 MW z toho :

- bytová výstavba..............................................................35,353 MW

- průmyslová výroba..........................................................29,946 MW

- služby.............................................................................. 6,039 MW

- státní správa.....................................................................8,305 MW

- školství.............................................................................4,131 MW

- zdravotnictví.....................................................................4,400 MW

- sportovní zařízení..............................................................1,290 MW

- doprava............................................................................0,775 MW

- zemědělství .....................................................................0,333 MW

9.3.2.       Stávající zdroje

U stávajících zdrojů tepla se počítá s provozem stávajících kotelen bez podstatných změn. Zbývající kotelny uhelné a na LTO budou postupně rekonstruovány na plynové. Případné rezervy ve výkonu sídlištních výtopen (Václav, J. Knihy, Pátek) je vhodné výhledově využít pro nové napojení blízkých odběrných míst.

Při rekonstrukcích stávajících zdrojů je vhodné osazovat nové energeticky úsporné technologie : rozvody tepla provádět v předizolovaném bezkanálovém uložení, tepelnou síť provozovat o konstantním tepelném spádu, v jednotlivých odběrních místech připravovat topnou vodu a TUV v kompaktních automatických směšovacích stanicích.

Připojení nově navrhovaných rozvojových oblastí je z hlediska nedostatečné rezervy a velkých vzdáleností stávajících výtopen značně problematické.

9.3.3.       Výstavba rodinných domů

V návrhu výstavby rodinných domů se počítá s výstavbou cca 718 domků. Nová výstavba je předpokládána v pěti lokalitách.

U všech rodinných domů se předpokládá vytápění a příprava TUV zemním plynem přímo v jednotlivých objektech. Jako zdroj tepla pro vytápění budou většinou sloužit plynové kotle. TUV bude připravována v nepřímotopných, případně přímotopných akumulačních zásobnících. Alternativně je možné počítat s vytápěním LTO nebo propan - butanem.

V rámci zajištění úspor energií je vhodné uvažovat s přípravou TUV a ohřevem vody v bazénech pomocí slunečních kolektorů. Tato skutečnost bude mít i velký ekologický přínos.

9.3.4.       Bytová výstavba

V prostoru lokality Jihozápad - Šťáhlavská je navržena výstavba cca 510 bytových jednotek.

Zásobování teplem bude řešeno pomocí centrální výtopny, ze které bude rozváděna topná voda o konstantním tepelném spádu bezkanálovým uložením do jednotlivých objektů. V každém objektu bude pro přípravu topné vody a TUV sloužit automatická kompaktní směšovací stanice.

Jako alternativní řešení může sloužit systém topení a přípravy TUV pod obchodním označením LOGO fy Meibes. Jednou z největších předností tohoto systému je příprava topné vody a TUV přímo v každé bytové jednotce, obdobně jako je tomu při vytápění a přípravě TUV kombinovaným plynovým kotlem. Další předností systému je možnost přímého odečtu spotřeby tepla pro každou bytovou jednotku.

Při návrhu výtopny doporučujeme zvážit možnost kombinované výroby elektrické energie a tepla (kogenerace).

9.3.5.       Občanské vybavení, služby

Jednotlivé nové objekty občanského vybavení budou zásobovány teplem z vlastních kotelen s přednostním využitím zemního plynu. Objekty občanského vybavení, které leží v blízkosti výtopen budou připojovány na tyto centrální zdroje. Toto řešení je nutno přijmout, protože možnost připojení na jiné zdroje je značně omezená.

9.3.6.       Nerušící výroba, technické služby

Pro řešení zásobování teplem technických služeb a hal nerušící výroby počítá návrh s vytápěním objektů z vlastních kotelen s přednostním využitím zemního plynu.

9.3.7.       Průmyslová výroba

Problematika zásobování teplem průmyslových podniků je řešena s ohledem na odlišné specifické požadavky (množství tepla a druh teplonosného média) pouze orientačně. U nových průmyslových podniků se předpokládá, že budou zásobovány teplem z vlastních plynových kotelen, případně z kotelen okolních závodů.

Výše uvedená potřeba tepla pro průmyslovou výrobu má pouze informační charakter a slouží k hrubému stanovení potřeby zemního plynu pro danou oblast.

9.3.8.       Veřejné vybavení

Objekty veřejného vybavení budou zásobovány teplem z vlastních kotelen s přednostním využitím zemního plynu. Objekty veřejného vybavení, které leží v blízkosti výtopen budou připojovány na tyto centrální zdroje.

9.3.9.       Armáda

Areál nových kasáren v posádce Rokycany je zásobován teplem z nově rekonstruované plynové kotelny. Nová výstavba a případné rozšiřování posádky Rokycany se nepředpokládá. Z těchto podmínek vychází i stanovení potřeby tepla pro posádku Rokycany.

9.3.10.     Závěr

V návrhu řešení územního plánu není počítáno z ekonomických a časových důvodů s výstavbou centrálního zdroje tepla (městské teplárny, elektrárny). Pro výstavbu rodinných domů, objekty občanského a veřejného vybavení a pro průmyslovou výrobu je nutno uvažovat i nadále s decentralizovaným způsobem zásobování teplem. Jako palivo bude ve většině případů sloužit zemní plyn. U objektů, které leží v blízkosti výtopen, případně kotelen vyšších výkonů, bude upřednostňován způsob jejich připojení na tyto zdroje. Pro bytovou výstavbu je navržena příprava tepla v centrální výtopně s případnou výrobou elektrické energie.

V současné době již započal proces vytváření konkurenčního prostředí v cenách energií a paliv (CZT, elektřina, zemní plyn, LTO, atd.). Tento proces povede k přiblížení cen jednotlivých druhů paliv a energií k relacím, které jsou obvyklé ve vyspělých evropských státech. Po vyrovnání cen bude výhodné využívat i jiné druhy paliv než pouze zemní plyn (např. nízkosirné topné oleje, propan - butan, propan, butan).

Po uvedení jaderné elektrárny Temelín do provozu je rovněž možné uvažovat se zvýhodněnou noční sazbou ceny elektrické energie, a tím i s možností vytápění rodinných domů, případně objektů občanského vybavení elektrickým akumulačním vytápěním.

9.4.   zásobování plynem

9.4.1.       ÚVOD

Z důvodů změn v legislativě a společensko politických podmínek je třeba zpracovat a schválit nový územní plán sídelního útvaru Rokycany - Borek.

Z tohoto důvodu je řešeno zavedení zemního plynu do lokalit s rozvojem podnikatelských aktivit a bytové výstavby.

Podkladem pro zpracování územního plánu plynofikace je revize stávajících vysokotlakých a středotlakých plynovodů. Revize stávajícího stavu byla konzultována se Západočeskou plynárenskou a.s. Plzeň, Anglické nábřeží 1 a závodem Plzeň - venkov, rozvodna Rokycany.

Z důvodů záměny svítiplynu za zemní plyn lze předpokládat stávající distribuční síť za postačující i pro předpokládané podnikatelské aktivity a bytovou výstabu.

Charakteristika obce

Obec Rokycany se nachází v blízkosti dálnice D5 Plzeň - Praha, asi 15 km od Plzně. Z tohoto důvodu vychází předpoklad architekta pro rozvoj podnikatelských aktivit a související bytové výstavby.

Počet obyvatel v řešeném území není stabilizován, předpokládá se jeho mírný nárůst.

Předpoklad rozvoje obce

V obci jsou předpokládány tyto typy výstavby:

a/ výstavba rodinných domů

b/ bytová výstavba

c/ občanské vybavení a služby

d/ nerušící výroba, technické služby

e/ průmyslová výroba

f/ veřejné vybavení

g/ armáda

Rozdělení výstavby podle lokalit

Nová zástavba oblasti bude probíhat v těchto lokalitách:

I/ Jihozápad - Šťáhlavská - rodinné domy, bytová výstavba, občanské vybavení

II/ U nemocnice - rodinné domy, občanské vybavení, služby

III/ Pražská - rodinné domy

IV/ Sever- letiště - občanské vybavení, služby, nerušící výroba, technické služby,veřejné vybavení

V/ Průmyslová zóna - jih - průmyslová výroba, armáda

9.4.2.       návrh gazifikace

Řešení koncepce gazifikace vychází ze skutečnosti, že v současné době jsou v provozu čtyři distribuční regulační stanice a pátá ozn. D8 bude postavena v jihozápadní části obce. Z toho vyplývá předpoklad, že kapacita pro plynofikaci nové výstavby bude postačující.

9.4.2.1. Způsob napojení

         Nově projektované STL plynovody budou napojeny na stávající STL rozvody plynu.

         Místa napojení a trasy plynovodů jsou zřejmé z přiložené celkové situace v měř. 1:5000.

Trasy plynovodů jsou navrženy s ohledem na ČSN 38 64 13 a TP G 702 01.

9.4.2.2. Návrh technického řešení

I/ Lokalita Jihozápad - Šťáhlavská - navržené STL plynovody budou napojeny na výstupy regulačních stanic D3 a D7 - celková délka plynovodů - 6 825 m

II/ Lokalita U nemocnice - navržené STL plynovody bodou napojeny na výstup regulační stanice D4 - celková délka plynovodů - 2 325 m

III/ Lokalita Pražská - navržený plynovod bude napojen na výstup regulační stanice D4 - celková délka plynovodů - 1 450 m

IV/ Lokalita letiště - navržené STL plynovody budou napojeny na výstup regulační stanice D3 - celková délka plynovodu - 4 550 m.

V/ Lokalita průmyslová zóna - jih - navržené STL plynovody budou napojeny na výstup regulační stanice D7 - celková délka plynovodu - 4800 m.

9.4.3.       Výpočet a stanovení výše odběru

Podle výše ročního odběru zemního plynu se budoucí odběratelé z řad organizací, společností a firem dělí na kategorie:

•     maloodběr (MO) s roční spotřebou plynu do 60 x 10 m³rok

•     velkoodběr (VO) s roční spotřebou plynu nad 60 x 10 m³/rok

•     obyvatelstvo.

U odběrové kategorie obyvatelstvo výpočet hodinové spotřeby zemního plynu vychází z počtu výhledových RD. Dále z jmenovitých hod. příkonů jednotlivých spotřebičů užívaných v domácnostech. Roční spotřeby vychází z ročních specifických spotřeby zemního plynu pro daný účel spotřeby.

9.4.4.       Bilance spotřeby zemního plynu

Odběratelé se dělí do tří základních skupin

•     kategorie velkoodběr

•     kategorie maloodběr

•     kategorie obyvatelstvo.

9.4.4.1. Kategorie velkoodběr + střední odběr - VO + SO

Zahrnuje předpokládané spotřeby budoucích odběratelů, jejichž roční odběr topného plynu bude větší než 60 x 10³ m³/rok.

14.4.4.2. Kategorie maloodběr - MO

Zahrnuje předpokládané spotřeby budoucích odběratelů - organizací a firem, jejichž roční odběr nepřesáhne hodnotu 60 x 10³ m³/rok.

Protože není známa charakteristika jednotlivých podniků bude kategorie velkoodběr a maloodběr sloučena.

14.4.4.3. Kategorie obyvatelstvo

Stanovení počtu odběratelů

Při stanovení počtu odběratelů odběrové kategorie obyvatelstvo bylo uvažováno:

Stanovení roční spotřeby plynu

Stanovení hodinové spotřeby plynu

Celková hodinová spotřeba plynu (obyvatelstvo)

9.4.4.4. Rekapitulace spotřeb

Rekapitulace spotřeb podle lokalit

9.5.   spoje

9.5.1.       Telefon

Stav

Pod Uzlový telefonní obvod Rokycany spadají Místní telefonní obvody Holoubkov, Mirošov, Radnice, Rokycany, Strašice, Terešov a Zbiroh.

Nová digitální telefonní ústředna je instalována v objektu SPT Telecom, v ulici J. Knihy. Umístění ústředny vyhovuje. Rozšíření kapacity je možné ve stávajících prostorech.

Telefonní rozvody jsou převážně kabelové, průběžně se na rozvodech provádějí rekonstrukce. V části města je vybudován kabelovod (ul. J. Knihy, Jiráskova, Masarykovo nám., Malé nám. ul. Míru, Svazu bojovníků za osvobození, Palackého a křižovatka ul. Dukelská - Školská).

Návrh

Předpokládá se 100 % telefonizace bytů.

Lokalita Čilina + Plzeňská:

720 pp pro bydlení +20 pp pro vybavenost

Lokalita u dálnice:

30 pp pro bydlení + 50 pp pro vybavení a výrobu

Lokalita za nemocnicí:

250 pp pro bydlení + 5 pp pro vybavenost

Lokalita Rokycany jih:

50 pp pro průmysl

Připojení nových účastníků bude ze stávajících traťových rozvaděčů (U Václava a u Zem. zásobování ) a z nového traťového rozvaděče u nemocnice. Po využití stáv. rezerv (200 pp Čilina) se do jednotlivých lokalit přivede optický kabel stávajícími trubkami.

V návrhu územního plánu je rezervován pozemek cca 100 m² pod nemocnicí na umístění traťového rozvaděče s napojením na komunikační síť (část pozemku bude zastavěna, část bude sloužit jako odstavná plocha pro 1 vozidlo). Další nároky na obecní pozemky ze strany SPT Telecom, a.s. nejsou.

Ve všech lokalitách bude provedena výstavba sek. kabelů do chodníků. Projekty budou prováděny podle etapizace výstavby.

Městem jsou vedeny trasy kabelů nepatřící pod správu SPT Telecom (ZČE, Vojsko).

9.5.2.       Meziměstské telefonní rozvody

Přes řešené území jsou vedeny trasy meziměstských telefonních kabelů. V přiložených situacích 1:5000 jsou kabely orientačně zakresleny. Vyjádření SPT Telecom, Provoz přenosové techniky Plzeň, Pod Všemi Svatými 10 je přiloženo; vyjádření není určeno k vydávání územních rozhodnutí. Slouží pouze pro potřeby územního plánu. Výstavba dalších tratí se do roku 2010 nepředpokládá.

Stávající meziměstské kabely v některých částech města omezují rozvoj výstavby. Předpokládá se, že trasy zůstanou zachovány a urbanistický návrh dalších stupňů projektové dokumentace je bude respektovat. Kabely lze překládat po dohodě s SPT Telecom a.s., oblast Č. Budějovice, o.z. Sekce provozu přenosové techniky, Pod Všemi Svatými 10, 305 13 Plzeň.

9.5.3.       Příjem českých televizních programů

České televizní programy je možno přijímat z vysílače Krašov: ČT1 na kanálu 31., ČT2 na kanálu 48. a TV Nova na 10. kanálu. Další možnost je z vysílače Plzeň:

ČT1 na 34. kanálu, ČT2 na 47. kanálu nebo 27. kanálu.

V části města je zřízena kabelová televize. Možnosti napojení na kabelový rozvod nevyužívají všechny domácnosti (důvody finanční nebo satelitní anténa).

S dalším rošířením rozvodů TV město zatím neuvažuje.

9.5.4.       Radioreléové spoje

Přes území řešené územním plánem je vedena trasa radioreléového spojení Rokycany - Radeč.

Dále je vyhlášeno ochranné pásmo radioreléového spoje armády - popis v kap. 7.5.

10.  přírodní podmínky a životní prostředí

10.1. ODPADOVÉ HOSPODÁŘSTVÍ

Město Rokycany má z roku 1992 schválený program odpadového hospodářství na období 1992-1997. Likvidaci komunálního odpadu zajišťuje firma RUMPOLD-R Rokycany. Na území SÚ je v provozu jediná zabezpečená skládka odpadu III. a IV. skupiny, kterou provozuje tato firma. Skládka je využívána městem i původci odpadu z většího území. Kapacita skládky je plánovaná na využívání do r. 2002, s možností rozšíření o další kapacity na 7 - 8 let. Ve města je organizován sběr tříděného domovního odpadu. Pravidelně je zajišťován odvoz nebezpečných a objemných odpadů.

V Rokycanech ani v okrese není provozováno žádné zařízení na zneškodňování nebezpečných odpadů. Pouze vybrané druhy třídy IIIa, IIIb lze ukládat na některé z provozovaných skládek v okresu Rokycany. Nebezpečné odpady jsou odváženy k likvidaci mimo okres (zejména do spaloven v Plzni a v Trmicích). Subjekty podnikající v oblasti nakládání s nebezpečnými odpady zajišťují jejich další využití nebo zneškodnění v rámci České republiky i zahraničí. S výstavbou zařízení na zneškodňování nebezpečných odpadů se v nejbližší době nepočítá.

V jihozápadní části území, v sousedství provozované skládky "Němčičky" je stará nezabezpečená skládka, založená počátkem šedesátých let a provozovaná technickými službami Rokycany na zvláštní povolení až do r. 1996. Na základě požadavku města Rokycany je zpracována riziková analýza a projekt rekultivace skládky. Z nepovolených skládek evidovaných v POH na území Rokycan zbývá 7 skládek, jedna byla odklizena. Vyhodnocení vlivu zbývajících nepovolených a nevyužívaných skládek na životní prostředí a zdraví lidí nebylo dosud provedeno. Dále byly současným terénním průzkumem zachyceny dvě nové menší nepovolené skládky, jedna při ulici K potoku, kam je navážen domovní odpad a stavební rum, druhá jižně od ulice Čelakovského, jejíž původci jsou zřejmě stavebníci nebo stavební firmy a na kterou je navážena stavební suť, stavební zbytky a výkopky.

Návrh:

Na území SÚ bude v provozu pouze zabezpečená skládka Němčičky, s rezervou pro její perspektivní rozšíření. Stará skládka Němčičky bude uzavřena a rekultivována. U skládek označených v POH jako potencionálně nebezpečné objekty pro biosféru bude zpracováno vyhodnocení vlivu těchto skládek na životní prostředí a zdraví lidí. Zařízení na zneškodňování nebezpečných složek komunálních odpadů, které vznikají na území města bude situováno v průmyslové zóně jih. Zde bude také umístěna plocha pro recyklační dvůr.

Poblíž současné skládky je odborníky vytipována perspektivní lokalita pro zřízení skládky do budoucna. Prozatím je tato možnost ve stadiu vyhledávání, proto ji v územním plánu uvádíme jako dlouhodobý výhled. V blízkosti skládky se doporučuje zvážit umístění retenční nádrže (rybníka) s obtokem (rybí přechod) ke zlepšení krajinného rázu a zajištění dostatku vody pro případ havarie i provozu skládky.

Skládky jsou vyznačeny ve výkresu č. 8 - Přírodní limity.

Popis skládek a návrh asanace podle programu odpadového hospodářství.

Bývalá skládka TKO "Němčičky"

Pořadové číslo        1

Lokalizace              500 m JV od mysl. Němčičky a 1,5 km SZ od k. 545                                            Kotel

Druh a označení     Skládka TKO + TPO "Němčičky"

Provozovatel          Technické služby města Rokycany

Pozemkové číslo     598/1 a 2, 603, 605, 607, 608, 609, 610, 611, 613, 615,                                     618/1 a 2, 620, 624

Vlastník/uživatel pozemku      Město Rokycany

Druhy ukládaných odpadů     popel z uhlí, výkopové zeminy, TDO, velkoobjemový TDO, sběrový papír, obaly od barev, olejů a sprejů, opotřebované pneu, odpad PVC, uliční smetky, odpad plastů, odpadní dřevo, škvára a popílek, stavební suť, odpad ze zeleně, zbytky rostlin, plastové fólie, železný šrot, hadry, minerální vlákna, elektrotechnický odpad, vysokopecní struska, zbytky ovoce a zeleniny, čistírenské kaly, odpad plyše, odpad z broušení a obrábění kovů, zaolejovaný papír a textil, slévárenské písky, dřevní odpad, obaly od léků, odpad kabelů, betonové bloky.

Množství uložených odpadů:                 cca 420 000 m3

Provozní stav skládky            Provozovatelem skládky jsou TS města Rokycany, kterým byl povolen provoz skládky na základě stavebního povolení z roku 1981 (viz Dokladová část - vydal ONV Rokycany, dne 15.6.1981 pod č.j. Výst. 36/81-332/2. Jedná se o skládku řízenou, příležitostně upravovanou (viz FOTO - příloha č. 2). Založena byla na počátku 60. let v údolí Rakovského potoka na soutoku s bezejmenou vodotečí. Nemá dosud žádné stavební zabezpečení proti znečišťování podzemních vod. Pouze mezi skládkou a Rakovským potokem je vyhrnut cca 2 m vysoký ochranný val. Na lokalitě skládky byl proveden hydrogeologický průzkum, který neprokázal prozatím extrémní kontaminaci okolí skládky. Pouze u paty SV svahu dochází pravděpodobně k úniku kontaminantů, což se projevuje postupným odumíráním břehových porostů. Skládka je celá oplocena a přístupná pouze od silnice II. třídy č. 183 Rokycany - Šťáhlavy, kde je umístěna buňka pro obsluhu, závora a uzamykatelná vrata. V současné době se již připravují podklady (projekt) pro vybudování řízené skládky v dosud volné jižní části skládkového prostoru a zabezpečení tělesa současné skládky proti znečišťování biosféry s možností dalšího pokračování skládkování (navýšení). Bez stavebního zabezpečení může být současná skládka potenciálně nebezpečným objektem pro biosféru.

Divoké a nevyužívané skládky odpadů

Pořadové číslo        2

Lokalizace              1,2 km V od háj. Němčičky a 1,15 km SSZ od k. 575                                           Kotel

Druh a označení     Skládka "Pod Kotlem"

Provozovatel          Vojenský útvar

Pozemkové číslo

Vlastník/uživatel pozemku

Druhy ukládaných odpadů     stavební suť, výkopová zemina, železný šrot, opotřebované pneu, odpadní dřevo místy: odpad ze zeleně, TKO, dehtová lepenka

Množství uložených odpadů cca 45 000 m 3

Provozní stav skládky            Divoká skládka převážně inertního odpadu v prostoru bývalého vojenského prostoru, na které se začíná projevovat divoké skládkování TKO. Odpad je dosud na haldách, skládka nebyla upravována. Z hydrogeologického hlediska je skládka posuzována jako mírně znečišťující biosféru (estetická závada v krajině).

Pořadové číslo        3

Lokalizace              1,5 km SV od háj. Němčičky a 2,5 km SSZ od k 575                                            Kotel

Druh a označení     Skládka TKO "Plzeňské předměstí"

Provozovatel          Městský úřad Rokycany

Pozemkové číslo

Vlastník/uživatel pozemku

Druhy ukládaných odpadů     Popel z uhlí, opotřebované pneu, TDO, části rostlin, plastové fólie, stavební suť, odpad ze zeleně, dehtová lepenka, odpad PVC, sběrový papír, železný šrot, sláma.

Množství uložených odpadů cca 2 400 m3

Provozní stav skládky            Divoká skládka nasypaná na nivu Rakovského potoka, původně pouze výkopový materiál, druhotně byla znečištěna TKO. Místy odpady znečišťují i protilehlou stranu přístupové cesty.

Pořadové číslo        4

Lokalizace              650 m JJZ od kostela ve městě a 2,85 km J od k 575                                          Kotel

Druh a označení     Skládka TPO "Jižní předměstí"

Provozovatel          Kovohutě Rokycany

Pozemkové číslo

Vlastník/uživatel pozemku      Město Rokycany

Druhy ukládaných odpadů     vysokopecní struska, vyzdívky, vysokých pecí, stavební suť, popílek a škvára z uhlí, obaly od barev, papír a textil znečištěný RL, opotřebované pneu, dřevní odpad, odpad barevných kovů z lití, atd.

Množství uložených odpadů cca 1 500 m3

Provozní stav skládky            Starší skládka tuhých průmyslových odpadů z Kovohutí, odpadem zasypáno staré hliniště. Dnes zastavěno (sídliště). Z hydrogeologického hlediska je skládka posuzována jako potenciálně nebezpečný objekt pro biosféru.

Pořadové číslo        5

Lokalizace              2 km JJV od kostela ve městě a 2,6 km SSV od k. 575                                        Kotel

Druh a označení     Skládka TPO "Garáže"

Provozovatel          Kovohutě Rokycany

Pozemkové číslo

Vlastník/uživatel pozemku      Město Rokycany

Druhy ukládaných odpadů     vysokopecní struska, vyzdívky vysokých pecí, stavební suť, popílek a škvára z uhlí, obaly od barev, papír a textil znečištěný RL, opotřebované pneu, dřevní odpad, odpad barevných kovů z lití, atd.

Množství uložených odpadů cca 35 00 m3

Provozní stav skládky            Starší skládka tuhých průmyslových odpadů z Kovohutí. V současné době již uzavřena, rozhrnuta a zastavěna (garáže). Z hydrogeologického hlediska může být skládka v daném prostoru potenciálně nebezpečným objektem pro biosféru.

Pořadové číslo        6

Lokalizace              850 , JV od kostela ve městě a 2,85 km od k. 575 Kotel

Druh a označení     Skládka TPO "Bílá halda"

Provozovat             Škoda Rokycany

Pozemkové číslo

Vlastník/uživatel pozemku

Druhy ukládaných odpadů     ocelárenská struska, škvára a popel z uhlí, stavební suť, zbytky asfaltového koberce, železný šrot

Množství uložených odpadů cca 45 000 m3

Provozní sklad skládky           Stará skládka tuhého průmyslového odpadu ze Škody složená převážně z vysokopecních strusek, dnes již silně zvětralých a bez porostu (pouze řídký nálet). Z hydrogeologického hlediska může být skládka potenciálně nebezpečným objektem pro biosféru.

Pořadové číslo        7

Lokalizace              750 m JV od kostela ve městě a 2,9 km SSV od k. 575                                       Kotel

Druh a označení     Skládka TPO "U želez. podjezdu"

Provozovatel          Koksovna Rokycany

Pozemkové číslo

Vlastník/uživatel pozemku

Druhy ukládaných odpadů     Zbytky po koksování, škvára a popel z uhlí, stavební suť, zbytky asfaltového koberce, železný šrot, opotřebované pneumatiky, ocelárenská struska.

Množství uložených odpadů cca 2 300 m3

Provozní stav skládky            Stará skládka tuhého průmyslového odpadu z koksovny, později znovu obnovená (Škoda, Jednota), dnes již aplanovaná a částečně zastavěná, místy s nálety dřevin. Z hydro-geologického hlediska může skládka představovat potenciální nebezpeční pro biosféru.

Pořadové číslo        8

Lokalizace              600 m SSV od kostela ve městě a 750 m J od k. 412                                          Osecký vrch

Druh a označení     Skládka TKO "Pod Kalvárií"

Provozovatel          Městský úřad Rokycany

Pozemkové číslo

Vlastník/uživatel odpadů

Druhy ukládaných odpadů     Popel z uhlí, TDO, stavební suť, odpad ze zeleně, výkopová zemina

Množství uložených odpadů cca 500 m 3

Provozní stav skládky            Starší divoká skládka sypaná ze svahu silnice nad Kalvárií, dnes již uzavřená a zrekultivovaná. Čelo skládky silně porostlé plevely. Místy je prostor znečišťován odpadem ze zeleně a TKO. Z hydrogeologického hlediska skládka mírně znečišťuje biosféru (estetická závada v krajině).

Pořadové číslo        9

Lokalizace              1,3 km ZSZ od kostela ve městě a 1,6 km JZ od k. 412                                       Osecký vrch

Druh a označení     Skládka "Pod čističkou"

Provozovatel          Dálniční stavby Praha

Pozemkové číslo

Vlastní/uživatel pozemku

Druhy ukládaných odpadů     Stavební suť, výkopová zemina, opotřebované pneumatiky, odpad z rekonstrukce vozovek, zbytky asfaltového koberce

místy: odpadové dřevo, železný šrot, TKO, vysokopecní struska, obaly od barev a ředidel, zbytky rostlin

Množství uložených odpadů cca 9 400 m3

Provozní stav skládky            Skládka převážně inertního odpadu vzniklá při výstavbě dálničního přivaděče, znečištěná druhotně TKO i TPO. Odpad dosud na haldách. Skládka zarůstá plevely. Z hydrogeologického hlediska skládka mírně znečišťuje biosféru a představuje především estetickou závadu v krajině.

Program asanace a rekultivace divokých a již nevyužívaných skládek

Pořadové číslo        2

Druh a označení     Skládka "Pod Kotlem"

Asanační a rekultivační opatření:

         Celý prostor skládky musí být upraven (aplanován) a rekultivován. Vhodné zeminy jsou na místě. Znečištění TKO musí být vyklizeno. Nej-vhodnější biologická rekultivace je lesnická.

Pořadové číslo        3

Druh a označení     Skládka TKO "Plzeňské předměstí"

Asanační a rekultivační opatření:

         Z prostoru skládky původně inertního odpadu vyklidit všechno znečiš-tění TKO a celý prostor zatravnit nebo zalesnit.

Pořadové číslo        4

Druh a označení     Skládka TPO "Jižní předměstí"

Asanační a rekultivační opatření:

         Chování bývalé skládky průmyslových odpadů a její vliv na podzemní vody je neznámý. Jako stálá reliktní zátěž v zastavěném území bude muset být monitorována.

Pořadové číslo        5

Druh a označení     Skládka TPO "Garáže"

Asanační a rekultivační opatření:

         Byvalá skládka průmyslových odpadů je uzavřena zeminou a zastavěna. Její vliv na podzemní vody není znám. Reliktní zátěž bude muset být monitorována.

Pořadové čáslo      6

Druh a označní       Skládka TPO "Bílá halda"

Asanační a rekultivační opatření:

         Chování skládky průmyslového odpadu není dosud známé. Skládka však zabírá pozemky pro možnou nenáročnou zástavbu a bude vyklizena. Na pozemcích bude muset být zjištěno ovlivnění životního prostředí skládkou důležité pro řešení typu zástavby.

Pořadové číslo        7

Druh a označení     Skládka TPO "U žel. podjezdu"

Asanační a rekultivační opatřeni:

         Řešit společně s lokalitou č. 6 - stejný charakter.

Pořadové číslo        8

Druh a označení     Skládka TKO "Pod Kalvárií"

Asanační a rekultivační opatření:

         Vyklidit vznikající znečištění na svahu skládky a vegetaci, svah upravit a ozelenit (keřové patro).

Pořadové číslo        9

Druh a označení     Skládka "Pod čističkou"

Asanační a rekultivační opatření:

         Skládka musí být zrekultivována. Znečištění TKO vyklkidit! Prostor bude vhodné zalesnit.

Skládky stávající i bývalé jsou graficky vyznačeny ve výkresu vyhodno-cení kvality životního prostředí - přírodní limity.

10.2. OCHRANA OVZDUŠÍ

Území se nachází v klimatické oblasti mírně teplé, okrsku B3 - mírně teplém, s mírnou zimou, pahorkatinovém. V přilehlém výše položeném území navazuje  okrsek B5 - mírně teplý, mírně vlhký, vrchovinový, směrem do Plzeňské pánve okrsek B2 - mírně teplý, převážně s mírnou zimou.

Převládající větry vanou od západu. Četnost jednotlivých směrů větru je následující:

S             SV           V             JV           J              JZ            Z             SZ

8,87         0,75         6,85         3,18         2,43         8,5           39,79       8,21

Průměrná délka slunečního svitu nečiní ani 1 500 hodin za rok. Jeho délka a intenzita je podstatně snížena v důsledku oceanického charakteru podnebí, ale i v důsledku vzrůstajícího znečištění ovzduší.

Mikroklima a mezoklima ovzduší Rokycan je nepříznivě ovlivňováno zejména činností Kovohutí, sléváren a železáren v Hrádku, ale i celé Plzeňské sídelní regionální aglomerace.

Snížené plochy podél vodotečí trpí častými inverzemi.

Město Rokycany bylo vyhláškou MŽP č. 41/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů zařazeno mezí území vyžadující zvláštní ochranu ovzduší (to je dáno zejm. dálkovým přenosem imisí ze zdrojů v Plzni). Město však nepatří k územím, kde musí být provozován automatizovaný imisní monitoring a systém regulace zdrojů.

Od ledna 1993 je v provozu měřící stanice Na Pátku (SO2 a NOX), dále je v provozu kontinuální měření SO2 v Jiráskově ulici.

Měření prokazují, že (s výjimkou několika ojedinělých hodnot v průběhu roku) nejsou překračovány imisní limity stanovené v příloze Opatření FVŽP k zákonu o ovzduší (publikovaném v částkách 84/1991 Sb., resp. 84/1992 Sb.). V území města tedy není nutné budovat systém vyhlašování varovných a regulačních opatření.

Ke zlepšení kvality ovzduší ve městě od r. 1991 přispělo snížení výroby v závodech, postupný přechod spalovacích zařízení na plynná paliva (došlo však k významnému nárůstu emisí NOX) u všech kategorií zdrojů, vč. lokálních topenišť. Zanedbatelné není ani snížení automobilového provozu.

Návrh

I přes momentální zlepšení není situace do budoucna dobrá jednak v inversním období, jednak celkovou vyšší zátěží přenosem z průmyslu Plzeňska a z Hrádku. Proto je navržen postupný přechod zdrojů energie na ušlechtilá paliva - viz kap. 11.

10.3. OCHRANA ZEMĚDĚLSKÉHO PŮDNÍHO FONDU

10.3.1. Úvod

Vyhodnocení konceptu územního plánu z hlediska ochrany a potřebných záborů ZPF pro rozvoj Rokycan v navrženém urbanizovaném území je zpracováno podle požadavků zákona č. 334/92 Sb. ve znění zákona č. 10/93 Sb., dále podle vyhl.č. 13/94 Sb. a Metodického pokynu odboru ochrany lesa a půdy Ministerstva životního prostředí ČR ze dne 1.10.1996 č.j. OOLP/1067/96 k odnímání půdy ze ZPF podle zákona č. 334/92 Sb. ve znění zákona č.10/93 Sb.

Výchozím podkladem pro vyhodnocení ploch navržených k odnění ze ZPF byly průzkumy a rozbory s podchycenými BPEJ a zemědělskými kulturami a s příslušnými třídami ochrany ZPF. Tyto podklady byly promítnuty do grafické a digitální podoby konceptu územního plánu. Základním mapovým podkladem je digitální katastrální mapa Rokycany a Borek, zpracovaná Katastrálním úřadem Rokycany (stav únor 1999) s evidencí parcelních čísel a kultur.

Vyhodnocení bylo zpracováno pro celé řešené území SÚ, t.j. pro kata- strální území Rokycany a Borek.

10.3.2. charakter přírodních podmínek

Celé území spadá do přírodní oblasti pahorkatin. Převládá pak ve vlastním území pahorkatinná oblast P1, do které jsou zařazeny k.ú. Rokycany, Borek, Kamenný Újezd a Svojkovice.

Uvedená přírodní oblast zaujímá území v nadmořské výšce 350 - 450 m, jedná se o oblast teplejší části pahorkatin. Půdy jsou převážně hlinité až písčitohlinité, hluboké a jen s malou příměsí skeletu. Pedogeneticky jde o půdy hnědé nasycené a illimerisované. Reliéf terénu je jen mírně zvlněný s dobrou přístupností mechanizačních prostředků a i z dalších hledisek (vláhových a odtokových podmínek) skýtá tato oblast vhodné podmínky pro rozvoj zemědělské výroby.

Výměry zemědělské půdy v rámci katastrálních územní:

Druh pozemku                Rokycany                Borek                  Celkem

                                             ha                        ha                        ha

orná půda                         680,5884               81,3999             761,9883

chmelnice                              *                           *                           *

vinice                                     *                           *                           *

zahrada                            149,1246               13,6855             162,8101

ovocný sad                          3,3083                  *                          3,3083

louka                                 260,6174               33,1544             293,7718

pastvina                                5,5284                 1,0159                 6,5443

zemědělská půda           1099,1671             129,2557           1228,4228

lesní pozemek                 1115,8704               30,4120           1146,2824

vodní plocha                       64,9624               23,0546               88,0176

zastavěná plocha             137,8240                 6,3137             144,1377

ostatní plocha                   462,2105               29,1803             491,3908

CELKEM                          2880,0344             218,2163           3098,2507

V poslední době došlo k výraznému útlumu zemědělské výroby. Po transformaci dvou velkých zemědělských podniků, které na území SÚ hospodařily, tj. ZD Osek a bývalý Státní statek Rokycany, dosti velká část zemědělské půdy leží ladem. Zejména to jsou pozemky kolem dálnice a některé polnosti jižně od města.

10.3.3. urbanistické řešení

Návrh územního plánu řeší důslednou regeneraci současného zastavěného území města. Všechny lokality, které jsou dosud málo nebo nevhodně využity jsou navrženy k dostavbě a obnově. Přitom se dbá na ochranu přírodních hodnot a na posílení ekologické stability.

Vnitřní rezervy pro stabilizaci obyvatelstva a podnikání jsou ale omezené. Rokycany přitom mají velmi dobré geografické i sociálně ekonomické předpoklady pro rozvoj v rámci svého okresu i v makroregionálních souvislostech. Současná stagnace demografická i ekonomická je daná m.j. také tím, že město zatím nemá schválenou dlouhodobou perspektivu rozvoje pro bydlení i pro podnikatelské subjekty, která by investorům poskytla územní nabídku a jistotu.

Důležitým faktorem řešení návrhu územního plánu je také nevyhnutelný proces restrukturace vnitřního území města, kde dosud přežívají, nebo přímo dožívají výrobní a technické provozy, založené před sto lety. Jejich obnova uvnitř obytného území, často v přímém kontaktu s nejcenějšími přírodními partiemi je nežádoucí a do budoucna zcela nepřijatelná. Rokycany se svou průmyslovou tradicí a kvalifikovanou pracovní silou by tím ovšem ztratily perspektivu, proto je nutné hledat takový urbanistický model, který by nabídl oživení výrobních a technických kapacit v novém uspořádání města.

Tyto procesy, do značné míry závislé na novém dopravním systému města, vedou k potřebě nových, dosud nezastavěných ploch. Jestliže vyloučíme přírodní hodnotná území a nepřipustíme další destrukci historického města je zřejmé, že rozvojová území mohou být, bohužel, jen na volných pozemcích, které jsou vesměs zemědělskou půdou (i když v současné době z části nevyužívanou). Extrémní zahušťování městské zástavby v nedávné době způsobilo těžko napravitelné škody na historickém dědictví i na kvalitě obytného prostředí města. Z minulých územních plánů je vidět, že klíčovým důvodem pro brutální asanaci bylo nekompromisní omezení rozvojových možností na zemědělské půdě.

Koncepce rozvojových území je kontinuální, takže navazuje na stávající osídlení a zachovává ucelené zemědělské plochy.

Z konfigurace terénu, krajiny, dopravního systému i dnešního obytného území vychází řešení čtyř hlavních rozvojových prostorů, přičemž každý má svébytné poslání. Největší obytné rozvojové území je navrženo na západním a jihozápadním okraji města pod Čilinou, kde jsou optimální podmínky pro bydlení. Jižní okraj města je navržen pro rozvoj výrobních a technických areálů. Severní okraj území podél dálnice může nabídnout převážně komerční využití, podobně jako dostavba kolem Plzeňské silnice, která má také ideální podmínky dopravní obslužnosti. Menší kapacity pro rodinné bydlení jsou podél Pražské ulice, větší nová lokalita pod nemocnicí je dlouhodobější rezervou.

Návrh územního plánu nabízí dlouhodobou perspektivu rozvoje, což také znamená, že kapacity rozvojových území jsou zhruba o 30 % větší, než je očekávaná potřeba nových ploch do r. 2010. Domníváme se, že jsou dva dobré důvody pro takovou rezervu - vymezit dlouhodobější vizi rozvoje města a vytvořit perspektivní možnost volby v závislosti na vývoji požadavků i možností zainvestování území.

Při rozšiřování výstavby bude vždy zachován přístup na zbývající zemědělské pozemky.

10.3.4. bilance navrhovaného odnětí zpf

10.3.4.1. ÚPRAVY NÁVRHU PODLE PŘIPOMÍNEK KE KONCEPTU

Zásadní změny byly provedeny dvojí. V návrhu ÚP byly z důvodu ochrany přírody proti konceptu vypuštěny lokality na západním okraji města severně od Plzeňské ulice (v konceptu lokality č. N5 a N6), dále na jihu města plochy západně od Kotelské cesty (v konceptu západní část lokality č. N16).

Z důvodu ochrany ZPF byly tři lokality přesunuty do výhledu až za návrhové období po roce 2010. Jsou to lokality na jihozápadním okraji města (v konceptu loka-lita č. N1, v návrhu V1), jižně od Plzeňské ulice  (v konceptu lokalita č. N4, v návrhu V2) a jihozápadně od dálniční křižovatky  (v konceptu lokalita č. N7, v návrhu V3).

10.3.4.2. ZPŮSOB VYHODNOCENÍ

Na rozdíl od konceptu ÚP, kdy byly kultury ZPF odečítány z mapy, je v návrhu použita databáze Katastrálního úřadu NYSPA, která zahrnuje veškeré pozemky a informace o nich, vč. kultury. Vyhodnocení bylo provedeno programem ArcInfo, ve kterém byla k mapovému podkladu připojena databáze Katastrálního úřadu. Protože zatím není evidence nemovitostí propojena s digitální mapou (ta dosud nebyla oficiálně vydaná), museli jsme tuto operaci zpracovat sami, včetně velmi náročného ošetření nesrovnalostí mezi oběma podklady. Výsledkem je pracovní verze, která má 55 nezjištěných pozemků a asi 278 oprav podle platné katastrální mapy v grafické tištěné podobě.

Druhý rozdíl proti konceptu spočívá v tom, že v návrhu je provedena bilance záboru ZPF podle jednotlivých funkčích ploch a navíc je vyčíslený společný zábor obslužnými komunikacemi a navrženou městskou zelení. Toto podrobnější členění umožnilo zpracování programem ArcView.

Technická poznámka : bilance výměry lokalit a funkčních ploch byla zpraco-vána programem Microstation, ve kterém byl celý územní plán konstruován. Při agregaci dat mnoha set parcel v programu ArcView a při odlišném způsobu výpočtu ploch obou programů dochází k malým diferencím, takže např. u lokality č. 1 vychází paradoxně větší zábor ZPF než je samotná výměra lokality. Vědomi si těchto rozdílů jsme holá data ponechali ve vypočtené podobě, diference nejsou podle našeho názoru pro posouzemí územního plánu celého města zásadní.

V následujících tabulkách jsou prezentována agregovaná data v obdobné podobě jako v konceptu, aby bylo možno jednoduché porovnání. Databáze záboru po jednotlivých parcelách je k dispozici u zpracovatele a má téměř 1 000 položek. V přiložených tabulkách jsou tedy vyčísleny všechny rozvojové lokality na zemědělské půdě s tříděním podle funkčního využití, kultury, BPEJ a třídy ochrany ZPF. U každé položky je uvedena výměra meliorací.

Tabulkové bilance jsou pro přehlednost sumarizovány za celou lokalitu.

10.3.5. zdůvodnění navrhovaného odnětí zpf

Následující zdůvodnění je zpracováno pro lokality, kde návrhem ÚP dochází k záboru alespoň části ploch se zemědělskou půdou v třídě ochrany 1 nebo 2, nebo k záboru půdy meliorované.

Lokalita N1 - celková plocha 18,5517 ha, z toho 14,4033 ha třída ochrany II.,

             1,0485 ha meliorace

Navržené území pro rodinnou a nízkopodlažní bytovou zástavbu západně od stávajících rodinných domků a panelových domů. Obytná zástavba zde již byla navr-hována doplňkem k minulému územnímu plánu. Je dobře přípravena inženýrskými sítěmi, s ověřenými možnostmi napojení.

Tuto lokalitu považujeme spolu se sousední N2 na severu za hlavní možnost pro obytnou výstavbu v Rokycanech, za kterou těžko najít náhradu mimo přírodní partie na okraji města. Výstavba by měla postupovat od východu k západu.

Lokalita N2 - celková plocha 8,0975 ha, z toho 5,1801 ha třída ochrany II.,

            3,1908 ha meliorace

Podobně jako předchozí také tato lokalita navazuje na stávající rodinnou zástavbu a má dobré technické předpoklady pro výstavbu rodinných domů a také ji považujeme za nejvýhodnější rozvojový prostor bydlení.

Lokalita N3 - celková plocha 0,9585 ha, z toho 0,0322 ha třída ochrany I.

Rezervní plocha pro rozšíření čistírny odpadních vod. Původně plánovaný rozvoj ČOV směrem na západ zabrala nová komunikace k dálnici, proto se navrhuje náhradní řešení směrem secerozápadním.

Lokalita N4 - celková plocha 6,9822 ha, z toho 0,2171 ha třída ochrany I.,

            1,0475 ha třída ochrany II.

Lokalita východně od dálniční křižovatky se skládá ze dvou částí. Na severu je přežívající dlouhodobé provizorium zařízení staveniště po stavbě dálnice, kde je stále evidována zemědělská půda. Reálné hodnoty devastovaného území a ZPF nejsou k dispozici (rekultivace po mnoha letech stavební činnosti jsou patrně iluzí). Obě části navrhujeme využít pro smíšené komerční účely (v konceptu uvažovaný integrovaný záchranný systém se časově posouvá a byla tedy fakticky posunuta i jeho lokalizace).

Lokalita N5 - celková plocha 43,9428 ha, z toho 14,6595 ha třída ochrany I.,

            7,6554 ha třída ochrany II.

Rozsáhlé území zahrnuje jednak celou plochu letiště, jednak jeho ochranné pásmo, takže pro zástavbu ve skutečnosti navrhujeme plochy smíšeného a komerčního využití o rozloze 6,7228 ha, veřejného vybavení 3,5290 ha a sportovní využití 3,9486 ha (sportovní využití přitom předpokládáme na převážně travnatých plochách). Řešení rozvojových ploch využívá navrženou propojovací komunikaci mezi Oseckou a dálniční křižovatkou, která je nutná a měla by být realizovaná v nejbližší době. Rekostrukce letiště bude pravděpodobně dlouhodobější záležitostí.

Lokalita N9 - celková plocha 23,6610 ha, z toho 1,5492 ha třída ochrany II.

Velmi kvalitní území pro výstavbu rodinných domů pod nemocnicí na relativně méně hodnotných půdách převážně třídy V. (13,2326 ha) a třídy III. (3,7088 ha). Pro bydlení je přinejmenším tak vhodné, jako lokality pod Čilinou, napojení na technickou infrastrukturu je však složitější a bude nákladné.

Lokalita N10 - celková plocha 2,0375 ha, z toho 1,5785 ha třída ochrany I.

Dostavba rodinné zástavby při ulici K potoku byla již vlastně zahájena stavbou inženýrských sítí a dvou domků. Územní plán v tomto případě potvrzuje započatou výstavbu.

Lokalita N11 - celková plocha 8,5715 ha, z toho 8,3934 ha třída ochrany I.

Dostavba rodinné zástavby podél Pražské silnice navazuje a doplňuje nepravidelnou parcelaci směrem na Borek. Navrhujeme regulaci pevné hranice zástavby s odstupem podél údolí Boreckého potoka a tím zabránit tendencím živelného pronikání výstavby k cenným přírodním břehovým partiím. Lokalita je pro bydlení velmi vhodná.

Lokalita N16 - celková plocha 3,1771 ha, z toho 1,0011 ha třída ochrany I.

Menší území u Příbramské navazuje na rodinné domky a zahrady. Patří mezi průměrně kvalitní území a obtížněji napojitelné na inženýrské sítě. Zájem o využití zde potvrzuje započatá výstavba.

Lokalita N17 - celková plocha 0,9367 ha, z toho 0,3032 ha třída ochrany I.

Dostavba je uvažovaná podél navržené nové trasy silnice z Kamenného Újezda a přichází v úvahu až po její výstavbě. Zástavba by vytvořila pevnou uliční frontu při vjezdu do města.

Lokalita N18 - celková plocha 37,4750 ha, z toho 7,2053 ha třída ochrany I.,

            12,3952 ha meliorace.

Navržený rozvoj průmyslové zóny jih je jediným perspektivním prostorem pro nové výrobní programy. Podmínkou je výstavba jižní propojovací komunikace, která lokalitu dělí na dvě přirozené části sever a jih. První sahá až ke stávajícím podnikům a bude se patrně rozvíjet rychleji. Doplňuje prostor mezi továrnami a přestože se právě zde nachází třída ochrany 1., navrhujeme tuto část jako perspektivní, protože by spolu s novým komunikačním systémem mohla zcela změnit dopravní toky nákladové dopravy ve městě a významně zklidnit vniřní část Rokycan. Jižní polovina bude zřejmě zainvestována a využita po vyčerpání ostatních disponibilních ploch.

Následují tabulky bilancí navrženého odnětí zemědělské půdy.

ZPF - tabulka 1